HODNOTY NAŠICH STUDENTU. METODICKÉ SDĚLENÍ.

Values of Czech students

Luděk Kolman

Adresa autora:

katedra psychologie PEF ČZU

Souhrn:

Referát popisuje výsledky výzkumu, provedeného na vzorku 80 distančních studentů prvního ročníku PEF ČZU. Referovaný výzkum navazuje na mezinárodní studii hodnotových systémů, na níž se autor referátu podílí. V rámci této mezinárodní studie byly zjišťovány hodnotové preference obyvatel Maďarska a České republiky pomocí tzv. Delfské studie. Autor provedl, jak výše uvedeno, analogický výzkum na .studentech PEF a tak může jednak porovnat výsledky Delfské .studie s výsledky, získanými na dalším vzorku, , jednak posoudit, jaké hodnoty vyznává naše mladá generace. Referát využívá výše zmíněné skutečnosti k formulování hypotéz a pokouší se vyhodnotit, nakolik bude užitečné věnovat se ověřování těchto hypotéz v dalším výzkumu.

Abstract:

The paper presents results of a value survey made on a sample of 80 evening classes students of the Czech Agricultural University, Prague. The survey was conducted as a part of an international research on work-related values systems (where Hofstedes Value Survey Module is used as the main instrument), and it has taken form of a Delphi study. The paper discusses the results of the survey, as compared to two Delphi studies on values preferences, conducted in Hungary, and Czech republic, where senior academicians have served as subjects, at about the same time. Moreover, value preferences of young Czechs are characterized, and possible hypotheses for the international value survey are discussed there.

Klíčová slova:

hodnoty, Hofstedeho Value Survey Module, Delfská studie

Key words:

values, Hofstedes Value Survey Module, Delphi study

Hodnotové preference vypovídají o hluboce založených a dlouhodobě stálých tendencích a trendech ve společnosti a poznatky o nich lze využít též prognosticky. Některé hodnotové ukazatele kupříkladu významně korelují s ukazateli ekonomickými, jako jsou hrubý národní důchod na hlavu či ukazatele hospodářského rozvoje zeme (viz např Hofstede, 1991, s. 73 - 78). Proto jsou hodnotové výzkumy vděčným námětem pro mezikulturní srovnávání a také pro pokusy odhalit vývojové trendy či odlišnosti ve společenském či ekonomickém vývoji zemí.

Výzkum, který autor tohoto příspěvku vede, navazuje na práce profesora Hofstedeho z Limburské university v Maastrichtu. Cílem výzkumu je změřit rozdíly národních kultur v několika zemích tzv. Středovýchodní Evropy a zjistit, zda lze na základě získaných dat odvodit některá zjištění, relevantní vzhledem k předpokládanému průběhu integračních procesů (tj. zařazení těchto zemí do NATO a Evropské unie). Základní metodou, o níž se tento výzkum opírá, je Hofstedeho Value Survey Module, což je dotazník, prověřený v řadě výzkumů, uskutečněných a replikovaných ve více než padesáti zemích světa. Lze říci, že Hofstedeho koncepce patří k respektovaným základním směrům výzkumu mezikulturní komunikace (Hofstede 1980; Hofstede 1991; Sondergaard 1994). Hlavní výzkumy, na jejichž základě byl tento dotazník vyvinut, však probíhaly v sedmdesátých a osmdesátých letech, a tak data z naší země a zemí jejích středovýchodních sousedů dosud nebyla k dispozici. Nás výzkum tedy představuje vstup na dosud neprobádanou půdu nových kulturních a jazykových oblastí.

Je pochopitelné, že převedení dotazníku do jiné jazykové a kulturní oblasti může výrazně změnit vlastnosti výzkumného nástroje. Proto bývá v podobných případech požadováno, aby byl před vlastním výzkumem proveden předvýzkum. Ten jsme provedli pomocí tzv. Delfské studie, a to v České republice a v Maďarsku. Autor této stati následně použil postup, analogický postupu při provádění Delfské studie, při práci s distančními studenty PEF ČZU a získal tak celkem 80 protokolů. Tyto výsledky představují, dle přesvědčení autora, zajímavé doplnění předchozích studií a poskytují určitý vhled do hodnotové orientace naší mladé generace. Delfská studie je nástrojem k vytváření expertního názoru. Vlastně patří do rodu takových metod, jako je brain-storming. Provádí se tak, že se vybrané skupině expertů zašle otázka se žádostí o vypracování stanoviska. Odpovědi expertů se shrnou a s výsledky jsou dotázaní experti seznámeni. Potom jsou požádáni, aby znovu svůj názor zvážili a vypracovali nové stanovisko, které bude brát v úvahu názory ostatních. Tento postup se případně vícekrát opakuje. Zajímavé na této metodě je, že zatímco např. diskuse expertů u kulatého stolu vede velmi rychle k polarizaci názorů, Delfská studie vede k názorové konvergenci. Jejím výsledkem tak je expertní názor, na němž se shodla řada expertů (Delphi study).V našem případě jsme provedli dvě Delfské studie.

