Evropská integrace Ovocnářství-Vinohradnictví 4/1998

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁRSTVÍ-VINOHRADNICTVÍ-ZELINÁRSTVÍ BRAMBORÁRSTVÍ-

OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VCELARSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ

KORENINOVÉ A LÉCIVÉ ROSTLINY

CERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINARSTVÍ

Rocník: 2 Císlo: 4 30.3.1998

MISE PHARE V CR:

PREDBEŽNÉ ZÁVERY K PROJEKTU:

" ANALÝZA A PORADENSTVÍ K VLIVU PRIPOJENÍ CR K EU NA SEKTOR OVOCE A ZELENINY"

AUTOR : JEAN-JACQUES SGARAVIZZI, expert PHARE, BDPA a FOOD PROCESSING - MARKETING", PARÍŽ, FRANCIE

Od 1. prosince 1997 pusobila, na pozvání Mze CR, v naší pracovní skupine mise PHARE, jejímž smyslem byla "Analýza a poradenství k vlivu (dopadu) pripojení CR k EU na sektor ovoce a zeleniny". Jediným konzultantem mise byl pan Jean - Jacques Sgaravizzi, expert PHARE, firmy BDPA a firmy FOOD PROCESSING - MARKETING z Paríže.

Pan Sgaravizzi intenzivne pracoval v CR 3 týdny v prosinci 1997 a 3 týdny v únoru a breznu 1998. V prubehu techto období jsme panu Sgaravizzimu poskytli dostupné podklady, tabulky, zajistili potrebné konzultace, tlumocení, odborné návštevy do výrobních podniku, skladu a velkoobchodních tržnic. Pan Sgaravizzi krome toho úzce spolupracoval s odborníky, které si sám vybral : Panem Jaroslavem Muškou, predsedou Ovocnárské unie Ceské republiky, panem Ing. Jaroslavem Bartošem, Csc., tajemníkem Zelinárské unie Cech a Moravy a panem Ing. Karlem Rybárem, výkonným reditelem Zájmového sdružení právnických osob konzervárenského a lihovarského prumyslu.

V prubehu svého pobytu pan Sgaravizzi pronesl tri vetší odborné prednášky:

- na schuzi ovocnáru k zakládání pestitelských odbytových organizací v Dolanech v prosinci 1997,

- na Zelinárských dnech v Olomouci dne 4.2.1998,

- na seminári Mze CR v Praze dne 26.2.1998.

V tomto císle EI zverejnujeme 1. cást predbežných záveru pana Sgaravizziho a budeme vdecni za prípadné pripomínky. V soucasné dobe pan Sgaravizzi dokoncuje záverecnou práci, kterou namnožíme a rozešleme clenum pracovní skupiny k záverecným pripomínkám a diskusi.

Profesní a ekonomická organizace výrobcu

1. Požadavek

Setkání s predstaviteli ministerstva zemedelství a odborníky konaná behem prvního týdne mise na ministerstvu ukazují na výrazné nedostatky jak pokud jde o profesní zastoupení tak pokud jde o ekonomickou organizovanost na úrovni výrobcu. Toto je prekážka, která brzdí pokusy modernizovat výrobní strukturu v sektoru ovoce a zeleniny.

2. Úvodní poznámky

Profesní organizace pestitelu ovoce a zeleniny se zdá být príliš slabá na to, aby byla v postavení, kdyby se mohla aktivne a efektivne podílet na budoucích debatách týkajících se predvstupních jednání. Vazby na ministerstvo zemedelství a jeho regionálními odbory jsou stále príliš úzké. I když je dobré, že ministerstvo zemedelství rychle zachycuje pocity sektoru, na profesní strane dochází k príliš velkému spoléhání na informace a kroky podnikané ministerstvem. Profesní organizace se ješte nenachází v postavení, kdyby mela silnou pozici pri predkládání návrhu týkajících se toho, co si myslí, že je vhodné podniknout v sektoru cerstvého ovoce a zeleniny. Pro ministerstvo zemedelství je také duležité, aby jeho politika týkající se predvstupního období byla subjekty v sektoru chápána a dokonce podporována.

Z ekonomického hlediska tyto sektory trpí radou slabin, které již byly zdurazneny v predchozích zprávách. Hlavními z techto slabin jsou:

a) v dusledku problému na úrovni výroby a poskliznového zpracování vyrábená produkce casto neodpovídá požadavkum maloobchodu a spotrebitelu,

b) balení je príliš základní, nevyhovuje pro zacházení s výrobky v dalších stadiích marketingu a zpracování,

c) neefektivní tržní informace,

d) nedostatek marketingových dovedností na strane výrobcu.

Strukturální problémy v Ceské republice cástecne vyplývají z distribuce pudy, v rámci které se napr. 43 % plochy zeleniny nachází ve vlastnictví malých zemedelcu. Pokud jde o ovoce a zeleninu, soucasný systém družstev ze zabývá výrobou a má málo do cinení s marketingem. Družstvum zustala ve velké míre zachována zarízení pro poskliznovou manipulaci a skladování. Tato zarízení jsou v soucasnosti nedostatecne využívána. Podle údaju z roku 1995 se družstva na komercní produkci zeleniny podílela ze 44 %, obchodní spolecnosti ze 30 % a soukromí zemedelci ze 21 %. Pokud jde o ovoce, pripadá na družstva 21 % intenzivních ovocných sadu.

Podle narízení ES c. 2200/96 a ES c. 412/97 není pro vytvorení skupiny výrobcu právní statut duležitý. Aby mohla být skupina výrobcu uznána, je treba zvážit radu kritérií, ke kterým patrí:

- pocet výrobcu, kterí se dohromady spojí a obrat: 40 výrobcu a 1,5 milionu ECU nebo 15 výrobcu a 2,5 milionu ECU nebo 5 výrobcu a 3 miliony ECU,

- za úcelem vytvorení skupiny výrobcu se muže s výrobci spojit obchodník (nebo obchodníci) pod podmínkou, že podíl výrobcu není nižší než 75 %.

Narízení EU ponechávají urcitou flexibilitu pro prijetí vhodných opatrení, která by zohlednovala místní podmínky v zemích EU.

3. Výsledky analýzy

Aby výrobci mohli vedle ministerstva zemedelství hrát normální úlohu v rámci budoucích jednání, musí si plne uvedomovat, co je v sázce: Silnejší profesní organizace jim umožní, aby byli uznáváni jako spolehlivý partner, pokud budou schopni jasne vyjadrovat své stanovisko v souladu se strategií prijatou všemi výrobci. Pokud jde o potrebnou ekonomickou organizovanost, musí si výrobci navíc urcit, kde jsou jejich zájmy. Napred by meli vzít v úvahu rozdíl mezi organizacemi výrobcu, které jsou široce rozšíreny nejen v zemích EU, ale ve všech zemích sveta, kde je zemedelství významné, a rigidní zemedelskou strukturou v rámci predchozího družstevního systému. Výrobci by nemeli a priori odmítat novou ekonomickou organizovanost na základe argumentu vztahujících se k minulosti.

