Evropská integrace Ovocnářství-Vinohradnictví 17/1998

EVROPSKÁ INTEGRACE

OVOCNÁŘSTVÍ-VINOHRADNICTVÍ-ZELINÁŘSTVÍ-BRAMBORÁŘSTVÍ OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ - VČELAŘSTVÍ - HEDVÁBNICTVÍ

KOŘENINOVÉ A LÉČIVÉ ROSTLINY

ČERSTVÉ A ZPRACOVANÉ VÝROBKY - VINAŘSTVÍ

Ročník : 2 Číslo : 17 12.8.1998

BRAMBORÁŘSTVÍ V IRSKU

Pan Séamul (Shay) Wall z Ministerstva zemědělství, výživy a lesního hospodářství Irské republiky mi dne 3.7.1998 poskytl následující informace o irském bramborářství :

PRODUKCE A SOBĚSTAČNOST DOMÁCÍHO TRHU BRAMBOR

Podle údajů z roku 1996 se v Irsku vyrobilo z plochy 23 tisíc hektarů 690 tis. tun brambor. Plocha komerčně pěstovaných brambor byla 18 152 hektarů a dalších 4 848 hektarů brambor se pěstovalo na plochách menších než 0,8 hektarů. Z celkové plochy osázené bramborami připadalo na rané brambory 13 %. Průměrný hektarový výnos se pohyboval kolem 30 tun z hektaru. V Irsku se zabývá tržní produkcí brambor kolem 1500 pěstitelů. Někteří velcí farmáři obhospodařují výjimečně až 200 ha brambor.

Produkce brambor je v Irsku soustředěna do blízkosti hlavních trhů. Přibližně 40 % raných brambor se pěstuje v oblasti kolem Dublinu. Kolem 45 % pozdních brambor se pěstuje v krajích Dublin a Meath, z dalších krajů se na produkci pozdních brambor významně podílejí Donegal, Cork, Louth a Wexford. Rané brambory se vysazují od poloviny února do poloviny dubna, pozdní brambory se začínají vysazovat koncem března a v některých letech se vlivem počasí výsadba pozdních brambor dokončuje v polovině června.

Plocha raných brambor v posledních letech mírně poklesla, jednak jako důsledek zlepšení technologie skladování pozdních brambor, jednak jako důsledek dovozů raných brambor z Itálie a Kypru. Tyto nové podmínky přinesly také snížení cen domácích raných brambor.

Stupeň samozásobení irského trhu bramborami je dostatečný. Pan Wall odhaduje spotřebu brambor na irském trhu na 0,5 milionů tun. Protože však zpracovatelská kapacita v Irsku je nedostatečná, dováží se do Irska přibližně 40 tis. tun mražených výrobků ze zpracovaných brambor.

POVINNÁ REGISTRACE PĚSTITELŮ A PROVOZOVATELŮ BALÍREN BRAMBOR

Zákon o registraci pěstitelů brambor a provozovatelů balíren brambor z roku 1984 stanoví, že každá osoba, která pěstuje brambory pro prodej, nebo která balí brambory pro prodej se musí registrovat u Ministerstva zemědělství a výživy. Jednorázový registrační poplatek je 15 irských liber (= 665 Kč).

Pouze brambory vyrobené registrovaným pěstitelem a balené registrovaným provozovatelem balírny se mohou prodávat. Na obalu musí být uvedeno číslo registrovaného pěstitele a registrovaného provozovatele balírny. Tam, kde mezi pěstitele a provozovatele balírny vstupuje ještě prostředník, tento se sice registrovat nemusí, ale jeho jméno a adresa nebo schválená identifikace musí být též uvedeny na obalu. Povinné údaje na obalu umožňují vysledování původu výrobku a jeho tržní cesty.

Zákon požaduje, aby pěstitelé a provozovatelé balíren vedli detailní záznamy o množství prodaných či nakoupených brambor.