Delphi #1- jak v Maďarsku, tak v České republice, oslovil výzkumný tým několik významných badatelů v oblasti společenských věd a požádal je o dvě kola hloubkových rozhovorů. Dotázaným bylo sděleno, že rozhovory se budou týkat problémů, které lze očekávat v souvislosti s předpokládaným zapojením dané země do evropských struktur v blízké budoucnosti. Dotázaní byli požádáni, aby přitom ve svých odpovědích vzali v úvahu možné spojitosti s národní kulturou. Následně byly výsledky rozhovoru sumarizovány a naši experti byli požádáni o druhé kolo rozhovoru. Na začátku druhého rozhovoru byli dotázaní informováni o výsledcích prvního kola a byli vyzvání, aby si je promysleli a pak odpověděli na stejné otázky, jako poprvé.

Delphi #2- druhá studie využila postup, uplatňovaný v podobných případech Ústavem pro výzkum mezikulturní spolupráce (IRIC) v Maastrichtu a Tilburgu. V tomto případě jsme se obrátili v Maďarsku a v České republice písemně vždy na·20 předních odborníků z oblasti sociálních věd a požádali jsme je, aby určili 10 nejdůležitějších hodnot pro příslušníky daného národa. Takto získané výsledky jsme sumarizovali a seznámili s nimi ty z dotázaných, kteří na naši výzvu odpověděli. Zároveň jsme je požádali, aby vzali tyto výsledky v úvahu a znovu rozvážili svoje odpovědi. Výsledky, které níže uvedu, jsou založeny na odpovědích z druhého kola této studie.

Základní výsledky obou Delfských studií zde stručně uvedu:

Delphi #1

V rámci první Delfské studie byly v obou zemích provedeny hloubkové rozhovory podle výše popsaného schématu vždy se třemi význačnými odborníky v oblasti společenských věd.

· Materiály z obou zemí obsahují výroky, hovořící o strachu a skrytých nebezpečích. Pravděpodobně můžeme předpokládat, že tato skutečnost je spojena s tím, že respondenty byly osoby ve věku přes padesát let. Je otázkou, zda podobné zatížení se projevuje i u mladší populace, zejména u vysokoškolských studentů, pro které je určen výzkumný nástroj.

· Strach a úzkost, které interviewovaní vyjadřovali ve spojitosti s dalším vývojem ve Východní a Střední Evropě, s největší pravděpodobností souvisí se společenskými změnami, kterými dotyčné země v poslední době procházejí a stresem, který tyto změny vyvolávají.

· V maďarských rozhovorech byly výrazně vyjádřeny otázky moci a sociální nerovnosti. V českých interview byly zřetelně více zdůrazňovány otázky řádu a pořádku (zvláště při práci a na pracovištích) a také strach z cizinců. Ve vztahu k penězům by zřejmě bylo možné shrnout rozdíly mezi oběma zeměmi takto: "Peníze jsou všemocné a proto nebezpečné" (Maďarsko) a "Je to skutečně trapné, že všichni tolik chceme peníze" (Česká republika).

· Respondenti z obou zemí popisovali ve značném rozsahu tytéž nesnáze a problémy. Lišilo se však emocionální hodnocení situace, což může být považováno za důsledek rozdílu mezi národními kulturami. Hodnocení bylo ovšem v obou případech negativní. Rozdíl se domníváme nacházet v silnějším vyjádření hněvu u Maďarů a sebepochybností u Čechů.

· Zdá se, že se ve zkoumaných zemích něco dosti výjimečného přihodilo času. Na něco podobného je jistě možné narazit i jinde. Je však zarážející, když se v rozhovorech s několika inteligentními a vzdělanými lidmi ze dvou různých zemí setkáte, byt' se jich výslovně ptáte na budoucí vývoj, téměř výhradně s odkazy na přítomnost a minulost. Dělá to dojem, jako by se budoucnost někam ztratila.

