Ministerstvo zemědělství: Boj s půdní erozí neohrozí pěstování kukuřice a brambor, a to ani na Vysočině. Chystají se nové postupy hospodaření

Ministerstvo zemědělství (MZe) chystá přesnější roztřídění erozně ohrožené půdy v ČR. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy připravuje a následně zveřejní nové postupy a pravidla hospodaření na polích ohrožených vodní erozí. Podle nich pak budou zemědělci postupovat, aby ochránili pole a zároveň zachovali zemědělskou produkci.

Roztřídění zemědělských pozemků podle stupně erozního ohrožení v ČR se změní. Dosud platilo rozlišení na tři typy: půda silně erozně ohrožená, mírně erozně ohrožená a erozí neohrožená. Podle těchto kategorií musí zemědělci na svých polích hospodařit takovým způsobem, aby co nejvíce zamezili ztrátě půdy vlivem deště.

„Nyní chceme toto roztřídění přenastavit, aby lépe odpovídalo specifickým vlastnostem jednotlivých kategorií erozního ohrožení a také, abychom započítali pokrok v nových postupech pěstování a nové technologické postupy vyzkoušené při výzkumných projektech. Mírně erozně ohrožené půdy rozdělíme do dvou podkategorií podle stupně erozního ohrožení. Na jedné začnou platit přísnější pravidla, na druhé v podstatě zůstanou zachovány současné postupy,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Změny v protierozní ochraně si vyžádala už platná protierozní vyhláška a nový Strategický plán Společné zemědělské politiky 2023–2027, vycházejí také z Programového prohlášení vlády. Na jejich základě je považována za erozně ohroženou větší plocha orné půdy. Přísnější pravidla pro zemědělce přineslo také omezení na maximálně 10 hektarů jedné plodiny na silně erozně ohrožených polích.

MZe ve snaze zmírnit dopady těchto opatření na zemědělce sestavilo pracovní skupinu složenou se zástupců MZe, odborných institucí a nevládních zemědělských organizací, jako jsou například Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů a Asociace soukromého zemědělství ČR. Úkolem pracovní skupiny je najít nejlepší podmínky pro péči o půdu a zároveň neohrozit živočišnou i rostlinnou produkci a konkurenceschopnost našich zemědělců.

Jedním z výsledků jednání skupiny je, že kategorie silně ohrožených půd, na kterých se například nesmí kvůli erozi pěstovat brambory, cukrová řepa nebo kukuřice, naroste pouze mírně, a to o 11 % (ze současných 54,6 tisíc hektarů orné půdy na 60,6 tisíc hektarů). Dojde také k rozšíření kategorie mírně erozně ohrožených ploch, na kterých bude možné i nadále pěstovat kukuřici, brambory nebo cukrovou řepu s použitím vhodných půdoochranných technologií. Tyto změny budou postupně zaneseny i do registru zemědělské půdy LPIS.

MZe ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy připravuje pravidla pro zemědělce hospodařící na erozně ohrožených půdách, kterých je v ČR asi 60 % z celkové plochy polí. Nové zásady chce ústav představit v nejbližší době.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství