H5N1 je v Česku

Labuť nalezená nedaleko Hluboké nad Vltavou byla nakažena virem H5N1, který je nebezpečný také pro člověka. Na jihu Čech také testy potvrdily druhý výskyt ptačí chřipky. Zda jde také o H5N1, se zatím neví. Přítomnost nebezpečného viru potvrdily výsledky testů, které provedla pražská národní referenční laboratoř. Definitivní potvrzení lze očekávat z referenční laboratoře EU ve Velké Británii ve Weybridge v polovině příštího týdne, sdělilo ministerstvo zemědělství. Dnes dopoledne také testy prokázaly virus H5 u uhynulé labuti, která byla nalezena v Českých Budějovicích na pravém břehu Vltavy.

Ptačí chřipka - otázky a odpovědi

Jak se virus ptačí chřipky H5N1 přenáší?

Nakažení ptáci jej přenášejí slinami, nosními sekrety a trusem, na rozdíl od klasické chřipky se tedy nepřenáší jen vzduchem. Hlavní roli v přenosu infekce hraje přímý kontakt s nakaženou drůbeží či s předměty, které samy o sobě mohou být virem kontaminovány. Většina infekcí se vyskytla ve venkovských nebo příměstských oblastech tam, kde lidé chovají drůběž doma, a kde se tato drůběž často volně pohybuje i v místech, kde si hrají malé děti. Šíření nákazy z ptáků na člověka však neprobíhá jednoduše.

Z dosud zaznamenaného relativně malého počtu příkladů přenosu vyplývá, že při kontaktu se stejným zdrojem onemocní pouze někdo. Příčiny zatím nejsou známé.

Existuje proti ptačí chřipce vakcína?

Různé druhy vakcín, které se každoročně vyrábějí proti klasické sezonní chřipce, před pandemickou formou nechrání. Vakcína proti H5N1 je ve vývoji v několika zemích, žádná však zatím ještě není volně v prodeji a předpokládá se, že by nebyla dostupná ani během několika prvních měsíců po začátku pandemie.

Nakazím se když...

...hladím kočku?

Kočkovité šelmy, které onemocněly virem ptačí chřipky v Thajsku, se nakazily poté, co sežraly tepelně nezpracované maso z mrtvých kuřat. Pokud bychom tedy takovou kočku hladili a pak si neumyli ruce, potenciální riziko nákazy by zde bylo. Onemocnění však závisí na tom, jak je člověk vnímavý, a také jak velká je infekční dávka.

Jestliže člověk přijde do kontaktu s větším množstvím viru, je pravděpodobnější, že se nakazí, protože jeho protilátková odpověď se rovná možství viru, který ji vyvolal.

...připravuji maso?

Nákaza během přípravy masa pro domácí spotřebu je vysoce nepravděpodobná. Z rozporcovaného kuřete virus vzduchem nelétá, nehrozí ani nákaza po říznutí nožem. Rizikový je dlouhodobý a úzký kontakt s nemocnou drůbeží a nebo hrubé nedodržování zásad přípravy masa, jako ochutnávání jeho syrových kusů.

...přijdu do kontaktu s ptačím trusem?

Je pravda, že ptáci virus vylučují stolicí, není ovšem známo, v jakém množství. V Číně nebo Hongkongu žijí kuřata v klecích i ve vyšších patrech budov, odkud pak trus padá, vyskytují se i v blízkosti klimatizace, díky níž se pak mohou částečky nakaženého trusu dále rozšiřovat. V našich končinách však způsob takové nákazy příliš nehrozí.

...maso zmrazím?

Mrazák jako sterilizace viru rozhodně nefunguje. Viry se sice v mrazech šíří hůře, avšak neničí se. Spolehlivě zapracuje pouze var při 70 stupních Celsia, a to po dobu minimálně deseti minut.

...pracuji v drůbežárně?

Velké chovy drží jejich majitelé v uzavřených prostorách, pro snášení vajec jsou navíc chovy oddělené. Nebezpečí hrozí spíše od chovů malých, kde se slepice hrabou volně například na zahradě a mají tak větší šanci přijít do kontaktu s nakaženým ptactvem.