Kvalita odrůd sladovnického ječmene z různých systémů pěstování

10.12.1998 | Odborné konference

KVALITA ODRŮD SLADOVNICKÉHO JEČMENE Z RŮZNÝCH SYSTÉMŮ PĚSTOVÁNÍ

Quality of Malting Barley Varienties from Different Growing Systems

Prof. Ing. Jiří PETR, DrSc.

Ing. Josef ŠKEŘÍK, CSc.

Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze

Ing. Vratislav PSOTA, CSc.

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský Brno

Ing. Ivan LANGER

Selgen, a.s.; ŠS Stupice

Ve víceletých pokusech jsme sledovali celý soubor odrůd jarního ječmene vedených v listi-ně povolených odrůd. Pro hodnocení sladovnické jakosti v letech 1995 - 1997 jsme vybrali od-růdy nejvíce pěstované a s vynikající sladařskou jakostí.

Pokusy byly vedeny v ekologickém způsobu pěstování (EKO) podle zásad IFOAM a Meto-dického pokynu Ministerstva zemědělství České republiky pro ekologické zemědělství. Osivo bylo nemořené, nepoužilo se hnojiv ani pesticidů. Pokusy byly založeny na Pokusné stanici ka-tedry rostlinné výroby ČZU v Praze - Uhříněvsi. Stanice leží v úrodné řepařské oblasti středních Čech, s průměrnou roční teplotou 8,3°C a 575 mm ročních srážek. Půdy jsou jílovité hnědozemě s produkční schopností 84 bodů.

V prakticky stejných podmínkách (Šlechtitelská stanice Stupice), se stejným osivem sledo-vaných odrůd, byl založen pokus s použitím mořeného osiva, aplikací průmyslových hnojiv (30-40 kg N.ha-1 a odpovídající dávkou P a K hnojiv) a ošetřením herbicidy. Tento soubor odrůd byl označen jako intenzívní - INT.

Třetí soubor hodnocených odrůd pochází ze 4 odrůdových zkušeben ÚKZÚZ a je uváděn jako průměr jakostních ukazatelů ze všech těchto pokusných míst. Je označen CR.

Mikrosladování bylo prováděno podle VÚPS Brno (o 1 den kratší než doporučuje EBC). Rozbor sladu byl dělán podle metodik EBC a MEPAK.

Rok 1995 byl příznivý jak pro výnos, tak pro sladovnickou jakost. Byl však mírně zvýšen obsah bílkovin v zrnu u ekologického způsobu pěstování a s tím související nižší obsah extraktu. Ostatní kritéria sladovnické jakosti byla v optimálním rozmezí.

Tab. 1: Parametry sladovnické jakosti

Ukazatel sladovnické jakosti Nepřijatelné hodnoty Optimální hodnoty

Bílkoviny v zrnu (%)Extrakt (%)RE 45°C (%)Kolbachovo čísloDiastatická mohutnost (WK)Konečný stupeň prokvašení (%)Friabilita (%)Beta glukany (mg.l-1) 9,5 a méně 11,9 a více0,9 a méně37,0 a méně39,0 a méně 220 a méně79,0 a méně79,0 a méně200 a více 10,7 - 11,2 82,5 a více 41,0 a více 44,0 a více 280 a více 82,0 a více86,0 a více150 a méně

Ročník 1996 byl velmi nepříznivý. Projevilo se to jak na nízké úrovni výnosu, tak i na ja-kosti. Byl velmi nízký obsah bílkovin, ale zvýšený extrakt. Horší jakostní ukazatele byly v tomto roce právě z různých míst ČR.

V roce 1997 byly zjištěny u většiny ukazatelů sladovnické jakosti podoptimální hodnoty, ze-jména u obsahu bílkovin, extraktu, RE, konečném stupni prokvašení, friabilitě a obsahu beta gluka-nů.

