Geneticky modifikované potraviny mohou nasytit svět, ale co dále

Agrární deník (Agroweb) 14.3.2000

Geneticky modifikované potraviny mohou nasytit svět, ale co dále?

Zkratka GMP znamená geneticky modifikované potraviny a GMO zase geneticky modifikované organismy, ze kterých se zmíněné potraviny mohou vyrábět. Již delší dobu se hovoří o problémech, které by mohly člověku vzniknout při požívání takovýchto potravin. I v ČR se připravuje zákon o GMO a o povinnosti značit takové výrobky, kde se surovin s GMO použije. Agrárnímu deníku to sdělil tiskový mluvčí SVS ČR Josef Duben.

Státní veterinární správa tuto situaci sleduje a podle slov Josefa Holejšovského, ústředního ředitele SVS ČR, odmítá podléhat psychóze, která provází diskusi o geneticky modifikovaných organismech a geneticky modifikovaných potravinách. Na konci února a počátku března se konala ve skotském Edinburghu konference o vědeckých a zdravotních hlediscích geneticky modifikovaných potravin. Za SVS ČR se jí zúčastnil Milan Malena, vedoucí odboru hygieny a veřejného zdraví. Jeho základním poznatkem bylo, že se problematikou GMP zabývají ve všech státech světa, legislativa se v současné době teprve tvoří. Jako důležitou informaci Milan Malena zdůraznil: "Na konferenci bylo oficiálně sděleno, že vědecky zatím nebyly prokázány žádné negativní účinky GMP na lidské zdraví."

Například v USA se problémy s genetickým upravováním rostlin prakticky nezabývají. Zatím není tyto potraviny povinnost značit. My jsme si dali do legislativy, zatím do návrhu, značit na potravinách, bylo-li při jejich výrobě použito GMO více než 1 %. Geneticky modifikované potraviny běžně jíme už léta.

Milan Malena řekl: "Geneticky modifikované potraviny se ve světě běžně používají. Zajišťují vyšší výnosy, zajišťují obživu pro nejvíce zalidněné země a v neposlední řadě mají vliv i na zaměstnanost. Dnes je pro svět prioritní otázka - jak zajistit potraviny v nejvíce zalidněných částech světa, například v Indii a Číně a jak zajistit práci tamním lidem. Co se týká GMP budou tyto potraviny existovat, bude se zvyšovat jejich bezpečnost a cíl je - stanovit legislativní mantinely pro jejich používání, zdokonalit laboratorní diagnostiku a jednotný přístup v povolování těchto i všech nových biotechnologií. To byl výstup edinburghského jednání."

Přestože se laikovi na první pohled zdá na základě argumentů různých, zejména nevládních organizací, všechno jasné, ukázalo se, že je stále velmi potřebná otevřenější a průhlednější diskuse o možných rizikách používání GMO. Zdá se, že je třeba zpřístupnit a zprůhlednit přípravu národních politik na tomto poli, a to včetně těch států, které mají problémy s uživením svých obyvatel. Přitom je zřejmé, že první generace GMP spotřebitelům nepřinesla mnoho výhod, šla hlavně cestou vyšších výnosů. Druhá generace, například obohacení rýže vitamínem A apod., může mít pro spotřebitele přímý význam. Pak je nutné podporovat partnerství státního a soukromého sektoru, to může fungovat ale pouze na základě vzájemné důvěry. Nakonec je jasné, že je potřeba dále hodnotit dlouhodobé účinky GMP na lidské zdraví, bezpečnost práce a životní prostředí, i když významné negativní účinky GMP na lidské zdraví nebyly prokázány.

Státní veterinární správa, věrná svému poslání, akceptuje všechny zákony a zásady týkající se tzv. bezpečnosti potravin a všechny své kontrolní orgány a mechanismy tomuto úkolu podřizuje.