Krávy mění klima více než auta. Vědci se snaží vyšlechtit šetrnější plemeno
07.12.2017 | ČT 24
Hovězí maso je na světě třetí nejoblíbenější. Cesta od telete ke steaku je ale velmi dlouhá a nákladná – a proto i škodlivá vůči životnímu prostředí. Chov hovězího stojí podle vědců za šedesáti procenty celkové ekologické zátěže veškeré živočišné výroby. Velkou hrozbou je především metan.
Krávy jsou pro Zemi nebezpečnější než všechna auta na světě. Doprava má na svědomí asi čtrnáct procent emisí skleníkových plynů, zato produkce hovězího až o několik procent navíc. Kromě toho jde o metan, který má na změny klimatu mnohem větší vliv než oxid uhličitý ze spalovacích motorů.
„Naše zemědělství produkuje asi pět a půl procenta skleníkových plynů z produkce celé České republiky. Zatímco v jiných zemích je to třeba i dvacet procent. Z tohoto pohledu je na tom naše zemědělství lépe než řada zemí na světě.“
Miloslav Šimek
Ústav půdní biologie
„Rostoucí světová populace, urbanizace a také poptávka po západním typu stravy v mnoha částech světa znamená, že roste zájem o mléko a hovězí po celém světě. Pokud si to spojíme s emisemi metanu, pak tu máme vážný problém,“ míní vědec ze Scotland's Rural College Richard Dewhurst.
Jednotlivci ale i státy už na hrozbu skrytou mezi na pohled nevinnými krávami reagují. Dlouholetý vegetarián Paul McCartney odpověděl na alarmující čísla už před osmi lety kampaní za bezmasé pondělky. Švédsko a Dánsko zvažovali uvalení zvláštní daně na červené maso. Na ceně za steak se to ale neprojevilo.
Vědci se soustředí na krmivo i geny
Vědci pak zkoumají jinou cestu, která se soustředí na první ze čtyř žaludků krávy. „Kvašení uvnitř bachoru vede k řadě dobrých věcí, jednou z těch špatných je ale produkce metanu,“ přiblížil vědec Dewhurst.
Testy v laboratoři nedaleko skotského Edinburghu teď zkoumají vliv krmiva na emise metanu. „Studujeme taky vliv genetiky,“ dodal genetik ze Scotland's Rural College Rainer Roehe. Laboratoř provádí testy na 72 zvířatech, vždy osmi potomcích od devíti býků. Na tři dny je uzavře v separátních komorách a krmí je různou potravou.
Podařilo se už zjistit, že potomci některých býků vypouštějí méně metanu než jiní. Mohli by se tak stát základem nového celosvětového chovu.
Celý problém kolem dobytku se ale nevyřeší. Skot totiž také vyžaduje jedenáctkrát víc vody a osmadvacetkrát víc půdy než chov drůbeže. Pastviny a pole s krmivem pak zabírají skoro třetinu pevniny na Zemi.
Autor afi
zdroj: ČT24/ČTK
Další články v kategorii Zemědělství
- Digitalisation in fruit production in the Horizon Europe CODECS project (24.04.2024)
- Generali ČP: Mrazy způsobily škody na plodinách za více než 20 milionů korun (24.04.2024)
- Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně (24.04.2024)
- Digitalizace v ovocnářství v rámci projektu Horizon Europe CODECS (24.04.2024)
- Sociální podmíněnost přinese jen zbytečnou administrativu, byrokracii a nové sankce (24.04.2024)
- Expert: Mrazy ohrozí úrodu ovoce a vína, brambory budou později (24.04.2024)
- EP schválil prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, budou platit omezení (24.04.2024)
- Plzeňské plantáže jahod spasily před mrazem ochranné plachty (23.04.2024)
- Svaz včelařů: Výnos medu může být letos oproti loňsku poloviční až třetinový (23.04.2024)
- Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy (23.04.2024)