Jak farmáři v EU vnímají svou ekonomickou situaci?

V deseti členských zemích Evropské unie byl organizací Copa-Cogeca, jejímž je Asociace soukromého zemědělství ČR členem, proveden v období září až listopad 2018 průzkum mezi tamními zemědělci. Cílem tohoto „zemědělského barometru“ bylo zjistit, jak vidí svou současnou a budoucí ekonomickou situaci.

Průzkum je založen na indexu spolehlivosti, který se vypočítá dvakrát ročně na základě výsledků vnitrostátních průzkumů prováděných mezi více než osmi tisíci farmáři. Jsou jim položeny dvě otázky - jak vnímají svou momentální finanční a hospodářskou situaci a jak ji odhadují do budoucna.

Obecně z výsledků vyplývá, že stávající situaci vnímají zemědělci spíše jako horší, o něco lépe pak někteří vidí budoucnost. Názory mezi jednotlivými státy se však poměrně liší. Určitý pesimismus je způsoben především nejistotou ve vývoji globálních zemědělských trhů a také navrhovaným snížením rozpočtu na novou SZP. Negativní dopad na klíčové ekonomické ukazatele mohou mít i složitá jednání o Brexitu a také blížící se datum konečného rozhodnutí.

Takřka celoevropsky stále pokračuje propad cen vepřového masa, což je důsledek rozšíření afrického moru prasat. A co mělo zcela zásadní dopad na všechny zemědělce v rámci Evropské unie, byla loňská vlna veder a extrémní sucho. To se projevilo nejen na sklizni, ale také na ceně a dostupnosti krmiva, což negativně ovlivňuje likviditu farem. Evropská komise sice uvolnila část ekologických pravidel pro zemědělce a povolila předčasné platby, některé státy poskytovaly i vlastní balíčky podpor, které měly zmírnit dopady sucha na zemědělce. Ani to ale snížit celkový negativní dopad na vnímání vlastní ekonomické situace a budoucnosti u celé řady farmářů nepomohlo.

Belgie

Index důvěry mezi belgickými zemědělci zůstal během posledního období téměř beze změny. Navzdory tomuto statusu quo se situace obrátila k horšímu pro chovatele prasat a pěstitele skleníkové zeleniny. Ceny prasat se po prvním případu afrického moru v Belgii v září loňského roku razantně propadly. A teplé a suché jaro i léto 2018 negativně ovlivnily rostlinnou výrobu. Většina zemědělců, kteří hospodaří na orné půdě, sice uvedla, že prodejní ceny rostlinných komodit se zvýšily a očekávají i jejich další nárůst, jde ale o důsledek nižší sklizně.

Chovatelé dojnic vidí situaci pozitivně vzhledem k vývoji současných i budoucích cen mléka, které se odrazily i v prudkém nárůstu cen másla. Pěstitelé ovoce odhadovali sezónu dobře, hojnost slunce napomáhala k nadprůměrným výnosům. Více než 80 % belgických zemědělců vidí jako zásadní problém, který negativně ovlivňuje jejich produkci za posledních šest měsíců, především sucho, povětrnostní podmínky, finanční nestabilitu příjmů, vládní omezení a podíl spatřují i v nákazách zvířat či rostlin.

Dánsko

Nálada mezi dánskými farmáři měla v tomto období dlouhodobě sestupný trend. Současná celková situace v zemědělství je vnímána spíše negativně, výhled do budoucna bude dle odhadů místních zemědělců značně ovlivněn suchem, které vloni v létě dopadlo na výnosy velmi tvrdě. Sklizeň pšenice, ječmene a žita prudce klesla a také výrobci vepřového masa pocítili finanční ztráty vinou nízkých výkupních cen. V produkci vepřového je Dánsko přitom v EU na třetím místě (nejvíce prasat se chová ve Španělsku a druhé místo patří Německu). Sucho ovlinilo také produkci krmiv a tlačilo zemědělce k jeho koupi od třetích osob. Celkově mají tyto negativní trendy dopad na rostoucí počet bankrotů v zemědělském odvětví.

