K NĚKTERÝM POJMŮM A UKAZATELŮM TÝKAJÍCÍ SE ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY NA PŘÍKLADU RAKOUSKA

To some concepts and figures an area of agricultural land

Ing. Mašterová Jindra, CSc.

Adresa autora:

Ing. Jindra Mašterová, CSc., Katedra ekonomiky a financí, Studentská 13

370 05 České Budějovice

Anotace:

Ekonomické aspekty spojené s využíváním přírodních zdrojů se jeví v současné době relativně složitější nežli aspekty technické. V oblasti ekonomických aspektů pak zvláštní pozici zastává v rámci uvažovaného vstupu do EU problematika srovnatelnosti vybraných pojmů a ukazatelů spojených s hodnocením přírodních zdrojů, jejich výnosnosti. Náš příspěvek je pak věnován vybraným pojmům a ukazatelům týkající se využívání zemědělské půdy v Rakousku a některým rozdílům.

Summary:

Because of accession of Czech Republic into European Union, it is necessary to analyze the methods and economics figures and to compare their contens, as a responce to the figures used in EU. In this contribution has been chosen Austria and some concepts , figures a part diffrent from figures used in our country.

Klíčová slova:

ekonomika, zemědělský podnik, ukazatelé, zemědělská půda, příspěvek na úhradu

Keywords:

economy, agricultural enterprises, figures, agricultural land, Deckungsbeitrag

Porovnávání ukazatelů, jejich obsahu a způsobu užití představuje celou problémovou oblast, nabízející širokou škálu naší další činnosti.

Pro náš případ se omezíme alespoň krátce na zemědělskou půdu - v intencích, které jsou vyučovány na rakouských zemědělských školách a to v následujících směrech:

- místo zemědělské půdy ve sféře výroby a ve společnosti

- výměra půdy a třídění podniků dle velikosti a zaměření

- některé specifické pojmy, zvláštnosti evidence zemědělské půdy

- ostatní

Na zemědělskou půdu je pohlíženo jako na zdroj mající více funkcí, hrajících současně více rolí v krajině a životě společnosti.

I.Půda její význam

· půda je trvalou součástí nejen zemědělství (zde v účetní soustavě jsou výnosy a náklady uváděné mimo jiné především z chovu zvířat a využívání půdy , nikoliv z rostlinné výroby). Ale půda má své místo v jiných vazbách, tzn. je prezentována jako :

zdroj příjmů, vztah k rodinné tradici, vlastnictví a dědictví, představuje pracovní místo se zvláštními kvalitami života a organizace práce.

· půda tvoří základ pro celý soubor výkonů počítaných do oblasti výkonů zemědělské výroby. Zde je zastoupena jistě nejen výroba kvalitních potravin, na které Rakousko staví svůj další rozvoj, ale i výroba surovin (př. řepka, dřevo), půda svými parametry vč. výměry přispívá i k udržení dalších funkcí krajiny obrážejících se i třeba v míře a kvalitě osídlení, rozvoji jiných profesních pracovních skupin. Stavu a výměře je připisována samozřejmě i jistá míra ochrany proti přírodním katastrofám.

Platby zemědělcům nejsou tedy prezentovány pouze jako podpora jejich vlastní výrobní činnosti, ale mají charakter veřejných výdajů za služby, které pro společnost zemědělci péčí o krajinu zabezpečují. Jedná se o vhodný výchovný prvek a zároveň jedinou možnost, jak bez větších námitek obyvatel zajistit relativně dostatečný příjem zemědělců tak, aby byli ochotni tyto funkce zabezpečovat bez výraznějších sociálních kolizí.

II.Výměra zemědělské půdy

a)Hovoří li se o průměrné velikosti zemědělského podniku, předpokládá se, že se jedná současně i o podniky s lesnickou výrobou i o podniky kombinované . Při posuzování některého z ukazatelů pouze na základě předloženého sdělení o průměrné výměře podniku, může dojít k nepřesné interpretaci výsledků (př. přepočtu na 1 ha zemědělské půdy), pokud není ověřeno, že skutečně se jedná vysloveně pouze o zemědělské podniky.

b) Avšak i pokud je porovnání redukováno pouze čistě na podniky se zemědělskou výrobou , zařazení jen dle velikosti resp. výměry nepostačuje a jsou zvažovány i další údaje, zejména pak finanční výkonnost pomocí standardního příspěvku na úhradu.

Vymezení zemědělských a lesnických podniků

K tomu zda se jedná o podnik zemědělský či lesnický, je měřítkem výše standardního příspěvku na úhradu StDB (Standarddeckungsbeitrag)

Na základě podílu příspěvku odvětví produkce na celkovém standardním příspěvku na úhradu podniku, jsou podniky členěny dle produkčního zaměření.

