Malí zemědělci a EU proti velkofarmám. Začíná boj o dotace

Kdo dostane dost peněz z evropských dotací – velké zemědělské komplexy, nebo drobní rolníci? Klíčová jednání o budoucnosti společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2020 se blíží, očekávají se v polovině roku.

Česko dlouhodobě hájí hlavně zájmy těch velkých. Logicky. Zatímco průměrný zemědělský podnik evropské osmadvacítky má v průměru 16 hektarů, ty české mají výměru v průměru 133 hektarů. K velkým se řadí i firmy z holdingu Agrofert, který premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů.

Evropská komise nyní podporuje „zastropování“ plateb – ty by se od dosažení určité plochy již dále nezvyšovaly. To se reprezentantům českých zemědělských agrokomplexů nelíbí. „Může to mít fatální dopad na české zemědělství,“ řekl Deníku předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Nechceme platit za brexit

Podle jeho názoru by tak Češi ztratili konkurenceschopnost. „Odmítáme, aby čeští, potažmo slovenští zemědělci platili za problém odchodu Británie z Evropské unie krácením rozpočtu,“ konstatoval Pýcha. V posledních dnech je proto jednou nohou stále v Bruselu, kde se snaží lobbovat za české agrokomplexy.

„Podpora by měla být zachována zemědělským podnikům bez ohledu na jejich velikost,“ tlumočila Deníku názor ministerstva zemědělství jeho mluvčí Helena Šindlerová.

„V tuzemských podmínkách by se navrhované zastropování plateb dotklo podniků s významným rozsahem živočišné a rostlinné výroby,“ prohlásila mluvčí. Podle ní jsou navíc důležité pro rozvoj venkova.

Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) podle ní pozval do Česka eurokomisaře Phila Hogana, aby mu ukázal, jaký negativní vliv by zastropování plateb na české podniky mělo. „Komisař pozvání přijal,“ uvedla Šindlerová.

Podle agrárního analytika Petra Havla však není pravděpodobné, že by Evropská komise svůj postoj změnila. „Všechny dosavadní signály ukazují, že to zastropování bude hotová věc,“ prozradil. „Pakliže budeme tvrdošíjně trvat na té pozici, kterou asi nezměníme, tak přijdeme o peníze,“ obává se Havel. Rozumný postoj by podle něj česká reprezentace zastávala, kdyby se smířila se zastropováním a snažila se vytvořit alternativní strukturu dotací. Tomu je komise nakloněna a dává například zemím s různými klimatickými podmínkami možnost více zasahovat do nastavení toků peněz.

„Měli bychom vymyslet takové programy, aby je z nich mohli prostřednictvím nějakých projektů dostat i ti velcí zemědělci,“ míní Havel. Jako příklad uvádí různé programy rozvoje venkova, na adaptace na klimatické změny nebo zlepšení stavu přírody a krajiny. „Při těchto prioritách bychom se trefili do modelu společné zemědělské politiky. Brusel by nám to neshodil ze stolu a my bychom ty peníze mohli dát nejen do zemědělství, ale do venkova jako takového,“ konstatoval.

Farmáři: Nejde nám jen o zisk

Vydat se také v Česku cestou menších rodinných farem doporučuje Asociace soukromého zemědělství(ASZ) zastupující malé farmáře. Podle ní by unie měla podporovat ty, kdo dotace skutečně potřebují. „Tedy především mladé a začínající zemědělce, malé a střední zemědělské podniky a farmy v oblastech s přírodními omezeními,“ uvedla mluvčí ASZ Šárka Gorgoňová. Tradiční menší podniky podle ní mají oproti těm velkým navíc výhodu pro společnost také v tom, že nejsou zaměřeny jen na zisk. „Jsou skutečně zapojeny do života a dění na venkově,“ dodala.

Autor: Jiří Janda

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info