Komentář k problémům PGRLF, jak jsou zachyceny ve studii pracovn

Komentář k problémům Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu a.s. (dále Fond ), jak jsou zachyceny ve studii pracovníků Světové banky

(Proloženo kurzívou)

Stav zemědělství v České Republice (březen 1999)

Csaba Csaki, Michel Debatisse, Oskar Honisch

Zjištění, interpretace a závěry jsou vlastní zjištění, interpretace a závěry autorů studie a neměly by být přisuzovány Světové bance, jejímu představenstvu, vedení, ani žádným členským zemím.

Podrobný přehled, stav sektorových reforem:

11. Propracovaný ale finančně slabý systém úvěrových dotací a záruk. Úvěrové datace a záruky představují druhou největší složku podpůrných programů v rámci Podpůrného a záručního fondu pro zemědělce a lesnictví (SGFFF), který byl založen v roce 1994 za účelem zlepšení přístupu zemědělského sektoru ke krátkodobým a dlouhodobým úvěrům. Hlavní funkcí SGFFF je poskytování záruk na půjčky (s komerčními úrokovými sazbami), které již byly dohodnuty mezi nějakým potravinářským a zemědělským podnikatelem a nějakou komerční bankou. Maximální úroveň záruky je 50 % až 80 %. Ve specifických případech může být až 100 %. Dále SGFFF zajišťuje dotaci k splátkám úroků. V roce 1998 byly úrokové platby dotovány až 60 %.

Šlo o dotaci ve výši 10, později 8 procentních bodů z průměrných úrokových sazeb 15 - 25 %. Zemědělci platili mezi 3-6 %. Minimální spoluúčast byla vždy 1 %.

Rovněž jsou poskytovány bezúročné půjčky mladým zemědělcům a na rozvoj v méně příznivých regionech. Zemědělský rozpočet z roku 1998 předpokládá pokles o téměř 20 % u podpory související s úvěry. Uvěrová politika dále opouští poskytování bezúročných půjček zemědělcům ve prospěch úvěrových záruk a úrokových dotací a orientuje se též na zvýšenou podporu zemědělských provozů většího rozsahu.

Vyšší podíl dotací zemědělským družstvům plyne z vypořádání restitučních nároků, což byla podmínka přístupu k dotacím pro družstva jako povinné osoby.

Současná situace SGFFF vyvolává určité obavy ze střednědobé až dlouhodobější perspektivy v rozpočtu. Přestože se celková částka záruk na nesplacené úvěry nezdá příliš vysoká (524 milionů ECU), mohla by podstatně zvýšená částka splatných zaručených půjček v posledních dvou letech narušit finanční udržitelnost celého programu, pokud bude tento trend pokračovat. Současně s tím hodnota protiaktiv SGFFF znatelně poklesla na přibližně jednu šestinu své původní (netržní) hodnoty.

Fond převzal akcie potravinářských podniků v nominální hodnotě a to v podílech nepřevyšujících 30 %, tj. minoritní podíly, neumožňující veto v podniku a tím na trhu prodejné za značně nízké ceny. Radikální pokles hodnoty akcií hluboko pod nominální hodnotu znamenal zmíněný pokles aktiv na šestinu. Přesto Fond vhodnými prodeji a nákupy akcií majetek udržel na úrovni, která je výrazně lepší, než odpovídá burzovním indexům pohybu cen akcií daného období. Fond převedl většinu tohoto majetku na bezpečné státní dluhopisy.

Úvaha o garanci úvěrů a jejich splácení za zemědělce, kteří splácet nemohou, to je základní podpora, vložená do základů fondu. Původní předpoklad byl 30% uhrazených garancí, stav je 5-6%. Výsledek je proti 30ti až 40ti % klasifikovaných úvěrů u polostátních bank vynikající. Hodnota uhrazených záruk není ztrátou Fondu, jsou to pohledávky za zemědělci, které jsou většinou spláceny Fondu podle dohodnutého splátkového kalendáře. Tam, kde subjekt nesplácí, je částka vymáhána soudně. Bilance Fondu není ohrožena, Fond má dostatek aktiv na krytí záruk, také z výnosů depozit a dividendových výnosů.

