Evropská integrace Ovocnářství-Vinohradnictví-5/1998

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁRSTVÍ-VINOHRADNICTVÍ-ZELINÁRSTVÍ BRAMBORÁRSTVÍ-

OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VCELARSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ

KORENINOVÉ A LÉCIVÉ ROSTLINY

CERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINARSTVÍ

Rocník: 2 Císlo: 5 31.3.1998

MISE PHARE V CR:

PREDBEŽNÉ ZÁVERY K PROJEKTU:

"ANALÝZA A PORADENSTVÍ K VLIVU PRIPOJENÍ CR K EU NA SEKTOR OVOCE A ZELENINY" (pokracování z EI c. 4/98)

AUTOR: JEAN-JACQUES SGARAVIZZI, expert PHARE, BDPA a FOOD PROCESSING - MARKETING", PARÍŽ, FRANCIE

Od 1. prosince 1997 pusobila, na pozvání Mze CR, v naší pracovní skupine mise PHARE, jejímž smyslem byla "Analýza a poradenství k vlivu (dopadu) pripojení CR k EU na sektor ovoce a zeleniny". Jediným konzultantem mise byl pan Jean - Jacques Sgaravizzi, expert PHARE, firmy BDPA a firmy FOOD PROCESSING - MARKETING z Paríže.

Pan Sgaravizzi intenzivne pracoval v CR 3 týdny v prosinci 1997 a 3 týdny v únoru a breznu 1998. V prubehu techto období jsme panu Sgaravizzimu poskytli dostupné podklady, tabulky, zajistili potrebné konzultace, tlumocení, odborné návštevy do výrobních podniku, skladu a velkoobchodních tržnic. Pan Sgaravizzi krome toho úzce spolupracoval s odborníky, které si sám vybral : Panem Jaroslavem Muškou, predsedou Ovocnárské unie Ceské republiky, panem Ing. Jaroslavem Bartošem, Csc., tajemníkem Zelinárské unie Cech a Moravy a panem Ing. Karlem Rybárem, výkonným reditelem Zájmového sdružení právnických osob konzervárenského a lihovarského prumyslu.

V prubehu svého pobytu pan Sgaravizzi pronesl tri vetší odborné prednášky:

· na schuzi ovocnáru k zakládání pestitelských odbytových organizací v Dolanech v prosinci 1997,

· na Zelinárských dnech v Olomouci dne 4.2.1998,

· na seminári Mze CR v Praze dne 26.2.1998.

V tomto císle EI zverejnujeme 2. cást predbežných záveru pana Sgaravizziho a budeme

vdecni za prípadné pripomínky. V soucasné dobe pan Sgaravizzi dokoncuje záverecnou práci, kterou namnožíme a rozešleme clenum pracovní skupiny k záverecným pripomínkám a diskusi.

SEKTOR ZPRACOVÁNÍ OVOCE A ZELENINY

1. Ceské odvetví zpracování ovoce a zeleniny: úvod

Zpráva pana Rybáre poskytuje podrobnosti o situaci v sektoru zpracování ovoce a zeleniny.

Organizace tohoto sektoru se od roku 1989 zmenila. Pred tímto datem odpovídala koncentrace aktivit systému centrálne rízené ekonomiky, kdy pro celou republiku existoval pro tuto cinnost jeden podnik. Od roku 1989 se zpracovatelské závody v rámci procesu privatizace rozdelily na radu podniku, bez ohledu na to, jaké jsou vzhledem ke stavu zarízení a vybavení šance na jejich udržení. Privatizace se provedla bez predchozího procesu restrukturalizace.

Smlouvy mezi zpracovatelskými podniky a výrobci se od roku 1989 znacne rozšírily. Odrudy by mely být lépe uzpusobeny požadavkum zpracování.

Hlavní duvody uvádené jako vysvetlení pro pokles produkce a aktivity v tomto sektoru jsou:

· nedostatek financí na investice do modernizace zarízení a obecne na modernizaci technických procesu. Soukromé podniky musí navíc rešit otázky kampanového úverování pokud jde o financování dodávek surovin a zásob finálních výrobku, kterými se dríve zabývala ústrední státní organizace,

· spotrebitelské preferování cerstvé produkce v dusledku ekonomických duvodu.

Používané vybavení a technologie jsou casto zastaralé. Zarízení pro výrobu mražených výrobku se príliš nerozšírila. Zdá se, že nízká produktivita potravinárského prumyslu znamená, že:

· zpracované výrobky, jejichž pridaná hodnota je casto nízká, jsou príliš drahé ve vztahu k jejich kvalite a kupní síle obyvatelstva

· krome toho ceny, typ a kvalita domácích výrobku casto nevyhovují spotrebitelským požadavkum, zatímco konkurence se zahranicními výrobky nabývá na tvrdosti.

Potenciál pro dodávky surovin zpracovatelskému prumyslu je, pokud jde o jablka, vysoký, vzhledem k vysokému poctu soukromých zahrad s nekolika, casto velmi starými stromy. To vysvetluje velká množství jablek zpracovatelské kvality, která jsou k dispozici jak pro domácí zpracovatelský prumysl tak na vývoz.

Pokud jde o zeleninu, velikost pozemku, které náleží velkým zemedelským podnikum, by mohla umožnovat pestování za nižší ceny, tj. umožnovat využívání vyšší produktivity. Celý tento proces však vyžaduje prehodnocení, od výrobního podniku ke zpracovatelskému podniku, aby se vyrešila soucasná problematická místa od pole až po zpracování. Nekteré podniky se budou muset spojit, aby mohly prežít, zatímco jiné budou muset prestat fungovat. Na procesu restrukturalizace by se melo podílet ministerstvo zemedelství. Kdyby mel proces restrukturalizace probíhat "prirozenou cestou", trval by príliš dlouho, zatímco potravinárský sektor se potrebuje rychle stabilizovat, aby se pro zbývající podniky vyjasnily vyhlídky, což je pred zavedením procesu modernizace nezbytné. Udržování konkurenceschopnosti výroby a tedy dodržování mikroekonomických kritérií je problémem také pro celou zemi. Sousední zeme, k nimž patrí Polsko a Madarsko, se mezitím mohou dále rozvíjet a získávat vetší podíl na trhu na úkor ceské produkce. At už bude politika pro tento sektor stanovena predem ci nikoliv, ministerstvo zemedelství, které má v soucasnosti na potravinárský sektor malý vliv (žádné prídely státních prostredku), by melo alespon poskytovat doporucení ke stimulování procesu modernizace. Melo by dojít k rozvoji komunikace ministerstva.

2. Evropské odvetví zpracování zeleniny

2.1 Výrobní kapacita EU

Výmera zeleniny (s výjimkou rajcat) pro zpracovatelský prumysl se v EU odhaduje na 321 000 ha s výrobou 3 600 000 tun. Hrách a zelené fazole se na obhospodarované výmere podílejí 61 %.

Distribuce výmery zeleniny v EU:

Francie: 32 %

Velká Británie: 17 %

Španelsko: 17 %

Itálie: 7 %

Nemecko: 7 %

Nizozemí: 6 %

Belgie: 8 %

Ostatní zeme: 6 %

Francie je prední výrobce konzervované zeleniny, zatímco Belgie je hlavním výrobcem mražených výrobku.

EU je sobestacná ve zpracovaných výrobcích z peckového ovoce a bežné zeleniny (mrkev, špenát,...).

Koncentrace podniku v sektoru zpracování ovoce a zeleniny je velmi vysoká. Ve Francii jsou 4 podniky v konzervárenském odvetví a další 4 pro mražené výrobky. Navíc je duležitá také integrace výroba-zpracování.

