Lidé chtějí v referendu hlasovat o Evropské unii, ale nevědí pro

ZN 10.12.1999

Lidé chtějí v referendu hlasovat o Evropské unii, ale nevědí proč

Referendum jako konečné potvrzení vůle vstoupit do Evropské unie mají po včerejším rozhodnutí poslanců k dispozici lidé v České republice. Kdyby hlasovali dnes, byla by to ale intuitivní volba, protože o Unii nemají dost informací, tvrdí na základě průzkumů analytici.

Praha - Z posledních vyjádření představitelů Evropské komise je patrné odhodlání přivítat nové členy už v roce 2003 nebo 2004. »Unie se v tomto termínu rozšíří o dvě až pět zemí. Záleží jen na nás, jestli budeme mezi nimi,« tvrdí hlavní vyjednavač Pavel Telička. V praxi by to znamenalo, že vstupní rozhovory by měly skončit v průběhu roku 2002. Po nich bude následovat sepsání smlouvy o přistoupení, kterou s uchazeči uzavírají všichni členové evropské patnáctky. Smlouvu pak musí potvrdit parlamenty členských zemí. Ani pak nemají eurooptimisté v přijímaných zemích ještě vyhráno, protože integračnímu úsilí mohou v samotném závěru učinit přítrž jejich vlastní občané, jako se to stalo například v Norsku. Drtivá většina politiků si totiž nedovolí o vstupu do Unie rozhodnout bez souhlasu veřejnosti, a občanům proto dává možnost říct svůj názor prostřednictvím referenda. Jak by dnes hlasovali Češi? Podle průzkumů Střediska empirických výzkumů by více než dvě třetiny lidí řekly vstupu do EU ano. »Odhodlání vstoupit do Unie má spíše symbolický charakter,« upozorňuje ale šéf agentury Jan Hartl. Dodnes jim totiž nikdo nevysvětlil, jaké výhody nebo negativa případné členství obnáší. Přestože vláda zpracovala před dvěma lety komunikační strategii o EU a Ministerstvo zahraničí na ni letos dostalo 30 milionů, výzkumy ukazují, že informovanost lidí je zhruba stejná jako v roce 1997. Podle včera schváleného ústavního zákona je vyhlášení referenda v rukou prezidenta, který tak učiní na návrh vlády, dvou pětin poslanců nebo dvou pětin senátorů v případě EU. Pro referendum o zásazích do Ústavy je třeba iniciativy vlády, dvoupětinové většiny poslanců nebo 250 tisíc občanů. Námitky proti přijaté verzi mají zástupci ODS a část US. Podle Jiřího Payna (ODS) nesmí referendum iniciovat zákonodárný sbor. »Ten byl zvolen, aby uměl rozhodnout, a pokud neumí, musí se rozpustit a mají se konat nové volby,« tvrdí. Protože jde o ústavní zákon, musí s návrhem ještě souhlasit i Senát. Poslanci jeho případné veto nemohou přehlasovat. Pokud nebude horní komora souhlasit, padá celý návrh pod stůl.

Vstup ČR do EU

O málo více než polovina občanů České republiky by se v případném referendu vyslovila pro vstup země do Evropské unie. V průzkumu, který pro ČTK na přelomu října a listopadu provedla agentura Sofres-Factum, se pro vstup vyslovilo 51,4 procenta z 1011 dotázaných, proti bylo 17,6 procenta. Bezmála třetina oslovených (31 procent) se však nedokázala rozhodnout.

Graf ČTK

DENISA NOVOTNÁ, SAŠA PROCHÁZKOVÁ