Rámeček 2: Podpůrný a záruční fond pro zemědělce a lesnictví (SGFFF) byl založen v roce 1994, aby zlepšil přístup zemědělského sektoru ke krátkodobým a dlouhodobějším úvěrům. Počáteční kapitalizace fondu byla přibližně 5 miliard Kč, včetně akcií potravinářských podniků. Hlavní funkcí SGFFF je poskytování záruk na půjčky (s komerčními úrokovými sazbami), které již byly dohodnuty mezi nějakým potravinářským a zemědělským podnikatelem a nějakou komerční bankou. Maximální úroveň záruky je 50 % až 80 %. Ve specifických případech může být až 100 %. Dále SGFFF zajišťuje dotaci k splátkám úroků. V roce 1998 byla průměrná úroková míra v České republice 15 % a maximální úroková dotace byla snížena na 9 %. Úrokové splátky tedy byly dotovány až do výše 60 %. Mladým zemědělcům a zemědělcům v méně příznivých regionech jsou rovněž poskytovány dotované půjčky na úroky (s diskontem až 5 %). Zemědělský rozpočet roku 1998 předpokládá pokles podpory v oblasti úvěrů o téměř 20 %.

Zlepšení velkoobchodních tržních institucí

25. Přehled hlavních zemědělských služeb odráží poměrně vyspělý systém soukromých a státních služeb. Sít'soukromých dodavatelů mechanického zařízení, hnojiv a pesticidů a semen je dosti dobře rozvinutá a jejími hlavními problémy z hlediska vlastního přístupu k takovým vstupům zůstávají možnosti přístupů k pracovnímu kapitálu i přes různé podpůrné programy vyvinuté ze strany SGFFF.

Program podpory provozního úvěru zahrnoval uvedené náklady bez krmiv a paliv. Pro většinu subjektů v době výrazné hospodářské ztráty byl podpořený provozní úvěr zcela zásadní. Také proto, že většina pozemků je pronajata, nelze je použít k ručení za provozní úvěry, jak je obvyklé v zemích EU.

V některých dílčích sektorech je významné financování poskytováno nefinančními institucemi, sklady a obchodními podniky - zejména těmi subjekty, které dříve tvořily bývalý státní monopol. Toto předfinancování je docela propracovaným systémem, ve kterém hraje důležitou úlohu Státní fond tržní regulace (SFTR). Toto dílčí předfinancování úrody se poskytuje bez finančních nákladů pro zúčastněné zemědělce, pokud nenastane situace, že by tito zemědělci při žních nedodali množství nasmlouvaná podle programu SFTR. SFTR pracuje prostřednictvím místních skladů - většinou z bývalého státního monopolu - a to vytváří propracovanou křížovou podporu těmto prostředníkům a zemědělcům.

Tento typ podpory doplňoval Fond v oblasti nákupu krmiv za zálohy na prodej obilí s účastí státu.

2. Zemědělství a rámec potravinové politiky

Přehled sektorových reforem - průběh a perspektiva

Systém zemědělských podpor:

Úvěrové dotace a záruky

2.12 Úvěrové dotace a záruky představují druhou největší složku podpůrných programů realizovaných pomocí Podpůrného a záručního fondu pro zemědělce a lesnictví (SGFFF), který byl založen v roce 1994 za účelem zlepšení přístupu zemědělského sektoru ke krátkodobým a dlouhodobým úvěrům. Počáteční kapitalizace tohoto fondu byla přibližně 5 miliard Kč včetně akcií potravinářských podniků. Hlavní funkcí SGFFF je poskytnutí záruk na půjčky (při komerčních úrokových sazbách), které již byly dohodnuty mezi nějakým podnikatelem v potravinářství a/nebo zemědělství a nějakou komerční bankou. Maximální úroveň záruky dosahuje 50 % až 80 %. Ve specifických případech to může být i 100 %. Kromě toho SGFFF poskytuje dotaci na splátky úroků. V roce 1998 byla průměrná úroková míra v České republice 15 % a maximální dotace úroků byla snížena na 9 %. Podle tohoto schématu byly úrokové splátky dotovány až do zhruba 60 %. Půjčky s dotovanými úroky (s diskontem až 5 %) jsou rovněž poskytovány mladým zemědělcům a zemědělcům v méně příznivých regionech. Zemědělský rozpočet roku 1998 předpokládá u úrokové podpory pokles o téměř 20 %. Zdá se, že úvěrová politika se přesune dále od poskytování bezúročných půjček zemědělcům k úvěrovým zárukám a úrokovým dotacím a ke zvýšené podpoře velkoplošnějších zemědělských provozů.