Francie: Výsledky výrobní kampane 1996

Druh zeleniny Výmera (ha) Výnos (t/ha)

Hrách 33 100 6,8

Zelené fazole 30 500 9,8

Trpaslicí fazole 7 800 5,1

Celer 200 51,3

Špenát 4 900 16,6

Mladá mrkev 2 600 37,2

Velká mrkev 570 64,1

Brokolice 1 300 9,8

Kveták 770 20,9

Spotreba ve Francii:

· 70 % produkce jde ke spotrebitelum,

· 30 % jde do hromadného stravování a pohostinství.

Vývoj trhu

· Rozšírení odrud pro konzervované a mražené výrobky.

· Zvýšení spotreby u specifických kategorií jakosti.

· Velmi rozšírená je spotreba konzervovaných výrobku: 95 % Francouzu konzumuje konzervované výrobky.

ONIFLHOR, francouzská intervencní rada pro ovoce a zeleninu, financuje studie, výzkum a pruzkum mezi spotrebiteli.

2.2 Tržní organizace EU v sektoru zpracování ovoce a zeleniny

Spolecná tržní organizace pro zpracované ovoce a zeleninu se rídí narízením ES c. 2201/96. Systém podpory cen je vytvoren pro následující zpracované výrobky vyrobené z ovoce a zeleniny vypestované v EU (cl. 2 narízení ES 2201/96):

· Rajcata: celá a kusy rajcat, oloupaná a neoloupaná, zmrazená ci nikoliv. Rajcatové vlocky. Rajcatová štáva. Protlak na pizzu. Rajcatový koncentrát.

· Hrušky a broskve v sirupu.

Podpora se poskytuje zpracovatelským podnikum, které se zaváží k placení minimálních cen za suroviny dodávané výrobci na základe smluv s organizacemi výrobcu.

Podpurná opatrení pro sektor zpracovaného ovoce a zeleniny se obecne velice podobají opatrením narízení 2200/96 pro cerstvou produkci. Zahrnují posilování organizací výrobcu.

2.3 Výroba ve strední Evrope

Více než polovina produkce ovoce a zeleniny z Polska a Madarska smeruje do zpracovatelského prumyslu. V dusledku nedostatku financí a nedostatecných výrobních technik tyto dve zeme predevším poskytují suroviny a meziprodukty. Je však treba poznamenat, že soucasné zahranicní investice, mimo jiné z Francie, by mely Polsku a Madarsku brzy umožnit hrát duležitejší úlohu v evropském sektoru zpracovaného ovoce a zeleniny. Prozatím zpracované výrobky produkované v techto dvou zemích a jiných zemích strední a východní Evropy neodpovídají západoevropským spotrebním standardum. To napr. vysvetluje, proc nejsou plne využity kvóty na dovozy nekterých zpracovaných výrobku, napr. sladké kukurice a hrachu, z Polska a Madarska do EU. Dokud nebude proveden proces transformace technologií a rízení za úcelem otevrení vetších vnejších príležitostí budou odbytište techto výrobku zustávat na domácích trzích

3. Doporucení

Významné množství ceských surovin na zpracování, jako jsou jablka, se odesílá ze zeme. Na jedné strane je na makroekonomické úrovni výhodou držet pridanou hodnotu v zemi. Na druhou stranu na mikroekonomické úrovni se podniky musí podrobit pravidlum trhu. Jak bylo uvedeno výše, mnohé tuzemsky vyrábené zpracované výrobky steží konkurují dovozum.

Pred tím, než budou podniky podporovány v restrukturalizaci a modernizaci jejich zarízení, je treba nalézt odpovedi na následující otázky:

Muže ceský zpracovatelský prumysl potenciálne cerpat z nejaké konkurencní výhody? Jsou náklady modernizace pro podniky natolik únosné, aby v krátké dobe dosáhly ziskovosti?

Jak již bylo zmíneno, u výroby na velkých pozemcích, které se v Ceské republice nacházejí, lze ocekávat vysokou produktivitu. Náklady na suroviny lze potom snížit. Jedná se o otázku odborné praxe a dostupnosti dobre uzpusobeného kultivacního a skliznového zarízení. Prekážkou pro ziskovost jsou navíc casto zastaralá zpracovatelská zarízení. Na predchozí otázku proto neexistuje jediná odpoved platná pro celou zemi, ale spíše specifické odpovedi podle lokálních okolností. Potom je zapotrebí mikroekonomický prístup, podnik od podniku, integrující rídící dovednosti, manipulacní postupy od pole po závod, schopnosti pritáhnout investice.

Zduvodnení investic potom bude založeno na podnikatelských plánech. V soucasnosti do zpracovatelského odvetví nesmerují žádné státní finance, a proto bude jednodušší odlišit podniky, které mají budoucnost, od tech, jež se budou muset uzavrít.

3.1 Výzkum a poradenství

Výzkum by se nemel zamerovat pouze na nové technologie a nové výrobky. Výzkum by se mel venovat také efektivnosti podniku pokud jde o celkovou organizaci a produktivitu. Zpracovatelský sektor také samozrejme potrebuje poradenství. Podniky by mely mít k dispozici placenou službu vycházející z výzkumných ústavu.

Podniky v potravinárství potrebují získávat informace o spotrebitelském chování a o kritériích moderní spotreby obecne. Pozorování výkonnosti podniku a konkurencního rámce navíc orgánu pruzkumu trhu (jež by mel být presne definován) umožní provést ekonomickou a marketingovou analýzu.

3.2 Nabídka surovin

ZS KOLI by mel mezi podniky zpracovávajícími ovoce a zeleninu sjednotit a propagovat systém smluv zamerený na zajištení objemu a kvality surovin urcených ke zpracování. Za tímto úcelem by ZS KOLI mel zacít jednání s uniemi ovocnáru a zelináru. Tyto profesní svazy by mely spolecne definovat modelovou smlouvu mezi výrobci a zpracovatelskými podniky, která by zminovala:

· soubor podmínek pro každý druh výrobku a každý prumyslový proces, které by specifikovaly požadovanou kvalitu surovin, ocekávané objemy, jež by se mely dodat, výkyvy dodávek behem sezóny

· ceny a platební podmínky.

3.3 Marketingový prístup

Stejne jako cerstvé výrobky musí zpracované ovoce a zelenina splnovat tržní požadavky, kterými jsou:

a) Typ a kvalita výrobku

Kvalita zpracovaných výrobku musí alespon splnovat sanitární podmínky. Krome tohoto základního predpokladu jsou to práve moderní podniky, které reagují na ocekávání spotrebitelu a dokáží je dokonce ocekávat. Musí navrhovat nové výrobky a propagovat je. Pokud jde napr. o rajcata, kecup, protlaky na bázi rajcat a predvarené prípravky jsou zpracovanými výrobky s dobrými vyhlídkami na odbyt. Dynamickým trhem je navíc trh mražených výrobku. Obecne jsou v souladu s ocekáváními spotrebitelu stále více predpripravené potraviny, zvlášte v mestských oblastech, kde jsou prumerné príjmy obyvatel vyšší a spotrební návyky modernejší.

Hovorit o požadavcích trhu znamená venovat se napred segmentaci trhu. Napr. výrobky urcené pro sektor hromadného stravování a pohostinství musí být uzpusobeny zvlášt pro toto odvetví. To je vecí nákladu, velikosti balení (mnohem vetší než balení pro rodinnou spotrebu). Pro varení v hromadném stravování jsou velmi užitecné složkové výrobky.

