Kandidátské země šetří vodou více než EU

Zatímco v domácnostech členských států Evropské unie se průměrná spotřeba vody na obyvatele a den pohybuje okolo 150 litrů, v přistupujících zemích jde o zhruba 105 litrů. Vyplývá to z informací statistického úřadu Evropské unie Eurostat. Rozdíl lze zčásti vysvětlit i tím, že v kandidátských zemích se více domácností zásobuje vodou z vlastních studní. Jak však naznačují data zveřejněná statistickým úřadem EU, v posledních 15 letech spotřeba vody v domácnostech v kandidátských zemích klesla o 18 procent, zatímco v členských zemích stoupla o pět procent a v severských státech až o 13 procent. Podle Eurostatu se průměrná denní spotřeba vody na obyvatele v EU pohybuje od 113 litrů v Belgii až k 214 litrům ve Finsku. V kandidátských zemích toto číslo sahá od 68 litrů v Turecku ke 135 litrům v Rumunsku. Česká republika se spotřebou 104 litrů (podle údaje z roku 2001) se "trefila" do kandidátského průměru. Více než tři pětiny českých domácností (63 procent) přitom byly napojeny na veřejné vodovodní sítě. Spotřeba vody souvisí také s cenou vodného a stočného - nižší spotřebu v unii vykazují státy, které uplatňují vyšší ceny za vodu, například Německo, Dánsko, Belgie, Nizozemsko či Rakousko. Větší rozdíl mezi členskými a přistupujícími zeměmi se ukázal v čištění odpadních vod. Zatímco ve většině zemí dosavadní "patnáctky" se míra napojení populace na čističky blíží 100 procentům, v kandidátských zemích je tato míra mnohem nižší. Nejnižší podíl napojení na čističky mají země se silným podílem venkovského obyvatelstva jako Kypr (34,5 procenta), Maďarsko (51,1), Slovinsko (53), Turecko a Slovensko (54), zatímco vysoce industrializované země čistí čtyři pětiny odpadních vod. Eurostat uvádí také Českou republiku a Polsko jako příklad zemí, kde vzrostl počet čističek i jejich kapacita.