3.1. Pripomenutí úlohy profesních organizací

Profesní organizace zastupuje zájmy výrobcu týkající se v našem prípade výroby ovoce a zeleniny. Tato profesní reprezentace musí vypracovat svou vlastní politiku a seznámit s ní své vlastní cleny, vládní orgány a ostatní subjekty zapojené v sektoru ovoce a zeleniny, predevším velko- a maloobchodníky. Nezbytným predpokladem je, aby byl pri jednání k dispozici úplný soubor argumentu kdykoliv to bude zapotrebí. Profesní organizace jsou také nezbytné pro ministerstvo zemedelství a vládní orgány jako mluvcí výrobcu. Prenos informaci je v tomto prípade ve skutecnosti dvousmerný - ministerstvo získává podnety od výrobcu a zároven dochází k prenosu informací z ministerstva na výrobce. Profesní svazy usmernují požadavky vycházející z jejich clenské základny, vyjasnují jejich vyjádrení a co možná nejvíce predchází zmatkum mezi cleny.

V soucasném období by se profesní svazy mely aktivne zapojit do debaty o predvstupních otázkách. Ministerstvo zemedelství od nich nepochybne potrebuje návrhy. Profesní svazy by mely navázat vztahy s COPA COCEGA, evropským orgánem zastupujícím zájmy pestitelu a družstev v Bruselu, aby získaly nezávislý zdroj informací a mohly si utvorit svuj vlastní názor.

Návrhy vycházející od profesních organizací výrobcu by se mimo jiné mely týkat následujících témat:

- Poradenství/vzdelávání - výzkum a šírení informací o pestitelských postupech.

- Výzkum v oblasti skladování, balení a konzervacních technik až do maloobchodní fáze.

- Požadavky na investice do výroby a poskliznové manipulace.

- Vzdelávání v oblasti rízení a marketingu.

- Vývoj situace na trhu, atd.

3.2. Úloha ekonomické organizovanosti výrobcu

Nové narízení EU vyhrazuje marketingovým organizacím výrobcu vetší úlohu než dríve. Na základe souboru podmínek se mohou obrátit na tzv. "provozní fondy", které mohou poskytnout až 50 % prostredku potrebných k realizaci cinností, ze kterých prevážne sestává provozní program:

- zlepšování hodnoty výrobku, pro než byla organizace výrobcu uznána,

- vypracování programování výroby a jeho uzpusobení poptávce,

- zlepšování kvality výrobku,

- podpora koncentrace nabídky výrobku a marketingu,

- snižování výrobních nákladu,

- stimulování stabilnejších cen produkce,

- péce o otázky životního prostredí.

Organizace výrobcu jsou potrebné:

- k vypracování akcního plánu pro rozvoj aktivity pro každou sklizen a pro dlouhodobou strategii,

- k odhadnutí financních prostredku potrebných k zvládnutí cílu zminovaných v akcním plánu,

- k usmernování prostredku z vnejších zdroju (od vlády a pozdeji, co možná nejdríve, od Evropské komise),

- ke zvyšování jednotlivých výrobních dovedností a k homogenizaci pestitelských technik, aby se na trh dostávaly pouze kvalitní výrobky,

- k centralizaci požadavku na modernizaci výrobních a marketingových technik, od nichž by bylo možné ocekávat vyšší produktivitu na obou stranách, u produkce i odbytu.

Od vytvorení organizace výrobcu mohou výrobci ocekávat úspory vyplývající z vyššího stupne koncentrace a tím pádem vyšší produktivitu a lepší péci o cerstvou produkci až po dodání zákazníkum:

- Poskliznová manipulace, trídení, balení a doprava jsou organizovány dohromady, což umožnuje nabízet výrobky homogenizované podle kvality.

- Marketing je také centralizován. Provádí-li se profesionálním zpusobem (což je otázka výberu správných lidí pro tento úcel), lze ocekávat lepší ceny a stabilní dodávky na základe kampanových programu.

- Je usnadneno získání plateb za produkci. Organizace výrobcu muže dokonce vytvorit svuj vlastní systém garancí proti možnému neplacení ze strany klientu, což pro jednotlivé zemedelce není možné.

- Príslušnost k marketingové organizaci muže výrobci usnadnit prístup k bankovním úverum.

Když jsou komercní síly dobre identifikovány muže tržní mechanismus hrát svou úlohu a konkurence se muže stát realitou. Na makroekonomické úrovni podnikají organizace výrobcu obecne kroky smerující ke snazšímu zlepšení tržní rovnováhy. Krome toho muže dojít ke zlepšení pruhlednosti trhu. Tržní ceny se samozrejme utvárejí snáze, jsou-li producentské subjekty velké. Šírení tržních informací se také muže urychlit. Asociovaní výrobci mohou lépe využívat tržních príležitostí, zatímco jako jednotlivci se nenacházejí v príhodném postavení pro marketingovou hru.

Pokud jde o ceský sektor ovoce a zeleniny a s ohledem na to, co bylo receno výše, je naléhavé zabývat se organizacemi výrobcu, aby se odzkoušely podmínky fungování, vyjasnily požadavky na vzdelávání, marketingovou pomoc, investice. Tento systém by se mel stabilizovat a zacít dobre fungovat, aby se usnadnil prístup k úverum podporovaným Podpurným a garancním rolnickým a lesnickým fondem a jejich efektivnejší využití a po potrebných rozhodnutích také prístup k predvstupním fondum. Významným problémem jsou zarízení pro poskliznovou manipulaci a skladování. Kapacity casto nejsou plne využívány. Mela by se vyzkoušet rešení, která by nezpochybnovala vlastnictví techto zarízení.

Závery a doporucení

1 - Ocekávání od postupného zavádení organizací výrobcu

- Skupiny výrobcu by lépe zohlednovaly problém pridelování pudy na plodiny v ruzných výrobních oblastech s ohledem na kvalitu pud, podnebí a zavlažování.

- Následování skupin výrobcu by bylo prínosem pro celkovou produktivitu a konkurenci.

- Z ocekávané rostoucí ziskovosti produkce by mela postupne rust investicní schopnost.

- Posilování marketingové pozice výrobcu by melo vést k prehodnocení profesních a ekonomických vztahu. Do jisté míry by to mohlo primet velkoobchodníky a obchodníky ke zmene jejich strategie vuci výrobcum. Tyto zmeny by se mohly mimo jiné týkat investic za úcelem modernizace manipulacních zarízení (prevážne balíren a skladu).

2 - Informacní kampan

Mezi výrobci musí být provedena informacní kampan:

- aby si uvedomili, co sebou prináší nezbytný proces modernizace zemedelství,

- aby mohli pochopit, jaká úloha se ocekává od skutecne reprezentativní profesní asociace,

- aby pochopili, že skupiny výrobcu jsou zásadní pro ekonomickou organizaci výroby. Také si musí uvedomit, že je v jejich ekonomickém zájmu organizace výrobcu podporovat.

Tato kampan by se mela zorganizovat ve dvou fázích:

- Seminár za úcasti predních predstavitelu ceského sektoru výroby ovoce a zeleniny. Melo by se jednat o úcastníky, kterí jsou cleny soucasné profesní organizace (Ovocnárská a Zelinárská unie) a o úcastníky zastupující soucasné hlavní hospodárské struktury v tomto odvetví, at už soukromé ci nikoliv. Predstavitelé regionální zemedelské správy by se meli tohoto semináre také úcastnit.

- Prední predstavitelé výrobcu na místní úrovni by potom meli organizovat série setkání s výrobci v regionech.