Podpory se vždy řídily skutečnou potřebou. Jestliže je technologická obnova strojů prakticky dokončena, není důvod pokračovat v programu podpor investic. Dosud trvá potřeba podpory provozního úvěru a zesílí po katastrofálních finančních výsledcích roku 1999. Zpřísnění podmínek poskytování podpory provozního úvěru výrazně omezí přístup zemědělců k úvěrům a zbytečně způsobí značné problémy. Investiční program lze převést na podporu investic v potravinářském průmyslu k dosažení norem EU a na podporu regulace trhu s mléčnými výrobky. Což jsou jasné priority předvstupní strategie pozičního dokumentu pro EU.

2.13 Od roku 1994, kdy došlo k vytvoření SGFFF tento fond poskytl úvěrové záruky ve výši 21,3 miliard Kč (Tabulka 2.5). Z toho zbývá splatit ještě 19 miliard Kč ve vztahu k celkovému úvěrovému objemu 37,8 miliard Kč. Objem celkových rozdělených úvěrových dotací byl 5,4 miliardy Kč. Během počátečního období své činnosti fond SGFFF poskytoval hromadnou podporu soukromým zemědělcům a zemědělským družstvům, zatímco v pozdějším období začal významně růst podíl velkých farem (družstva a farmy právnických osob) na celkových podpůrných aktivitách (Obrázky 2.8 a 2.9).

Zásadní vliv změny podílu mezi soukromými rolníka a družstvy bylo dokončení restitucí, které blokovalo přístup družstev k podporám.

Mělo by se však poznamenat, že menší farmy fyzických osob jsou i nadále ziskovější. Současná situace SGFFF vzbuzuje určité obavy ze střednědobějšího a dlouhodobého rozpočtového hlediska. Ačkoliv se nezdá, že by celkový objem záruk na neuhrazené úvěry byl příliš vysoký (524 milionů ECU), mohl by výrazně zvýšený objem splatných zaručených půjček v posledních dvou letech ohrozit finanční udržitelnost celého programu, pokud by tento trend pokračoval. Současně s tím znatelně poklesla hodnota protiaktiv SGFFF na přibližně jednu šestinu své původní netržně stanovené hodnoty.

Viz předchozí komentář.

PROBLÉMY HARMONIZACE

SE SPOLEČNOU ZEMĚDĚLSKOU POLITIKOU

2.18 Až donedávna bylo dosažení transformace na prostředí tržně konzistentní zemědělské politiky ve středu

. Návrhy na reformu CAP v rámci Agendy 2000 EU by měly být použity jako hlavní bod pro tuto práci. Zejména by bylo potřeba zvážit následující úpravy:

(a) Je třeba upravit systém SFTR na transparentní rámec odpovídající CAP při zabudování možného použití kvót v případě určitých produktů. Mělo by dojít ke změnám v současných intervencích, které jsou založeny na systému ex-ante (intervence vychází z krátkodobých prognóz produkce a spotřeby) na intervenční mechanizmus CAP typu ex-post, kdy rozhodnutí o tržních intervencích učiněná soukromým sektorem vycházejí z pozorovaného vývoje tržních cen v EU. Kromě toho by bylo třeba cenovou podporu převést pro většinu produktů na velkoobchodní úroveň namísto úrovně cen placených zemědělcům, aby byla zachována konzistence se zásadami CAP;

(b) Je třeba současný program úvěrových záruk plně oddělit od státu a ukončit úvěrové dotace v jejich současné podobě. Úvěrové dotace by mohly být dočasně nahrazeny po určité přechodné období investičními granty určenými ke zvýšení konkurenceschopnosti, které by byly hrazeny ze zdrojů státního rozpočtu (nebo případně financovány EU)

Naprostý souhlas s doporučením. Problém spočívá v opoždění přípravy programu SAPARD pro předvstupní podpory s prioritou u potravinářských podniků. Do doby plné funkce platební agentury a skutečného chodu projektů SAPARD, je vhodné užití Fondu. Pravděpodobně bude možné podpory Fondu kombinovat s prostředky EU, pokud budou zúčtovány platební agenturou.

Fond rozhodně nemůže poskytovat jakékoliv podpory po vstupu do EU, což se dá očekávat v začátku roku 2004.