ODBYTOVÁ SESKUPENÍ VÝROBCŮ BRAMBOR A JEJICH SDRUŽENÍ PODLE NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 952/97

Podle pana Walla byla v Irsku původně 4 odbytová seskupení výrobců. Z nich byla uznána podle Nařízení Rady (ĚS) č. 952/97 (novela Nařízení (EHS) č. 1360/78) pouze tři. Jsou to :

Cork Potato and Vegetable Producers Ltd.,

Unit 19/20

Togher Industrial Estate,

Pouladuff,

Cork.

Carne Early Potato Producer Ltd.,

Ballycushlane,

Broadway,

Co. Wexford.

Greenfield Producers Ltd.,

Lehenamore Industrial Estate,

Togher,

Cork.

Uznávání odbytových seskupení výrobců a jejich sdružení

Odbytová seskupení výrobců brambor a jejich sdružení uznává Ministerstvo zemědělství, výživy a lesního hospodářství v Dublinu. Zástupci odbytových seskupení výrobců nebo jejich sdružení podávají Ministerstvu žádosti o uznání svých organizací písemně. Žádost je třeba doložit podpůrnou dokumentací o vzniklém odbytovém seskupení, o členech seskupení a o ploše, kterou jednotliví členové osazují bramborami.

Každá došlá žádost je na Ministerstvu označena pořadovým číslem. Pod tímto číslem se pak chronologicky zakládá veškerý písemný materiál týkající se žádosti. Ihned po převzetí je nutné zkontrolovat kompletnost a přesnost žádosti. Žádající pak obdrží obratem potvrzení o doručení a zařazení žádosti. Kopii potvrzení je nutné založit. Ministerstvo dohodne se žadatelem vhodné datum pro uznání odbytového seskupení výrobců nebo sdružení. Po soustředění všech relevantních informací je žádost prošetřena vyšším výkonným úředníkem, který předloží návrh na uznání dané organizace, respektive na zamítnutí uznání. O uznání pak rozhoduje další vyšší úředník Ministerstva. Jeho rozhodnutí o uznání nebo neuznání organizace je nutné sdělit písemně žadateli. O každém uznaném či neuznaném seskupení výrobců je informována Komise ES.

Podmínky pro založení odbytového seskupení výrobců brambor

Seskupení výrobců může založit minimálně 10 pěstitelů s roční produkcí nejméně 3000 tun (u ranných brambor 1000 tun). Horní limit počtu pěstitelů není stanoven.

Seskupení výrobců se musí řídit určitými pravidly

Každé seskupení přijímá Společná pravidla výroby a prodeje a řídí se jimi. Pravidla seskupení zahrnují následující ustanovení :

- veškerá produkce musí být prodávána v souladu s pravidly seskupení ( s ohledem na případné kontrakty uzavřené v období před vznikem členství),

- člen může členství vypovědět teprve po třech letech od uznání seskupení,

- způsob vedení účetnictví musí umožnit inspekci k prokázání ekonomické způsobilosti a správného využití podpor.

Výhody členství v seskupeních výrobců a jejich sdruženích

· Velký počet výrobců operujících samostatně nevyhovuje současným požadavkům trhu.

· Výrobci brambor, operující prostřednictvím svého seskupení výrobců, intenzivněji a organizovaně ovlivňují trh.

· Kontinuální dodávky na trh, které jsou žádány velkoobchodní a maloobchodní sférou, mohou být výrobci zajišťovány pouze tehdy, operují-li v organizovaných odbytových seskupeních.

· Seskupování farem ke společnému odbytu přináší větší disciplinu, stabilitu a efektivitu ve výrobě a prodeji brambor.

· Zakládání seskupení výrobců a jejich sdružení umožňuje centralizaci nabídky a adaptaci výroby na potřeby trhu.

· Zakládání seskupení výrobců pomůže napravit strukturální nedostatky v sektoru brambor v Irsku.

