KATEGORIE KONKURENCESCHOPNOSTI A JEJÍ MĚŘENÍ NA PŘÍKLADU AGRÁRNÍHO SEKTORU ČR

Nation of competitiveness and its measuring, the case of Czech Republic agrarian sector

Jiří Tvrdoň

Adresa autora:

Provozně ekonomická fakulta, Katedra zemědělské ekonomiky, Česká zemědělská univerzita, 165 21 Praha 6 - Suchdol, tel.: 00 420 2 24382290, e-mail: tvrdon@pef.czu.cz

Souhrn:

Článek se zabývá strukturálními změnami v rozsahu agregované nabídky zemědělské produkce a její skladby, které jsou odrazem skutečné konkurenceschopnosti českých zemědělských produktů na domácím i zahraničním trhu. Odvětvová restrukturalizace v průběhu první poloviny devadesátých let významně omezila rozsah agregované nabídky zemědělských výrobků s meziročním poklesem o 4,2 mld. Kč, z toho produkce rostlinné výroby se snižuje o 1,3 mld. Kč a živočišné výroby o 2,8 mld. Kč ročně. Vnitroodvětvové strukturální změny jsou však pro jednotlivé produkty s různou dynamikou a různého směru. Zvyšuje se podíl produkce vepřového masa, technických plodin, zrnin, zeleniny, dílčím způsobem chmele, vajec a ovoce včetně vinných hroznů, klesá podíl produkce mléka, hovězího masa, pícnin a krmných okopanin a brambor v agregátní nabídce zemědělských výrobků.

Poznatky uváděné v článku vyplývají z řešení institucionálního výzkumného záměru CEZ:J03/98:411100013 “Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Summary:

The article deals with structural changes in a size of aggregated supply of agricultural production and its composition. Industry restructuralisation during half of 90´s significantly restricted size of aggregated supply of agricultural products with between years decrease by 4,2 bln. CZK of this crop production decreases a year by 1,3 bln. CZK and animal husbandry production by 2,8 bln CZK a year.

In a framework of aggregated supply shares of pig production, technical crops, cereals, vegetable, partially hops, eggs and fruits including wine grape increase, whereas shares of milk, cattle production, fodder crops and potatoes decrease.

Pieces of knowledge mentioned in the article resultr from the solution of the institutional research intention CEZ:J03/98:411100013 “Efficient integration of the Czech agrarian sector in frame of European structures - a presumption of permanent sustainable development”.

Klíčová slova:

konkurenční a srovnatelná výhoda, zemědělská produkce, vývojové tendence, trendové funkce, strukturální změny

Key words:

competitive and comparative advantage, agricultural production, development trends, trend functions, structural changes

Úvod

Plnoprávné členství ČR v Evropské unii je jedním z výsledných cílů transformace české ekonomiky. Všeobecně je známé a dosavadní historii vytváření Evropské unie potvrzené, že členství EU představuje významnou ekonomickou změnu v mechanismu fungování národního hospodářství nejenom země, která se stává členem Evropské unie, ale i jeho členských zemí. Zejména se jedná o vytvoření oboustranně prospěšných ekonomických vazeb v rámci agrárního sektoru. Jeho vývoj v návaznosti na dodavatelská a zpracovatelská odvětví pak předznamenává významně ekonomické výsledky v průřezu celého národního hospodářství a spoluvytváří příznivé životní prostředí pro vývoj obyvatelstva. Uskutečněná negociační jednání dokladují, že se česká agrární politika postupně harmonizuje se Společnou zemědělskou politikou s následnými pozitivními, ale z části i negativními vlivy na trvale udržitelný rozvoj.

Přijetí do Evropské unie však neznamená pouze otevření trhů patnácti evropských zemí pro české podniky, ale i v podmínkách evropské integrace bude náročným úkolem, jehož trvalé řešení bude záviset na konkurenceschopnosti českých podniků a jejich uplatnění na domácím, jakož i zahraničním trhu.