3. Zemědělství od trhů výrobních faktorů k trhům produktů:

Finanční trh

3.13 Financování zemědělského sektoru je podobně jako u většiny východoevropských a středoevropských zemí poněkud slabým bodem, který by mohl mít negativní dopad na pokračování sektorových změn. Jeho posílení jakožto celku v době, kdy čelí vyšší konkurenci ze zemí EU a od sousedních zemí, jako je Maďarsko (rostlinná výroba) a Polsko (živočišná výroba), je rovněž problematické. Silnou stránkou v případě České republiky je však velký počet komerčních bank (bez ohledu na to, zda specializovaných na zemědělství či nikoliv), které jsou v současné době zapojeny do financování zemědělského sektoru. Podpůrný a záruční fond pro zemědělce a lesnictví (SGFFF) pravděpodobně usnadnil vytvoření zájmu mnohých komerčních bank o jednání se zemědělským sektorem.

To byl při nedostatku vlastních prostředků v době pádu cen a odbytu základní důvod pro založení Fondu. Stát úmyslně změkčil pro zemědělce přístup ke komerčním úvěrům garancí jistiny a dotací úroku. Cílem byla rychlá technologická obnova a bezporuchové financování provozu. Zdařilo se velmi rychle. Pro mnohem méně razantní obnovu použila Maďarská republika úvěr od Světové banky.

Uvádí se, že velký počet bank má účast na programech SGFFF. Hlavním činitelem v tomto ohledu je Komerční banka (KB), která vyřídila přibližně 38,5 % záruk a 34 % úrokových dotací. Bylo by třeba pečlivě prozkoumat důvody, proč KB vykazuje tak vysokou procentuální účast. V této oblasti působí více než 40 dalších bank

Vysoký podíl Komerční banky není záhada. Vzniknul rozdělením Československé státní banky, kdy komerční banka převzala staré zemědělské úvěry i se znalostí podniků a navázala na své znalosti. Třebaže první rok existence Fondu odmítala poskytovat zemědělcům úvěry bez výjimky. Po jednání s Fondem postoj změnila a stala se největším partnerem Fondu, s nejmenším podílem nesplácených úvěrů. Ostatní banky ze zemědělským úvěrem začínaly. Vysoce pozitivní vliv na pokles vysokých úrokových sazeb měla spolupráce Fondu s pobočkami zahraničních bank rakouských, německých a francouzských. Bez tohoto vlivu by úrokové sazby výrazněji neklesaly.

Tabulka 3.5: Neuhrazené úvěry (krátkodobé, střednědobé

a dlouhodobé) a podíly zemědělství a potravinářského průmyslu ke konci června 1998

Miliony Kč Podíl celkových úvěrů všech sektorů

Zemědělství Potravinářský Celkem Zemědělství Potravinářský průmysl

Krátkodobé 8 403 32 765 509 676 1,6 % 6,4 %

Střednědobé 9 128 10 675 262 275 3,5 % 4,1 %

Dlouhodobé 15 373 24 307 401 047 3,8 % 6,1 %

Celkem 32 903 67 748 1 172 998 2,8 % 5,8 %

Zdroj: podle údajů České národní banky a zdrojů z bankovního sektoru

3.14 Z celkových úvěrů přidělených zemědělství se přibližně 57,8 % těšilo zárukám fondu SGFFF. Celkové nesplacené úvěry v zemědělství a potravinářském průmyslu (stav ke 30. červnu 1998) jsou uvedeny v Tabulce 3.5. Přestože zemědělství má velké potřeby, zejména v oblasti pracovního kapitálu, zůstává krátkodobé úvěrování na relativně malé úrovni a je pravděpodobné, že trvalý pracovní kapitál byl rozvíjen zčásti díky vlivu operací SGFFF.

Provozní úvěr podpořený Fondem je základní pilíř financování, zvlášť důležitý v době významných ztrát zemědělců na příjmech. Což je v největší míře rok 1999 s těžkými důsledky do financování roku 2000.

Vyjádříme-li danou skutečnost řádově, získalo české zemědělství (jakožto celek) přibližně 30 % dotací na své financování ve formě snížení úrokových sazeb.

Nepřímá podpora znamená násobek přílivu peněz. Každá koruna státní podpory znamená cca 11 korun vložených do investic, nebo provozu zemědělců.

3.15 Od roku 1994 byly nástroje pro financování zemědělství převážně závislé na systému záruk poskytovaných SGFFF. To je pochopitelné, neboť banky jednoduše potřebují od vypůjčovatelů nějaké záruky.