Kontaktní adresy pro získání informací o odbytových organizacích výrobců a jejich sdruženích

· Department of Agriculture, Food and Forestry,

Plant Health and Potatoes Division,

Agriculture House,

Kildare Street,

Dublin 2. Telefon : 6072000 nebo 6072887

· An Bord Glas,

The Horticultural Development Board,

8 Lower Baggot Street,

Dublin 2. Telefon : 6763567

· Irish Farmers´Association

Farm Centre,

Bluebell,

Dublin 12. Telefon : 4500266

DOTACE A PODPORY VYPLÁCENÉ V IRSKÉM BRAMBORÁŘSTVÍ

Podpora seskupením výrobců brambor a jejich sdružením

V prvním, druhém, třetím, čtvrtém a pátém roce po svém založení může seskupení výrobců získat podporu ve výši 5%, 5%, 4%, 3% a 2% z hodnoty tržní produkce prodané členy prostřednictvím seskupení. Seskupení, která již existovala po dobu delší 3 let před zavedením tohoto podpůrného programu, mohou získat úměrnou podporu.

Sdružení mohou získat 60 %, 40 %, nebo 20 % skutečných výdajů na založení a provoz pro první, druhý a třetí rok, maximálně 50 000 ECU, tj. asi 40 000 irských liber (=1,77 mil. Kč).

Nedodržení zásad stanovených příslušnými nařízeními Evropské unie může mít za následek zrušení uznání seskupení výrobců nebo jejich sdružení a nevyplacení podpory.

Pro výpočet výše uvedených podpor jsou započitatelné následující výdajové položky :

1. Skutečné náklady na založení a provoz:

a) přípravné práce se založením seskupení výrobců nebo sdružení, s vypracováním zakládacích listin a stanov nebo s jejich úpravou,

b) prověření souladu stanov s pravidly Společenství,

c) mzdy, platy a proškolení administrativních zaměstnanců, poplatky za technické služby a poradenství,

d) korespondence a telekomunikace,

e) potřeby pro psaní a odpisy kancelářských strojů a zařízení,

f) výdaje za přepravu administrativních zaměstnanců seskupení nebo sdružení,

g) náklady na pronájem, nebo, v případě koupě, náklady na skutečně zaplacené úroky z úvěrů, stejně jako ostatní výdaje a poplatky za používání prostorů, které slouží administrativnímu provozu seskupení nebo sdružení,

h) pojištění za transport administrativních zaměstnanců, pojištění administrativních budov a jejich zařízení.

2. Pěstitelská seskupení a sdružení mohou rozložit objem výdajů do třech let, ve kterých je pomoc vyplácena.

3. Výdaje uvedené v bodu c) a h) paragrafu 1 budou brány na zřetel pro kalkulaci podpory, pokud budou Ministerstvem zemědělství a výživy vzaty v úvahu jako přiměřené, v souladu s plněním funkcí stanovených Nařízením (ES) č. 952/97.

Podpůrné programy pro zlepšování podmínek zpracování a prodeje brambor

Podpůrné programy pro zlepšování podmínek zpracování a prodeje zemědělských produktů Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF) jsou vyhlašovány v Evropské unii již od roku 1972 pod různými názvy. V rámci těchto programů lze získat krytí části investičních nákladů na výstavbu budov, nákup a instalaci strojů a zařízení.

Podle pana Walla Irové v době začleňování do EU neměli dostatek kvalitních skladů brambor. V irských skladech bylo možné skladovat brambory jen krátkodobě. Vydatně proto využili výše uvedených podpůrných programů.

V letech 1989 až 1993 to byl program EAGGF pro zlepšování podmínek zpracování a prodeje. Program podporoval výstavbu skladů, nákup a instalaci zařízení na skladování, na nákup chlazení, vzduchotechniky, zařízení na manipulaci, praní, třídění a balení brambor. Ještě v roce 1996 byly na 4 projekty v rámci tohoto programu vyplaceny 2 miliony irských liber (= 88,6 mil Kč). V rámci programu se vyplácely podpory ve výši 35 % investičních nákladů, z čehož 30 % hradila EU a 5 % Irsko. Podporu bylo možné vyplácet nejen prvovýrobcům, ale i osobám, které prvovýrobci nebyly.