Technologie zpracovatelských závodu nesmí být pro tvurcí proces omezujícím faktorem, jinak je zapotrebí investic pri dodržení podmínek ziskovosti.

b) Náklady

Jak již bylo receno v prípade sektoru cerstvé produkce, nízká cena pracovní síly nemusí v soucasnosti kompenzovat nízkou produktivitu. Hodnotová analýza finálních výrobku se bude soustredovat na výrobní náklady. Produktivita je samozrejme také otázkou úspor vyplývajících z koncentrace výroby: Proces restrukturalizace v potravinárském sektoru by se mel urychlit za úcelem uprednostnení koncentrace a specializace podniku.

c) Balení: Problémem je segmentace trhu. V maloobchodním prodeji budou velká balení stále méne odpovídat požadavkum spotrebitelu a to dokonce i u základních výrobku, pro než jsou primárním nákupním faktorem ceny. Ve výrobním procesu musí být samozrejme zohlednena prumerná velikost balení.

d) Marketing a propagacní politika: Prodejní retezce mají vetší zájem o rychle prodávané výrobky, které více pritahují pozornost spotrebitelu. Je dobre známo, že nekteré výrobky, více predpripravené pro zákazníky, dosahují zvýšeného obratu v porovnání s jinými s pomalejším obratem, které jsou však na policích supermarketu nenahraditelné. Sektor zpracování ovoce a zeleniny musí udržovat kontakt s maloobchodem, aby získal lepší znalosti o reakci spotrebitelu na své nabízené výrobky.

Faktory nabídky jsou stejné pro sektor cerstvého ovoce a zeleniny i pro sektor zpracovaných výrobku. Pro velké maloobchody je zásadní zajistit dodávky výrobku stejné kvality.

Krome toho lze rozlišit dva typy propagace pro maloobchod i zákazníky:

d1 - obecná, vztahující se na druhy výrobku bez ohledu na znacku. Muže být provádena ZS KOLI, pokud clenové ZS KOLI prispejí odpovídajícím zpusobem na náklady. Bude-li takový postup prijat, bude ZS KOLI muset najmout profesionály na propagaci, aby vypracovali sdelení a definovali zpusoby cirkulace v médiích. Pro ZS KOLI platí jeden predpoklad. Vnitrní organizace se bude muset uzpusobit financním schopnostem.

d2 - reklama znacky. Tento typ propagace je vecí marketingové politiky každého podniku. Rozpoctové požadavky na reklamu mohou být znacné.

3.4 Financování

Proces restrukturalizace by vedl k:

a) eliminaci podniku bez budoucnosti, pricemž by se zohlednovalo:

a1 - rízení

a2 - financní podmínky

a3 - zastaralé používané technologie

a4 - zastaralé typy výrobku

Za tímto úcelem by se mel provést pruzkum, který by stanovil základ výberu a podmínky procesu uzavírání.

b - uprednostnení procesu koncentrace podnikání v nekterých podnicích ve vlastnictví spolecností schopných definovat strategii.

c - financování procesu modernizace, které by mohlo pocházet z:

c1 - rizikového kapitálu

c2 - obecne, prebudováním kmenových akcií spolecnosti prostrednictvím kapitálového otevrení investorum vcetne zahranicních.

Proces restrukturalizace nemuže cekat na dostupnost strukturálních fondu EU pro sektor zpracování ovoce a zeleniny, protože tyto nemusí být behem nekolika príštích let ješte vubec poskytnuty. Predvstupní fondy budou navíc k dispozici až od roku 2000. Restrukturalizace by proto mela zacít bezodkladne, pocínaje celkovým plánem pro celý sektor zpracování ovoce a zeleniny, který by mel být iniciován ministerstvem zemedelství spolu se ZS KOLI.

Možné strategie pro sektor ovoce a zeleniny

Zámer této pracovní poznámky je skromný. Státní správe a tržním subjektum pouze nabízí nekteré možné volby pro budování jejich strategie.

Pro vypracování strategie obecne platí, že se musí definovat cíle a zdroje. Výber prioritních kroku muže být nezbytný, neodpovídají-li zdroje, jež jsou k dispozici, zdrojum, jichž je zapotrebí k plnému dosažení cílu.

Pokud jde o sektory ovoce a zeleniny, mely by svou strategii vypracovat tri úrovne rozhodování:

· Podniky

· Státní správa

· Profesní svazy

Jak bylo uvedeno v predchozích poznámkách, je duležité uvedomit si a uznat úlohu profesních svazu v organizaci techto hospodárských sektoru. Budou muset usnadnit a do jisté míry provázet realizaci jednotlivých strategií.

Na všech stupních procesu vytvárení strategie je zapotrebí úzké spolupráce mezi státní správou, profesními svazy a samozrejme hospodárskými subjekty (výrobci obecne a podniky se vztahem k podnikání v sektoru ovoce a zeleniny). Musí se usilovat o doplnování a symbiózu. Toto je nepochybne otázka vyjednávání mezi všemi temito stranami, které musí vést k vytvorení dobrých pracovních vztahu zamerených na vetší efektivnost. Behem procesu realizace musí kroky na úrovni výroby, rozhodované profesními svazy a jejich cleny, zohlednovat smernice politiky rozhodované státní správou.

V této informacní poznámce jsou zvažovány pouze vyhlídky na stabilizaci a posílení produkce ovoce a zeleniny.

1. Otázky ke zvážení

Subjekty v sektoru ovoce a zeleniny musí podle svého zapojení v sektoru a stupne odpovednosti rešit následující otázky:

a - Soucasná situace v ceské výrobe ovoce a zeleniny: soucasná ziskovost a výsledky ocekávané po procesu reorganizace a modernizace, marketingové príležitosti, profesionální dovednosti, zamestnanost, provedené investice, požadavky na údržbu a modernizaci

b - Rámec konkurence se zahranicními výrobky: jaké jsou prednosti a slabiny ceského ovoce a zeleniny ve srovnání se zahranicními zdroji. Jaká omezení a možnosti existují alespon pro stabilizaci nebo do jisté míry rozvoj výroby, berouce v úvahu podnebí, pudy a rídící dovednosti. Dusledky bilance zahranicního obchodu se ztrátou postavení ceských výrobku na trhu v porovnání s výrobky zahranicními

c - Racionalizovat výrobní cíle:

c1 - Pestování druhu a odrud, které odpovídají požadavkum trhu, tj. mají skutecnou potenciální komercní hodnotu. Pokusit se rozšírit výrobní sezónu používáním semen odpovídajících odrud. U skladovaných výrobku volit odrudy, které vydrží podmínky skladování.

c2 - Zvážit ekonomické a environmentální otázky pro výrobní proces, pokud jde o spotrebu vstupu, rezidua hnojiv a pesticidu ve výrobcích. pude a spodní vode.

c3 - Minimalizace ztrát v procesu distribuce.

d - Skladování a jiná poskliznová zarízení: jsou klícovým faktorem pro proces vytvárení pridané hodnoty. Finální výrobky (správne roztrídené, klasifikované, vycištené a zabalené) musí být pod plnou kontrolou výrobcu. K dostupnosti poskliznových zarízení existuje mnoho otázek:

d1 - Vlastnictví poskliznových zarízení a vybavení: Mnohá poskliznová zarízení stále patrí družstvum. Lze navrhnout rešení, jak predejít tomu, aby se tato otázka stala pro sektor ovoce a zeleniny prekážkou (viz pracovní poznámka o profesní a hospodárské organizaci výrobcu - prosinec 1997). Pomocí zprostredkování ze strany ministerstva zemedelství by se mela podniknout docasná opatrení, která by zajistila dostupnost poskliznových zarízení pro podniky, které je nemají. Za tímto úcelem není apriorne zapotrebí prevodu vlastnictví. S rustem investicních schopností budou podniky nebo skupiny podniku schopné získat svá vlastní poskliznová zarízení, prizpusobená své marketingové politice.

d2 - Skladování je strategické z hlediska marketingu a ekonomiky:

d2.1 - Skladovat lze pouze výrobky, které skladování snesou. Muže se jednat o otázku odrudy a celkové kvality výrobku.

d2.2 - Skladování musí probíhat za vhodných podmínek: Nekteré staré skladovací kapacity nemusí tomuto predpokladu vyhovovat, protože jsou príliš staré nebo príliš velké. Nekterá zarízení nemusí zajistit sanitární podmínky pro skladování. Naopak nové technologie umožnují delší skladování v dusledku lepší kontroly teploty, vlhkosti a atmosféry.

