Je vstup do EU šancí pro zemědělství?

S blížícím se termínem vstupu České republiky do Evropské unie přichází i mnoho různorodých zpráv, které jsou často prezentovány tak, že zvýrazňují zápory a konflikty při vyjednávání. Určitý střet stanovisek v tak složité kapitole, kterou je zemědělství, jež pro EU znamená téměř polovinu rozpočtu, se přece dal předem předpokládat. Velmi nezodpovědné je v této situaci od pana poslance Miloslava Kučery ml. mást veřejnost dedukcemi, že jsme chtěli od EU velké dotace, které nám však nemohou být přiznány kvůli struktuře našich podniků. České zemědělství prošlo desetiletím transformace a procesem restrukturalizace. V současnosti je tak sektorem, jehož hlavní parametry korespondují s obdobnými údaji v dnešních členských státech Unie. Podíl zemědělství na hrubém domácím produktu je nyní plně srovnatelný s průměrem EU a podíl celkové zaměstnanosti v tomto sektoru u nás činí 3,41 %. Dotační politika je v ČR mnohem více nakloněna podporám mimoprodukčních funkcí v poměru k přímým podporám proti stavu v Unii. Vývoj evropské Společné zemědělské politiky však ukazuje na sbližování koncepcí. ČR má ambice podílet se na společném trhu a účastnit se multifunkčního modelu zemědělství, který plně respektuje principy trvale udržitelného rozvoje, ochrany životního prostředí a také ekologické funkce zemědělského sektoru. Situace českého zemědělství je každoročně detailně popisována v Pravidelné hodnotící zprávě Evropské komise, která nenalezla žádný významný nedostatek. Pan poslanec Kučera hovoří o jakémsi políčku, které jsme od EU údajně dostali. Hovoří o něm patrně proto, že si vůbec neuvědomuje, proč chceme do EU vstoupit, co nás k tomu vede a proč je tento vstup zakotven i v agrární koncepci ministerstva zemědělství. Jsem přesvědčen o tom, že většina zemědělců, potravinářů, prostě všech, kteří se v problematice pohybují, ví, že pan poslanec Kučera z jakýchsi důvodů při svém "strašení" používá nepravdivých informací. Pro čtenáře, kteří nejsou z oboru a přečtou si jeho článek stejného znění, zveřejňovaný v několika denících, chci uvést věc na pravou míru. Naši zemědělci a potravináři si nejdou do EU pro peníze. Již nyní se ve vzájemném obchodu musíme vyrovnávat s tím, že máme obecně mnohem nižší podporu v zemědělství a výrazně nižší ochranu trhu pro potraviny. Z podkladů OECD plyne, že v ČR je celní ochrana zemědělských a potravinářských produktů v průměru 3x nižší než v Unii. Stejný zdroj uvádí odhad produkčních podpor na ha zemědělské půdy v ČR 130 USD a v EU 655 USD. Zatím neprobíhal čistý podnikatelský souboj našich a unijních výrobců, ale šlo o nevyrovnaný souboj ekonomik. Vstupem do EU a otevřením společného trhu bez hranic však skončí možnost uplatnit ochranářská opatření, která nyní uplatňujeme v případě nadměrných dovozů nebo ohrožení českého trhu. Naši vyjednavači se snaží, aby se nevyváženost podpor nepřenesla díky rozdílnému financování budoucích členských zemí i do prvních deseti let našeho plného členství v Unii. Chceme dosáhnout toho, aby naši podnikatelé mohli s konkurencí soupeřit pouze svými schopnostmi a umem. Nesouhlasím s prvními návrhy Evropské komise na financování českých zemědělců po jejich vstupu do Společné zemědělské politiky, ale nesouhlasím ani s tím, jak pan poslanec Kučera zkresluje metodiku poskytování podpor v EU. Tvrdí totiž například, že Unie nepodporuje "příliš velké podniky". Skutečnost je taková, že neexistuje žádné omezení podpor v závislosti na velikosti podniku. Pouze v Nařízení Rady 1254/1999 o společné organizaci trhu u skotu a telat je v jedné kategorii "speciální prémie" omezení těchto prémií na 90 ks zvířat. Avšak i v tomto ojedinělém případě může každý členský stát učinit výjimku z tohoto pravidla. Rovněž tvrzení pana Kučery, že přímé platby jsou poskytovány pouze vlastníkům pozemků a zvířat, je nesprávné. Tak jako u nás, i v EU je příjemcem podpor ten, kdo hospodaří, což pochopitelně velmi často není vlastník. Příjemcem dotací je producent, bez ohledu na to, zda jde o fyzickou nebo právnickou osobu. K otázce vstupu do EU proběhne referendum. Je třeba opírat své rozhodnutí o relevantní informace. Na domovské webové stránce ministerstva zemědělství jsou pod odkazem "evropská integrace" dostupné informace, které budou podle průběhu vyjednávání postupně aktualizovány. Agrární sektor ČR bude včas a plně připraven tak, aby k podpisu smlouvy a vstupu do EU došlo nejpozději v roce 2004.