Pro léta 1994 až 1999 je k dispozici Program EAGGF pro zpracování a prodej zemědělských výrobků v rámci Operačního programu pro zemědělství, rozvoj venkova a lesního hospodářství. Program zajišťuje finanční podporu pro výstavbu a nákup skladů pro brambory, dále pro izolaci komor a instalaci větrání v již existujících skladech, nákupy manipulačních zařízení a prostředků. V rámci tohoto programu byla v roce 1996 schválena podpora ve výši 0,84 mil. irských liber (= 37,2 mil. Kč) na 49 projektů a na 79 projektů bylo vyplaceno 1,19 mil irských liber (= 52,7 mil. Kč). V rámci tohoto programu jsou vypláceny podpory ve výši 40 % investičních nákladů, z čehož 30 % hradí EU a 10 % Irsko. Podpora je však určena pouze pro prvovýrobce a jejich seskupení.

Tyto podpory pomohly značně transformovat bramborářský sektor v Irsku v posledních deseti letech. Vedlo to ke snížení produkce a dovozů raných brambor.

Porovnání měn dle ČNB ze dne 12.8.98 : 1 IEP (irská libra) = 44,928 Kč.

SORTIMENT, UDRŽOVACÍ ŠLECHTĚNÍ A MNOŽENÍ SADBY

Sortiment

Hlavními ranými odrůdami brambor v Irsku jsou Home Guard a poněkud pozdnější British Queen.

Z pozdních odrůd dominují Kerr´s Pink (23 %), Record (16 %) a Rooster (12 %). Z dalších odrůd jsou ještě významně rozšířeny Pentland Dell (6 %) a Golden Wonder (6 %). K poklesu produkce dochází u odrůd Kerr´s Pink a Record, naopak zvětšují se plochy odrůdy Rooster. V irském tržním sortimentu výrazně převládají brambory vyšlechtěné ve Spojeném království, Irsku a Holandsku.

Odrůdy doporučené k pěstování jsou uvedeny v Národním katalogu rostlinných odrůd a v Seznamu doporučených odrůd brambor.

V rámci výzkumného programu "Vyhodnocování odrůd brambor" jsou každoročně hodnoceny stávající, nově vyšlechtěné a introdukované odrůdy. Sledují se vlastnosti jednotlivých odrůd z hlediska pěstitelské a technologické kvality, skladovatelnosti a odolnosti vůči chorobám.

Udržovací šlechtění

Udržovacím šlechtěním a produkcí základního množitelského materiálu je pověřeno Bramborářské výzkumné centrum (Tops farm and laboratory) Ministerstva zemědělství v Raphoe, Donegal. Kultivací "in vitro" zde udržují 187 odrůd brambor. Kromě toho ročně připravují kolem 44 odrůd brambor pro komerční množení podle požadavků polních množitelů a trhu.

Polní množení sadby

Pěstitelé, kteří mají zájem o množení sadbových brambor, musí požádat Ministerstvo zemědělství o registraci do 15. května. Ministerstvo vede seznamy pěstitelů s výměrami pěstovaných odrůd sadbových brambor. Půda, na které budou sadbové brambory pěstovány, musí být otestována a musí být prosta nematod.

Podle pana Walla se v současné době sadba brambor rozmnožuje na farmách v následujících množitelských stupních :

EHS 1 Výchozí materiál 1. rok pečlivě vybraní pěstitelé

2. rok pečlivě vybraní pěstitelé

EHS 2 Superelita 1 registrovaní pěstitelé

Superelita 2 registrovaní pěstitelé

Superelita 3 registrovaní pěstitelé

Elita registrovaní pěstitelé

EHS 3 Třída H registrovaní pěstitelé

Sadbové brambory se pěstují na 3016 hektarech půdy, z toho základní materiál na 136 hektarech, superelitní sadba na 684 hektarech, elitní sadba na 1410 hektarech a sadba nejnižší množitelské třídy H na 786 hektarech.

