Klíčová fáze vyjednávání s EU je teprve před námi

NÁMĚSTEK MINISTRA ZEMĚDĚLSTVÍ MIROSLAV TOMAN:

* Evropská unie na summitu v Bruselu schválila společnou pozici pro rozšíření ve finančních kapitolách i v zemědělství. Pro zemědělce z kandidátských zemí patnáctka schválila původní návrh, že dostanou i přímé platby, ale v prvním roce po vstupu jen 25 procent. Jste s takovou nabídkou spokojen?

Se čtvrtinovými přímými platbami samozřejmě spokojeni nejsme a budeme jednat dále. Vzhledem k rozpočtovým limitům EU, kterých jsme si vědomi, musíme hledat takové řešení, aby naši zemědělci byli konkurenceschopní. A to iza cenu toho, že snížíme odvod do rozpočtu EU a navýšíme z takto ušetřených zdrojů platby zemědělců na úroveň, která tuto konkurenceschopnost zajistí.

* O kolik peněz by šlo? Mohla by taková částka našim zemědělcům pomoci?

Tyto otázky jsou stále předmětem vyjednávání. Že částka nebude zcela ideální, je zřejmé.

* Máte zmapováno, jaké jsou u nás výrobní náklady ve srovnání se zeměmi EU? Oponenti přímých plateb v plné výši tvrdí, že náklady v řadě oblastí jsou u nás nižší, že jedno euro podpor má úplně jinou hodnotu v Německu a jinou třeba v Litvě?

Samozřejmě, analýzy nákladů máme, nicméně jde vždy o relativní záležitost. Určitě dnes jsou nižší pracovní a pachtovní náklady, ostatní nákladové položky jsou už prakticky vyrovnané. Očekávám, že pracovní náklady a pachtovní náklady se budou rychle srovnávat. Rozhodně to nepotrvá až do roku 2013, jak to říká EU.

* Evropští zemědělci tvrdí, že kdyby noví členové dostali hned stoprocentní přímé platby, dostali by se do výhodnějšího postavení, a nešlo by tedy o zachování jejich konkurenceschopnosti na evropském trhu. Je na tom něco pravdy?

EU se zcela logicky bojí toho, že bychom využili našich komparativních výhod, k nimž patří mezi jiným zemědělské podniky s vysokou průměrnou výměrou. Naši zemědělci již také prošli náročnou transformací, "otužili se" v době, kdy dostávali od státu podstatně nižší podpory v porovnání s jejich úrovní v EU. Tuto obavu EU lze chápat. Avšak na druhé straně EU také neřeší obrovské rozdíly v úrovni zemědělství mezi jednotlivými členy současných členských zemí.

* Připravujete se i na variantu, že nedostanou-li naši zemědělci přímé platby v potřebné výši, rozdíl jim uhradí stát z jiných zdrojů?

Ano. Jak jsem již řekl, vyjednáváme i možnost navýšení přímých plateb z jiných zdrojů. Dnes ale nemohu říci, zda to bude do 60, 70 či 80 procent.

* Co když Česko nakonec v roce 2004 do Unie nevstoupí, například kvůli výsledkům referenda. Dokážeme se pak vypořádat s požadavkem WTO, jejímž členem jsme, na zrušení přímých subvencí do zemědělství?

Politicky se na nevstoupení do EU nijak nepřipravujeme. Pokud jde o druhou část otázky, vzhledem k celkově nízkému podílu těchto subvencí, který patří k nejmenším mezi vyspělými zeměmi, bychom s tím ve WTO velké problémy patrně neměli.

* Máte zpracovánu studii o tom, jaký dopad na naše zemědělství by mělo přijetí aktuální nabídky EU, to znamená jen 25procentní a postupně se zvyšující přímé platby, nízké produkční kvóty a další prostředky na rozvoj venkova?

Ano, studii jsme vypracovali. Dopady v komparaci s některými návrhy EK, zvláště na kvóty pro komodity živočišného původu, jsou skutečně nevyhovující. Neblahý dopad by se projevil zejména v horách a v podhorách, kde by zemědělci byli nuceni pěstovat obiloviny a řepku, ač je to zde naprosto nelogické. Na základě těchto analýz jsme si stanovili priority, co a jak chceme s EU dále vyjednávat.

* Jaké priority to jsou? Na co budete klást hlavní důraz?

Nejpodstatnější je pro nás v tuto chvíli vyjednání lepších národních kvót pro přežvýkavce, především kvóty pro produkci mléka a subvencí na chov většího počtu krav bez tržní produkce mléka a ovcí. Dále pak kvóty na cukr a bramborový škrob. Chceme rovněž vyjednat takový referenční výnos obilovin, jaký odpovídá úrovni českého zemědělství. U přímých plateb chceme dál vyjednávat nejen o jejich výši, ale také o zkrácení přechodného období na co nejkratší dobu. To vše s jediným cílem: zajistit českým zemědělcům i po vstupu do EU konkurenceschopnost.

* Jaký je případný harmonogram dalšího jednání s Unií?

Nyní očekáváme zahájení politických jednání o kapitole Zemědělství, kam zahrnujeme i nadcházející návštěvu zemědělského komisaře Franze Fischlera v Praze. Předpokládám, že tato jednání budou probíhat v následujícím měsíci a vyvrcholí v prosinci na summitu v Kodani.