3 - Jak organizovat organizace výrobcu

Prísne ceské skupiny výrobcu

- Skupina výrobcu by mela seskupovat výrobce, kterí sdílejí stejný prístup k budoucnosti pokud jde o rízení a marketing. Produkce ovoce a zeleniny vyrábená cleny skupiny by mela být relativne homogenní, aby se usnadnila technická podpora poskytovaná organizací (prímo nebo z vnejších zdroju) a také marketing výrobku. Mohlo by se vyzkoušet vytvárení organizací výrobcu ze soucasných družstev.

- Je nezbytné, aby existovalo schopné rídící jádro, které by se venovalo administrativním, technickým, financním a marketingovým otázkám. Prvním cílem skupiny výrobcu je ujistit se o ziskovosti nové struktury. V porovnání se stavem, kdy skupina výrobcu neexistovala, musí být náklady vzniklé v dusledku existence této struktury prinejmenším pokryty výnosy ze zvýšeného odbytu.

- Skupina výrobcu by mela mít k dispozici poskliznové zarízení a to v prímém vlastnictví nebo v dlouhodobém pronájmu. Muže být zapotrebí dalších investic (do výrobních a poskliznových technik) s podmínkou, že predem bude existovat podnikatelský plán.

Na národní úrovni by se mela vypracovat celková inventura poskliznových zarízení pro ovoce a zeleninu (kapacita, stav zarízení). Aby se poskliznová zarízení náležející družstvum stala ziskovými, je vhodné, aby se v prípade neúplného využití zprístupnila neclenum družstva. V tomto smeru by balicí a skladovací zarízení mela získat vhodný právní statut, který by je transformoval na dcerinné firmy družstev. Úcelem této procedury by na jedné strane bylo usnadnit prístup k temto zarízením a také umožnit vnejší investice po jejich kapitálovém otevrení.

Preshranicní skupiny výrobcu

Narízení EU podporuje vytvárení preshranicních skupin výrobcu zvýšeným podílem financí EU na provozním fondu (60 % místo 50 %).

Výrobci v Ceské republice musí zjistit, zda by existovaly príležitosti pro vytvárení skupin výrobcu napr. s Rakušany a to v sektoru ovoce, predevším jablek.

Dopad vstupu na sektory ovoce a zeleniny

Cást 1: Komercní požadavky

1. Požadavek

Na žádost vedoucí negociacního týmu paní Hadové byla pripravena syntéza týkající se dopadu integrace do EU na ceský sektor ovoce a zeleniny a otázek s tím souvisejících. Ta je rozdelena do dvou cástí: První je zamerena na komercní aspekty týkající se požadavku na samotnou produkci a tržní subjekty. Pokud jde o marketing, zustaly by dusledky pro podnikání v sektoru ovoce a zeleniny približne stejné i kdyby se Ceská republika do EU integrovat nechtela. Druhá cást je zamerena na tržní mechanismus a acquis communautaire, jež by mely být Ceskou republikou zapracovány. Možný dopad je analyzován a záverem jsou poskytnuta následná doporucení.

2. Úvodní poznámky

2.1. Rízení trhu a komercní realita

Z komercního hlediska vstup do EU pro ceské výrobce znamená, že musí akcelerovat tempo restrukturalizace, ale nemení se tím cíl, kterým je aktivne prispívat ke komercním tokum výrobku v Evrope.

Globalizace trhu je dozajista vetší realitou pro ovoce a zeleninu než pro jiné komodity. To je patrne v dusledku jejich menšího významu pokud jde o výživu a potravinovou bezpecnost. Behem mezinárodních jednání bývá sektor ovoce a zeleniny navíc casto používán jako smenný prostredek k dosažení celkové shody u strategických výrobku.

Tržní mechanismy jsou u ovoce a zeleniny v EU mnohem menším omezením než v prípade obilovin, olejnin, mléka a hovezího masa. V dusledku toho musí subjekty, které se nacházejí na pocátku marketingového retezce (predevším výrobci), znát hlavní aspekty podnikání v sektoru ovoce a zeleniny a snažit se vyrovnat s komercními požadavky svých klientu (predevším velko- a maloobchodníku), které bývají stejné, at už se jedná o kteroukoliv zemi. Jedná se zde o dostupnost technických a tržních informací, praktické vzdelání, úcelnost poskliznových nástroju a marketingovou organizaci dohromady.

Státní správa, která nemuže nahrazovat subjekty trhu, by však mela vytváret prostredí, jež by podnecovalo zvyšování produktivity a do jisté míry stimulovalo profesní organizaci.

2.2. Odvetví ovoce a zeleniny v Evropské unii

2.2.1. Evropské produkce a zdroje mimo EU

Výrobní základny v EU: se stávají stále více specializovanými. Hlavními preshranicními výrobními základnami jsou približne:

* Jih a jihovýchod Španelska: Peckovité ovoce, citrusy, drobné ovoce a zelenina.

* Rhône Alpes - Provence - Languedoc-Roussillon (jihovýchodní Francie) a Katalánsko (severovýchodní Španelsko): Peckovité ovoce, jablka, zelenina.

* Provence (jihovýchodní Francie) - Lombardie (severní Itálie) - jižní Tyrolsko (Rakousko): Jablka-hrušky.

* Emilia Romagna (Itálie): Ovoce (peckové) a zelenina. Cetné podniky na zpracování rajcat

* Kalábrie a Sicílie (Itálie): Ovoce (hroznové víno, citrusy).

* Jihozápadní Francie: Ovoce a zelenina.

* Centrální Francie: Jablka.

* Bretan (Francie): Zelenina.

* Recko: Peckové ovoce - zelenina.

* Severní Francie - Nizozemí a Belgie: Cekanka - zelenina na zpracování.

* Nizozemí a Belgie: Zelenina - jablka

* Výroba v zelených pásech kolem významných mestských oblastí muže být u nekterých výrobku, jako je listová zelenina, znacná. Jedná se predevším o výrobky, u nichž je cerstvost nezbytným predpokladem pro nalezení odbytu.

U rajcat, která jsou hlavním druhem cerstvé zeleniny konzumovaným v Evrope, je zaznamenáván pohyb ze severu na jih, predevším do Španelska, což je dáno nižšími výrobními náklady a klimatickými podmínkami. Španelská produkce rajcat je doplnována dodávkami z Kanárských ostrovu prímo do severoevropských prístavu, predevším Rotterdamu, odkud jsou distribuována dále.

- Mimoevropské zdroje

· S vetšinou zemí na jižním a východním pobreží Stredozemního more, které produkují ovoce a zeleninu, již EU podepsala asociacní dohody nebo se k tomu pripravuje. To znamená kvóty s volným prístupem a vstupní ceny: Maroko, Tunisko, Egypt, Izrael, Kypr, Turecko.

· Ze strední a východní Evropy: nekteré druhy zeleniny, jako treba cibule a cervené ovoce jako jahody nalezly odbyt na trzích EU, predevším ke zpracování.

· Mimosezónní výrobky, exotické druhy a banány: V prípade dovozu do EU se jedná predevším o ovoce, i když dovozy zeleniny jako je chrest, fazole, apod. (ze zdroju v USA, Jižní Americe, Africe) se také podílejí na zásobování trhu EU. Exotické produkty pocházejí predevším z Afriky a Ameriky (Mexiko, strední a jižní Amerika). USA zásobují trh EU grapefruity, zatímco mimosezónní dodávky citrusu pocházejí ze zemí jižní hemisféry (jižní Afrika, Jižní Amerika). Pokud jde o banány, nový režim EU, který zavedl opatrení, jež do jisté míry uprednostnují produkci ze zámorských teritorií a zemí ACP (Afrika, Karibik a Pacifické ostrovy), byl panelem WTO nedávno zavržen takovým zpusobem, že se nyní musí hledat nové prístupy.