Přehlídky množitelských porostů brambor dělají pracovníci Ministerstva zemědělství několikrát v průběhu vegetace. Hlavní pozornost se věnuje háďátkům. Pokud porosty jsou dobře ošetřovány a prosty chorob a škůdců, jsou certifikovány. Certifikované brambory jsou dále kontrolovány při třídění a balení a pytle či jiné obaly jsou po naplnění pečetěny úředníkem Ministerstva, pokud o to požádá obchodník, který má licenci na prodej sadbových brambor. Prodej necertifikované sadby brambor je v Irsku protizákonný.

Normy jakosti konzumních brambor

Konzumní brambory prodávané nebo nabízené pro prodej musí splňovat nařízení o normách jakosti. Musí být dobré kvality, odrůdově čisté, v předepsaných velikostních skupinách. Obaly musí být označeny názvem odrůdy a velikostní skupinou, musí být schopné absorbovat vlhkost a musí být prostupné pro vzduch. Ustanovení se nemusí týkat nových brambor, brambor pro zpracování nebo brambor určených pro export. Podle pana Walla existují sice minimální normy jakosti, ale obchody, zejména supermarkety či řetězcové obchody vyvíjí tlak na vyšší jakost.

Mezinárodní obchod

Podle pana Walla se Irsko musí přizpůsobit silně restriktivnímu dovozu brambor do EU z fytokaranténního hlediska. Nedováží se např. brambory z Polska a ze Severní Ameriky. Pouze nové brambory se do Irska dováží z Kypru.

Základní rady Ministerstva pro pěstitele

Pro dosažení vysokých výnosů kvalitních brambor, pro zabránění introdukce nežádoucích škodlivých chorob a škůdců do půdy a pro snížení ztrát při skladování se irským pěstitelům často připomínají tři hlavní zásady :

1. Sázet certifikovanou sadbu.

2. Dodržovat čtyřletou rotaci.

3. Skladovat brambory ve vhodných chladírnách.

(Osobní sdělení : pan Séamul (Shay) Wall z Ministerstva zemědělství, výživy a lesního hospodářství Irské republiky - zapsal Ing. Jaroslav Zíka)

IRSKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V KOSTCE

Úloha zemědělství a průmyslu potravin v ekonomice Irska v roce 1997

Položka Zemědělská Agro-potravinářský

prvovýroba sektor *

Procento z hrubého domácího produktu 5,9 13,7**

Procento na celkové zaměstnanosti obyvatel 10,0 13,4

Procento z exportu 7,2 13,2

* Agro-potravinářský sektor zahrnuje zemědělství, potravinářství, nápoje a tabák.

** Odhad Ministerstva zemědělství, výživy a lesního hospodářství.

Konečná zemědělská produkce a čistý příjem Irského zemědělství v roce 1997

Konečná zemědělská produkce byla v roce 1997 3 315 milionů liber. Čistý příjem ze zemědělství byl 1 953 milionů, což bylo o 6,2 % méně než v roce 1996. Přímé platby financované nebo spolufinancované EU obnášely 940 milionů liber, což je více než 48 % čistého příjmu.

Využití půdy

Irsko eviduje 6,9 milionů hektarů půdy, z čehož 5 milionů hektarů je využíváno zemědělskou a lesní výrobou. Více než 90 % zemědělské půdy je trvale zatravněno a výroba hovězího masa a mléka tvoří plné dvě třetiny konečné zemědělské produkce. Lesy kryjí 11 % půdy využívané zemědělstvím a lesnictvím, nebo 8 % z celkové půdní plochy.

Struktura farem

V Irsku je 149 500 farem, téměř výhradně rodinných. Průměrná velikost farmy je 29,2 hektary, 48 % irských farem je menších než 20 hektarů. Irsko má vážné problémy s věkem svých zemědělců. Pouze 12 % irských zemědělců je mladších 35 let a 45 % farmářů je naopak starších 55 let.

