Evropská unie touží po ruském plynu

Západní Evropa chce více plynu z Ruska, zaznělo loni na podzim z úst předsedy Evropské komise Romana Prodiho.

Výhledově se počítá s tím, že by se objem plynu proudícího z Ruska do Evropy mohl v příštích dvaceti letech až zdvojnásobit. Kapacita existujících plynovodů je přitom omezená.

Myšlenka vybudovat další trasu plynovodu Jamal je však staršího data - začalo se o ní vyjednávat už v devadesátých letech. O vedení hlavní trasy Jamalu II. přes střední Polsko do Německa bylo rozhodnuto poměrně bez problémů. Složitější to bylo s jeho jižní větví - bylo totiž třeba rozhodnout, zda plynovod povede i přes území Ukrajiny, či nikoliv. "Gordický uzel" rozťala až dohoda z října minulého roku, v níž se evropské plynárenské giganty rozhodly podporovat projekt obcházející ukrajinské území.

Ruský Gazprom, francouzský Gas de France, italská společnost Eni a německé koncerny Ruhrgas a Wintershall se shodly na tom, že trasa jižní větve Jamalu II. povede přes Bělorusko, Polsko a Slovensko a napojí se na již existující plynovody na jihu střední Evropy. Mezi návrhy se přitom objevila i varianta protínající české území, v současné době už se však o ní neuvažuje.

Celý projekt je velkým zklamáním pro Ukrajinu. Ta zůstala stranou především kvůli způsobu, jakým už několik let zachází s ruským plynem proudícím přes její území. Podle ruských odhadů si prý nelegálně odebere až jednu desetinu celkového množství, které Moskva do Evropy dodává. Ztráty z tzv. "nesankcionovaného odběru" surovin odhaduje Rusko až na tři miliardy dolarů, Ukrajina přiznává přibližně polovinu této částky. Problém kradeného plynu už delší dobu dominuje vzájemným rusko-ukrajinským jednáním, k definitivnímu řešení se však zatím nedospělo.

S počátečními rozpaky přijalo projekt jižní větve jamalského plynovodu Polsko. Varšava totiž usiluje o strategické partnerství s Ukrajinou, a tak pro ni není snadné podporovat projekt, který tuto zemi ignoruje. Ještě v nedávné minulosti byly podobné návrhy doslova smeteny z polského stolu, nakonec však Varšava pokaždé "podlehla". Trasu z běloruského Kobrinu přes hranici u Brestu a Cisnu nedávno odsouhlasila polská naftová a plynárenská společnost PGNiG.

Celkové náklady na výstavbu plynovodu Jamal II. se odhadují na 700 miliónů dolarů. Na financování by se mělo podílet konsorcium zahraničních bank, o jehož přesném složení ještě není rozhodnuto.