Evropský správní prostor

Potřeba kontaktu mezi úředníky státní správy členských států a úředníky Evropské unie, požadavky na zpracování a dodržování práva EU (aquis communautaire) spolu s postupným vývojem evropského systému správního soudnictví měly za výsledek sbližování v činnosti jednotlivých národních správ. Toto sblížení bývá nazýváno Evropský správní prostor (EAS – European Administrative Space).

V prostoru EU je vyžadována stále vyšší konvergence ve správní činnosti jednotlivých států. To neznamená, že všude budou vytvořeny stejné orgány či instituce, ale že jejich činnost bude založena na stejných základních principech. K zásadním požadavkům patří zejména princip právního státu a dále otevřenost a transparentnost, odpovědnost úředníků i soudců a efektivita i účinnost v jejich činnosti.

Přestože nejsou stanovená pravidla týkající se organizace správy, má EU výrazný vliv na výkon vládní moci v členských zemích. Je totiž oprávněna vyžadovat spolehlivý systém, který umožní začleňovat právo EU do vlastních právních předpisů každého členského státu.

Evropský správní prostor bývá někdy definován také jako neformalizované evropské správní právo (neformalizované aquis communautaire) a v podstatě přispívá k určité "evropeizaci" národních veřejných správ a správního práva členských zemí EU. Základní kritéria vyplývají spíše z obecně stanovených a uznávaných principů, které musejí členské státy splňovat (např.demokratický stát s fungující justicí a ochrana lidských práv, což vyplývá krom jiného z členství všech zemí EU v Radě Evropy).

Státy, které chtějí vstoupit do EU (tzv.kandidátské státy), jsou v průběhu předvstupních vyjednávání vedeny k přeměně a modernizaci své státní správy. Zde je možné připomenout Bílou knihu pro přípravu přidružených zemí ke vstupu na vnitřní trh Unie. Vedle sblížení právních předpisů nových zemí s právem ES je dle uvedené Bílé knihy dalším nedílným požadavkem i existence a účinné fungování institucí, které zajistí aplikaci komunitárního práva a komunitární politiky.

Jako další můžeme zmínit ještě Bílou knihu s názvem Evropská vládní moc, která definuje snahu členských zemí o tzv. dobré vládnutí, tedy právo občanů na kvalitní správu. Mezi kroky, které v ČR pomohly zajistit vše výše řečené, je možné zařadit také vznik správních soudů, u nichž mohou občané žalovat úřady v ČR. Jedná se o možnost ochrany veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob před nezákonnými zásahy veřejné správy. Nejvyšší správní soud v rámci této ochrany dbá o zákonnost a jednotu rozhodování krajských soudů a správních orgánů ČR.

Co si mám představit pod pojmem „Evropský správní prostor“?

Potřeba kontaktu mezi úředníky státní správy členských států a úředníky Evropské unie, požadavky na zpracování a dodržování práva EU (aquis communautaire) spolu s postupným vývojem evropského systému správního soudnictví měly za výsledek sbližování v činnosti jednotlivých národních správ. Toto sblížení bývá nazýváno Evropský správní prostor (EAS – European Administrative Space).

V prostoru EU je vyžadována stále vyšší konvergence ve správní činnosti jednotlivých států. To neznamená, že všude budou vytvořeny stejné orgány či instituce, ale že jejich činnost bude založena na stejných základních principech. K zásadním požadavkům patří zejména princip právního státu a dále otevřenost a transparentnost, odpovědnost úředníků i soudců a efektivita i účinnost v jejich činnosti.

Přestože nejsou stanovená pravidla týkající se organizace správy, má EU výrazný vliv na výkon vládní moci v členských zemích. Je totiž oprávněna vyžadovat spolehlivý systém, který umožní začleňovat právo EU do vlastních právních předpisů každého členského státu.

Podrobnější text najdete ZDE.