Zemědělci po razantním snížení státních dotací na šestinu, po pádu tržeb za dodávky na východ a po pádu cen, růstu cen vstupních nákladů, nebyli pro banky hodnověrným partnerem pro úvěrování. Noví majitelé privatizovaných a restituovaných podniků byli pro banku neznámými novými klienty a byli nuceni platit vysoké úrokové sazby. Bez podpory Fondu by toto počáteční období podstatná část podniků prostě nepřečkala.

Avšak rozvoj nestátních podpůrných záručních nástrojů byl díky samotné existenci fondu SGFFF většinou ignorován nebo odkládán. Tradiční nástroje, jako například hypotéky, se v současné době v zemědělství nepoužívají pro jiné věci, než budovy a zařízení: půda není přijímána jako záruka.

V EU obvyklá záruka úvěru půdou není v ČR možná - většina půdy je pronajata. Funkce Fondu je tak pro financování provozu podstatná do doby uvolnění trhu s půdou, zvlášť státní půdou.

Výsledkem je, že existence státních záruk prostřednictvím SGFFF se jasně stala únikem pro ustarané bankéře. Ve skutečnosti jsou konečnými poživateli výhod plynoucích ze SGFFF bankéři a nikoliv zemědělci. Bankéři vědí, že dané závazky jsou kryty státní zárukou (včetně situací, kdy se jedná o špatné řízení farmy nebo devizová rizika). Kromě toho láká úroková dotace poskytovaná zemědělcům více klientů, přičemž stát platí za jejich závazky, pokud se jedná o splátky úroků. Zemědělci mají z daného systému nepřímý přínos z krátkodobého hlediska. Důsledkem tohoto celého systému je skutečnost, že zemědělci se stali velkým okruhem zákazníků pro bankovní sektor, když přijde řada na splácení vzhledem k úrokovým dotacím a zárukám.

Na riziku se podílí přiměřeně stát, banka a zemědělec. Rozložení rizik bylo nastaveno správně, při pohledu na minimální ztráty úhradou záruk, proti obvyklým ztrátám polostátních bank v jiných sektorech hospodářství.

Současně s tím zůstává na minimální úrovni postavení půdy a výrobků jakožto záruky případně úvěrování pomocí hypoték a přijímání do skladů. Nejenže je existence SGFFF určitou překážkou pro rozvoj těchto druhů záruk, ale jeho finanční základy se rovněž oslabily.

S ohledem na postupný útlum aktivit Fondu není riziko významné. V současné době většina splátek úvěrů končí. Úvěry byly vesměs čtyřleté, částečně šestileté. To znamená, že zemědělci budou mít po skončení splátek významně lepší finanční bilanci s plnou moderní technologií.

3.16 Protiaktiva, na nichž je SGFFF založen, zaznamenala bohužel velmi silný pokles na přibližně jednu šestinu své hodnoty v době vytvoření SGFFF. To znamená, že skutečným garantem je nyní státní rozpočet.

Riziko čerpání státního rozpočtu na plnění záruk Fondu rozhodně nehrozí. Je nutné znát časový průběh splátek garantovaných úvěrů, kde splátky výrazně pokročily k závěru. Garantovaný zůstatek splátek se rychle snižuje.

Celkové riziko podstoupené fondem SGFFF bylo v polovině roku 1998 19 miliard Kč (přibližně 558 milionů ECU), neboli ekvivalent 16,5 % celkových rozpočtových výdajů na zemědělství a potravinářství v roce 1998. Kromě toho směřuje rostoucí podíl takové podpory ze strany SGFFF v poslední době zejména do družstev, což je kategorie farem, jejichž výkonnost zůstává nejhorší mezi různými právními formami zemědělství.

Podíl nesplácení úvěrů není výrazně vyšší u družstev a zem. společností.

Toto oslabení družstevních farem bude spojeno s rostoucí tendencí zakládat souběžně s družstvem společnosti s ručením omezeným, která vysají všechna dobrá aktiva z družstva, přičemž v družstvu ponechají dluhy a závazky. Tento nebezpečný trend vede k tomu, že bez určitých záruk poskytovaných státem na financování zemědělských družstev by byl bankovní sektor vlažnější při půjčování tomuto celkově slábnoucímu druhu farem. Během několika rozhovorů s předsedy družstev a řediteli společností s ručením omezeným vyšlo vlastně najevo, že úvěrové dotace se stávají způsobem, jak zajistit křížovou dotaci jiných činností u souběžně působící společností s ručením omezeným.