2.2.2. Subjekty navazující na prvovýrobu

· Výroba konecných výrobku, tj. pripravených k dodání do maloobchodu: (operace: cištení, trídení, klasifikace a balení, plus doprava : provádejí dostatecne velcí výrobci, družstva, soukromí dopravci).

· Velkoobchodníci: rozdelování pred dodávkami do maloobchodu nebo na mestské trhy. Podílejí se na doplnkovém zásobování supermarketu.

· Dovozci: Zásobují velkoobchodníky a obchodní retezce. Obchodní retezce mají tendenci dovážet si samostatne hromadné výrobky (citrusy, ovoce, atd.). Je zde trend ke koncentraci podnikání a vytvárení velkých distribucních spolecností pro dovoz a velkoobchod.

· Maloobchodníci: V severních zemích EU se obchodní retezce podílejí na celkovém prodeji ovoce a zeleniny spotrebitelum z 50 až 80 %. V jižních zemích EU tento podíl stabilne roste ze soucasných 30-40 %. Obrovské nadnárodní maloobchodní distribucní retezce mají obrovskou kupní sílu. Nové narízení EU 2200 se snaží v tomto nevyrovnaném obchodním vztahu dále podporit výrobce.

Tato struktura distribuce se muže v ruzných zemích ponekud lišit, ale obecne platí všude.

2.3. Faktory konkurenceschopnosti, z nichž sestává komparativní výhoda

Dodavatelé, kterí mohou nabídnout velké objemy, pravidelné dodávky výrobku dobré kvality spolu s nemennými cenami po urcité období jsou z obchodního hlediska rozhodne v silném obchodním postavení vuci hlavním klientum, kterými jsou ústrední nákupní orgány obchodních retezcu. V takovém prípade jsou ceny pro nákupcí až druhotným hlediskem ve škále faktoru rozhodujících a nákupu. Nizozemská produkce napr. dobre reaguje na tyto požadavky trhu a to tím více, že marketingové struktury výrobcu v odbytových procedurách precházejí od predchozího systému aukcí.

Objemy a schopnost pravidelných dodávek: Toto je pro nákupcí obchodních retezcu hlavní faktor pri rozhodování o nákupu. Pravidelnost pro ne také znamená, že dodavatelé musí opakovane dodávat výrobky vyrovnané jakosti, homogenne roztrídené a prezentované. Pokud výrobky nevyhovují temto hlavním požadavkum, které odpovídají masovému nákupu, musí jít k velkoobchodníkum nebo musí vyhovovat specifickým trhum (tržním nikám).

Ceny: Konkurenceschopnost výrobku je v procesu prodeje smesí faktoru, ke kterým patrí ceny. Cena je casto druhotným faktorem, jsou-li ostatní podmínky v souladu s požadavky kupujícího. Konkurenceschopnost se také casto vztahuje ke schopnosti dodavatele zavázat se k pevné cene na týdenní nebo desetidenní období. Na strane dodavatele tento požadavek znamená schopnost dobré organizace marketingu a rízení.

Kvalita: Základní zohlednovaný údaj: V situaci, kdy jsou trhy trvale nadmerne zásobeny cerstvou produkcí mohou odbyt nalézt jen nejlepší výrobky. Pestování výrobku nedostatecné kvality se stává stále méne ziskovým. Pestitelé si musí uvedomit, že kvalita je smesí obchodní kvality (vizuální : výrobek a balení) a zdravotní kvality (hlavne rezidua pesticidu).

Marketingová schopnost: Služba klientovi je jednoznacne soucástí celkového hodnocení profesionality dodavatelského subjektu. U všech výše uvedených faktoru musí být dodavatel schopen mobilizovat své vlastní zdroje a kontrolovat zda se úcinne používají postupy, které znamenají, že konecné výrobky jsou vhodné pro trh. Spolehlivý systém tržních informací je základním nástrojem, jež musí být k dispozici pro potreby rízení obchodu. Vzhledem k poznámkám ucineným ve drívejších zprávách o problematické transparentnosti trhu je v Ceské republice stále potreba vyvinout v této oblasti urcité úsilí.

3. Výsledky analýzy

3.1. Dopad na ceské sektory ovoce a zeleniny

· Pokud jde o objem a hodnotu produkce nejsou sektory ovoce a zeleniny hlavními zemedelskými odvetvími v Ceské republice. Podíl techto produktu v každodenní diete je však významný. Spotrební požadavky musí být cástecne kryty dovozy. Tyto sektory celí obchodnímu deficitu a to i po odectení vlivu mimosezónních výrobku, exotických plodu a banánu. Prevládající agroklimatické podmínky v Ceské republice a profesionální schopnosti naznacují, že prinejmenším u nekterých výrobku by bylo možné tento obchodní deficit prekonat.

· Je patrne zapotrebí sestavit plán využívání pudy. Nekteré poznámky uvádené dríve naznacují, že nekdy se puda užívaná pro pestování ovoce a zeleniny pro tyto plodiny nehodí. Tento plán by pomohl objasnit, kde presne se nacházejí komparativní výhody ceského zemedelství.

· Ovoce a zelenina se pestují všude a jejich produkcí se zabývají všechny typu pestitelu, profesionálních i jiných. Soucasná vysoká spotreba vlastní produkce ovoce a zeleniny nebrání jejich nakupování v obchodech. Kvalita prodávané produkce však musí být vyšší než kvalita produkce z rodinných zahrad.

· Nebudou-li ceské výrobky odpovídat ocekáváním spotrebitelu, mohou pres pravdepodobné cenové rozdíly ztrácet postavení vuci zahranicním výrobkum. To platí o to více, že naplnování poptávky lidí s nižší kupní silou vede k cenám, jež pro výrobce znamenají ztrátu.

· Tento trend bude ocekáván a dále prenášen prostrednictvím stále rostoucích obchodních retezcu. To bude platit o to více, že tyto mají svá vlastní nákupní kritéria, jež byla strucne popsána v bode 2.3.

3.2. Co sebou prináší vstup do EU pro sektory ovoce a zeleniny

· Riziko marginalizace je pro ceské ovoce a zeleninu jednoznacne duležitým problémem. Zanedbání provedení potrebných úprav výrobních struktur by mohlo vést k dalšímu snížení produkce. Vzhledem k tomu, že produkce ovoce a zeleniny je nárocná na pracovní sílu, byly by dusledky závažné nejen pro obchodní deficit, ale také pro zamestnanost na venkove.

· Na druhou stranu, alternativou je využít zemepisného umístení Ceské republiky v srdci Evropy. Krome domácího trhu se v blízkosti nacházejí další potenciální trhy: jih Polska, východ Nemecka a sever Rakouska. Zpracovatelský prumysl by navíc mohl využít nekterých predností prvovýroby, predevším velkých výmer nekterých výrobku jako je hrách, mrkev, apod. Príležitosti existují i pro další výrobky jako je sladká kukurice (cerstvá nebo zpracovaná), opet pod podmínkou, že výrobky budou odpovídat požadavkum trhu.

