Kolik rybářských firem přežije?
28.03.2001 | Hospodářské noviny
Prodej ryb na domácím trhu je prý nevýnosnou službou spotřebiteli
Společným problémem jsou rostoucí náklady na vstupy
Zdeněk Zuntych
Téměř všechnu produkci ryb vloni prodaly tuzemské rybářské podniky - tak zní dobrá zpráva. Ta špatná pak - ceny byly na samé hranici rentability. Mnozí čeští produkční rybáři proto tvrdí, že charakteristika oboru z poloviny 90. let, kdy se o něm hovořilo jako o jediném ziskovém odvětví domácího zemědělštví, už dávno vyčpěla.
»Dnes to je leckde tak na přežití,« přiznal jeden z šéfů rybářských podniků. Podle statistiky českobudějovického Rybářského sdružení ČR se vloni v zemi vylovilo 19 500 tun sladkovodních ryb. To bylo o šest procent víc než v roce 1999. Z tohoto množství se v Česku prodalo přes osm tisíc tun živých a více než dva tisíce tun zpracovaných ryb. Zbytek se vyvezl do zahraničí. Díky jistému převisu nabídky a následnému prudkému propadu cen se export meziročně zvýšil o více než 24 %. »Bylo to nebývalé množství, ale exportní ceny byly proti tuzemským v průměru o 14 korun nižší,« poznamenává správní ředitel sdružení Václav Šilhavý s tím, že se na odbytu v době afér kolem BSE, kulhavky či slintavky projevil také zvýšený zájem zahraničních spotřebitelů po zdravém rybím mase.
Průměrná prodejní cena kaprů, kteří na trhu dominují, vloni meziročně klesla o 10 % na zhruba 36 Kč/kg, a dostala se tak na úroveň cen produkčních. Ředitel společnosti s. r. o. Lesy a rybníky města Českých Budějovic Pavel Hartman proto prodej na domácím trhu pokládá v podstatě za službu spotřebiteli. Výrobní náklady na kilo kapra ve firmě totiž dosáhly 34,50 Kč a ryba se doma prodávala bez započítání nákladů na správní režii v průměru za 35,90 Kč/kg. »Bilanci nám vylepšil vydařený export, kde se podařilo dohodnout cenu 39 korun za kilo kapra,« poopravuje celorepublikovou statistiku.
Přestože experti upozorňují, že problémy, jako je sucho, nedostatek vody, snižující se plochy plůdkových rybníků, klesající výkony a investice, jsou často ve vazbě na vrtochy přírody lokální, neměly by se přehlížet, protože vzhledem k produkčním cyklům se případné další ztráty na hospodaření nemusí projevit hned, ale až za dva nebo tři roky. Společným problémem přitom jsou rostoucí náklady na vstupy, hlavně energie, krmiva a pracovní síla. »Pokud přihlédneme k poklesu tržních cen ryb, které se během tří let snížily v rozmezí 20 až 30 % a současnému růstu nákladů až o 20 %, pak podkapitalizovaným a zaúvěrovaným firmám nezbývá, než snižovat náklady a snažit se udržet rentabilitu,« říká analytik, který si vzhledem k sazbám na obor nepřál být jmenován.
Další články v kategorii Zemědělství
- Lotyšsko chce zavést 300procentní clo na dovoz obilí z Ruska a Běloruska (09.09.2026)
- V Česku zůstává sucho, kumulovaný stres rostlin podle odborníků dál roste (08.09.2026)
- Nový Shamonda virus se v ČR zatím nevyskytuje (08.09.2026)
- Verdi fond farem prodal podíl ve firmě AW Holding spravující farmu na západě ČR (08.09.2026)
- Bezděkovský mlýn na Vysočině ukazuje, že ekologické zemědělství má smysl (08.09.2026)
- Produkce francouzského vína bude jedna z nejnižších za 30 let, odhaduje vláda (08.09.2026)
- Ministerstvo zemědělství: Do vodního hospodářství šlo loni 12,8 miliardy korun (08.09.2026)
- Vědci zkoumají, jak efektivně uchovat genofond meruněk či broskvoní (08.09.2026)
- Dožínky: Dlouhotrvající velké sucho postihlo zemědělce v celém Plzeňském kraji (07.09.2026)
- Farmářka z Hrabětic pěstuje jako jediná na Moravě chřest ekologicky (07.09.2026)

Tweet