Roční příjem rodinné farmy

Průměrný roční příjem rodinné farmy (s vyloučením příjmů nepocházejících z vlastní hospodářské činnosti farmy) v roce 1996 byl 10 920 liber. Příjem samozřejmě závisel na velikosti farmy a systému hospodaření. Průměrný roční příjem farmy v přepočtu na jednoho pracovníka (= 1800 nebo více hodin práce za rok) v roce 1997 byl přibližně 8 900 liber, zatímco srovnatelná mzda v průmyslu byla 14 500 liber. Pouze polovina z celkového příjmu farmy se odvozovala z vlastní hospodářské činnosti. Průměrný hrubý příjem domácnosti na farmě byl v roce 1994/95 18 582 liber za rok, z čehož příjem z hospodaření na farmě činil jen 51 %.

Souhrnný zemědělský účet Irska v roce 1997 (v mil. liber)

Konečná zemědělská produkce 3 315,4

minus - Mezispotřeba 1 649,9

Hrubá přidaná hodnota v tržních cenách 1 665,5

plus - Přímé platby 940,4

minus - Daně 23,1

Hrubá přidaná hodnota v nákladech faktorů 2 582,8

minus - Odpisy 436,2

minus - Mzdy, pachtovné, úroky 193,7

Čistý příjem 1 952,9

Hlavní komodity irského zemědělství

Hlavní komodity Hodnota produkce

(mil. liber) Procento z konečné zemědělské produkce

Konečná zemědělská produkce 3 315,4 100,0

z toho :

· mléko 1 116,3 33,7

· skot 1 093,0 33,0

· prasata 254,3 7,7

· ovce 196,2 5,9

- obilí 125,9 3,8

Stavy hospodářských zvířat a plocha obilovin v červnu 1997

Skot 7 625 tis. kusů

Ovce 8 210 tis. kusů

Prasata 1 714 tis. kusů

Plocha obilovin 308 800 hektarů

Irská soběstačnost ve vybraných zemědělských produktech

Hovězí 1 273 %

Vepřové 162 %

Skopové 328 %

Drůbež 105 %

Máslo 812 %

Sýr 465 %

Sušené mléko 1 065 %

Obilí 105 %

Transfery z Evropské unie

Irsko je příjemcem významných finančních podpor z Evropské unie pokud se týče zemědělství. V roce 1997 příjmy Irska ze Záruční sekce Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství činily 1 362 miliony liber. Evropská unie dále spolufinancovala zemědělská opatření ze Strukturálních fondů (z Řídící sekce Evropského orientačního a záručního fondu) částkou 166 milionů liber.

Přímé platby 1997

Přímé platby jsou nekapitálové platby proplácené přímo farmářům. V roce 1997 v Irsku činily ( v mil. liber) :

- Platby na kus 126,4

- Prémie a kompenzace pro živý inventář 620,7

- Podpora pro balení a orné plodiny -

- Programy pro likvidaci chorob 34,8

- Platby za mléko 38,9

- Program ochrany venkovského prostředí 101,4

- Ostatní 18,2

------------------------------------------------------------------------------

Přímé platby celkem 940,4

(Podle Odboru ekonomiky a plánování Ministerstva zemědělství, výživy a lesního hospodářství, Dublin, Irsko - Ing. Zíka)

Evropská integrace - Ovocnářství, vinohradnictví, zelinářství, bramborářství, okrasné zahradnictví, včelařství, hedvábnictví, kořeninové a léčivé rostliny, čerstvé a zpracované výrobky, vinařství - Informační oběžník

Vydává : Pracovní skupina pro ovoce, zeleninu a brambory a Pracovní skupina pro víno,

Odbor evropské integrace, MZeČR, Těšnov 17, 117 05 Praha 1

Redakce : Ing. Jaroslav Zíka, tel. 02/21812933, fax 02/21812965, e-mail Zika@mze.cz

Doc. Ing. Jiří Hodis, CSc. 02/21812170, fax 02/21812965 (vinařství)

Pro vnitřní potřebu Pracovní skupiny pro ovoce, zeleninu a brambory, Pracovní skupiny pro víno a další zájemce

PŘÍLOHA K EI 17/98

NÁVRH NAŘÍZENÍ RADY EHS TÝKAJÍCÍ SE SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU BRAMBOR Z ROKU 1993 (dosud neschválený)

Na žádost Ústředního bramborářského svazu České republiky jsme přeložili Návrh nařízení Rady (EHS) týkající se Společné organizace trhu brambor z 2. června 1993. Tento ná- vrh nebyl dosud schválen a lze ho brát pouze jako nezávazný orientační pracovní dokument, vhodný pouze pro informaci zainteresovaných odborníků !!!