Zjištěný fakt není převládající jev a nezvyšuje rizika Fondu.

Tyto intervence ze strany SGFFF by se mohly stát hlavní příčinou narušeného přidělování řídkých finančních zdrojů směrem k méně efektivním hospodářským subjektům.

Vzhledem k útlumu investičních podpor není to riziko pro budoucnost žádné.

3.17 Provedeme-li shrnutí, vidíme, že dobré fungování trhů výrobních faktorů by vytvořilo základ pro dobré, na trhu založené, strukturální změny zemědělství České republiky. Znamenalo by to méně rušivých zásahů ze strany státu nebo ze strany zastaralých zákonů a rozvoj moderních nástrojů pro obchod s půdou, trh práce, financování a rovněž pro prvek, ne který se v přechodových ekonomikách často zapomíná: rizika. V době kdy české zemědělství čelí novým výzvám plynoucím z budoucího vstupu do EU, trhy výrobních faktorů jasně představují významnou překážku, kterou bude muset Česká republika řešit, aby zajistila odpovídající možnosti pro přizpůsobení se novým výzvám pomocí odpovídajících nástrojů. Po absenci takového přizpůsobení, zejména při absenci proaktivnějšího postupu v oblasti likvidace a bankrotů, se zdá, že budou i nadále růst sociální tlaky

Neexistence řádného zákona o konkurzu je pro Fond nepříjemná při vymáhání pohledávek při neplnění splátkového kalendáře uhrazených záruk. Nepochybně je klíčovým problémem pro banky a pro mezipodnikové platební podmínky. Bez řádného řešení konkurzem při neschopnosti platit závazky není možné efektivně řídit finanční toky v podniku.

požadující další státní intervence a podporu, aby došlo k napravení nefunkčnosti těchto trhů. Z tohoto důvodu by bylo třeba provést následující kroky (s vědomím, že takové úpravy budou často vyžadovat dlouhou dobu, než se stanou účinnými):

· prověřit hlavní právní důvody, které brání trhu s půdou a hypotéčním úvěrům v souvislosti se zemědělskou půdou v jejich správném fungování;

Významné pro poskytování provozního úvěru bez podpory Fondu.

· přizpůsobit a v případě potřeby vytvořit nebo zlepšit soukromé a státní instituce, které mohou zajistit řádně fungující trh s půdou; · prověřit a v případě potřeby přizpůsobit právní základy systému

Taktéž, včetně zlepšení finančních toků vůbec

pro přijímání do skladů, zajistit, aby soukromý sektor mohl řádně pracovat v rámci těchto zákonů a vyhodnotit efektivitu výkonových záruk poskytovaných sklady a týkajících se dodání produktu vlastníkovi;

Efektivní pro financování nákupu krmných směsí při podpoře nákupu obilí. Nahradí některé aktivity Fondu při podpoře exportu např. sladovnického ječmene, chmele

· aktivovat legislativní proces pro bankroty a likvidaci v zemědělském sektoru;

Zásadní pro celou ekonomiku.

· zvrátit současnou tendenci, podporovat úvěrové záruky a dotace SGFFF ve prospěch družstev, což je finančně méně efektivní kategorie v zemědělském sektoru;

Fond přechodně použít na podporu investic v potravinářství. Rozhodně pouze do plného členství v EU.

· jmenovat finanční kontrolory (české a zahraniční, kteří budou zkoumat vývoj rizik podstupovaných státem v rámci jeho aktivit v SGFFF, a vyhodnocovat, zda a jak by tato úroková dotace a záruka státu byla přijatelná v době vstupu do EU;

Jde o jasnou definici rozpočtových prostředků s odhadem finančních potřeb na investice v potravinářství.

4. Zemědělská výroba a služby

Zemědělská mechanizace

4.100 Do roku 1989 pocházely téměř všechny stroje ze socialistických zem í 90 % traktorů bylo české výroby (Zetor a Škoda/Liaz), zbývající část byla dovážena z NDR. Většina pomocného zařízení byla rovněž domácího původu. Obilné kombajny pocházely z 90 % z NDR, zbývající část byla většinou z bývalého SSSR. Statistiky poukazují na pokles počtu téměř všech strojů z úrovně dosahované v druhé polovině 80. Let na stav v roce 1993, což je poslední rok, za který jsou k dispozici oficiální údaje. Současně s tím docházelo v důsledku pomalejší obnovy strojů ke zvyšování jejich věkové struktury, v některých případech i značně za hranici jejich očekávané hospodářské životnosti. Nicméně zemědělský průzkum (Agrocensus) provedený VÚZE v roce 1995 ukazuje opětné zvýšení počtu u mnoha typů strojů na úroveň blízkou 80. létům. Jelikož je nepravděpodobné, že by české zemědělství bylo schopno nakoupit dalších téměř 30 000 traktorů během dvou let, je možné, že na některé straně došlo bud' k podhodnocení nebo nadhodnocení.