Závery a doporucení

Tato cást analýzy se týká predevším profesionálu. Stejne jako státní správa by si meli rychle uvedomit, co je ve hre. Nemeli by se stáhnout na domácí trh, který bude stále méne príznivý pro domácí produkci nebude-li tato dostatecná. Nemeli by se také soustredit pouze na tradicní distribucní okruhy jako jsou velkoobchodníci a dále malí maloobchodníci, kterí budou pravdepodobne stejne jako v západoevropských zemích ztrácet na významu.

Distribuce v cláncích retezce navazujících na prvovýrobu je motorem celého odvetví ovoce a zeleniny. Výrobci musí hledat jak vytváret dobré profesionální vztahy se subjekty navazujícími na prvovýrobu a naopak. Meziprofesní diskuse se mohou aktivne podílet na celkovém rízení trhu, nejde-li se pro tento úcel vhodná aréna. V zásade by melo docházet k výmene informací o vývoji na trhu.

Statistiky ukazují, že v soucasnosti existuje velká konkurence se zahranicními zdroji cerstvé produkce. To ponechává jen málo casu na podniknutí odpovídajících opatrení, která by zastavila ztrátu marketingového postavení. Vytvorení vhodného ekonomického prostredí, tj. efektivní celková organizace marketingu, by melo pravdepodobne predcházet diskusi o dostupnosti financních prostredku pro potrebnou modernizaci výrobních nástroju. Skupiny výrobcu predstavují v zemích EU základ organizace marketingu na úrovni prvovýroby, což platí ješte více od 1. ledna 1997, kdy vstoupilo v platnost nové narízení EU c. 2200.

Dopad vstupu na sektory ovoce a zeleniny

Cást 2: Omezení a príležitosti vyplývající z integrace pravidel EU

pro ceské sektory ovoce a zeleniny

1. Požadavek

Na žádost vedoucí negociacního týmu paní Hadové byla pripravena syntéza týkající se dopadu integrace do EU na ceský sektor ovoce a zeleniny. Ta je rozdelena do dvou cástí: První je zamerena na komercní aspekty týkající se požadavku na samotnou produkci a tržní subjekty. Druhá cást je zamerena na tržní mechanismy a acquis communautaire, jež by mely být Ceskou republikou zapracovány. Možný dopad je analyzován a záverem jsou poskytnuta následná doporucení.

2. Úvodní poznámky

2.1. Ovoce a zelenina v SZP

Reforma SZP (Spolecné zemedelské politiky) z roku 1992, která zduraznila nové priority evropského zemedelství, mela za cíl:

· vyrovnat se se závazky prijatými v rámci GATT pro šestileté období

· napravit deformace vytvorené predchozím režimem SZP, který vedl k trvalé nadprodukci potravin s následným financováním zásob, nedostatecnou kvalitou ve vztahu k novým ocekáváním spotrebitelu, financní podporou vývozu, atd.

· snížit podíl SZP na rozpoctu EU

Tato kritéria také prevládají v reforme spolecné organizace trhu pro ovoce a zeleninu z roku 1996, která vstoupila v platnost 1. ledna 1997. Od výrobcu se požaduje, aby se soustredili na snižování výrobních nákladu, vyšší kvalitu výrobku a na techniky, jež by byly šetrnejší k životnímu prostredí. V dosahování vytycených celkových cílu spoléhá spolecná organizace trhu hlavne na organizace výrobcu. Pokud jde o opakující se problém stahování produkce z trhu, má nový systém snížit celkové náklady v rámci predchozího systému a hlavne primet výrobce, aby byli odpovednejší. Príloha II narízení ES 2200/96 stanoví, že podle situace na trhu se budou objemy schváleného stahování ovoce a zeleniny z trhu behem následujících šesti sezón snižovat (snižovat se bude procentický podíl stahované produkce na celkové komercní produkci). Krome toho by mela hodnota financního odškodnení poskytovaného Spolecenstvím za stahování z trhu poklesnout behem stejného období o 25 %.

2.2. Základní diagnóza sektoru ovoce a zeleniny

Diagnóza slabin a predností produkce ovoce a zeleniny byla vypracována na základe predchozích analýz a diskusí s odborníky a predstaviteli ministerstva zemedelství. Naznacuje, že slabin výrobcu je mnoho, ale že mohou využít také nekterých predností.

Vzhledem k:

· úsilí, jež musí výrobci stále ješte vyvinout, aby dosáhli cílu procesu modernizace,

· harmonogramu predvstupních vyjednávání,

· úloze ministerstva zemedelství ve stimulování opatrení politiky a coby arbitra mezi profesními skupinami

· nezbytnosti vyhnout se možnému zneužívání dominantního obchodního postavení, které muže nespravedlive brzdit ekonomický rozvoj výrobcu (výrobci jsou v soucasnosti ve velmi nepríznivém obchodním postavení vuci velkoobchodníkum).

by mela být podpora ministerstva zemedelství poskytována výrobcum.

Prednosti:

Nízká cena pracovní síly.

Velcí výrobci mohou teoreticky podniknout rychlá opatrení ke zlepšení pestitelských technik, pod podmínkou, že to bude konzistentní s marketingovou strategií.

Družstva a velcí soukromí pestitelé jsou potenciálne významnými obchodními silami, které by mohly vést ke sdružení výrobcu

Lze identifikovat prední výrobky: cibule, zelí, jablka, merunky, broskve, višne

Relativne hustá sít obchodních subjektu (velkoobchodníci, ruzné typy maloobchodu)

Probíhají opatrení na obnovu sadu, která ukazují zájem o požadavky trhu

Pocínaje 1. lednem 1998 vstoupí v platnost nový balík potravinových provádecích vyhlášek. Ukoncí regulatorní nejistotu.

Spotreba cerstvého ovoce a zeleniny je relativne vysoká. Potenciál pro marketing je tedy znacný.

Slabiny:

Pestitelské techniky vyžadují zlepšení. Nízké výnosy a produktivita. Je zapotrebí lepšího hospodarení se sady

Je zapotrebí investic do zavlažování a kultivacního a skliznového vybavení

Systémy výzkumu, poradenství a šírení informací jsou nevhodné. Dusledky pro kvalitu výrobku.

Nedostatecné podmínky v poskliznové manipulaci: trídení, klasifikace, balení a skladování. Dusledky pro kvalitu

Nedostatek ochoty výrobcu ke sdružování za úcelem spolecného marketingu. Obecne nedostatecná marketingová schopnost.

Objemy hlavních výrobku klesají, což ovlivnuje celkovou marketingovou produktivitu.

Nedostatecné vývozní dovednosti a nedostatecné garancní zajištení vývozu.

Nerovnováha obchodních sil ve prospech subjektu navazujících na prvovýrobu. Nespravedlivé platební podmínky.

Slabá efektivnost šírení tržních informací. Slabá transparentnost trhu.

Slabá profesní organizace

Existují další duvody pro arbitrážní úlohu ministerstva zemedelství. Ziskovost zemedelské prvovýroby je v porovnání s navazujícími aktivitami a zvlášte velkoobchodem rozhodne malá. Podobne jako pro jiné komodity se pridaná hodnota pro ovoce a zeleninu soustredí v distribucních stadiích. Všechny tyto faktory snižují schopnost investovat na úrovni prvovýroby, což brzdí proces modernizace.