d2.3 - Ceny po skladování musí kompenzovat dlouhou dobu skladování. Rozhodnutí pokracovat ve skladování nebo výrobky prodat v závislosti na situaci na trhu má vztah k dovednostem v oblasti rízení marketingu daného podniku. Informace o zásobách ve výrobních oblastech jsou zásadní, i když jsou casto k dispozici jen ve velmi cástecné podobe. Výrobci by meli spolupracovat na výmene informací pokud jde o zásoby. Spolu s cenovými informacemi je to soucást kroku, které výrobci mohou podniknout za úcelem lepší kontroly trhu.

e - Marketing provádený výrobci

Výrobci se musí prímo nebo neprímo zamerit na efektivnost marketingu. Marketing musí provádet profesionálové. Marketing zaprvé znamená, že si výrobci musí vybrat odbytište a poskytovat výrobky podle požadavku svých klientu, aby mohli maximalizovat ceny. Výrobci by si nemeli myslet, že marketing pro ne automaticky znamená, že musí provádet velkoobchodní cinnost. Napred by meli zjistit, zda existují príležitosti pro spojení s velkoobchodníky, kterí by byli profesionály v oblasti cerstvého ovoce a zeleniny.

f - Organizace distribuce na úrovni velko- a maloobchodu

Racionálne by se mely podporit velkoobchodní systémy. Velkoobchodní systémy jsou duležité pro utvárení cen a transparentnost trhu. Jsou dnes o to potrebnejší, že maloobchodní distribuce není natolik koncentrovaná jako v západních zemích. V západní Evrope jsou osudy velkoobchodníku a malých maloobchodu spojeny. V Ceské republice nejsou velkoobchody tak závislé na malých maloobchodních prodejnách, protože nekteré z nich pravidelne zásobují supermarkety. Financní situace velkoobchodu muže být nekdy prícinou obav pro jejich dodavatele. Výrobci by ve svém podnikání meli být odpovídajícím zpusobem opatrní.

g - Dovednost pracovní síly a financní zdroje. Systémy, jež by usporádaly prístup k financování a jeho dostupnost a také prístup ke vzdelání a školení musí být uprednostnovány pred rozptýlenými aktivitami. Velké spolecnosti budou mít krome techto základních systému vždy výhodu spocívající v jejich vlastní intervencní schopnosti v techto dvou oblastech.

2. Obecné možné vyhlídky pro podniky

Výrobci budou muset zaujmout stanovisko mezi 2 hlavními tržními strategiemi:

· konkurencí na základe nízkých výrobních nákladu,

· konkurencí na základe diferenciace výrobku a služeb.

2.1 Konkurence založená na nízkých výrobních nákladech

Jak bylo již uvedeno v predchozích pracovních poznámkách, nízké náklady na pracovní sílu v Ceské republice jsou jednoznacne výhodou ve srovnání s EU, vzhledem k tomu, že pracovní síla muže u ovoce a zeleniny predstavovat více než 50 % celkových výrobních nákladu. Mohou-li být výroba a sklizen mechanizovány, závisí produktivita na úsporách z koncentrace výroby. Díky pomoci výzkumných ústavu a obecne dobrým systémum šírení odborných a ekonomických informací výrobci v EU neustále zlepšují své výnosy a dostává se jim zpetných signálu, které jim umožnují porovnávat svou výkonnost s konkurencí.

Strategie založená na nákladech znamená venovat pozornost výnosum a mít dostatecnou kapacitu k tomu, aby bylo možné využívat úspor z koncentrace výroby, které mohou vycházet z koncentrace podniku a specializace aktivit. V prípade strategie založené na nízkých výrobních nákladech musí kvalita alespon odpovídat oficiálním normám.

2.2 Konkurence založená na diferenciaci výrobku

Strategie založená na diferenciaci výrobku klade duraz na výrobky. Výber odrud, kvalita výrobku a balení musí co možná nejvíce odpovídat charakteristikám marketingových segmentu vybraných výrobcem.

Pri úsilí o diferenciaci výrobku je jedním z cílu rozhodne kvalita. Tato strategie se zameruje hlavne na uspokojování mestských spotrebitelu, jejichž kupní síla neustále roste. Mají vetší tendenci více si vybírat pokud jde o kvalitu a více a více budou uprednostnovat dražší výrobky.

2.3 Konkurence založená na diferenciaci služeb

Výrobci, kterí jsou vnímaví k požadavkum klientu, jsou ve vztahu ke svým klientum rozhodne v pevnejším postavení. Služba je mimochodem soucástí pridané hodnoty výrobku. Služby dodavatelu pomáhají posílit partnerský vztah s klienty, což je predpoklad pro zajištení odbytišt. V prípade diferenciace služeb je zajištení odbytu samozrejme považováno za duležitejší než ceny.

Príklad služeb:

· možné znacení na balení (uvedení ceny, cárový kód) podle instrukcí distributora, atd.,

· vcasné a nacasované dodávky od výrobcu,

· dodávky presne odpovídající objednávce klienta pokud jde o množství a kvalitu výrobku a typ balení,

· reakce na požadavek mimorádných dodávek, kdykoliv je to potreba.

Služby mohou vycházet pouze z dobre organizovaných výrobních podniku, takových, jejichž podnikání je opravdu tržne orientované.

At už bude strategie podniku založená na nákladech nebo diferenciaci výrobku, musí zohlednit následující, neúplný seznam požadavku:

· dobre vyškolená pracovní síla. Technické dovednosti musí být posíleny na úrovni výroby, sklizne a poskliznové úpravy,

· modernizace vybavení z duvodu produktivity obecne a z duvodu dosahování co možná nejvyšších možných výnosu kvalitních výrobku prostrednictvím vetší péce o výrobky behem všech výrobních a manipulacních postupu,

· dostupnost kompetentních pracovníku prodeje, kterí budou schopní dát potenciálne vyšší hodnote výrobku konkrétní formu,

· pokud jde o odrudy: výber sadby podle požadavku trhu. V prípade ovoce: obnova sadu na základe tržne orientovaného prístupu tam, kde jsou stromy prestárlé a odrudy neodpovídají požadavkum trhu.

3. Strategie pokud jde o výrobky

3.1 Sektor ovoce

3.1.1. Úvod

a) Co se týce ceských jablek, tuzemský trh s cerstvou produkcí je narušen velkými objemy výrobku zpracovatelské kvality pocházejícími z malých soukromých zahrad. Tyto výrobky nemohou být vstrebány sektorem zpracování ovoce, jehož kapacita klesá.

b) Na základe prumerných údaju je produkce jablek v EU distribuována následovne:

Golden - 35 %

Red Delicius: 9,4 %

Dvoubarevné odrudy (Jonagold, Idared, Elstar, Gloster a Gala): 19,5 %

Ostatní: 36,1 %

Tato distribuce muže posloužit jako urcitá orientace pro obnovu ceských sadu.

c) Podíl Goldenu na trhu EU postupne klesá. Cervené odrudy mají stále výrazný podíl, ale jejich trh klesá. Rok od roku se zvyšuje podíl Gala. Za zmínku stojí nerovnováha trhu jablek v EU. Trhy jsou narušovány príliš velkým množstvím výrobku špatné kvality (které vyhovují normám jakosti EU), zvlášte v r. 1997.

d) Jablka patrí k nejvíce obchodovaným zemedelským výrobkum na svete. V roce 1995/96 cinil svetový obchod s jablky 4,8 milionu tun, na cemž se EU podílela 46,6 %. "Sobestacnost" EU v jablcích ciní 67 % - jižní hemisféra se na trhu jablek v EU podílí 24,7 %.

e) Spotreba je nestálá. Spotreba jablek v EU má tendenci klesat: 21 kg na obyvatele rocne v roce 1980/81 a 19 kg na obyvatele rocne v roce 1992/93.

f) Pro úcast na svetových obchodních tocích jablek je nezbytná komercní koncentrace organizací výrobcu.