1. Vymezení konkurenceschopnosti v dlouhodobém časovém horizontu

Problematika konkurenceschopnosti agrárního sektoru a jejího zabezpečení je jedním ze stěžejních předpokladů jeho efektivní integrace do evropských agrárních struktur. Přes zvyšující se počet autorů a publikovaných pojednání zabývajících se těmito otázkami není doposud jednotný názor na její úroveň. V Zelených zprávách v různých obměnách zaznívá tvrzení, že české zemědělství je konkurenceschopné, obdobný závěr uvádí Hurta (1997) - “České a slovenské zemědělství na přelomu tisíciletí”, avšak na druhé straně negativní obchodní saldo agrárního zahraničního obchodu dokladuje opačný poznatek.

Protichůdné závěry často vyplývají z nejednoznačně definovaných pojmů, jejich obsah se liší dle řady aspektů - zejména zda se jedná o konkurenceschopnost zemědělských produktů, nebo potravinářských výrobků, konkurenceschopnost na zahraničních, nebo domácích trzích, konkurenceschopnost odvětvovou, podnikovou nebo výrobkovou apod. Viz např. Pits E.: Měření konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu, Kvas de Vlieger: Konkurence a redefinování trhů, Verhagen P.: Význam analýzy konkurenceschopnosti pro vládní politiku aj. Uvedení autoři se zabývají charakteristikami konkurenceschopnosti z různých aspektů, zejména z hlediska jejího měření a vlivu na makroekonomické charakteristiky. Ukazatel zjevné komparativní výhody (revealed comparative advantage) však je charakteristikou vnější konkurenceschopnosti, zatímco v případě českého agrárního sektoru se jedná vzhledem k jeho přírodními podmínka,i limitovanému exportu především o konkurenceschopnost na vnitřním trhu.

Z českých výzkumných pracovišť se problematikou konkurenceschopnosti zemědělskopotravinářských výrobků zabývá především Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, rovněž v rámci projektu FAO, na kterém se podílí i ČZU a MZLU.

Výsledky projektu byly projednány na závěrečném dvoudenním semináři na MZe ČR za účasti široké odborné veřejnosti zejména z hlediska stavu konkurenceschopnosti. Nicméně významná je analýza konkurenceschopnosti v delším časovém období.

Pro měření konkurenceschopnosti byla rozpracovaná řada ukazatelů ve výši uvedených publikacích, které jsou však orientovány pouze na některé vnější projevy konkurenceschopnosti, zatímco její podstatné znaky nejsou náležitě analyzovány.

Základní charakteristikou výrobkové, následně pak podnikové a odvětvové konkurenceschopnosti je trvalé dosahování ekonomického zisku na příslušné agregátní úrovni.

Ekonomický zisk lze vymezit jako rozdíl mezi výnosy firmy a ekonomickými náklady:

p = TR - (TCA + TCZ) = TR - (TCA + p N)

Pokud náklady nejsou rozlišeny na náklady explicitní a implicitní jejich souhrn představuje současně celkové náklady TC.

Graf č. 1

účetní p - ekonomický zisk

zisk p A

TCZ - implicitní náklady (normální zisk p N)

ekonomické TCA - účetní náklady

náklady - C

Objem zisku realizovaný firmou není konstantní, nýbrž se působením konkurenčních vztahů neustále mění.

Pokud firma dosáhne ekonomického zisku, vyvolá to zájem i dalších firem o danou oblast podnikání s následným snížením jeho objemu. Uvedenou skutečnost lze znázornit i graficky s využitím vztahu mezi mezními a průměrnými náklady: Průměrné (jednotkové) náklady vyjadřují průměrný náklad na jednotku produkce.

Graf č. 2

Změny v ekonomickém zisku a v tržní rovnováze

MC1 D S0 S1

MC0

MR0

ATC1

MR1

ATC0

V grafu je zahrnutý předpoklad, že se jedná o firmu, která svým rozsahem produkce neovlivní tržní cenu. Za těchto okolností se mezní tržby MR rovnají ceně produkce. Ta se mění až synergickým působením nabídky S daného produktu všech firem.