3. Výsledky analýzy

Analýzu dopadu vstupu Ceské republiky do EU na sektory ovoce a zeleniny je treba rozdelit na ruzné oblasti:

- Regulatorní prostredí

- Administrativní prostredí

- Stav hospodárských struktur a investicní požadavky

- Bránení narušení trhu

3.1. Regulatorní prostredí

3.1.1. Právní rámec

- Kvalita a nezávadnost potravin

Pro ceskou legislativu týkající se ovoce a zeleniny je treba, aby se vyrovnala s legislativou EU, která je restriktivnejší. Ceská legislativa potom bude muset být novelizována tak casto, jak to bude potrebné. Pro potreby marketingu uvnitr a vne Ceské republiky musí cerstvá produkce prinejmenším splnovat opatrení v oblasti nezávadnosti potravin, která se v zásade opírají o normy jakosti a fytosanitární predpisy. Pokud jde o normy, ceské predpisy odpovídají normám jakosti OSN/EEC. Ješte stále mnoho musí být vykonáno pro plnení norem EU. Ceský zákon c. 110, který vstoupil v platnost 1. zárí 1997 se týká všech potravinových výrobku pokud jde o plnení norem na všech úrovních distribuce. Brzy mají vstoupit v platnost predpisy týkající se reziduí a hygieny potravinárských výrobku. Problematika reziduí pesticidu a hnojiv se týká nejen techto výrobku, ale také spodní vody.

- Organizace výrobcu

Na základe modelu narízení ES 2200/96 by mel být pripraven zvláštní predpis, který by se týkal systému organizace výrobcu. Úcelem je poskytnout stimul novým skupinám výrobcu pro marketing a propagaci cerstvého ovoce a zeleniny. V tomto predpisu by byly definovány obecné a specifické cíle spolu se souborem podmínek, které by mely skupiny výrobcu splnovat, aby od ministerstva zemedelství nebo díky nemu získaly možnou podporu/pomoc (nebo pruvodní opatrení). Mely by být posouzeny instrukce pro poskytování garancí a dotací z Podpurného a garancního rolnického a lesnického fondu, aby odpovídaly novému rámci organizací výrobcu.

Za úcelem uprednostnení vyšší celkové organizace trhu by tento predpis mel specifikovat rozsah marketingových opatrení prijímaných trvale nebo docasne organizacemi výrobcu podle vývoje na trhu. Mezi opatreními, která by mohla být prijímána jsou napr. zahajovací datum pro marketing jednotlivých druhu ovoce a zeleniny (v závislosti na zacátku zralosti), velikosti, trídy (napr. docasný zákaz marketingu nejmenších velikosti nebo nejhorších tríd jakosti jako je trída II). Opatrení, která sestávají z vyprázdnení trhu, nemohou být uplatnována najednou, protože stojí výrobce príliš mnoho ve ztrátách odbytu a poskytla by mnohem silnejší výhodu dováženým výrobkum. Jejich postupné zavádení by však melo být plánováno spolu s postupným procesem celkové modernizace výroby.

- Statut družstev

Vetšina západních družstev jsou družstva marketingová zatímco družstva v Ceské republice jsou družstvy výrobními. Pokud jde o ovoce a zeleninu, soucasné statuty družstev by mely být prehodnoceny, aby se umožnily spolecné marketingové aktivity mezi soucasnými výrobci. Od nynejška by mely být oddeleny úcty týkající se jednotlivých druhu výrobku, z nichž sestává aktivita družstva. Pri této nezbytné podmínce jsou organizace výrobcu kompatibilní s družstvy s kombinovanou výrobou. Skupiny výrobcu ovoce a zeleniny mohou být vytváreny uvnitr soucasných družstev.

- Opoždené platby

Mel by se vypracovat predpis, který by rešil maximální opoždení platby mezi dodavatelem a zákazníkem. Tento predpis by se týkal všech obchodních vztahu, bez ohledu na komoditu nebo výrobek.

- Konsolidace pudy

Ovoce a zelenina jsou fragmentací pudy ovlivneny více než jiné plodiny. Mela by být umožnena konsolidace pudy, když vlastníci chtejí prodat své pozemky nebo když pestitelé chtejí odejít do duchodu ci opustit odvetví. Zvyšování velikosti kultivovaných oblastí by melo hluboký dopad na produktivitu, objem a kvalitu produkce.

3.1.2. Prosazování legislativy a jiných pravidel

Prosazování legislativy musí být zajišteno kontrolou. Kontroly zajištují spravedlivou konkurenci mezi dodavateli a také mezi distributory. Výrobci, kterí predpisy plní, by nemeli být staveni na roven s temi, kterí tak neciní. To znamená, že by se mela posoudit kontrolní kapacita, aby se zjistilo zda skutecne odpovídá požadavkum. Kontroly se musí týkat 3 clánku distribucního retezce: výstup z prvovýroby - velkoobchod - maloobchodní prodej. Ceské výrobky jsou príliš casto postiženy zhoršeným image v ocích spotrebitelu. Maloobchodníci nesmí prispívat k poškozování úsilí o dosažení kvality, která se od výrobcu ocekává: maloobchodní prezentace výrobku musí být kontrolována pokud jde o soulad výrobku s predpisy.

3.2. Administrativní rámec

Vzhledem k harmonogramu a termínum predvstupních jednání by se mela posílit rídící schopnost ministerstva. Jedná se spíše o záležitost úpravy procedur. Prenos zkušeností a institucionální pameti, který by prispíval k vytvárení trvalých dovedností na ministerstvu zemedelství, je problematický.

Pokud jde o sber dat na stupni výroby a poskliznových úprav, mely by se lépe zorganizovat informacní toky z regionu a do nich. Co se týce kroku, jež by se mely provést v souvislosti s predvstupním procesem, musí být instrukce predávané ústrední zemedelskou správou do regionu ješte pred vstupem v platnost na regionální úrovni dobre pochopeny. Systém organizací výrobcu nemuže být samozrejme mezi výrobci propagován bez silné podpory ze strany státní správy, predevším na úrovní regionu.

At už je politika ministerstva zemedelství jakákoliv, musí se rešit následující záležitosti:

· Výzkum a šírení odborných a ekonomických informací (napr. o nových odrudách vhodnejších pro požadavky trhu). Muže se jednat o príležitost renovovat systém výzkumu. Absence výzkumného strediska je težkým handicapem pro zelinárský sektor.

· Poradenství mezi výrobci. Stupen podpory ze strany ministerstva zemedelství se musí definovat nebo vyjednat se zástupci praxe, aby se mohly vypracovat financní podmínky, jež by pokrývaly jak investice tak provozní náklady.

Mela by se ujasnit arbitrážní úloha státní správy a zvlášte ministerstva zemedelství. Tato úloha by mela být uplatnována ve vztazích mezi jednotlivými zájmovými skupinami. Ministerstvo zemedelství samo nebo ve spolupráci s ministerstvem obchodu by melo premýšlet o systému financování pro sektor ovoce a zeleniny. Subjekty navazující na prvovýrobu, které s tuzemskými výrobky manipulují, by se mely na tomto financování do jisté míry podílet, protože zisky se soustredí v techto navazujících stupních, zatímco vetšina investic v sektoru ovoce a zeleniny je potrebná na úrovni prvovýroby.

