Jací jsou a co dnes očekávají turisté a návštěvníci Šumavy

Na Šumavě se střetává dvojí zájem: turisté tam chtějí mít klid a nedotčené přírodní krásy, a místní lidé si nárokují právo na stejný životní standard, jaký mají lidé ve vnitrozemí, tedy šanci být zaměstnán, mít na dosah školu, lékařskou péči, základní služby.

Mnoho zajímavých poznatků přinesl výzkumný projekt pracovníků Ústavu ekologie krajiny v Českých Budějovicích Jana Těšitele, Drahomíry Kušové a Michaela Bartoše "Úloha turismu v rozvoji šumavského regionu". Dotazníkové šetření v oblasti velkého územního celku Šumavy mělo za cíl zjistit, jací lidé sem jezdí, proč, jak dlouho se zdržují, co oceňují, co jim chybí atd. Základní poznatek zní: Turismus je pro Šumavu důležitý, ale sázet jen na něj by bylo trochu riskantní.

Turisté dnes už chtějí víc

Specifickou částí oblasti je národní park. Ne všichni návštěvníci Šumavy do něj zavítají, ale z těch, kteří tam přijdou, alesoň 60 % využije nabízených služeb - informačních tabulí a středisek, map, letáků a podobně. Částečné výhrady mají k hygieně (chybějící WC a odpadkové koše) a k nedostatku parkovišť.

"Docela překvapivé pro nás bylo zjištění, že turisté na Šumavě vůbec netouží po kultuře. Otázka, zda se jim nabídka v této oblasti zdá dostatečná, je téměř šokovala - jde jim převážně o klid a krásnou přírodu," komentuje výsledky výzkumu Drahomíra Kušová. Podrobnější analýza ale ukázala, že mladí tak do 30 let by na Šumavě přesto uvítali třeba diskotéku či nějaké klubové zařízení a v místních restauracích například kuželky. Nechtějí v nich výhradně konzumovat, chtějí se tam i bavit.

Převažují tuzemští návštěvníci

Obecně vžitou představu, že mezi turisty na Šumavě převažují Němci a Rakušané, výzkum nepotvrdil.

"Kolem devadesáti procent návštěvníků jsou domácí. Větší koncentrace rekreantů z Německa a Rakouska je jen v lokalitách blízko hranic," konstatuje Jan Těšitel. Výzkum také ukázal, že statistika vůbec nemá šanci podchytit ubytovací potenciál Šumavy, protože asi 40 % jejích návštěvníků se ubytovává ve vlastních nebo vypůjčených chatách a chalupách.

Zážitky především, ale také pohodlí

Úsměvně vypadá zjištění, že někteří návštěvníci na Šumavě postrádají bankomaty. Ale není to tak nelogické - zvláště mladí lidé jsou na ně zvyklí a navíc je chytřejší nemít u sebe při toulkách po šumavských hvozdech příliš mnoho peněz.

"Promítají se sem nároky nového životního stylu. Po lesích zvoní mobily a nemůžeme to šmahem odsuzovat, vždyť mohou být jediným prostředkem přivolání pomoci při úrazu v odlehlém místě. Turisté sice na Šumavu jezdí za zážitkem přírody, ale nelze očekávat, že se budou chovat jako přírodní lidé a vzdají se všech výdobytků civilizace. Rádi v přírodě pobývají, zasportují si tam, ale chtějí stále mít své určité pohodlí - teplou vodu, komfortní ubytování, dopravu. To může vytvářet na území tlak o to silnější, oč je nenápadnější," upozorňuje Jan Těšitel.

Zájmy na Šumavě se kříží

Na Šumavě se střetává dvojí zájem: turisty, který tam chce mít klid a nedotčené přírodní krásy, a místních lidí, kteří si nárokují právo na stejný životní standard, jaký mají lidé ve vnitrozemí, tedy šanci být zaměstnán, mít na dosah školu, lékařskou péči, základní služby atd.

"Všichni se shodnou, že musí být nějaký kompromis, ale to je jen klišé; nikdo neví, jak by měl vypadat a kde ho hledat," říká Jan Těšitel.