3.1.2 Cíle

a) Pro jablka obnova sadu podle marketingového plánu. V souladu s vyhlídkami na odbytište se musí nalézt rovnováha mezi odrudami jako je Golden, cervenými, dvoubarevnými a jinými odrudami.

b) Vzhledem k tvrdé konkurenci v ovocnárství v Evrope je kvalita rozhodne otázkou k zamyšlení. V nekterých pestitelských oblastech by mohlo být zajímavé používat pro úcely propagace specifická oznacení kvality týkající se výhradne vymezeného území. Za tímto úcelem by ministerstvo zemedelství muselo napred zavést systém uznávání, který by se inspiroval opatreními EU v této oblasti.

Tento postup odpovídá postupu specifické kvality z urcitého podniku, který se provádí pomocí obchodních znacek.

c) Rezidua: Legislativa v této oblasti se musí jednoznacne dodržovat. Krome toho musí výrobci o tuto otázku velice dbát vzhledem k tomu, že jí spotrebitelé zvlášte u ovoce a zeleniny venují velikou pozornost.

d) Za pomoci Výzkumného ústavu ovocnárského, vetšího šírení informací a poradenství by se mel vytvorit a realizovat program zvyšování produktivity. Cílem tohoto programu by bylo zlepšit výnosy a prumernou kvalitu produkce.

e) Jak bylo uvedeno výše, zvlášte u jablek by se mela uprednostnovat koncentrace organizací výrobcu. Jedná se o otázku komercní síly a investicní kapacity (moderní skladovací podmínky znamenají dostupnost systému s kontrolovanou atmosférou).

3.1.3. Zdroje

Omezené financní zdroje z ministerstva zemedelství by mely být doplneny vlastními zdroji výrobcu.

a) Obnova sadu s financními zdroji od skupin výrobcu, jsou-li takové zdroje k dispozici, a od ministerstva zemedelství, které takové zdroje v soucasnosti poskytuje.

b) Více poradenství pomocí lepší spolupráce mezi všemi zúcastnenými stranami: ministerstvem zemedelství, Výzkumným ústavem ovocnárským, Ovocnárskou unií a tuzemskými a zahranicními pestitelskými školkami. Melo by se usilovat o spolupráci s programy EU pro jakost.

c) Budou-li podniky na výrobu jablek dobre rízené, s moderními a ziskovými strukturami, mohou ocekávat investice od ceských i zahranicních investoru. To je dusledkem obecné organizace sektoru jablek, coby sektoru široce otevreného svetu jak bylo uvedeno výše.

3.2 Sektor zeleniny

3.2.1 Úvod

V zemedelském sektoru je zelenina marginální. Více než jiné rocní plodiny trpí zelenina nejistotou týkající se objemu produkce. Základní povaha cerstvé produkce, která rychle podléhá zkáze, znamená dusledky pro produkci, která je k dispozici, a pro organizaci marketingu. Po kolapsu Zeleniny, která byla ústrední marketingovou organizací, byla vetšina regionálních velkoobchodních struktur prodána velkoobchodníkum. Výrobci zeleniny, kterí byli po dlouhou dobu váhaví ve svém vztahu k nejakému novému typu marketingové organizace, si nyní vzhledem k velkým tržním tlakum, jimž v rostoucí míre celí, záležitosti marketingu více uvedomují. Nezisková skleníková produkce silne zasažená konkurencí dovážených výrobku a zbavená dotací zaznamenala prudký pokles. Rada skleníku je nyní nevyužita a bude-li k dispozici marketingová pomoc, mely by se hledat marketingové niky.

3.2.2 Cíle

a) U zelených druhu zeleniny, rajcat, zelené papriky a okurek je blízkost trhu pro výrobce zeleniny vždy výhodou, i když podmínky a rychlost dopravy zvýšily konkurenci ze strany produkcních zemí jako je Itálie, Nizozemí, apod. Výroba v zelených pásech kolem mestských center by mohla svého umístení co nejvíce využít k zajištení odbytišt. Organizace výrobcu mohou být užitecné k tomu, aby dávaly konkrétní podobu strategii diferenciace výrobku a služeb.

b) Zelenina pestovaná na otevrených polích velké výmery muže mít v této zemi dobrou budoucnost, budou-li pestební postupy plne pod kontrolou, aby se predešlo príliš mnoha problémum kolem jakosti. V takovém prípade lze ocekávat, že produkce zelí, mrkve, atd. bude zisková a schopná konkurence se zahranicními zdroji.

c) Z marketingových duvodu musí být zelenina v osevních postupech zvažována se zvláštní pécí. Výroba by nemela rok od roku príliš kolísat, pokud nemá dojít k narušení trhu. Na strane výrobcu jsou hlavními faktory úspechu spolehlivost, rozšírení výrobní sezóny (díky používání odlišných odrud), velikost produkovaných objemu a jakost (homogenní a stejnomerná).

3.2.3 Zdroje

a) Organizace dodávek vstupu prostrednictvím organizace výrobcu: Poskytování homogenního osiva všem výrobcum stejné skupiny.

b) Posílení poradenství se stejnými podmínkami, jaké byly uvádeny u ovoce.

c) Vytvorení výzkumného ústavu a demonstracních pozemku pro zeleninu.

d) Financní zdroje závisí na síle organizace výrobcu a vztazích s obchodníky (kampanové pujcky, vcasné platby).

4. Výrobci

Výrobci si musí uvedomit, že nemohou pouze zastávat tvrdé stanovisko vuci dovážené produkci. Výrobci nesmí nikdy zapomínat, že spotrebitelé budou projevovat sympatie a pochopení pro jejich vec, pokud nebudou ovlivneny jejich ekonomické zájmy. Výrobci musí prokázat, že jsou schopní vývoje a rešení otázek konkurence. Pro budování tržního prístupu musí mít nejdríve jasnejší znalosti o tržních mechanismech a požadavcích svých klientu:

Hlavní starostí distributoru je zajistit si dodávky a nakupovat za konkurencní ceny. Zajištování dodávek není u nekterých výrobku s krátkou životností, jako je listová zelenina a nekteré druhy ovoce, vždy snadné. Kvalita a ceny jsou hlavními nákupními faktory u skladovatelných výrobku.

Maloobchodníci, zvlášte potravinárské retezce, dbají o své image u verejnosti. Za tímto úcelem venují rídící týmy velkou pozornost oddelením s cerstvou produkcí, která jsou pro klienty vždy atraktivním místem. Dbají o jakost výrobku, cerstvost a prezentaci, spolu s tím, že nabízené výrobky musí být neustále k dispozici. Zájmem maloobchodníka je nalézt dodavatele, kterí si tyto požadavky uvedomují.

Velmi se doporucuje, aby výrobci se zahájením procesu restrukturalizace necekali na finance z EU. Meli by okamžite podnikat opatrení k posílení rídících a marketingových struktur tak, aby vyhovovaly narízením EU. Budoucnost budou mít s nejvetší pravdepodobností zajištenou ty organizace výrobcu, které budou nejvíce vnímavé k marketingovým otázkám.