Delphi #2

V případě druhé Delfské studie jsme se v každé z obou zemí obrátili na 20 předních odborníků z oblasti společenských věd (celkem tedy na 40 osob) a požádali jsme je, aby zvážili, co může být 10 nejdůležitějších věcí pro lidi jejich národa. Z tohoto počtu odpovědělo na naši výzvu 15 dotázaných v Maďarsku a 12 v České republice. Těm, kteří na naši první výzvu odpověděli, jsme opět napsali s žádostí, aby vzali v úvahu souhrnné výsledky prvního kola a znovu zvážili stejnou otázku, jako poprvé. Druhou odpověď' jsme získali v Maďarsku od devíti dotázaných a od osmi dotázaných v České republice. Souhrnně, po druhém kole, vypadají získané výsledky takto (v obou následujících tabulkách jsou uvedeny položky, které se nejčastěji nacházely na dané pořadové pozici):

Maďarsko:

1. Uspokojivý příjem a dobrá finanční situace; finanční jistota;

2. Jistota zaměstnání;

3. Dobré vztahy (rodina a přátelé);

4. Zdraví;

5. Jistota všeobecně (osobní blahobyt, právo, žádné zločiny);

6. Možnosti pro osobní růst a osobní svoboda;

7. Respekt a úcta od druhých;

8. Zachováni tradic;

9. Ochrana životního prostředí;

10. Blízká budoucnost.

Česká republika:

l. Zdraví;

2. Dobré vztahy (rodina a přátelé);

3. Osobní blahobyt, peníze;

4. Práce, zaměstnání;

5. Hedonistické pohodlí;

6. Osobní svoboda;

7. Osobní růst a seberealizace,

8. Bezpečí (ve společenských vztazích, kariéře atp.);

9. Společenská odpovědnost, povinnost vůči společnosti, náboženství;

10. Rovnost ve společnosti.

Když porovnáme výsledky, získané ve druhé Delfské studii, rozdíly mezi oběma národními kulturami se jeví v poněkud jiném světle, než ve studii předchozí. Jak se zdá, Maďary zajímá jistota a bezpečí více, než Čechy. Češi se jeví pohrouženi do bezprostřední přítomnosti a preferují okamžité (hedonistické) uspokojení před dlouhodobými cíli a výsledky.

Přidržíme-li se hofstediánské terminologie, můžeme dále dovodit, že ve druhé Delfské studii vycházejí Maďaři jako více se vyhýbající nejistotě, než Češi. Je-li tomu tak, mohou být též výrazněji xenofobní (viz Hofstede 1991, ss. 130-134), než Češi a v důsledku toho obtížnějším případem při budoucí integraci. Češi, na druhé straně, se jeví jako hedonisté orientovaní na bezprostřední přítomnost. Je-li tomu skutečně tak, lze je považovat za kandidáty pomalejšího ekonomického rozvoje (viz Hofstede 1991, ss. 166-170) a budou tedy při integraci do evropských struktur představovat problém jiného druhu. Delfská studie je ovšem příkladem výzkumu, založeného na kvalitativní analýze dat. Proto můžeme tyto závěry přijmout jen jako předběžné, resp. z nich vyjít při formulaci hypotéz pro další výzkum. Z tohoto hlediska může být zajímavé porovnat je s výsledky analogické studie, uskutečněné na jiném a pokud možno širším vzorku.

Hodnoty podle distančních studentů

Výsledky, které nyní popíšu, byly získány v seminárních cvičeních. Studenti dostali analogické zadání, jako ve studii Delphi #2, tj. stanovit, co je 10 nejdůležitějších věcí pro lidi našeho národa. Svoje návrhy prodiskutovali ve skupině a pak úkol provedli podruhé. Zde uvedené výsledky se týkají tohoto druhého vypracování zadání. Při diskusi výsledku je dobře podržet v paměti, že studenti uváděli hodnoty, které podle nich vyznávají příslušníci tohoto národa, nikoli tedy oni sami jako jednotlivci, příslušníci studijního kroužku či sociální vrstvy.

Studenti se dosti shodovali v hodnotách, které umísťovali na první místa v hierarchii. To se projevilo i v tom, že počet uvedených hodnotových kategorií byl na prvních místech výrazně nižší:

Více než polovina (41 z 80) respondentů uvedla na prvním místě hodnotu zdraví a dalších 15 respondentů uvedlo na této pozici peníze a majetek. Ostatní kategorie nepřesáhly 5 výskytů. Na druhé pozici dominovaly kategorie rodina (16x), zdraví (12x), láska (9x) a sociální jistoty(7x). Na třetí pozici se opět nejčastěji vyskytovala kategorie rodina (14x) spolu s penězi a majetkem (14x). Ty byly následovány zdravím (9x) a přátelstvím (6x).