Jestliže firma původně prodávala na trhu své výrobky za v grafu vyznačenou cenu, na úrovni MR0 realizovala při svých nízkých průměrných nákladech ATC0 ekonomický zisk. Vstupem dalších firem do podnikání se celková nabídka na trhu zvýšila na úroveň S1. Při stejné poptávce D se cena tržní rovnováhy sníží. Zvýšení poptávky po výrobních faktorech zvýší jejich ceny a následně i náklady na každou jednotku produkce - tedy mezní náklady, které se projeví i v růstu průměrných nákladů na úroveň ATC1.

Snižování ceny produkce a růst průměrných nákladů bude pokračovat až do nulové úrovně ekonomického zisku. Jeho grafické odvození znázorňuje následující graf.

Graf č. 3

Náklady, tržby a ekonomický zisk

Kč/y MC

b

a

q1 y

Z grafu je zřejmá nulová hodnota ekonomického zisku pokud by se cena produkce snížila až na úroveň jednotkových nákladů minimálních. Úspěšná firma za těchto podmínek účelnými opatřeními získá opět konkurenční výhodu, která se projeví v tvorbě ekonomického zisku a následně v růstu příslušného odvětví, pak podniku a příslušného národohospodářského sektoru.

I když konkurenční výhoda může vzniknout v oblasti zahraničního obchodu nelze ji ztotožnit se srovnatelnou - komparativní výhodou v Ricardově analýze přínosů zahraničního obchodu, která pouze vytváří předpoklady pro získávání konkurenční výhody.

Ekonomický zisk vyplývá z podnikatelské rovnice (Tvrdoň 1999) a závisí na potenciální konkurenceschopnosti, která je podmíněna nižší nákladovostí než je nákladovost konkurence a na realizační konkurenceschopnosti tj. na míře využití realizačních podmínek v prostoru a čase. Reálná konkurenceschopnost pak odráží jednak stavy ve výrobě a jednak v úrovni zpeněžování, která zahrnuje nejenom podnikové předpoklady efektivní realizace produkce, ale i její vnější faktory - exportní subvence, tarifní i netarifní ochrana trhu aj.. Je-li dosahován ekonomický zisk z jakékoliv uvedené příčiny či jejich souhrnného působení je účelné dané odvětví rozvíjet a naopak, což se projeví ve změnách podílu jednotlivých komodit v rámci hrubé zemědělské produkce. Změna tohoto podílu současně odráží konkurenceschopnost daného výrobku na domácím trhu i zahraničních trzích.

V následující části příspěvku jsou pak charakterizovány vývojové tendence konkurenceschopnosti zemědělství jako celku, jakož i jednotlivých odvětví.

2. Vývojové tendence agregované nabídky zemědělských výrobků

V návaznosti na přebytek nabídky na domácím trhu zemědělských výrobků s omezenou možností exportu při pokračující ochraně trhu Evropské unie podle zásad fungování tržního mechanismu v průběhu první poloviny devadesátých let se její rozsah soustavně snižoval vyjma roku 1995. Hrubá zemědělská produkce v roce 1996 činila pouze 74 % její úrovně v roce 1989. Viz tabulka č. 1. Z údajů v tabulce je zřejmé, že rychleji klesala nabídka živočišné produkce se 69,5 % podílem v roce 1996 její úrovně v roce 1989, zatímco rostlinná produkce v roce 1996 představovala 81,4 % jejího rozsahu v roce 1989.

Z údajů o vývoji hrubé zemědělské produkce byly odvozeny trendové funkce zobecňující vývojové tendence agregované nabídky zemědělských výrobků v souhrnu, jakož i v členění na výrobky rostlinného a živočišného původu.

Vývoj hrubé zemědělské produkce lze modelovat funkcí

y = 112,76 - 4,179x ; R2 = 0,84 (1)

y ... hrubá zemědělská produkce v mld. Kč

x ... časový vektor, 1988 = 1

Z rovnice vyplývá, že v analyzovaném období hrubá zemědělská produkce se meziročně snižovala o 4,2 mld. Kč, z toho podle rovnice

y = 66,62 - 2,85x ; R2 = 0,86 (2)

snížení hrubé produkce živočišné výroby činí 2,85 mld Kč, zatímco v případě hrubé produkce rostlinné výroby se jedná podle rovnice

y = 46,14 - 1,33x ; R2 = 0,73 (3)

o meziroční snížení o 1,33 mld. Kč.