4.1 Výrobci malé a prumerné velikosti

4.1.1 Úvod

a) Technické dovednosti

Technické dovednosti je treba posílit. Výstavy jako Horticom v Olomouci a odborné kongresy umožnují výrobcum udržovat kontakt s moderními technikami. Velmi je zapotrebí poradenských služeb. Pro pestitele zeleniny tato služba práve zacala fungovat. Pestitelé ovoce mají neprímý prospech z práce Výzkumného ústavu ovocnárského. Momentálne bohužel neexistuje žádný výzkumný ústav pro zeleninu, což brzdí rozvoj nove utvárené poradenské služby.

b) Vybavení

Výrobci si obvykle nemohou dovolit doplnovat nebo dokonce menit vybavení. Skladování je casto velice základní. Dusledky jsou videt na výnosech, jakosti a prezentaci výrobku.

c) Marketing a vyjednávací síla

Predevším pestitelé zeleniny bývají casto v pokušení smerovat k vysoké diverzifikaci pestovaných druhu z duvodu zajištení príjmu. Aby malí pestitelé mohli být považováni za komercní pestitele a následne byli zvažování pro možnou podporu a pomoc, musí se odhodlat smerovat své výrobky do formálních distribucních kruhu. Nejistota kolem dodávek, tj. jejich velikosti, pravidelnosti, jakosti (casto heterogenní) dostává výrobce do slabého vyjednávacího postavení vuci nákupcím jejich produkce. Výrobci mají navíc velmi malý prístup k tržním informacím.

4.1.2 Možná strategie

a - Cíl:

a1- Vytvorení skupiny výrobcu na základe partnerského cítení mezi výrobci ze stejné oblasti.

Strukturacní fáze: Vytvorení predstavenstva. Vytvorení rídícího týmu pokud jde o odbornou pomoc clenum skupiny, úcetnictví, balení, skladování a marketing. Rízení na jedné strane a kontrola predstavenstvem na druhé by mely být oddeleny.

a2 - Spolecný marketing muže být zaveden postupne. Provozní postupy zamerené na uspokojování cílu stanovených pred každým skliznovým obdobím musí být dobre definovány, prijaty a realizovány všemi cleny skupiny. Soubor podmínek by se týkal veškerých manipulacních operací od polí až po marketing. Výmena informací, respektování spolecných pravidel pokud jde o jakost výrobku a kontrola kvality jsou základy takového programu.

a3 - Prinejmenším v predbežném stadiu by se mel marketing v závislosti na objemu produkce provádet v rámci partnerského vztahu se 3 až 4 velkoobchodníky. Pravdepodobne bude zapotrebí kroku k tomu, aby se skupina dostala do postavení, kdyby si mohla najmout komercní tým s odpovídajícími schopnostmi. Skupiny výrobcu musí být samozrejme napred dostatecne silné pokud jde o vnitrní organizaci a spolecne uplatnovaný celkový objem produkce.

a4 - Obchodování s jablky by se mohlo organizovat rychleji pokud jde o marketing na domácích a vývozních trzích.

b - Zdroje

b1 - Utvárecí a následné stadium: Právní poradenství, pomoc ve vnitrním strukturování, povzbuzení od specialisty z profesní organizace nebo od státní služby.

b2 - Vzdelávání v rízení a marketingu.

b3 - Zarízení pro balení a skladování: v plném vlastnictví nebo pronajaté.

b4 - Vnitrní organizace: kontrola jakosti ve všech stadiích manipulace s výrobkem.

b5 - Financní nástroje k pokrytí programu strednedobých investic a pro skliznové úvery. Pokud jde o financní požadavky pro každou výrobní kampan, mohlo by partnerství s obchodníky predstavovat jedno ze souboru rešení.

4.2 Soukromé podniky

4.2.1 Úvod

Nekteré soukromé podniky jsou skupinami výrobcu, které prostrednictvím zmeny právního statutu vznikly z bývalých družstev.

a - Technické dovednosti

Také musí venovat pozornost technickým dovednostem. Nezávisí však tolik jako malí výrobci na externích poradenských službách.

b - Vybavení

Ke zlepšení produktivity na úrovni prvovýroby a poskliznových prací je rozhodne zapotrebí investic, i když tyto nejsou nezbytným predpokladem pro udržení provozu ve více méne normálních podmínkách.

c - Marketing a vyjednávací síla

Nekteré soukromé podniky mají již skutecne podnikatelské rysy. Ty, které dosud nejsou dostatecne strukturované budou muset modernizovat metody rízení pokud jde o výrobní a marketingové techniky. To je nezbytným predpokladem pro udržení fungování do budoucna. Vedoucí úloha techto soukromých podniku by mela být pro sektor ovoce a zeleniny považována za výhodu. V souvislosti s tím by se mela podporovat hnací síla, kterou prostrednictvím napodobování pusobí na ostatní výrobce.

Ve vztahu ke svým klientum jsou v silnejším obchodním postavení než malí výrobci. Dokáží již definovat a realizovat marketingovou strategii výberem správných marketingových kanálu pro ruzné druhy výrobku. V úsilí o efektivnost marketingu je slabinou nedostatek vcasných tržních informací. Pro pravidelný odhad situace na trhu si budou soukromé podniky muset vytvorit své vlastní informacní zdroje prostrednictvím síte profesních vztahu.

4.2.2 Možná strategie

a - Cíle:

a1 - Iniciování skupin výrobcu: Soukromé podniky budou moci lépe využít své vedoucí postavení v sektorech ovoce a zeleniny tím, že kolem sebe seskupí jiné výrobce za úcelem vytvorení skupin výrobcu. Strategie by se mela odvíjet od urcité skupiny výrobku. Cílem je, aby tato skupina byla subjekty v navazujících odvetvích považována za hlavního dodavatele dané skupiny výrobku a tím pádem mela pohodlnejší pozici pro vyjednávání.

a2 - Marketing: Skupiny výrobcu budou schopny dodávat výrobky velkoobchodníkum. Vzhledem k tomu, že obchodní retezce v Ceské republice v soucasnosti nemají žádný centrální dodávkový systém, zdá se prímé zásobování supermarketu zatím iluzorním. Dojde-li v budoucnu k tomu, že obchodní retezce své zásobování preorganizují, budou potom soukromí výrobci schopní zásobovat je prímo.

a3 - Ve venkovských oblastech budou výrobci v postavení vytváret podniky typu cash-and-carry, což jsou sklady urcené pro velkoobchodní operace. Za tímto úcelem budou muset navrhnout širší škálu výrobku, než jaká je v soucasnosti k dispozici v jednotlivé skupine výrobcu, a spojovat ruzné druhy ovoce a zeleniny. To znamená, že to bude vyžadovat spolupráci mezi nekolika skupinami výrobcu a možná také spolupráci s velkoobchodníky.

a4 - Propagace: Poukazování na kvalitu prostrednictvím propagace obchodní znacky mezi velkoobchodníky bude nezbytné.

a5 - Jak bylo zmíneno výše, skupiny výrobcu jablek by mely spolupracovat za úcelem spolecné organizace marketingu na domácích a vývozních trzích.

b - Zdroje

b1 - Primární podmínky jsou stejné jako pro malé výrobce, kterí se chystají založit skupinu výrobcu. Otázky rízení nejsou pro soukromé podniky apriorním problémem, ale vzhledem k novým provozním podmínkám se další vzdelávání velmi doporucuje.

b2 - Vnitrní organizace: Rámec vztahu mezi vedoucími subjekty a ostatními cleny v organizaci výrobcu by mel být navržen se zvláštní pécí, aby se nikdo necítil poškozen. Kontroly jakosti jsou zásadní.

b3 - Je treba nalézt financní nástroje k pokrytí programu strednedobých investic a pro skliznové úvery. Moderní a ziskové podniky v sektoru jablek mohou ocekávat investice z fondu rizikového kapitálu a od soukromých investoru..

4.3 Družstva

4.3.1 Úvod

Družstva produkují škálu výrobku. Stále se velkou merou podílejí na zemedelské výrobe. Typ rízení se od drívejších dob príliš nezmenil. Stále je zde nedostatek marketingových schopností:

· ke smerování produkce na relevantní komercní plodiny ve smyslu cen,

· k modernímu provádení predskliznových a poskliznových operací,

· k provádení marketingového procesu spolecne a profesionálním zpusobem, od prípravy konecného výrobku (správne zabaleného) po prodej.

