Malťané jako první rozhodnou o vstupu do EU

Obyvatelé Malty v sobotu v referendu rozhodnou, zda se jejich země připojí k Evropské unii či ne. Malťané o tom budou hlasovat jako první z kandidátských zemí, které byly na prosincovém kodaňském summitu přizvány do EU. Výsledky referenda se očekávají s napětím. Proevropská vládní Nacionalistická strana maltského premiéra Edwarda Fenecha Adamiho horuje za potvrzení své politiky a snaží se přesvědčit nerozhodnuté, aby řekli ano členství maličké Malty v Evropské unii. Proti vstupu do evropského klubu je naopak opoziční Maltská labouristická strana Alfreda Santa, která je jen pro jakési ekonomické "partnerství" s unií. K jakému názoru se tři sta osmdesát tisíc ostrovanů přikloní, se ukáže v sobotu. Veřejné mínění je podle posledních výzkumů nakloněno vstupu do unie - podpora voličů se pohybuje těsně nad padesátiprocentní hranicí. Přes třicet procent je proti, ale řada lidí se stále ještě nerozhodla. V posledních dvou letech se poměr hlasů postupně kloní ve prospěch proevropského kurzu. Určitě důležitější než nezávazné sobotní referendum budou v otázce Evropské unie zářijové parlamentní volby. Pokud by opozice vyhrála, mohla by výsledky nezávazného referenda anulovat, i když dnes říká, že jeho výsledek bude respektovat.

Zemědělci brojí proti vstupu, hoteliéři jsou pro

Různé zájmové skupiny občanů středomořského souostroví se zásadně liší svým postojem k budoucímu členství v unii. Proti jsou zemědělci, nespokojení s nízkou úrovní počátečních přímých podpor z rozpočtu unie, odbory i místní řemeslníci, kteří se obávají větší konkurence a nezaměstnanosti. A v neposlední řadě místní specifikum, lovci ptáků, i když nejen v této otázce (Malta si vyjednala rekordních 67 přechodných období, výjimek a odkladů) unie La Valettě překvapivě ustoupila. V ostrém rozporu s ostrovními euroskeptiky je naopak většina průmyslníků, hoteliérů či restauratérů, kteří jsou přesvědčeni o tom, že místo Malty je jednoznačně v Evropě. Stejně tak uvažují učitelé, univerzitní studenti nebo třeba bankovní úředníci. Vláda označuje členství v unii za nezbytné pro ekonomiku a bezpečnost. Budoucí nejmenší stát Evropské unie se kromě strategické polohy může honosit i dalšími přednostmi: stabilním ekonomickým klimatem, zkušenou a multilingvální pracovní silou či kvalitními komunikacemi.

Maltské váhání o Evropě

V Evropské unii už Malta mohla dávno být. Vláda Nacionalistické strany podala přihlášku do EU na počátku devadesátých let a unie kladně reagovala už v červnu 1993. Ale po svém těsném vítězství v říjnu 1996 labouristé dočasně zmrazili evropský kurz ostrovanů. Další změna politiky pak přišla po volbách v září 1998 s opětovnou vládou nacionalistů. Staronový premiér Edward Fenech Adami reaktivoval jednání a na jaře 2000 Malta konečně zahájila vstupní rozhovory, ukončené pozváním ke vstupu do unie. Nyní na voliče čeká poslední otázka: "Souhlasíte, aby se Malta stala členem Evropské unie 1. května 2004?"