Klimatická změna zásadně proměnila a dále proměňuje zemědělské oblasti v ČR

Klimatická změna v posledních 20 letech zásadně proměnila podobu zemědělských oblastí v Česku. Trend se nezastavil a má pokračovat, proto se budou oblasti do roku 2050 sále proměňovat. Mapy v učebnicích zeměpisu z přelomu století dnes neplatí a současné za dalších 20 let také platit nebudou. Kvůli růstu průměrných teplot a prodloužení vegetační sezony z Česka mizí oblasti bramborářské, pícninářské i obilnářské, řekl dnes na setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Zdeněk Žalud. 

Při srovnání podmínek z let 1961 až 2000 a z let 2001 až 2020 je zjevné, že se výrazně rozšířily oblasti kukuřičná a řepařská typické pro teplejší oblasti, podmínky umožnily vznik oblasti vinohradnické. Z dříve chladnější Českomoravské vrchoviny se postupně stala teplejší oblast, kde je stále výhodnější pěstovat i plodiny, kterým se v minulém století dařilo převážně na jižní Moravě či v Polabí. Kdysi nejúrodnější oblasti Česka vysychají, a pokud v nich dostatečně neprší, výnosy jsou zde často nižší než na Vysočině.

"Loňský rok s průměrnou teplotou 9,2 stupně přesně zapadá do trendu, který je zřetelný od 60. let minulého století,“ řekl Žalud. Od té doby se dekádu co dekádu otepluje, přičemž druhá dekáda tohoto století se oteplovala ještě rychleji než předchozí. Za 60 let se průměrná teplota zvýšila o 2,2 stupně. Na druhé straně se významně nemění roční průměr srážek, což ale neznamená, že vody v krajině je stejně. "Kolegové spočítali, že nárůst teplot znamená, že se za rok vypaří o 100 milimetrů více vody než dřív,“ řekl Žalud. Oblasti, které sucho zasahovalo již dříve, jsou tak suchem ještě víc ohrožené.

Voda však proti minulosti nechybí jen kvůli výparu. Při podrobnějším pohledu meteorolog a klimatolog Pavel Zahradníček ze stejné instituce zjistil, že statisticky významně klesají srážky v dubnu až červnu a naopak rostou v červenci až v září. Což je pro zemědělství problém, protože voda může chybět na jaře a naopak přebývá v létě, kdy už není při sklizni zdaleka tolik potřeba. "V létě navíc přicházejí často intenzivní až extrémní srážky, které z krajiny rychle odtečou," řekl Zahradníček. Dlouhodobým trendem je také úbytek sněhových srážek, více v zimě prší, což dále snižuje zásobu vody pro jarní zahájení vegetace.

Čím dál více se tak zvyšuje počet dnů ve vegetačním období, kdy je v půdě sucho. "Dokud to bylo 15 dnů v roce, tak je to snesitelné a běžné, ale když jich bude 50, je potřeba se na to adaptovat," řekl Zahradníček.

Autor: ČTK