Hodnocení aktuální vlády? Pro sedláky téměř katastrofa.

Zveřejňujeme kompletní znění reakce předsedy ASZ ČR na dotaz ČTK na téma hodnocení současné vlády a plnění priorit z jejího programového prohlášení.

Pokud by se mělo jednat o zhodnocení, co tahle vláda sama za sebe dokázala pro klasické sedláky a s lokalitou spjaté zemědělce udělat, tak je to stručně řečeno téměř katastrofa. Z hlediska naprosté většiny zemědělských subjektů – tedy rodinných, menších a středních farem, které mají potenciál výroby kvalitních a regionálních potravin, nepomohla prakticky vůbec s ničím. Není to však z hlediska domácích zcela tristních politických poměrů asi vůbec nic překvapivého.

Žádnou byrokracii (až na pár drobností) celkově nesnížila, ale naopak se situace významně zhoršila. Tolik vzývaná potravinová soběstačnost se vůbec nezlepšila a při celkově nevhodné struktuře podniků, úzké skladbě pěstovaných plodin, diskriminačně nastavených dotacích jen na určité chovy zvířat a obecně vládou podporovaném stylu zemědělství vlastně ani nemohla. Navzdory evropským miliardám, které Ministerstvo zemědělství opět skoro při každé příležitosti dokázalo občanům mediálně prodat a přitom ve skutečnosti nasměrovat především na skupinu oligarchů a extrémně velkých subjektů, a to pod různými záminkami, třeba covidovými.

Slib o vyvážené struktuře dotačních opatření naplněn nebyl, naopak byl dodržen slib nezastropování plateb pro velké podniky, které se díky tomu opět zvětšily a ještě více se vzdálily normálnímu venkovu. Výsledkem je ještě větší vychýlení a ohrožení státu i občanů dokonce v geopolitickém měřítku, protože se ukazuje, že o velké zemědělské firmy a hlavně o jejich dotace na hektary, mají zájem zahraniční investoři, kteří ale budou mít ještě menší zájem o prostor, v němž budou podnikat, než měly stávající postsocialistické podniky. Tato vláda tak bude zodpovědná za to, že podpořila trend, při kterém se předává rozhodování o tom, co se bude na našich polích dít, do cizích rukou.

Pro klasické soukromé zemědělce nebylo přijato vůbec nic, přestože vhodné evropské nástroje existovaly, a nestalo by se tak ani do budoucna, pokud by alespoň pár opatření nebylo obsahem požadavků z EU. Tahle vláda celkově prokázala naprosté nepochopení smyslu a cílů unijní zemědělské politiky. Jsme na to ale už zvyklí - bohužel o moc vstřícnější totiž nebyly ani předchozí garnitury. Společenské přínosy, které skrývá promyšlená podpora lokálně ukotveným sedlákům a středním podnikům, což je osvědčená praxe v jiných zemích, tak zůstaly opět nevyužity.

Vyjma některých připravovaných opatření v rámci Strategického plánu pro další období (opět ale většinou pod tlakem EU) se nijak zvlášť nezlepšila situace ani v ochraně základních zdrojů, zemědělcům přibyly jen povinnosti. Jako určité divadlo pro veřejnost posloužilo zavedení maximální velikosti pěstované plodiny na 30 hektarů – toto omezení velké podniky, kde problém s monokulturami opravdu je, administrativně stejně obcházejí. Ostatním to jen přidělalo problém, pokud měli sem tam nějaký půdní blok, který tuto hranici přesahoval. Obecně je větší pestrost v krajině velmi žádoucí, a proto jsme také tento krok ministra neblokovali, ale spíše podporovali, nicméně praktický výsledek v krajině prostě nevidíte. Pozitivněji lze hodnotit protierozní vyhlášku, která byla nedávno schválena. Zde ale sehrála svojí roli aktivita naší ASZ ČR, která navrhla funkční kompromis, protože ministerstva životního prostředí a zemědělství se nedokázala dohodnout a původní návrh na plošné prokazování neerozních ploch namísto cílených tvrdých postihů opakovaných skutečných erozních událostí by jen dále zatížil poctivé zemědělce.

Nebyl přijat ani mnoho let odkládaný Fond těžko pojistitelných rizik, a to proto, že koncepčně nebyl dobře připraven. Namísto dobrovolného a motivačního řešení založeného na společné odpovědnosti zemědělců, státu i pojišťoven, byl prosazován jako povinný s nespravedlivě navrženými podmínkami, a proto také byl značnou části zemědělských organizací odmítnut.

Z našeho pohledu byly některé body již v samotném programovém prohlášení vlády přímo proti zájmům sedláků, takže jejich neúspěšné vládní prosazování, je vlastně pro nás a myslím, že i pro společnost, spíše zprávou pozitivní. Například neprošla oznamovací povinnost při prodeji zemědělské půdy – tady jsme totiž rádi, že tento slib splněn nebyl a nedošlo tím na další omezení práv vlastníků půdy. Celkově lze zhodnotit, že pod touto vládou určitě není líp, jak se slibovalo. Neřešily se klíčové problémy našeho sektoru a šlo spíše o dobu přežívání.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR