Masná farma Peškových využívá zkušenosti z ciziny

"Zelenou naftu tolik nepotřebujeme," tvrdí Hana Pešková, která se svým manželem Josefem od roku 1992 v Dohnalově Lhotě poblíž Sedlčan vede rodinnou farmu pro chov masného skotu. "Mnohem větším problémem pro nás totiž je, že pro letošek byla z podpůrných programů Ministerstva zemědělství vypuštěna kategorie krav bez tržní produkce mléka a dotace se v podstatě mají plošně vyplácet chovatelům každého pasoucího se skotu, tedy i dojeného, mladých býčků, stejně jako neperspektivních plemenic," dodává Pešková. Doplňuje ji její manžel: "V praxi to znamená, že částka 590 miliónů korun, která je v tomto podpůrném programu oproti dřívějšku vyčleněna pro všechny druhy hospodářských zvířat, při konečném rozdělení přinese chovatelům masného skotu o polovinu nižší částky. A nejen to: Plošné vyplácení vůbec nezvýhodní chovatele v podhorských oblastech, kam pasení dobytka bezesporu patří. Naopak však bude paradoxně podporovat chov skotu i v nížinách, kde jsou přírodní podmínky vhodnější pro pěstování obilovin, cukrovky apod." Manželé Peškovi souhlasí i se stanoviskem Českého svazu chovatelů masného skotu, že pro mnohé farmáře, kteří chovají masný skot, bude působit likvidačně rovněž fakt, že ministerský podpůrný program už ani nepočítá s výplatami záloh. Přitom příjem z chovu krav bez tržní produkce mléka má výrazně sezónní charakter, neboť zástavová telata se prodávají na podzim. Peškovi chovají 50 krav plemen limousine, červená straka a masný siemethal, dvě desítky jalovic, 27 býků na výkrm a dva plemenné býky piemontese. Pešková se neopomene pochlubit, že letos očekávají kolem padesáti telat masných kříženců a že loni v žíru býků zaznamenali průměrný denní přírůstek 1,50 kilogramu a docílili průměrné porážkové váhy 760 kilogramů. Když manželé vzpomínají na začátky své vzorně vedené farmy, rádi odříkají i své tehdejší představy, že budou mít na provozním účtě vždy alespoň 300 tisíc korun. "To se nám však ještě ani jednou nepodařilo dokázat," říká spolumajitelka farmy. K farmě náleží i 70 hektarů luk a pastvin a 56 hektarů orné půdy. Na ní manželé pěstují především krmné obilí pro vlastní potřebu, ale letos již mají uzavřenu také smlouvu se ZZN Příbram na dodávky potravinářské pšenice. Jak práci u chovaných zvířat, tak na polích oba zvládají sami, přičemž příležitostně, ale velmi vydatně jim pomáhá i patnáctiletý syn Josef, který však po prázdninách nastupuje do dobříšského učiliště na obor opravář zemědělských strojů. Dcera Hana je vyučenou cukrářkou a je již vdaná. Spolu s manželem však také tíhne k zemědělství, takže slova jejího otce o tom, že "farmu chystáme pro naše děti", zřejmě budou pravdivá. Největší položku v nákladech farmy představuje nákup nafty - kolem 200 tisíc korun ročně. Splátky úvěrů loni dosáhly 120 tisíc korun. Protože si Peškovi část pozemků také pronajímají, nemohou jít zpravidla s pachtovným níže než sousední zemědělské družstvo Kosova Hora, tedy pod 500 korun ročně za hektar, přičemž platí i daň z pozemků. Ročně jen na nájmech tak Peškovi zaplatí 35 tisíc korun. Další desetitisíce je třeba dát za osivo, odborné služby apod. Hrubý zisk farmy tak loni činil 100 tisíc korun. Peškovi nelitují ani investic do techniky. Například loni za 750 tisíc korun koupený UNC 750 dokonale nahradí traktor při vyhrnování a vyskladňování hnoje ve stáji, ale právě tak dobře poslouží při svážení balíků slámy a sena z polí a při stohování. Obdobně spoléhají na soustavné sebevzdělávání - oba jsou absolventy táborské střední zemědělské technické školy, i na výjezdy za zkušenou do zahraničí. Nikoliv společně, neboť práci na farmě nelze opustit ani na den, ale každý zvlášť tak byli na tematických zájezdech v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Dánsku, Itálii - a dokonce i v USA. V cizině se oba utvrdili například v tom, že dosavadní monstrózní jen těžko větratelné kravíny s vysráženými parami na betonových zdech lze velmi úspěšně nahradit lehkými dřevěnými stavbami z jedné strany celý rok otevřenými. Tak vznikl i jejich lehký dřevěný objekt s kapacitou pro sto kusů - bez roštů a s hlubokou podestýlkou, kde se dobytku bez problémů daří i při dvacetistupňových mrazech. Stáj je navíc vkusně zasazena i do okolního prostředí. Když se s rozpočtem na tuto stavbu seznámily oslovené stavební firmy, tvrdily, že za tři milióny stáj nelze postavit. Nakonec ji manželé svépomocí - za přispění příbuzných a přátel - postavili za 1,2 miliónu korun.

Dohnalova Lhota (ir)