Německo

Současná nálada německých zemědělců je mírně klesající. Odvětví vepřového masa bylo zasaženo nízkými cenami obzvlášť tvrdě vlivem afrického moru prasat, nahoru šly zejména vstupní ceny hnojiv a krmiv. Jejich zvýšení ovlivnila loňská vlna veder, kdy došlo k citelnému nedostatku krmiva. Likvidita v odvětví zemědělství se zhoršuje, zejména ve východní části Německa, snižuje se i míra investic. Na otázku, jakým obtížím čelí němečtí zemědělci v posledním období nejvíce, odpovědělo 92 % procent dotázaných, že nejzávažnějšími problémy byly sucho a povětrnostní podmínky.

Francie

Nálada mezi francouzskými zemědělci ve vazbě na současnou hospodářskou situaci zůstává stejná jako v předchozím monitorovaném období a asi čtvrtina zemědělců považuje svou ekonomickou situaci za dobrou. Výhledově však asi 40 % zemědělců očekává její zhoršení. Velké obavy panují ohledně obecného podnikatelského klima ve Francii, které samozřejmě ovlivňuje i činnost zemědělců.

Problémy v produkci jsou spojené především opět se suchem, s nárůstem nákladů na veřejné služby a zvýšení výrobních cen. Výhledy do budoucna ale nijak tragické nejsou - o ukončení své činnosti v příštím roce uvažuje méně než jeden farmář ze šesti. Jako důvod ukončení je uváděn buď blížící se odchod do důchodu, nebo nezvládnuté finanční obtíže.

Polsko

Index důvěry mezi polskými zemědělci zůstal většinou beze změny. Liší se však pohledy na aktuální hospodářskou situaci a budoucí perspektivu. Zatímco současnou situaci nevidí polští farmáři příliš růžově, budoucí výhled se zdá optimistický a celkově se oproti předchozímu monitorovacímu období zlepšil. Aktuální stav je ovlivněn zejména nízkou sklizní v loňském roce, zvýšením ceny pícnin a rovněž africkým morem prasat, který se v populaci divokých prasat v Polsku dále velmi šíří. 

Rumunsko

Nálada mezi rumunskými farmáři se vyvíjí pozitivním směrem - jako v jedné z mála dotazovaných zemí. Kladné jsou názory jak na současnou hospodářskou situaci, tak i na tu budoucí. Je to ovlivněno rostoucími cenami mléka a také obilovin. Jako negativní trend je vnímán snižující se objem zemědělské produkce vlivem chybějící mladé generace, která by zakládala nové, nebo přebírala již stávající zemědělské podnikání.

Švédsko

Nárůst negativního vnímání vlastní finanční situace byl zaznamenán mezi švédskými farmáři. Index důvěry pokračuje ve svém pádu již druhý rok, nelepší se ani vnímání ekonomického vývoje do budoucna. Tento stav je nepopiratelně ovlivněn vlnou veder, naprosto netypických pro tuto oblast Evropy, i když švédská vláda poskytla vlastní balíček podpůrných opatření pro své farmáře.

Velká Británie

Průzkum mezi britskými farmáři ukazuje náladu jako velmi skeptickou, index důvěry klesá naprosto obdobně. Je to způsobeno několika vlivy loňského roku. Většina zemědělců (84 %) uvedla, že mají především strach ze stále rostoucích vstupních nákladů. Existují také významné obavy z klesajících cen hospodářských zvířat, zejména ovcí. To vše ve světle důsledků Brexitu a nejistoty o konečném rozhodnutí, jak budou vypadat podmínky britských farmářů při odchodu z EU. Především jsou znepokojeni v otázkách dalšího vývozu do EU, s čímž souvisí budoucnost živočišné výroby. Brexit ovlivňuje také míru plánovaných investic - 21 % farmářů uvedlo, že sníží své investice, protože nedokáží odhadnout budoucí hospodářskou situaci země po Brexitu, pouze 9 % počítá se zvýšením investic do svého zemědělského podnikání.

Itálie

Optimismus mezi italskými farmáři má vzrůstající tendenci, a to už druhý rok po sobě. Pozitivně hodnotí svou současnou ekonomickou situaci, ale vidí tak i vývoj do budoucna. Důvodem je pravděpodobně situace loňského léta, kdy sucho v Itálii bylo nejmírnější z celé EU a nepostihlo farmáře tak tvrdě jako v ostatních zemích.

Radka Švecová, hlavní kancelář ASZ ČR  

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info