I když dlouhodobá tendence je klesající - viz graf č. 4 v posledních dvou letech analyzovaného období změny v agregované nabídce zemědělských výrobků byly nevýznamné. Z výsledků v roce 1997 je zřejmé, že tento závěr je platný i v tomto roce. Stav na trhu lze pak charakterizovat jako dosažení tržní rovnováhy.

Hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách r. 1989

Tab. č. 1

Graf č. 4

3. Vývojové tendence komoditní struktury

Údaje v tabulce č. 1 umožnily vyčíslení strukturální skladby hrubé zemědělské produkce. Vzhledem k jejímu vyjádření ve stálých cenách roku 1989 se jedná o zjištěné komoditní struktury neovlivněné cenovými změnami. Viz tabulka č. 2.

Tab. č. 2

Podíl jednotlivých plodin na celkové hrubé zemědělské produkci v cenách r. 1989 v %

Pro zkoumání strukturálních změn ve skladbě hrubé zemědělské produkce z hlediska dlouhodobých tendencí neovlivněných např. příznivým průběhem počasí pro některé plodiny v jednotlivých letech byly odvozeny pro shora uvedené produkty trendové funkce o následujících parametrech:

Z r n i n y

yZR = 16,10 + 0,27x ; R2 = 0,41 (4)

yZR... podíl zrnin na celkové zemědělské produkci v %

x ... časový vektor, 1988 = 1

Z rovnice vyplývá, že zastoupení zrnin ve struktuře hrubé zemědělské produkce se meziročně zvyšuje o 0,27 procentního bodu. Nicméně skutečný výsledek v jednotlivých letech se může od teoretické hodnoty lišit v míře variability hektarového výnosu této plodiny. Viz graf č. 5.

Graf č. 5

T e c h n i c k é p l o d i n y

yTE = 3,05 + 0,41x ; R2 = 0,88 (5)

Deklarace proměnných v této a dalších rovnicích je analogická vztahu (4).

Technické plodiny své zastoupení ve struktuře hrubé zemědělské produkce meziročně zvyšují o 0,41 procentního bodu. Věrohodnost uvedeného poznatku je vysoká, doložená podle hodnoty R2 téměř funkčním vztahem mezi uvedenými proměnnými. Viz graf č. 6.

Graf č. 6

P í c n i n y a k r m n é o k o p a n i n y

y PK = 9,33 - 0,13x ; R2 = 0,43 (6)

Z rovnice je zřejmé, že podíl krmných plodin má klesající trend s meziročním snížením o 0,13 procentního bodu. Vyplývá to z nižší potřeby krmiv v návaznosti na pokles poptávky po produktech živočišné výroby v analyzovaném období.

B r a m b o r y

Vývoj podílu produkce brambor ze zemědělské produkce je charakterizován značnou variabilitou a nelze jej vyjádřit analytickou funkcí jednoduchého tvaru, který zpravidla umožňuje zjištění i dalších ekonomických charakteristik. Nicméně z funkce

yBR = 4,25 - 0,08x ; R2 = 0,19 (7)

je zřejmá klesající úroveň vysvětlované proměnné každoročně o 0,08 procentního bodu. Vzhledem k nízké hodnotě R2 je vztah nevýznamný. V průběhu analyzovaného období se jedná víceméně o konstantní podíl produkce brambor v agregované nabídce zemědělských výrobků.

Z e l e n i n a

Podíl zeleniny se vyvíjí se stejnou dynamikou jako v případě produkce brambor, avšak v pozitivním směru.

Podle funkce

yZE = 1,72 + 0,076x ; R2 = 0,74 (8)

se zastoupení zeleniny v hrubé zemědělské produkci ročně zvyšuje o 0,08 procentního bodu. Vzhledem k hodnotě R2 se na rozdíl od brambor jedná o významný vztah mezi proměnnými.