Tyto údaje poskytují určitou představu o tom, co jsou, podle našich respondentů, nejdůležitější hodnoty příslušníků našeho národa. Poněkud odlišný pohled můžeme získat, povšimneme-li si kategorií, které se vyskytovaly rovněž velmi často, byť ne vždy na prvních třech pozicích. U těchto kategorií uvádíme v následující tabulce kromě frekvence výskytu na jednotlivých pořadových pozicích též skóre, které bylo vypočítáno tak, že frekvence výskytu jsme vynásobili číslem 10 pro pozici první, číslem 9 pro pozici druhou atd. až po vynásobení číslem 1 pro pozici desátou a výsledné hodnoty jsme sečetli.

V tabulce jsou uvedeny ty hodnotové kategorie, které se vyskytovaly často a zejména opakovaně na různých pořadových pozicích. Poměrně významné místo hodnoty vzdělání lze patrně vysvětlit skladbou vzorku respondentů - ti, jakožto příslušníci střední třídy, snažící se studiem zlepšit své postavení, celkem pochopitelně vzdělání považují za důležité. Kategorie sex a štěstí byly do tabulky zahrnuty především kvůli zajímavosti. Je překvapující, jak málo si zřejmě naši lidé cení štěstí - mohli bychom se ptát, proč vlastně chtějí to ostatní, když o štěstí nestojí. V případě kategorie sex je překvapivé, že se vůbec v odpovědích vyskytla. Autorovi se nepodařilo nalézt žádné odkazy, které by zmiňovaly tuto odpověď mezi deseti nejdůležitějšími věcmi u kteréhokoli jiného národa.

Diskuse a závěry

Výsledky studie, provedené s distančními studenty, lze považovat za potvrzení výsledku předchozí Delfské studie. Ve výsledcích nalézáme jisté prvky hedonismu a také orientace na bezprostřední současnost. Nízké skóre, kterého dosáhl úspěch a postavení v našem indexu, nasvědčuje, že česká populace nemá silně vyjádřenu motivaci k výkonu (tzv. achievement motive ve smyslu McClellandově - viz McClelland, 1961, resp. Hofstede, 1991, s. 138 a násl.). Tyto skutečnosti mohou být vykládány jako predispozice společnosti k pomalejšímu ekonomickému rozvoji. Na druhé straně naši respondenti považují za důležité vzdělání a zde, bezesporu, můžeme předpokládat spojitost s dlouhodobějšími plány a také s ochotou odkládat okamžité uspokojení pro budoucí zisky. To by mohlo působit v opačném směru a tak naše výsledky nemusí byt chápány jako výhradně pesimistické. Ostatně, tyto závěry nemohou být považovány za definitivní a je nezbytné ověřit je v dalších výzkumech.

Odkazy na použitou literaturu:

Banister, P.; Burman, Erica; Parker, I.; Taylor, M.; Tindal, Carol (1994) Qualitative Methods in Psychology. A Research Guide. Open University Press, Buckingham (s. 43)

Delphi study: viz např. http://caduceus.isdd.indiana.edu/survey/delphi/definitions.htm; nebo URL cygnus.cygnus.nb.ca/032/032-002.html/

Hofstede, G. (1984) Cultures Consequence`s: International Differences in Work-Related Values, abbridged edition, Beverly Hills CA: Sage Publications

Hofstede, G. ( 1991 ) Cultures and Organizations. Software of the Mind. London, McGrawHill Book Co. Europe

Hofstede, G. & Bond, M. H. (1988) The Confucius connection: from cultural roots to economic growth, Organizational Dynamics,16, 4, ss. 4-21

Hofstede, G.; Kolman, L.; Nicolescu, O. a Pajumaa, I. ( 1996) Characteristics of the Ideal Job among Students in Eight Countries. In: Key Issues in Cross-Cultural Psychology. (Ed: Grad, H.; Blanco, A. and Georgas, J.: Selected Papers from the Twelfth International Congress of the International Association for Cross-Cultural Psychology, PamplonaIruna, Spain.) Swets & Zeitlinger, s.199 - 206.

Kolman, L. (1994) Liberalism after communism: the Czech civil service. In: Liberalism and the New Europe. (B.Brecher, O.Fleischmann, eds.) Avebury Series on Philosophy, Atheneum Press, Newcastle upon Tyne, s. 181-197.

Kolman, L. ( 1995) The Experience of Governing Oneself. Birga Glücksmann Verlag, Hamburg.

Kolman, L. (1996) K výzkumu prožitku změny. Československá psychologie XXXX, 3, ss. 256-270

McClelland, D. (1961) The Achieving Society. Princeton NJ, Van Nostrand.

SĆ ndergaard, M. ( 1994) Hofstede`s Consequences: A Study of Reviews, Citations and Replications, Organization Studies 15, 447 - 456.

SPSS/PC+ Professional Statistics, Version 5.0 (1992); Marija J. Noruvisis/SPSS Inc.; s.141.