Družstva obvykle vlastní poskliznová zarízení pro balení a skladování.

Budoucnost družstev je stále nejistá, což je handicap pro vytvárení plánu jejich rozvoje.

4.3.2 Možná strategie

a - Cíle

a1 - Naléhave presne stanovit budoucí statut družstva, v rámci nehož se budou aktivity provozovat a zajistit, že clenové družstva budou ochotní v rámci družstva nadále pracovat.

a2 - V prechodné dobe stanovit soubor operací, které se budou provádet s ohledem na to, že marketingové práce je možné si cástecne najmout

a3 - struktury rízení a dozoru se musí definovat a uvést do konkrétní formy, bez ohledu na statut a soubor rozhodnutých operací.

a4 - Odhadnout stav zarízení a oblasti, kde je treba dalšího rozvoje. Oddelit poskliznová zarízení od zbytku aktivit tím, že se jim poskytne zvláštní statut. Investori z vnejšku by byli prípustní, což by usnadnilo modernizaci techto zarízení a vybavení. Balírny a skladovací zarízení by potom byly provozovány oddelene od družstva, aby bylo možné prijímat externí uživatele.

a5 - Na základe podnikatelského plánu vytvorit skupinu výrobcu pro ovocnársko-zelinárské aktivity družstva. Tato skupina výrobcu by si najímala poskliznové operace od predem vytvorené dcerinné firmy. Marketing bude provádet sama.

b - Zdroje

b1 - Zdroje vycházejí predevším ze soucasného majetku a ze zdroju, o nichž rozhodli clenové družstva (poplatky). Další príspevky by mohly vyplynout z restrukturalizace poskliznových operací a zarízení. Ocekává se, že by se poskliznová manipulace stala ziskovejší, kdyby se otevrela vnejším uživatelum.

b2 - Prípadné dluhy by mohly být prevedeny na podíl na kmenových akciích struktury vytvorené pro poskliznové operace. Cástecné odepsaní dluhu by melo podléhat prísným podmínkám restrukturalizace pro veškeré aktivity družstva.

5. Strategie profesního svazu

5.1 Úvod

Profesní svazy jsou vuci svým clenum aktivní, ale v dusledku pomerne slabé vnitrní organizace jsou zatíženy strukturálními slabinami. Služby jsou proto omezené, i když potreby výrobcu jsou obrovské.

5.2 Cíle

a - Ucinit dohodu s ministerstvem zemedelství za úcelem:

a1 - Posílení zájmu mezi cleny o témata hlavního významu, jako jsou otázky integrace, dusledky narízení 2200/96 pro ceské výrobce, atd.

a2 - Podpory vytvárení skupin výrobcu.

a3 - Pomoci ministerstva zemedelství pri získávání údaju od výrobcu pro statistické úcely.

a4 - Provádení nebo posílení poradenství mezi výrobci a predávání odborných a ekonomických informací z ministerstva zemedelství, výzkumných ústavu, VÚZE, atd.

a5 - Konzultace s Podpurným a garancním rolnickým a lesnickým fondem (PGRLF). Svazy by mely být konzultovány pokud jde o opatrení a následné rozpoctové položky, jež se dotýkají sektoru ovoce a zeleniny.

b - Posílit rídící schopnosti

b1 - Svazy by mely posílit schopnost analyzovat odborné a ekonomické otázky, zvlášte pokud jde o budoucí integraci. Mely by být schopné predkládat ministerstvu zemedelství návrhy v rámci nebo mimo rámec soucasné pracovní skupiny organizované ministerstvem zemedelství.

b2 - Budou-li k dispozici nejaké fondy EU, budou muset být smerovány do struktur podle predem provedené distribuce mezi zemedelskými výrobami. Jak bylo uvedeno výše, fungování PGRLF možná bude muset být prehodnoceno za úcelem rešení nových potreb a postupu požadovaných EU. Svazy potom mohou být požádány, aby se hloubeji zapojily do kontroly systému poskytování financí výrobcum. Svazy by se na tyto záležitosti mely pripravit a mohou za tímto úcelem dokonce vypracovat konkrétní návrhy.

c - Vytvorit nebo posílit profesionální vztahy s jinými profesními svazy, zvlášte SIOZ. Krome toho musí svazy udržovat kontakt se skupinami v maloobchodní distribuci. Mezi tématy diskuse bude definice souboru technických a ekonomických podmínek, které by uspokojovaly obe strany za úcelem stabilizace pracovních vztahu.

5.3 Zdroje

a) Vetší zapojení clenu svazu

b) Informace a služby získávané z ministerstva zemedelství a príbuzných institucí. Napr. poskytování služeb právního poradenství od regionálních právních poradcu, jejichž náklady by možná docasne mohlo nést ministerstvo zemedelství.

c) Vyhodnotit finance, které jsou k dispozici, z hlediska srovnání s novými službami požadovanými clenskou základnou. Vytvorit tríletý program sestávající z akcí na rozvoj a identifikaci financních zdroju, které by pocházely z nových vnitrních zdroju od výrobcu a z vnejších zdroju vyplývajících z celkové dohody s ministerstvem zemedelství.

6. Státní správa

6.1 Úvod

Státní správa je do rízení sektoru ovoce a zeleniny zapojena méne než dríve, tj. pred rokem 1989, ale pracovníci pusobící v tomto sektoru se na ni stále casto obracejí. Vazby již nejsou založeny na hierarchii, ale jak bylo receno dríve, profesní svazy jsou príliš závislé na poskytování informací a analýz ministerstvem zemedelství.

Jsou-li navíc soucasné predpisy pro normy jakosti blízké normám EU, není uspokojivá realizace kontrol. Neformální distribuce brzdí uplatnování techto predpisu. Výrobky nízké kvality z techto zdroju stahují ceny dolu a tím zasahují oficiální komercní výrobce ovoce a zeleniny.

6.2 Cíle

a - Státní správa by mela provést audit sektoru ovoce a zeleniny. Tento audit by se mel mimo jiné zamerit na stanovení životaschopnosti prostrednictvím samofinancovací kapacity ocekávané od výrobních struktur. Také je treba analyzovat požadavky na modernizaci. Tento audit by byl založen na analýze majetku a rozvah.

b - Pokud jde o plodiny, musí ministerstvo zemedelství urcit, co bude z jeho rozpoctu prideleno na ovoce a zeleninu. Krome toho by melo reorganizovat smerování prostredku ze svých fondu. Prednost by mela mít jediná organizace, jako treba PGRLF. To by napomohlo poskytování prostredku z EAGGF jakmile bude Ceská republika plným clenem EU.

c - Úlohou státní správy je prijímat konzistentne se svou politikou relevantní rozhodnutí pokud jde o možnou prechodnou nebo dlouhodobou podporu pro plodiny nebo struktury, která by byla v souladu s programem pro tento sektor. Zvolená rešení musí být v souladu se závazky WTO a s vyhlídkami pokud jde o integraci do EU. Ministerstvo zemedelství by nemelo podcenit svou úlohu v procesu nezbytné modernizace sektoru ovoce a zeleniny. Intervence ze strany ministerstva zemedelství by nezahrnovala pouze financování, ale také poskytování služeb sektoru.

d - Zvlášte v soucasném období, kdy jsou v sektoru ovoce a zeleniny diskutovaným tématem organizace výrobcu, by státní správa mela více a lépe komunikovat se všemi tržními subjekty.

e - Financní podpora výrobním strukturám:

e1 - Jakákoliv podpora strukturám musí být založena na predbežném hodnocení životaschopnosti a vyhlídek rozvoje.

e2 - Pro jednotlivé výrobce: Podpory by mohly být k dispozici pouze za urcitých podmínek, které by zahrnovaly velikost obhospodarované výmery a zpusob marketingu (výrobci by se museli zavázat plnit soubor podmínek).