Např. u kombinované zemědělské a lesní produkce:

Celkový StDB obor výroby

Min. 75% ze zemědělské výroby zemědělské podniky

Min. 75% z lesní výroby podniky s lesní výrobou

Pod 75% z lesní a zemědělské výroby kombinované podniky

O označení výrobního směru zemědělského podniku rozhoduje pak nejméně 50% podíl celkového StDB, který pochází z oblasti tržní produkce ovoce, trvalých kultur, produkce krmiv, u živočišné výroby se řídí dle druhů zvířat. Jako zemědělské podniky se smíšenou výrobou jsou označeny podniky, kde žádný ze směrů produkce nedosáhl podílu minimálně 50% StDB.

Bez vlivu nezůstává ani struktura zemědělských podniků dle výměry, četnost zastoupení v jednotlivých skupinách, které musí při různých propočtech být bráno v úvahu, jestliže asi 1/2 podniků má nižší výměru než nežli 10 ha, pouze 1/15 jsou podniky s výměrou vyšší nežli 100 ha.

III K zvláštnostem evidence půdy

Ve sféře podnikového plánování se pracuje velice často s následujícími ukazateli:

Samoobhospodařovaná celková plocha, představovaná plochami v osobním vlastnictví včetně podílů a práv k užívání (ideální plochy) také plochami pronajatými (z tohoto vychází i zařazení daného podniku do velikostních skupin). Sestává se z ploch kultur (zemědělských a lesních) a ostatních (areál podniku)

Za redukovanou užitečnou zemědělskou plochu RLN je považována plocha, na kterou se vztahuje větší část důležitějších podnikových výsledků z důvodu dosažení srovnatelnosti (tzn. jde o plochu redukovanou o málo produkční plochy), neboť z důvodu různých přírodních podmínek nelze srovnávat výnosy z různě výnosově odlišných ploch ), úpravy, resp. redukce jsou stanovovány u jednosečných luk na 1/2 výměry, pastvin na 1/3 až 1/5, horských luk a pastvin na 1/4 až 1/10. Redukce ploch je prováděna tam, kde nelze pomocí provozních prostředků výnosy zvýšit. V EU se přímo tento ukazatel nepoužívá, ale pro určení různých druhů podpor jsou uplatňovány specielní postupy ve stejném smyslu..

Zmíněný ukazatel je významnou přepočítací základnou, na nějž jsou například přepočítávány. počty dobytka ve VDJ/ha redukované půdy, obdobně stav pracovníků , strojová vybavenost atp.

Po vstupu Rakouska do EU se jako nejvýznamnější podklad pro výpočet přídělu veřejných prostředků namísto vyrobené produkce stala právě plocha a početní stav zvířat.. EU předepisuje, že jednotlivé plochy pro příplatky se zřetelem na velikost a polohu musí být jednoznačně identifikovány, tzn. známy všechny jednotlivé, tzn. i samostatné, související plochy skládající se z jednotlivých částí a vykazující stejné zemědělské využití.

Stav půdya pozemků se vyjadřuje na základě produkce na samostatně obhospodařovaných plochách a na základě hodnoty produkce podle ploch ve svém vlastnictví včetně ideálních ploch..

Při ocenění půd pro účely dědické apod. se vychází z výnosů, pro účely ocenění majetku je určující skutečná kupní cena, hodnota daná právním oceněním nebo oceněním provozním u vlastních ploch (vč. ideálních). Toto provozní ocenění je v normálním obchodním provozu dosažitelná cena pro hospodářskou jednotku, závisí na poptávce a nabídce, nákupní a prodejní ceně

Při ocenění půd (probíhající m.j. podle hodnotových jednotek), se vychází z ceny většího pozemku, usedlosti, ne z podstatně zvýšených tržních cen. Jednorázové zlepšení půd stejně jako ocenění nakoupeného či prodaného pozemku se obráží výší vynaložených nákladů.

Skladba variabilních a fixních nákladů týkající se obhospodařování zemědělské půdy, se výraznějším způsobem neliší, spíše představuje samostatný problémový okruh ukazatel :příspěvek na úhradu

Příspěvek na úhradu (dále PÚ) (Deckunsbeitrag)

Jak již bylo uvedeno, při zjišťování výrobního zaměření podniku, při plánování činnosti podniku, hodnocení výsledků, hodnocení variant výroby atp. se vychází z ukazatelepříspěvku na úhradu Jedná se o ukazatel, zaváděný i v našich podmínkách především do hodnocení hospodaření obchodních podniků a rozpracováván je i pro sféru zemědělství (zde především VÚZE Praha).

Obecně je charakterizován jako rozdíl hrubého výnosu a variabilních nákladů. Jinak vyjádřeno, dle formulace použitých rakouských materiálů je obtížné bez námitek přiřadit fixní náklady jednotlivým produkčním postupům, proto se odečítají. PÚ je tedy rozdílem hrubého výnosu určitého pracovního postupu (či obchodního výkonu) a jeho variabilních specielních nákladů. Měl by zahrnovat fixní náklady a příspěvek příjmu , tzn. zisku či ztráty.

