Loni tíha plodů lámala větve, letos na pálenku nebude. Stromy se vyšťavily

Sadaři se na jižní Moravě potýkají oproti loňsku s poloviční úrodou jablek. Méně je i ořechů. Trpí antraknózou.

Josef Buzrla letos ze stromů sklidil až o padesát procent méně jablek než loni. Majitel ovocnářství z Moravského Žižkova na Břeclavsku však není jediný. Nižší úrodu hlásí také sadaři ze Znojemska a Hodonínska. Důvodem je loňská nadúroda i mrazíky. „Loni plodily stromy až moc a letos si potřebují odpočinout. Zatímco standardně prodáváme jablka až do Vánoc, teď prakticky finišujeme. Některé druhy jablek k uskladnění ještě máme, ty, které se hodí k okamžité spotřebě, ale už nemáme vůbec,“ zhodnotil Buzrla, který hospodaří na dvanácti hektarech půdy.

Méně jablek letos sklidili také v Pomoně Těšetice na Znojemsku. Podnik, který obdělává více než dva tisíce hektarů půdy, se letos potýká s poloviční úrodou. „Hlavním viníkem slabé úrody u nás byly mrazíky,“ uvedl ředitel společnosti Ivo Pokorný.

Nedostatek jablek se podle něj již nyní zrcadlí v ceně za kilogram. „Produkce České republiky výšku cen v Evropské unii neovlivňuje. Zásadní pro ni je, jak se vyvíjí situace právě v Evropě. Víme, že i v okolních státech je úroda slabší. Už teď došlo k mírnému zvýšení cen, ale ne nijak skokově. Na vině je i fakt, že se v Polsku urodilo o dva miliony tun jablek méně než loni,“ přiblížil Pokorný.

Podle Miroslava Vaculíka z Vřesovic je letos na Kyjovsku vůbec nejslabší úroda jablek a hrušek za posledních deset let. „Loni bylo tolik ovoce, že se lámaly větve. Letos stromy odpočívají, takže je jablek i hrušek velice málo, takže nebudu mít hruškovici ročník 2019,“ posteskl si Vaculík.

Mizernou úrodu jablek pocítili letos i v řadě pěstitelských pálenicích a moštárnách. „Moštovat budeme poprvé až v sobotu, a asi naposled. Jablka se letos na Blanensku neurodila. Podobné je to i s ostatním ovocem. Částečně to sice zachránily meruňky, i tak bude letošní sezona pálení mizerná,“ řekl majitel pálenice v Rudici Ladislav Vančura.

Antraknóza ořešáků:

- Chorobu způsobuje vřeckatá houba Gnomonia leptostyla.

- Jedním z jejích prvních projevů jsou šedohnědé skvrny na listech, které postupně zcela zčernají.

- Skvrnky se postupně objevují i na skořápkách a plodech.

- Houbě se dobře daří především za vlhkého a deštivého počasí, kdy se dobře množí.

- Pokud je strom antraknózou napadený, doporučují odborníci opadané listy buď spálit, vyvést na skládku, nebo posypat dusíkatým hnojivem, které se postará o rozpad listů a likvidaci houby.

Nejen jabloně, ale i ořešáky přidělávají ovocnářům vrásky. Pěstitelé se potýkají s antraknózou. Chorobu, jejímiž původci jsou houby, zaznamenali na Břeclavsku i Vyškovsku. „V zahradě máme velký strom, který dobře plodí. Letos je ale až polovina ořechů zcela černá,“ řekla Martina Poláchová z Rakvic.

Antraknóza, známá také jako černání ořechů, se podle Vladimíra Luži z Českého zahrádkářského svazu ve Slavkově u Brna objevuje v různé intenzitě pravidelně. „Někdy zřídka, jindy častěji. Záleží na počasí. Pokud je vlhko a prší, pak má houba ideální podmínky k šíření. Choroba se projevuje postupným zčernáním listů. Skvrnky se objevují i na skořápkách a plodech,“ přiblížil Luža.

Řada pěstitelů podle něj postižené listy nelikviduje a napadené stromy nedostatečně ošetřuje.