e3 - Pro výrobce náležející k organizaci výrobcu: Organizace výrobcu by mely být rozhodne uprednostnovány pokud jde o pridelování financí obecne. Podpora obecné modernizace produkce, podpora modernizace poskliznových operací.

e4 - Ministerstvo zemedelství by spolu s ministerstvem financí melo vést rozhovory s investicními bankami a se subjekty v sektoru za úcelem vytvárení fondu rizikového kapitálu. Možnými príjemci by v zásade mohli být výrobci jablek a potravinárský prumysl.

f - Statistiky a jiné systémy sberu dat: Ministerstvo zemedelství musí provést vyhodnocení celého systému sberu dat. Statistiky, které jsou základním nástrojem analýzy a podkladem pro rozhodování, nesmí být zpochybnovány z hlediska jejich spolehlivosti. Toto patrne zahrnuje proces restrukturalizace regionálních odboru státní správy a program vzdelávání pro pracovníky odboru statistiky. Budoucí skupiny výrobcu se musí zavázat, že budou predávat informace o výmerách obdelávaných svými cleny a o zásobách výrobku (napr. jablek).

g - Právní otázky:

· Ve vztahu k ovocnárským a zelinárským svazum by se melo studovat vytvorení registru komercních pestitelu: Každému komercnímu pestiteli by se poskytla registracní karta. Komercními pestiteli by byli ti, jež by se zavázali k respektování norem jakosti a k realizaci svých výrobku prostrednictvím oficiálních marketingových kanálu.

· Musí se prosazovat uplatnování soucasných predpisu pro normy jakosti. Musí docházet ke snižování neformálních marketingových kanálu. Mela by se zastavit nerovná konkurence ze strany výrobcu, kterí nedodržují predpisy a brzdí komercní pestitele. Kontroly jakosti se navíc musí provádet i u navazujících tržních subjektu jako jsou velkoobchodníci a maloobchod.

· Soucasné zákony, které brání vytvárení organizací výrobcu, by se mely zmenit nebo zrušit (príklad: zákon o 5% limitu pro koncentraci produkce v jednom sektoru).

· Za úcelem postupného plnení požadavku narízení ES 2200/96 by ministerstvo zemedelství melo specifikovat, jaké právní statuty mohou výrobci používat k vytvárení organizací výrobcu.

· Možná, že je zapotrebí zákona, který by se týkal obchodních vztahu mezi dodavateli, tj. výrobci a klienty, tj. obchodníky, zvlášte velkoobchodníky, predevším s ohledem na pozdní platby a jiné platební podmínky. Dva bloky profesních svazu, které zastupují obchodníky a výrobce, by mely v této veci zahájit rozhovory, aby dohodly uspokojivejší rámec vztahu, který by byl zákonem vztažen na celou zemi.

h - Poskytování služeb výrobním strukturám

h1 - Výzkum a poradenství v oblasti pestování a zpracování. Potravinárský výzkum by se nemel týkat pouze výrobku, ale mel by zduraznovat technologický postup a ekonomický prístup, tj. snažit se soustredit na produktivitu. Výzkumné ústavy by se mely otázkami produktivity zabývat z hlediska technik pestování ovoce a zeleniny. Musí se obnovit výzkum u zeleniny.

h2 - Dokumentacní stredisko: melo by být iniciováno spolecne ministerstvem zemedelství, VÚZE a profesními svazy, tj. Ovocnárskou unií, Zelinárskou unií a SIOZ. Náklady spojené s provozem tohoto strediska by byly cástecne hrazeny subjekty pusobícími v sektoru ovoce a zeleniny. Od maloobchodníku, kterí nejsou cleny svazu, by se úcast na financování mohla také požadovat. Pokud jde o VÚZE a Výzkumný ústav ovocnárský, poskytovalo by toto stredisko odborné a ekonomické informace o sektoru ovoce a zeleniny. Pravidelne by se publikovaly tištené prehledy.

h3 - Systém tržních informací: Nový systém vytvorený VÚZE se musí posílit. Problémem k rešení je transparentnost trhu. Toto je jeden z predpokladu pro modernizaci rízení výrobních struktur.

h4 - Právní poradenské služby pro restrukturalizaci družstev a pro budoucí vytvárení organizací výrobcu.

h5 - Venkovské trhy: Státní správa by mela prehodnotit systém distribuce ve venkov-ských oblastech. To by mohlo mít za následek potrebu modernizace komercní infra-struktury jako jsou venkovské trhy. Také zde je problémem produktivita, pokud jde o kvalitu cerstvé produkce a celkové obchodní náklady.

h6 - Propagace na mezinárodních trzích: Služba zabývající se propagací by se venovala všem exportovatelným zemedelským výrobkum. Tato služba by mela být iniciována ministerstvem zemedelství, ale pro své fungování vyžaduje aktivní úcast subjektu v sektoru. Subjekty cinné v sektoru musí být postupne schopné hradit hlavní podíl provozních nákladu této služby.

i - Spolupráce se svazy: Státní správa delá dobre, když spoléhá na profesní svazy v dynamizaci výrobních struktur. Ministerstvo zemedelství by mohlo posílit vztahy se svazy tím, že na ne prevede úkol realizovat nekteré specifické úkoly jako je propagace a vytvárení skupin výrobcu.

Navíc by se mely rozšírit kontakty se Svazem importéru a exportéru cerstvého ovoce a zeleniny (SIOZ). SIOZ by mel být požádán, aby ucinil návrhy ke zlepšení komunikace o vhodnejších komercních praktikách, zvlášte ve vztahu k malým a stredne velkým obchodníkum, kterí k SIOZ patrne nepatrí. To znamená, že by v rámci vyjednaných podmínek byla SIOZ priznána úloha zástupce sektoru obchodu ovocem a zeleninou.

j - Vzhledem k vyhlídkám na integraci do EU by mel být jako oficiální kanál financování sektoru zvolen jeden orgán. Výrobci ovoce a zeleniny by meli být konzultováni pri rozhodnutích, která se týkají jejich sektoru, a meli by se podílet na inspekcích.

6.3 Zdroje

b) Intelektuální zdroje: Za úcelem posílení pracovní kapacity a efektivnosti by se mela provést reorganizace ministerstva zemedelství. Pokud jde o otázky integrace, mely by se z vlastních zdroju ministerstva zemedelství posílit pracovní skupiny. Krome toho by se na procesu modernizace sektoru ovoce a zeleniny mely aktivne podílet regionální odbory ministerstva.

c) Ve vztahu k využívání pridelovaných financí by se mely posílit kontrolní schopnosti ministerstva.

d) Príspevek profesních svazu: Ministerstvo zemedelství by melo svazum sverit alespon cást realizace programu pro zakládání organizací výrobcu a rozvoj poradenských služeb.

Rozpocet: Vytvorení programu organizací výrobcu vyžaduje zvláštní rozpoctovou položku ministerstva zemedelství. Krome toho bude s Evropskou unií pravdepodobne vyjednán financní balík (predvstupní fondy), v nemž budou uvedeny prídely na jednotlivé sektory zemedelské výroby. Cást techto prostredku bude muset být pridelena na sektor ovoce a zeleniny.

(preklad Dr. Ing. Tomáš Turecki)

___________________________________________________________________________

Evropská integrace - Ovocnárství, vinohradnictví, zelinárství, bramborárství, okrasné zahradnictví, vcelarství, hedvábnictví, koreninové a lécivé rostliny, cerstvé a zpracované výrobky, vinarství - Informacní obežník

Vydává: Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu a brambory a Pracovní skupina pro víno,

Odbor evropské integrace, MZeCR, Tešnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce: Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812965, e-mail Zika @ mze.cz

Doc. Ing. Jirí Hodis, CSc. 02/21812170, fax 02/21812965 (vinarství)

Pro vnitrní potrebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu a brambory, Pracovní skupiny pro víno a další zájemce