3.3. Stav zemedelských podniku a investicní požadavky

Predvstupní otázky již byly rozpracovány v pracovní poznámce "Profesní a ekonomická organizace výrobcu". V soucasnosti je hlavní slabinou výroby ovoce a zeleniny jednoznacne marketing. Jakékoliv kroky ke zlepšení kvality, napr. obnova sadu, by mely být v souladu s celkovou marketingovou strategií každé organizace výrobcu. Tato strategie by se zabývala typem výrobku (druhy, odrudy), kvalitou, objemy, balením, atd. ve vztahu k odbytu.

Soucasná znalost základní konkrétní situace na úrovni prvovýroby je sporná, predevším pokud jde o stav zarízení pro kultivaci a poskliznovou manipulaci s produkcí. Výrobní potenciál ve smyslu ocekávaných objemu a kvality produkce není dobre znám, prestože tato znalost by mela být velmi precizní. Informacní nedostatky brání ministerstvu zemedelství, aby melo jasnou predstavu o financních požadavcích vztahujících se k nezbytnému procesu modernizace výroby. Za tímto úcelem by se mel mezi výrobci ovoce a zeleniny, kterí se podílejí na komercní produkci, provést celostátní pruzkum, jež by používal podobné postupy. Výsledek by poskytl jasnou predstavu o strukturální podpore, kterou sektory ovoce a zeleniny potrebují.

Pro cerstvé ovoce a zeleninu je kvalita velice pomíjivým pojmem. Zachovávání kvality v rámci celého distribucního retezce znamená péci o podmínky manipulace na všech stupních vcetne velkoobchodu. Velkoobchodní trhy nejsou pod dohledem ministerstva zemedelství, ale ministerstva obchodu. Investice do velkoobchodních zarízení by se mely zvažovat v souvislosti s predpokládanou transformací v navazujících odvetvích. Obchodní retezce jsou nyní v Ceské republice zásobovány velkoobchody. Jakmile jejich velikost a obrat vzrostou, mohou prejít na vlastní systém centrálního nákupu a distribuce. Velkoobchodníci by potom mohli dodávat jen doplnkové objemy. Lze ocekávat dusledky nejen pro soucasných 600 registrovaných velkoobchodníku, ale také pro subjekty v prvovýrobe.

3.4. Bránení narušování trhu

Narízení 2200/96 v EU umožní získání lepších prostredku k monitorování vývoje trhu prostrednictvím více informací pricházejících od organizací výrobcu. Systém potrebný v Ceské republice by mel být schopen stanovit prícinu narušení, aby se v prípade potreby mohla prijmout vhodná krátkodobá opatrení a predevším aby se mohly studovat prostredky, které by temto narušením v budoucnu co možná nejvíce predcházely.

Pokud jde o dovozy, PAU zmínila možnost prijmout v souladu se všemi relevantními obchodními dohodami krátkodobá opatrení za úcelem zabránení narušení domácího trhu ze strany levných dovozu.

Závery a doporucení

Sektory ovoce a zeleniny byly a jsou silne liberalizovány. To znamená, že se od výrobcu ocekává, že budou plne odpovední za svou ekonomickou udržitelnost a rozvoj, i když nejsou pripravení rešit zásadní záležitosti. Investicní požadavky jsou duležité, aby se dosáhlo procesu modernizace. Týkají se jak zarízení (pro kultivacní, skliznový a poskliznový stupen) tak vytvárení rídících týmu vyškolených odpovídajícím zpusobem. Výrobci by proto meli získávat podporu od ministerstva zemedelství. Krome úprav regulatorního rámce, které by mely být iniciovány ministerstvem, by se mela plánovat podpora zamerená na posilovaní výrobních struktur. Soucasný systém garancí a dotací se zdá být správný, odpovídá-li jeho kapacita požadavkum sektoru ovoce a zeleniny.

Krome toho se jako naléhavá jeví podpora služeb jako je výzkum, poradenství, vzdelávání v rízení a marketingu a tržní informace, a to alespon docasne, než si vhodný systém financování vytvorí samy subjekty, které by mohly náležet ke kterémukoliv clánku výrobne-distribucního retezce.

Sektory ovoce a zeleniny mají na to, aby se spolu s dovozy alespon podílely na zásobování domácího trhu. Strategie na rozširování výroby zemedelských podniku však musí být v souladu s jasným marketingovým prístupem a s novými metodami rízení. Jakákoliv financní podpora od státu by mela být podmínena temito predpoklady. A konecne hlavním problémem je dovést stávající výrobní struktury k ziskovosti.

Praktické kroky smerující k postupnému procesu modernizace by mely být rozvrženy mezi predpisy, administrativní rámec a zemedelské podniky. Zmeny nelze vyvolat pouze prostrednictvím predpisu a stimulacních opatrení. Ministerstvo zemedelství by melo hrát hlavní roli také v informacních kampaních organizovaných mezi výrobci.

SYSTÉM TRŽNÍCH INFORMACÍ

1. Hrubé vyhodnocení NTIS pro ovoce a zeleninu

1.1 Úvod

NTIS (Nezávislý tržní informacní systém) je službou Výzkumného ústavu zemedelské ekonomiky (VÚZE). V ríjnu 1997 zacal vydávat vestníky cenových informací. V tomto smyslu bylo dosaženo dohody s Ovocnárskou a Zelinárskou unií, že budou poskytovat informace o cenách na úrovni výrobcu. Týdenní vestník, který se vydává, obsahuje sebrané ceny na úrovni:

výrobcu (informace sebrané od Ovocnárské a Zelinárské unie)

velkoobchodu (informace sebrané NTIS)

maloobchodu (informace sebrané NTIS)

Do konce roku 1997 vydávala Ovocnárská unie své vlastní týdenní vestníky a od roku 1998 by mela publikovat pouze mesícní analýzy trhu. Zelinárská unie se zdráhá poskytovat cenové informace NTIS a chce pokracovat ve vydávání vestníku s cenovými informacemi.

1.2 Šírení informací

Vestníky jsou šíreny v tištené podobe, faxem a e-mailem mezi asi 150 subjekty cinnými v sektoru a orgány státní správy. Subjekty, které vestníky dostávají, jsou prednostne ty, které prispívají ke sberu cenových informací. Ostatní subjekty údajne vestníky dostávají na požádání, ale pocet týdenních výtisku je omezený. To naznacuje, co je ješte treba podniknout, aby se dosáhlo systému tržních informací široce prístupného subjektum, at už jsou informace poskytovány zdarma ci nikoliv.

1.3 Informacní proces

Ceny se sbírají behem první cásti týdne, predávají se do kanceláre NTIS, kde se soustredí a zpracovávají (NTIS je chabe vybaven pocítaci) až po vydání vestníku. Pracovníci NTIS se zminují o zdráhavosti subjektu na všech úrovních v sektoru spolupracovat na sberu cenových informací sdelováním cen transakcí.

1.4 Stupen presnosti tržních informací, které jsou k dispozici

Ceny jsou uvádeny pro nebalené výrobky.

Puvod produkce a lokalizace sberu dat: Ve vestnících se neuvádí pro žádnou úroven distribucního retezce, i když zde je nekolik produkcních oblastí a po celé Ceské republice je jiste i mnoho mestských spotrebních oblastí. Sber informací o puvodu produkce spolu s cenami umožní cenová srovnání mezi ceskými zdroji a mezi ceskými zdroji a dovozy.

Trídy jakosti: Ve vestnících se uvádejí pouze ceny pro jakostní trídu I, s výjimkou cen výrobcu pro jablka, kde se sbírají cenové informace také pro jakostní trídu II. Existuje-li pro tuzemské výrobky, mela by se uvádet také trída výber.

