Kráva, která neonemocní BSE, zůstává snem
25.06.2004 | Hospodářské noviny
Světový tisk obletěla zpráva, že se má brzy narodit tele, jež nemůže onemocnět nemocí šílených krav (BSE). Ukazuje se však, že byla zavádějící. Informaci oznámil japonský pivovarnický koncern Kirin Brewery, který na vývoji takovéto geneticky upravené krávy spolupracuje s americkou firmou Hematech. Podle převládající teorie BSE vzniká, když malé bílkovinné částice, zvané priony a obsažené v mozkových buňkách, změní svůj tvar a následně zničí mozek, v němž vznikají mikroskopické dutinky. Teoreticky by tedy stačilo odstranit obě kopie genu, který řídí vytváření prionů. Ty pak v neuronech nebudou, nemohou se tedy ani deformovat a způsobit BSE.
Krávu s těmito odstraněnými geny se jiným týmům, které se o to pokoušejí, zatím nepovedlo vytvořit. A firma Hematech na dotaz časopisu New Scientist uvedla, že i tam mají jen buněčnou linii, která neobsahuje prionové geny. Od buněk ve zkumavce po skutečné zvíře je ovšem daleká cesta, takže je otázkou, jaké tele se to má japonským pivovarníkům opravdu narodit.
Nejasné také je, zda zvířata zbavená prionů budou vůbec zdravá. Zatím se vědcům podařilo vytvořit takové myši a některé trpěly poruchami spánku, což může odrážet jiné zdravotní problémy.
Pozoruhodné také je, proč vlastně chce Kirin získat krávy, jimž nehrozí BSE. V jejich těle by se podle plánů měly - po dalších genetických úpravách - vytvářet lidské protilátky a další léčivé produkty, jež by se vylučovaly v mléce. Pacienti by se pak prý nemuseli bát, že se z těchto léků nakazí lidskou obdobou BSE. Toto riziko je ovšem nepatrné. Geneticky upravená zvířata produkující léky už ve světě existují a jejich životní podmínky, včetně podávaného krmiva, jsou pod pečlivým dohledem. Pravděpodobnost, že u nich vznikne BSE, je mizivá, pokud ne rovnou nulová.
Pro zemědělce by bylo mnohem podstatnější, kdyby se jim díky genetickým úpravám podařilo získat skot neohrožený BSE pro běžné chovy, kde se nemoc šílených krav objevuje. I to je dosud pouze čistě teoretická představa. Ovšem genetická úprava všech existujících plemen by byla drahá a trvala několik desetiletí.
Další články v kategorii Zemědělství
- Ministr zemědělství diskutoval se zástupci nevládních organizací o budoucnosti českého zemědělství (09.05.2026)
- SZ: Evropská komise zaslala českým úřadům další dotazy k Babišovu střetu zájmů (07.05.2026)
- Slovensko kvůli klesajícím cenám mléka navýší dotace farmářům, řekl ministr (07.05.2026)
- Ministr po kulatém stolu ke skotu: Chceme zvýšit zpracování hovězího masa v Česku a snížit vývoz živých zvířat (07.05.2026)
- V komerčním chovu prasat na Slovensku byl podle veterinářů potvrzen africký mor (07.05.2026)
- Nováčkovi: Farma ve vsi je opravdu ve vsi, a přitom jen kousek od Ostravy (07.05.2026)
- Výskyt hraboše polního v dubnu 2026 (07.05.2026)
- V chovu drůbeže na Kroměřížsku potvrdily testy newcastleskou chorobu (07.05.2026)
- Aktuální plochy chmelnic se proti loňsku velmi mírně snížily na 4786 hektarů (06.05.2026)
- Samosběr u Olomouce začne v červnu. Česnek vypadá luxusně, těší farmáře (05.05.2026)

Tweet



