Komise podává zprávu o vnitrostátních opatřeních k zajištění koexistence geneticky modifikovaných plodin a konvenčního a ekologického zemědělství

Vypracovat právní předpisy na úrovni EU, které se budou týkat koexistence geneticky modifikovaných plodin a konvenčního a ekologického zemědělství, v současné době zřejmě není vhodné vzhledem k tomu, že zkušenosti s pěstováním geneticky modifikovaných plodin jsou omezené a že je potřeba dokončit proces zavádění vnitrostátních opatření. To je hlavní závěr nové zprávy Evropské komise. Nicméně předtím, než bude učiněno jakékoliv rozhodnutí, proběhnou intenzivní konzultace se zúčastněnými stranami. Ideální příležitostí pro tuto diskusi bude konference, která se koná ve dnech 5. - 6. dubna ve Vídni.

Opatření pro koexistenci byly předmětem doporučení Komise z července 2003. Mají zajistit, aby bylo vedle geneticky nemodifikovaných plodin možné pěstovat plodiny geneticky modifikované, aniž by to v případě jejich náhodného smísení vyústilo v nepříznivé hospodářské důsledky. Komise navrhuje pracovat společně s členskými státy a zúčastněnými stranami na doporučeních ohledně technických izolačních opatření pro jednotlivé plodiny.

„Vypracování efektivních a hospodárných strategií pro zajištění koexistence je životně důležité, jen tak bude prakticky možné, aby si zemědělci i spotřebitelé vybírali mezi geneticky modifikovanou a geneticky nemodifikovanou produkcí,“ vysvětluje Mariann Fischerová Boelová, komisařka pro zemědělství a záležitosti venkova. „O otázku ochrany zdraví nebo životního prostředí nejde, protože na trh EU se nesmějí dostat žádné geneticky modifikované organismy, pokud se neprokáže, že jsou zcela bezpečné. Proto, aby spotřebitelé přesně věděli, co si kupují, přišla EU s propracovaným systémem označování a sledovatelnosti geneticky modifikovaných organismů. Je nutné zavést izolační opatření, aby obsah náhodných příměsí geneticky modifikovaných organismů v produktech konvenčního nebo ekologického zemědělství nepřekročil hodnoty striktně stanovené právními předpisy EU. Pěstitelské podmínky se v jednotlivých zemích značně liší a zkušenosti s geneticky modifikovanými plodinami jsou v Evropě stále omezené. Zdá se tedy, že by v současné době nebylo vhodné navrhovat jednotná pravidla EU.“

Zkušenosti s pěstováním geneticky modifikovaných plodin v EU jsou stále nesmírně omezené. Komerčně se dosud pěstovaly pouze dva typy geneticky modifikované kukuřice. Ve Španělsku se v roce 2004 geneticky modifikovaná kukuřice pěstovala na 58 000 hektarech, což představuje okolo 12 procent celkové plochy kukuřice pěstované v této zemi. V dalších členských státech tato plocha činí pouze několik stovek hektarů. Geneticky modifikovaná kukuřice se ve Španělsku pěstuje od roku 1998 podle nezávazného kodexu osvědčených postupů.

Dne 23. července 2003 Komise přijala doporučení o pokynech pro rozvoj národních strategií a ověřených postupů, aby pomohla členským státům vypracovat vnitrostátní právní předpisy a další strategie týkající se koexistence. Ve většině členských států se přístupy na vnitrostátní úrovni teprve vyvíjejí, do konce roku 2005 byly zvláštní právní předpisy o koexistenci přijaty ve čtyřech členských státech (Německu, Dánsku, Portugalsku a šesti rakouských spolkových zemích). Bude ještě nutné zřídit a provést monitorovací programy, aby bylo možné ověřit účinnost a hospodářskou proveditelnost přijatých opatření.

Cílem opatření pro koexistenci je chránit pěstitele geneticky nemodifikovaných plodin před hospodářskými důsledky jejich náhodného smísení s geneticky modifikovanými organismy. V doporučení Komise se uvádí, že opatření pro koexistenci by neměla překročit rámec kroků nutných k tomu, aby bylo zajištěno, že se náhodné příměsi geneticky modifikovaných organismů v geneticky nemodifikovaných produktech udrží pod prahovými hodnotami pro označování stanovenými v EU, a že se tak předejde zbytečnému zatěžování dotyčných hospodářských subjektů. Opatření by měla být vědecky podložená a vyvážená a nesmějí pěstování geneticky modifikovaných plodin všeobecně zakazovat .

Většina členských států zakládá svůj přístup na řídicích opatřeních, jež uplatňují zemědělské podniky jednotlivě nebo jejichž uplatňování se koordinuje mezi sousedními zemědělskými podniky. Provádění izolačních patření je pak zpravidla na pěstitelích geneticky modifikovaných plodin. Zemědělství v EU má nesmírně rozmanitý charakter, z čehož vyplývá, že opatření pro koexistenci je nutné přizpůsobovat místním podmínkám a typům plodin a zajistit členským státům, aby vývoj jejich přístupů mohl proběhnout s maximální flexibilitou.

Komise zastává názor, že před změnou nynějšího, na subsidiaritě založeného přístupu, který stanoví doporučení z roku 2003, je potřeba získat další zkušenosti. Stanoviska zúčastněných stran nicméně hodlá brát velmi vážně. Příležitostí k jejich vyjádření bude konference, která se koná ve dnech 5. a 6. dubna 2006 ve Vídni. V mezidobí Komise navrhuje zintenzivnit úsilí při spolupráci mezi členskými státy, analyzovat nejnovější informace o izolačních opatřeních, pocházející z vědecké i ekonomické sféry, společně s členskými státy vypracovat osvědčené postupy pro technická izolační opatření k doporučením ohledně jednotlivých plodin a získat více informací o systému občanskoprávní odpovědnosti v jednotlivých členských státech. V roce 2008 podá Komise zprávu o dosaženém pokroku, jejíž součástí bude aktualizované zhodnocení vývoje a provádění vnitrostátních opatření pro koexistenci.

Další informace

Viz také: IP/06/230