Nejde o žádné podhodnocení, nebo nadhodnocení. Rychlost obnovy byla dosažena prostřednictvím podpor Fondu. Jeho účinnost při technologické obnově nemá jinde obdobu.

4.101 Nové zakoupené stroje byly většinou technicky moderní výrobky domácího a západního původu. U traktorů trend směřuje k výkonnějším strojů, v kategorii nad 100 kW, které mohou nahradit, zejména v době kritického času pro přípravu půdy, několik menších traktorů. Rovněž mohou táhnout více účelová příslušenství, která snižují počet operací pro přípravu půdy k setí často z 5-6 na 2, a tak ušetřit čas, energii, lidskou práci a snížit zatížení půdy. Podobný trend je možno pozorovat u obilných víceúčelových strojů. Moderní stroje s výkonnými motory a širšími řádkovacími jednotkami nahrazují kombajny z NDR značky Fortschritt, i když tyto stroje patřily mezi nejlepší stroje, které kdy byly v socialistických továrnách vyrobeny. Farmám rychle došlo, že jeden moderní západní obilný kombajn může nahradit několik Fortschrittů, byt' by se jednalo o poslední řadu.

Poměr je prakticky jeden za tři. Při poklesu ztrát o 30%. I při vysoké ceně se s podporou Fondu kombajny zaplatí za dva, tři roky. Po splacení vesměs čtyřletého úvěru následuje rychlý a skokový růst volných prostředků.

Rovněž dochází k modernizaci strojového parku pro sklizeň cukrové řepy, brambor a pícnin a také k obnově příslušenství, jako jsou pluhy, řádkovací secí stroje, žací stroje, atd., tato modernizace však probíhá pomalu. Podobně jako u jiných vstupů je i v této oblasti konkurence dodavatelů a dealerů veliká. Zemědělci si jsou naprosto vědomi výhod moderní mechanizace a vědí velmi dobře, co chtějí a potřebují. Jedinou překážkou pro rychlejší tempo modernizace je slabá finanční situace většiny farem. Do poloviny roku 1997 fond SGFFF podporoval nákup nových traktorů a kombajnů, ale od té doby se tato pomoc již na samostatně poháněné stroje nevztahuje.

Jde pouze o zastavení garancí, dotační podpora úroku pokračuje. V závěru technologické obměny již není masivní podpora nutná.

To se ihned odrazilo ve znatelně nižším přírůstku nových strojů v zemědělství. Částečným východiskem z této situace se zdá být leasing strojů, který je na vzestupu.

4.102 Výzkumný ústav zemědělské mechanizace provedl průzkum značek traktorů a obilných kombajnů prodaných v období 1994-97. V daném průzkumu bylo uvedeno dvacet různých značek traktorů a osm značek kombajnů.

Tabulka 4.8 ukazuje celkové počty nově zakoupených kombajnů. Mezi kombajny měl největší podíl Class (23% - 32 %), po něm následoval New Holland, John Deere a Massey Ferguson. U traktorů zcela jasně patří lví podíl velmi dobrému a spolehlivému tuzemskému Zetoru.

Tabulka 4. 8:

Nákupy nových traktorů a kombajnů: 1994-97

1994 1995 1996 1997

Traktory 1 065 1 077 1 308 1 224

Kombajny 213 300 539 327

Uvedená tabulka v oblasti investic jasně dokumentuje význam podpor Fondu.

Shrnutí:

Význam Fondu pro reformu českého zemědělství prokazuje úroveň a rychlost technologické obnovy. Studie autorů - pracovníků Světové banky správně poukazuje na rizika a na nutnost zvládnout závěrečnou fázi existence Fondu, který je charakteristickou institucí transformace.

Mgr. Ing. Václav Slavíček, bývalý předseda představenstva Fondu a náměstek ministra zemědělství ČR

14. 3. 2000