Happening v centru Prahy upozorní na plýtvání jídlem

Zeleninu darovanou od lokálních pěstitelů budou v sobotu u Národního divadla za symbolickou cenu prodávat mladí lidé ze skupiny Zachraň jídlo. Happeningem chtějí upozornit na problém plýtvání v zemědělství, které má druhý největší podíl na vyhozených potravinách z celého potravinového řetězce hned po spotřebitelích. Farmáři vyhodí až více než třetinu toho, co vypěstují, a to často jen proto, že zboží nesplňuje estetické nároky prodejců.

Výpěstky, které farmáři nemohou udat především kvůli jejich vzhledu, se budou prodávat za symbolickou cenu od devíti hodin ráno do vyprodání zásob. K dispozici budou tři velikosti papírových sáčků plných zeleniny v ceně od pěti do 15 korun. "Získané peníze použijeme na pokrytí našich dalších aktivit," uvedl mluvčí aktivistů Adam Podhola. Nakupujícím budou rozdávány letáčky informující o plýtvání jídlem, obsahující mimo jiné "záchranářské recepty", které radí, jak využít opomíjené části potravin.

Organizátoři akce objeli v létě řadu malých farem i velkých pěstitelů a diskutovali s nimi o plýtvání potravinami. Mimo jiné zjistili, že 30 až 40 procent vypěstované zeleniny neprojde pomyslným sítem obchodních řetězců, protože nesplňuje přísné kvalitativní a zejména estetické požadavky obchodníků. Dalšími důvody vyhazování potravin bývají nadprodukce v určité roční době, nestálá poptávka či levné dovozy ze zahraničí. V popelnicích či na kompostu tak končívá zelenina, která je jinak naprosto v pořádku.

Potravinové banky

Mladí aktivisté informovali pěstitele o existenci potravinových bank, do nichž mohou jídlo, které by jinak vyhodili, darovat. "Někteří zemědělci to vyslyšeli a začali do potravinové banky dodávat," řekl Podhola.

"Od té doby, co se o nás dozvěděli farmáři, máme stovky kilogramů zeleniny každý týden," pochvaluje si předsedkyně Potravinové banky Praha Věra Doušová. Rozrůstající se síť potravinových bank, které shromažďují jídlo, jež následně putuje k sociálně potřebným občanům, podle Doušové trápí fakt, že nemohou na svůj provoz čerpat žádnou státní podporu.

Ministr zemědělství Marian Jurečka již dříve uvedl, že chce jednat s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou Tominovou o změně, která by finanční pomoc státu potravinovým bankám umožnila. Tomu, aby například obchodní řetězce dávaly na dobročinné účely více potravin, brání daňové předpisy. Ministerstvo financí však podle Doušové připravuje změnu, která má darování jídla řetězcům usnadnit.

V popelnicích ročně skončí jídlo za 20 bilionů korun

Podle údajů Organizace spojených národů skončí celosvětově v popelnicích ročně až 1,3 miliardy tun jídla v celkové hodnotě téměř 20 bilionů korun, což je asi třetina světové produkce potravin. Pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok.

V Česku zatím neexistuje údaj o množství potravinového odpadu. Číslo by mělo být známé v roce 2016. Podle studie vypracované pro Evropský parlament se v ČR v roce 2006 téměř čtvrtina vyhozeného jídla vyhodila na úrovni zemědělců.

V rámci podobného happeningu uskutečněného loni v září bylo kolemjdoucím na Václavském náměstí rozdáno zeleninové kari uvařené ze 450 kg surovin, které by jinak přišly vniveč.

Autor: ČTK