Kantoři i žáci na výuce ve chlévě
03.09.2001 | Hospodářské noviny
Statek vydělává na zemědělské učiliště, ale v rozpočtu chybějí milióny
Zdeněk Zuntych
Prošel jsem farmu rozloženou na kraji Kamenice nad Lipou a dal jejímu řediteli za pravdu. Není to opravdu žádný skanzen. Na první pohled je vidět, že stavení, technika i dobytek s koňmi mají hospodáře. Ten se jmenuje Střední odborné učiliště zemědělské.
Statek má pár kmenových zaměstnanců v živočišné výrobě, o všechno ostatní se pak už starají žáci a jejich kantoři. Ti proto také mají vesměs zkrácené úvazky a ze školy chodí rovnou na pole, do dílen nebo kravína. Těch polí je mimochodem 270 ha, krav stovka s průměrnou roční dojivostí 8200 litrů a navrch ještě tucet koní. O zemědělské technice ani nemluvě. "U nás se nemůže stát, aby kantor omílal pořád dokola, co se před lety naučil. Život to nedovoluje," říká Jindřich Novák, ředitel školy i statku. Není divu, že roční rozpočet se šplhá ke 30 miliónům Kč. Plných dvanáct ale přichází z vlastních tržeb. Utáhne kraj Vysočina takovou školu? Podle zástupkyně hejtmana Aleny Štěrbové sice Ministerstvo zemědělství podobná zařízení, kterých je v kraji devět, letos nezaopatřilo tak, aby rok přežila bez problémů, ale dělá se všechno pro dofinancování. Pro rok 2002 se v provozní části nákladů zatím počítá se současným stavem, další léta se ale už beze změn neobejdou. Vyloučeno není slučování podobných škol nebo změna oborů. Kritériem má být například uplatnění na trhu práce, využití prostorů, stejně jako klesající demografická křivka a úbytek dětí.
Zemědělské školství je specifické a drahé. Pořídit si nový traktor s nářadím, to jsou investice hodně přes milión či dva. Navíc už nikdy sem nepůjdou desítky dětí. Kamenické učiliště jich v tříletých oborech navštěvuje 150, ale jen část z nich studuje obor farmář. Zbylí se učí opravářem zemědělských strojů, automechanikem nebo v případě děvčat pronikají do provozu služeb. Dalších šest desítek dětí pak studuje dvouletou nástavbu."Neznám lepší model, než když je škola přímo napojena na vlastní životaschopný provoz," věří v její budoucnost Novák.
Agrární komora i Svaz zemědělských družstev a společností přitom podporují snahu několika učilišť, aby zůstala nadále státu, a tak vytvořila pět odborných center zemědělských a lesnických škol. "Máme na to dva týdny, ale chceme přesvědčit poslance zemědělského výboru, aby iniciovali novelu zákona," věří záměru Miroslav Jirovský, předseda Svazu zemědělských družstev a společností. Zastánci projektu tvrdí, že odborné školství by se tak postupně neměnilo ve skanzen.
Další články v kategorii Zemědělství
- V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám (22.07.2026)
- Pes: odvěký pomocník stád. Výstava sezóny Národního zemědělského muzea představí příběh nejstaršího zvířecího společníka člověka (21.07.2026)
- Házení psů o zem, výkaly v miskách. Chovatelka odmítla obžalobu z týrání psů (21.07.2026)
- Hladina Dunaje v Rumunsku je nejnižší za 30 let, způsobuje problémy zemědělcům (21.07.2026)
- V Bosně roste nejdražší zelenina na světě. Kilo papriček stojí i 400 tisíc (21.07.2026)
- Počasí na jižní Moravě výrazně urychlilo sklizeň, na Břeclavsku mají hotovo (21.07.2026)
- Rolnický fond žaluje 28 firem Agrofertu, chce zpět dotace za 22 milionů korun (21.07.2026)
- Moniliový úžeh: Tichý zabiják vašich ovocných stromů (20.07.2026)
- Italská vinařství se topí ve víně, zásoby mají nejméně na rok (20.07.2026)
- Invaze listokazů japonských ničí italské vinice (20.07.2026)

Tweet