Z tohoto přehledu je zcela patrný rozhodující vliv ročníku na sladovnickou jakost jarního ječmene. Po sestavení přehledu průměrných hodnot kriterií jakosti z jednotlivých let a při srov-nání ekologického a intenzívního způsobu pěstování (tab. 2) se prokazuje, že u obsahu bílkovin v zrnu nejsou podstatné rozdíly mezi pěstitelskými systémy (10,6; 10,7; 10,8 %). Také u extrak-tu není průkazný rozdíl mezi ekologickým a intenzívním pěstováním (82,4; 82,5%). Hodnoty relativního extraktu při 45°C jsou u všech způsobů pěstování v optimální úrovni. Podobně Kol-bachovo číslo, diastatická mohutnost a konečný stupeň prokvašení (82,1 - 82,5 %). Friabilita byla nejvyšší u ekologického způsobu pěstování. Zcela vyjímečný byl rozdíl u obsahu beta glu-kanů, jejichž obsah byl u ekologického způsobu pěstování výrazně nižší než u ostatních způsobů pěstování. Tato zákonitost se projevila ve všech letech a u všech sledovaných odrůd. Výše uve-dené hodnocení konfrontujeme s optimálním rozmezím a hraničními hodnotami jakostních uka-zatelů uvedených v tabulce 1.

Pokud přisoudíme nejlepší hodnotě 9 bodů a nejhorší hodnotě 1 bod a uvážíme dohodnutou váhu znaku, která je pro obsah extraktu a RE při 45°C - 0,25 a pro ostatní znaky jakosti 0,1, pak můžeme každou hodnotu vyjádřit v bodech a stanovit tzv. ukazatel sladovnické hodnoty. To jsme učinili u průměrných hodnot z tříletých pokusů (tab. 2), kde každý znak je takto oceněn. Z tabulky je zřejmé, že bodové hodnocení je ve většině znaků vyšší u ekologického způsobu pěstování, kromě mírného poklesu u extraktu a obsahu bílkovin v zrnu. Horší hodnocení mají hodnoty u vzorků ječmenů získaných z různých míst ČR.

Sladovnickou jakost rozhodujícím způsobem ovlivňuje průběh počasí v daném ročníku, což se prokázalo v přehledu výsledků tříletého pokusu.

Způsob pěstování, který jsme sledovali ve vztahu ke sladovnické jakosti se neprojevil tak výrazně jako vliv ročníku.

Ekologický způsob pěstování nepůsobil zhoršení sladovnické jakosti, přinášel však snížení výnosu.

Souhrn

Jarní sladovnický ječmen pěstovaný ekologicky (bez průmyslových hnojiv a pesticidů) je žádán některými pivovary k výrobě piva. Také se využívá k přípra-vě některých potravin a pokrmů v dětské výživě. Odrůdy, které se v tomto systé-mu dobře projevují, lze pěstovat v chrá-něných krajinných oblastech a oblastech ochrany vodních zdrojů, či je lze využít pro tzv. low input systémy pěstování.

Summary

Malting quality of the collection of spring barley verieties growed in diffe-rent systems of growing (ecological, in-tensive) was studied during the three years experiments (1995 - 1997). Mal-ting quality was significantly influenced by the weather conditions in individual experimental years. Influence of the sys-tem of growing was not so significant as influence of weather conditions. Ecolo-gical system of growing did not cause worse malting quality, but brought de-creasing of yields.

Tab. 2: Hodnocení sladovnické jakosti

Rok Systémpěstování Bílkovinyv zrnu (%) Extrakt(%) RE 45°C(%) Kolbachovočíslo Diastatickámohutnost (WK) Konečnýstupeňprokvašení(%) Friabilita(%) Beta gluka-ny(mg.l-1)

EKO 11,5 81,0 45,1 50,2 364 82,1 88,5 65

1995 INT 11,2 82,1 47,1 51,5 356 83,6 88,1 106

CR 11,4 81,5 44,2 47,0 350 82,9 83,8 127

EKO 9,8 83,9 53,3 55,6 291 83,3 90,3 158

1996 INT 9,7 83,4 50,0 52,5 277 83,9 87,3 199

CR 10,5 81,5 42,9 46,0 328 81,6 82,2 245

EKO 10,5 82,3 40,8 47,3 333 81,0 89,0 188

1997 INT 11,3 82,0 39,3 44,3 347 80,2 79,6 237

CR 10,5 81,5 42,9 46,0 328 81,6 82,0 245

EKO 10,6 82,4 46,4 51,0 329 82,1 89,2 137

Průměr INT 10,7 82,5 45,4 49,4 326 82,5 85,0 180

CR 10,8 81,5 43,3 46,3 335 82,0 82,6 205