Francie: malí rolníci chtějí změnu politiky EU

MF Dnes 16.12. 1998

Francie: malí rolníci chtejí zmenu politiky EU

Paríž, Praha - Louis Dufours má v Normadii osmadvacet hektaru pudy, pet detí, dum a auto. Vyrábí jablecný cidre a je velmi hrdý na to, jak je nezávislý na Bruselu. Dostává totiž jen zlomek té penežní pomoci unie, z níž žije valná cást francouzského venkova. "Loni jsem mel príjem 130 000 franku. Po splacení dluhu u banky mne zbylo 87 000. A i když jsem dostal jen trináct tisíc franku dotací, slušne jsem z toho vyžil. Jiní dostávají i 800 000 a krachují," chlubí se Dufours. "Je to dukaz, že i malí zemedelci mohou vyrábet rentabilne," dodává. Jeho výroky nejsou žádným útokem na penezovod z Bruselu. Pan Dufours jen žádá, aby se eurodotace rozdelovaly jinak než podle množství pudy jako dosud, ale na hlavu. Proste každý by dostal stejne. Tato myšlenka ale mírí proti reforme Evropské unie z roku 1992, která popohnala evropské ceny blíže ke svetové úrovni i proti dnešní snaze pokracovat ve snižování cen. Pokles dotací na podporu cen se totiž vyrovnával zvýšením prímé pomoci unie. Ta se poskytovala podle velikosti produkce. "Když vzrostly prímé dotace, vedlo to jen k tomu, že lidé se snažili zvetšovat hospodárství a skupovali za každou cenu pudu, nebot s tím rostl nárok na pomoc od unie," kritizuje reformu i Dufoursuv kolega Jean Bertoux. "Je tu silný nátlak z jejich strany. Dostávají dotace, mají z ceho skupovat pudu, a to je v neprospech ostatních," dodává. Jen od roku 1990 zaniklo ve Francii skupováním pudy a intenzifikací výroby na 600 000 farem. Ale to není jediný vroubek, který má Brusel a jeho zemedelská politika u malých zemedelcu v zemi galského kohouta. Reforma pred šesti lety neurcila maximální objem výroby a to prý vedlo k jejímu rustu a k poklesu cen. "Padaly treba ceny hovezího, a tak se lidé snažili snižovat náklady. Dusledkem jsou šílené krávy," tvrdí Dufours. "My jsme se snažili o vetší nezávislost, treba vlastní produkcí trávy pro naše krávy a nenakupovali jsme umelou potravu," nabízí další alternativu Bertoux, jehož ctyricetihektarový statek žije z výroby mléka a cidru. Zájem o životní prostredí dává zastáncum zemedelské malovýroby další argumenty proti politice unie. "Celý západ Francie, kde se dnes soustreduje intenzivní výroba hovezího, má dnes podzemní vody znecištené ruznými chemikáliemi a antibiotiky. Máme problémy s pudou, kde je vysoký obsah težkých kovu," tvrdí Dufours. Jediné rešení vidí v ochrane malých a stredních statku, které jsou schopny vyrábet potravu kvalitne a bez škod pro prírodu. "Podnikatelé se nám snaží vnutit moderní zemedelství, které má zájem jen o zvyšování produkce za každou cenu," prohlašuje znepokojene. Názory Dufourse a jeho kolegu z Rolnické konfederace zatím nikdo moc vážne nebere, byt jejich hnutí podporuje šestina farmáru, prevážne malých a stredních. Mezi zemedelci Francie, která je nejvetším vývozcem potravin v unii, totiž urcuje tón Národní federace svazu zemedelských výrobcu. Tady má rozhodující slovo pouhá petina francouzských farem, které však produkují tri petiny vší zdejší zemedelské produkce. Tem jde o to, aby se nic nemenilo - zejména ne rozdelení pomoci z fondu unie. Jde asi o 75 miliard franku, z nichž nejvetší statky získávají tri ctvrtiny. "Odmítáme globalizaci cen," hájí existující pomery generální reditel federace Yves Salmon. Temto tlakum celí francouzští úredníci, kterí by meli záhy zavádet reformu zemedelské politiky unie. "Chceme zemedelství zemedelcu," ujištují opatrne. Ale radeji neríkají, kterých zemedelcu .

MICHAL MOCEK