K výskytu a škodlivosti virové zakrslosti pšenice na obilninách
30.04.2002 | Agris
Ing. Josef Vacke, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha - Ruzyně
Virovou zakrslost pšenice způsobuje geminivirus, který je přenosný nymfami a imagy křísa polního (Psammotettix alienus Dahlb.). Infikuje pšenici, ječmen, žito, oves a některé druhy trav. U obilovin vyvolává zakrslost, žloutnutí nebo červenání listů, jejich nekrotizaci a redukci klasů, případně lat. Při nákaze v raných růstových fázích rostliny předčasně odumírají.
Virová zakrslost pšenice byla donedávna rozšířená pouze v níže položených, relativně teplejších a sušších oblastech středních, severních a východních Čech, jižní Moravy a na Hané. Od roku 1960 bylo v těchto oblastech zaznamenáno několik 2-5 letých period s lokálně silným a v mnoha případech i kalamitním výskytem choroby. V poslední době byly zjištěny její významné výskyty rovněž ve středně položených oblastech západních a severních Čech. Ve většině výše zmíněných period byly virózou silně nakaženy především porosty ozimé pšenice. V posledních letech však vzrostl počet intenzivně napadených porostů ozimého ječmene. Případy silnější infekce ozimého žita a jarní pšenice byly pozorovány zřídka, jarního ječmene a ovsa zcela výjimečně.
Intenzita poškození obilovin je závislá na několika faktorech, z nichž je nejdůležitější doba infekce. Ta u ozimů probíhá ve dvou fázích: na podzim, po vzejití obilovin (primární infekce) a následujícího roku v době jejich sloupkování (sekundární infekce). Poměr primárních a sekundárních infekcí v jednotlivých letech kolísá v závislosti na přezimování vektorů.
Primární nákazy způsobují u náchylných odrůd pšenice odumírání rostlin brzy na jaře, ještě před jejich vymetáním. Odolnější odrůdy, jako jsou Mironovská, Regina a Istra vymetají a dozrají, jejich výnos je však redukován cca o 85-90 procent. U ozimého ječmene bývá výnos zrna nižší cca o 80 až 90 procent. Sekundární infekce vyvolávají u náchylných odrůd ozimé pšenice snížení sklizně zrna v průměru cca o 85 procent, u odolnějších cca o 50 procent. Výnos podobně nakaženého ječmene bývá redukován cca 45 procent.
Základy pro snížení výskytu virové zakrslosti pšenice a její škodlivosti tvoří agrotechnické zákroky, kterými se hubí zdroje infekce a vytváří podmínky omezující možnosti nákazy obilovin. Patří mezi ně včasná podmítka a hluboká podzimní orba obilních strnišť, výsev ozimů v pozdních agrotechnických lhůtách, prostorová izolace výsevu od ohnisek infekce, pěstování odolných odrůd apod. V případě nadměrného výskytu infekčních křísů v porostech obilovin připadá v úvahu jeho hubení chemickými prostředky.
Další články v kategorii Zemědělství
- MZe: Spotřeba drůbežího roste, soběstačnost ale klesá, je třeba víc zpracovávat (31.07.2026)
- Pole u Olomouce láká zvědavce. Zemědělci na něm pěstují konopí (30.07.2026)
- Cukrovarnické firmě Tereos TTD klesl zisk o víc než polovinu na 209 milionů Kč (30.07.2026)
- Senát má akční plán EU pro hnojiva za nedostatečný, situace je podle něj závažná (30.07.2026)
- Vinaři v Bordeaux měli už dříve problémů dost. Teď se k nim přidaly i požáry (30.07.2026)
- Burčák z nejranějších odrůd bude na jihu Moravy o druhém srpnovém víkendu (29.07.2026)
- Miliardář Jaromír Tesař získá plnou kontrolu nad Pozemkovým holdingem (29.07.2026)
- Umělá inteligence a senzory pomáhají s kontrolou porodů (28.07.2026)
- Zemědělci sklízí rychleji než loni, obilnin posekali polovinu, řepky dvě třetiny (28.07.2026)
- Nejsme pašeráci, jen přežíváme. Proč chudí Kolumbijci neopouštějí pěstování koky (28.07.2026)

Tweet