Při propočtu PÚ pro podniky s "paušálním" PÚ se při zjišťování vychází z hrubých výnosů a nákladů v cenách vč. daně z přidané hodnoty .

U výrobních postupů s tržní produkcí (např.,pšenice, kukuřice na zrno atd.) je bez problémů možné od hrubého výnosu odečíst variabilní náklady.

Příklad propočtu příspěvku na úhradu pro případ produkce brambor

Jednotkou je 1 ha konzumních brambor, 1 100 kg originálního osiva , 1 100 kg vlastního osiva, vlastní krecht, z 85 % se jedná o brambory použité pro výživu lidí, z 15% jsou brambory užité pro krmení

S/jednotku S

Výnos 25,500 kg/ha

Z toho 85%, 23,375 kg 1,50 35.063

Z toho 15% neoceněno

……………………………………………………………………………celkový hrubý výnos - 35 063

……………………………………………………………………………..Osivo:

nakoupené 1 100 kg 5,11 5 621

vlastní 1 100 kg 1,86 2 046

celkem osivo 7 667

…………………………………………………………………………….

Hnojivo z obchodu:

101 kg dusík 10 1 010

40 kg P2 O5 13,16 526

224 kg K2 O 9,15 2 050

celkem hnojiva z obchodu - 3 586

…………………………………………………………………………

ochrana rostlin 4 472

variabilní náklady na stroje 6 407

celkové variabilní náklady 22 132

…………

příspěvek na úhradu 12 931

příspěvek na hodinu práce pracovní síly 103

Poněkud jinak je tomu např. u ploch, kde nelze vyjádřit peněžní hrubý výnos, nýbrž výnosy živin, př. MJ NEL. U krmných ploch je např. nutné vyjít z nutných variabilních nákladů a na druhé straně získaných živin. Peněžně posuzováno, vyvolávají krmné plochy náklady, ale ty jsou v tomto ohledu negativní. Proto poskytují ale pozitivní výkon (výnos živin) např.:

1 ha krmné plochy S (šilink) 7 000 variabilních nákladů

+ 32 000 MJ NEL (energetické jednotky vyjádřené v naturálních jednotkách)

Zhodnocení "výkonů" krmných ploch probíhá většinou podle chovu skotu. Tady je potřeba vzít v úvahu výkony a náklady, především jejich vztah. Výkony v chovu skotu podle mléka a masa lze vyjádřit peněžně z hrubého výnosu.. Jestliže se odečtou variabilní náklady, je získán PÚ. Ať je jakkoliv vysoký, je vždy kladný. U variabilních nákladů chovu skotu se neuvažuje celkové krmivo , nýbrž krmivo z krmných ploch , siláž, seno, zelené krmení.

Potřeba živin ze základního krmiva (sena, siláže, atd…) by neměla být udávána v penězích, ale v naturálních jednotkách: KSTE event. MJ NEL. .

Potřeba živin v chovu skotu bude odečtena od kladného PÚ např.:

1 dojnice + ATS 22 000 PÚ

- 31 500 MJ NEL

Jedná se však již o samostatnou tematiku, kde právě zemědělská půda výrazným způsobem zasahuje přímo do propočtu a posuzování výsledku hospodaření podniku.

IV. Ostatní

Zde vybereme např:

Způsob využití půdy v zemědělství nepřímo souvisí s méně pro nás obvyklým pojmem výminek-důchod, se kterým se počítá jednak jako se součástí fixních nákladů , ale především předpokládá se krytí potřeb výminku právě z rozhodující části samozásobením.

Ekologická omezení se děje přes určené a doporučené způsoby hospodaření s půdou, které si kladou za cíl ekonomický, ekologický, sociální, posuzují se alternativní metody procesu, produkce, úrodnost půdy, výnosová schopnost

Literatura:

Čermák, B., Mašterová, J., Tlustá, I., Traunmüller F.::Neue Chansen für Europa, Die Regierungskoferenz 1996 und Osterweiterung der EU, Nové šance pro Evropu, Vládní konference 1996 a rozšíření EU na východ,

Mašterová, J., Opekarová, J., Traunmüller, F.: EU - Erweiterung nach Osten, Rozšíření Evropské Unie na východ, EU -skriptum pro podporu studia ekonomických oborů, Raiffeisenverband Oberösterreich Linz, Univerzita J.Keplera Linz 1998

Grüner Bericht, Bundesministerium für Land und Forstwirtschaft, Wien 1997

Kolektiv: Betriebswirtschaft und Buchführung, Lepold Stocker Verlag, Graz- Stuttgart 1996