O v o c e a v i n n é h r o z n y

Produkce ovoce a vinných hroznů obdobně jako brambor nevykazuje zřetelnou vývojovou tendenci a je charakterizována značnou závislostí na počasí. Podle funkce

yOV = 2,57 + 0,004x ; R2 = 0,09 (9)

produkce ovoce a vinných hroznů v průměru představuje 2,57% agregované zemědělské nabídky se značnými meziročními rozdíly téměř nulovou závislostí mezi proměnnými.

C h m e l

Odvětví výroby chmele vykazuje podle lineární funkce dílčí zvýšení jeho podílu na hrubé zemědělské produkci, avšak se zanedbatelnou těsností závislosti. Vhodnější pro vyjádření modelových tendencí se ukázala kvadratická funkce

yCH = 1,30 - 0,14x + 0,016x2 , I2 = 0,54 (10)

vystihující snižování podílu tohoto odvětví do roku 1992, které je v dalších letech charakterizováno jeho růstem.

M l é k o

Vývojovou tendenci produkce mléka vyjadřuje funkce

yML = 21,29 - 0,49x ; R2 = 0,88 (11)

z jejíž parametrů je zřejmý meziroční pokles o 0,49 procentního bodu při velmi dobrých vypovídacích charakteristikách dané funkce. Viz graf č. 7.

Graf č. 7

H o v ě z í m a s o

Obdobně jako v případě mléka, produkce hovězího masa stále menším podílem přispívá tvorbě hrubé zemědělské produkce. Meziroční pokles podle funkce

yHM = 14,44 - 0,37x ; R2 = 0,66 (12)

činí 0,37 procentního bodu s přiměřenou těsností závislosti.

Význam chovu skotu se podle souhrnné produkce mléka a masa snižuje ročně téměř o 1%.

V e p ř o v é m a s o

Produkce vepřového masa nabývá na významu, když podle funkce

yVM = 12,91 + 0,61x ; R2 = 0,85 (13)

se zvyšuje její podíl na agregované nabídce každoročně o 0,61 procentního bodu s vysokou těsností závislosti. Viz graf č. 8.

Graf č. 8

V e j c e

Podíl produkce vajec se podle lineární funkce nepatrně zvyšuje, avšak s nízkou těsností závislosti. Podstatně lepší vypovídací vlastnosti prokázala kvadratická funkce

yVE = 3,09 + 0,244x - 0,022x2 ; I2 = 0,56 (14)

která lépe odpovídá skutečným hodnotám podle nichž se podíl produkce vajec do roku 1993 zvyšoval s následným poklesem v dalších bodech analyzovaného období.

4. Shrnutí výsledků

Odvětvová restrukturalizace v průběhu první poloviny devadesátých let významně omezila rozsah agregované nabídky zemědělských výrobků s meziročním poklesem o 4,2 mld Kč, z toho produkce rostlinné výroby se snižuje o 1,3 mld Kč a živočišné výroby o 2,8 mld Kč ročně.

Vnitroodvětvové strukturální změny vyjadřující i změny konkurenceschopnosti jsou však pro jednotlivé produkty s různou dynamikou a různého směru. Viz tabulka č. 3

Dynamika strukturálních změn a úrovně konkurenceschopnosti

Tab. č. 3

V případě brambor, chmele, vajec, ovoce a vinných hroznů se jedná o odvětví bez prokazatelné vývojové tendence a jejich uvedení v přehledu strukturálních změn je pouze orientační, zatímco charakteristiky pro ostatní odvětví byly odvozeny z trendových funkcí s významnou těsností závislosti mezi proměnnými

Literatura:

Mze, VÚZE: Zelené zprávy 1994, 1995, 1996; 1966 r. v. 1994, 1995, 1996, 1997

ČSÚ: Statistické ročenky 1991, 1994, 1996

Tvrdoň J.: in Palán a kol.: Moderní řízení podniku, Verlag, 1999