Cetnost vydání: V této fázi vývoje NTIS se týdenní cyklus zdá být dostatecný. Vzhledem k charakteru cerstvé produkce však muže být cenové kolísání vysoké. Cerstvá produkce je citlivá na nejistotu kolem podmínek pocasí. Dostupnost a kvalita výrobku závisí na pestebních, skliznových a poskliznových podmínkách.

1.5 Analýza trendu a cen

Komentár by se nemel sestávat pouze ze srovnání cen mezi jednotlivými týdny. Od subjektu cinných v sektoru by mela být získávána skutecná vysvetlení vývoje situace na trhu a za tímto úcelem musí být pravidelne dotazovány.

1.6 Náklady a financování

Provozní náklady nebyly vypocteny. Bez rozboru nákladu nemuže NTIS provést ani základní analýzu, která by umožnila úpravu metodiky a efektivnosti tohoto systému.

Financování pochází úplne, prímo nebo neprímo, od ministerstva zemedelství. Za poskytování údaju o cenách od výrobcu se Ovocnárské a Zelinárské unii dokonce platí.

1.7 Prekryv s jiným informacním systémem

Ovocnárská unie obdržela od ministerstva zemedelství prostredky na založení vestníku s tržními informacemi. Na rozdíl od dohody mezi NTIS a Ovocnárskou unií za úcelem zabránení prekryvu, Zelinárská unie se stále zdráhá poskytovat NTIS cenové informace a zastavit svuj vlastní systém monitorování cen.

1.8 Záver

Vzhledem k omezenému celkovému množství dostupných financních prostredku by se v této oblasti nemelo tolerovat žádné prekrývání tržních informacních systému. NTIS by mel postupne prokázat svou schopnost a spolehlivost, což by umožnilo uznání jeho autority ze strany orgánu státní správy a predevším subjektu cinných v tomto sektoru. Tento systém by mel být nezávislý. Nestrannost NTIS se samozrejme nesmí zpochybnovat. Vzhledem k tomu, že NTIS zacal fungovat teprve nedávno, je treba jej posílit tím, že se mu poskytne více prostredku na sber dat a šírení tržních informací k co nejvetšímu poctu tržních subjektu. V budoucnosti by NTIS nemel ve sberu dat na úrovni výrobcu záviset na svazech výrobcu.

NTIS by mel navíc vypracovat program propagace. Systém NTIS musí vejít lépe ve známost u všech subjektu: výrobcu, velkoobchodníku a maloobchodníku. Samotný systém cenových informací by mel být považován za nástroj komercního rízení tržních subjektu, predevším výrobcu, kterí casto nemají stejný prístup k informacím jako distributori.

Rozpocet NTIS nyní prímo nebo neprímo hradí ministerstvo zemedelství. Ze zkušeností z jiných zemí vyplývá, že je nepravdepodobné, že by se veškeré náklady pokryly z výnosu z prodeje techto informací (predplatného vestníku). Vzhledem k tomu, že tržní informace se podílejí na celkové rovnováze trhu, bude ministerstvo zemedelství muset NTIS nadále do jisté míry financovat. Mela by se však studovat jiná rešení, jako je povinné predplatné nebo povinný poplatek vybíraný od subjektu bez ohledu na jejich postavení v distribucním retezci. Za prvé by se tak prodejní cena techto vestníku stala prístupnejší a za druhé by to umožnilo poskytovat stejné informace všem subjektum, bez ohledu na jejich velikost, címž by se zabránilo tomu, aby informace prispívaly k dalšímu pokrivování konkurencního rámce.

Vzhledem k úloze, která byla NTIS sverena ve veci transparentnosti trhu, se vysoce doporucuje definovat napred poslání, která byla NTIS sverena. Jeho pracovní kapacita se musí posílit pridelením vetšího objemu prostredku v souladu s programem rozvoje, pokud se NTIS a svazy výrobcu dohodnou, že se vyhnou dalšímu prekryvu cinností.

2. SNM (Service des Nouvelles du Marché): Francouzský systém tržních informací pro ovoce a zeleninu

2.1 Úvod

SNM byl vytvoren v roce 1952 jako odborný ústav. V roce 1963 byl integrován se službami ministerstva zemedelství.

Vývoj distribucních okruhu a povaha vztahu mezi tržními subjekty, výrobci a obchodníky, modifikovaly mechanismy utvárení cen pro zemedelské výrobky, zvlášte ty, jež snadno podléhají zkáze. Tomu se prizpusobovala struktura SNM.

SNM poskytuje tržní informace pro ovoce a zeleninu, kvetiny, drubeží výrobky, ryby, mražené a masné výrobky. Poskytované informace se týkají:

- cen v produkcních oblastech, v balírnách a na jatkách, zasílatelských strediscích, prístavech, na hranicích a velkoobchodních trzích,

- objemu výrobku, jež jsou k dispozici,

- tržních trendu,

Ceny výrobku se uvádejí na základe jakosti, odrudy, trídy, stupne, typu balení, zpusobu konzervace (napr. jablka z kontrolované atmosféry), zpusobu dopravy, prodejní jednotky. Pro každý výrobek se uvádejí tri ceny: minimální, maximální a nejbežneji zaznamenaná.

Specialisté zde poskytují pravidelnou analýzu trhu pro každý z uvádených výrobku.

2.2 Organizace

SNM je organizován ve 24 lokálních strediscích rozdelených pod 7 regionálními stredisky po celé zemi. Každé lokální stredisko vede vedoucí, který odpovídá za koordinaci terénní práce sberacu cenových dat. Vedoucí regionálních stredisek odpovídají za koordinaci lokálních stredisek, která pod ne spadají. V SNM pracuje 140 osob a krome toho má radu lokálních korespondentu.

Poradní výbor SNM byl vytvoren, aby definoval orientaci pokud jde o typ sbíraných cenových informací a zpusoby šírení informací. Tento výbor sestává ze zástupcu tržních subjektu, spotrebitelu, sdelovacích prostredku a pracovníku jiných ministerstev.

K soustredení údaju a šírení cenových informací se používá celostátní pocítacová sít.

2.3 Zdroje

Provozní náklady SNM jsou hrazeny ze dvou zdroju: z rozpoctu ministerstva zemedelství a z prodeje tržních informací. K dispozici jsou následující informace:

- Denní vestníky: približne 1000 predplatitelu.

- Denní syntéza aktualizovaná každou hodinu. K dispozici na minitelu, elektronickou službou (kód 3617 SNM) nebo predplatné pro dodání faxem.

- Rocní syntéza pro každý výrobkový sektor.

- Skliznový prehled pro každý výrobek.

(preklad Dr. Ing. Tomáš Turecki)

___________________________________________________________________________

Evropská integrace - Ovocnárství, vinohradnictví, zelinárství, bramborárství, okrasné zahradnictví, vcelarství, hedvábnictví, koreninové a lécivé rostliny, cerstvé a zpracované výrobky, vinarství - Informacní obežník

Vydává: Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu a brambory a Pracovní skupina pro víno,

Odbor evropské integrace, MZeCR, Tešnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce: Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812965, e-mail Zika@ mze.cz

Doc. Ing. Jirí Hodis, CSc. 02/21812170, fax 02/21812965 (vinarství)

Pro vnitrní potrebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu a brambory, Pracovní skupiny pro víno a další zájemce