Evropská společenství Brusel, 2. června 1993

Rada 7061/93

Omezeno

AGRIORG 186

AGRIFIN 160

POZNÁMKA

od : Generální sekretariát

pro : Zvláštní zemědělský výbor

č. předchozího dokumentu : 6736/93

č. návrhu Cion. : 10483/92

Věc : Návrh nařízení (EHS) Rady týkající se společné organizace trhu brambor

Delegace naleznou v příloze pozměněný text návrhu Komise, který je výsledkem práce Zvláštního zemědělského výboru (příloha I) a také návrh deklarace Komise (příloha II).

Text byl sestaven, aniž by byly dotčeny základní postoje delegací. Ustanovení, která jsou ještě předmětem zvláštních výhrad, jsou uvedena v závorce; podrobnější soupis těchto výhrad je shrnut v dokumentu 5788/1/93.

Příloha I

NÁVRH NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. ...

týkající se společné organizce trhu brambor

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ

Článek 1

1. Ustavuje se společná organizace trhu brambor, která zahrnuje tyto výrobky:

Položka celního Popis výrobků

sazebníku

a) O701 Brambory čerstvé nebo chlazené:

0701 10 00 sadbové

0701 90 jiné

0701 90 10 určené k výrobě škrobu

b) 0701 90 51 rané od 1. ledna do 15. května

0701 90 59 rané od 16. května do 30. června

0701 90 90 jiné

c) 0710 Zelenina nevařená nebo vařená ve vodě nebo

v páře, zmrazená:

0710 10 00 brambory

d) 0712 Zelenina sušená, vč. krájené na kousky nebo

plátky, drcené či v prášku, ne však zpracovaná

jiným způsobem:

0712 10 00 brambory krájené na kousky nebo plátky, ne

však zpracované jiným způsobem

e) 1105 Bramborová mouka, krupice,

bramborové vločky, granule nebo pelety:

1105 10 00 mouka a krupice

1105 20 00 vločky, granule nebo pelety

f) 2004 Jiná zelenina upravená nebo zpracovaná jinak

než v octu nebo kyselině octové, zmrazená:

2004 10 brambory

2004 10 10 pouze vařené

2004 10 99 jiné

g) 2005 Jiná zelenina upravená nebo zpracovaná jinak

než v octu nebo kyselině octové, nezmrazená

2005 20 brambory

2005 20 90 jiné

2. Ve smyslu tohoto nařízení se za rané brambory považují brambory běžně sklizené před jejich plnou zralostí, jejichž slupku je možno třením lehce odstranit.

Článek 2

1. U výrobků podléhajících tomuto nařízení, s výjimkou raných brambor, uvedených v článku 1, paragraf 1b), začíná obchodní sezóna 1. července běžného roku a končí 30. června roku následujícího.

2. U raných brambor uvedených v článku 1, paragraf 2, začíná obchodní sezóna 1. ledna běžného roku a končí 10. srpna téhož roku.)

KAPITOLA I

Normy

Článek 3

1. Společné normy jakosti a oblast jejich použití mohou být stanoveny pro výrobky (uvedené v článku 1 nebo pro skupiny těchto výrobků). Mohou být uplatňovány při třídění výrobků podle jejich jakosti, velikosti nebo hmotnosti, jejich balení a označování.

2. Podmínky uplatňování paragrafu 1 budou přijaty postupem uvedeným v článku 15.

Článek 4

1. Pokud byly normy přijaty, mohou být výrobky, na které se normy vztahují, uváděny do oběhu jen odpovídají-li těmto normám, s výjimkou zvláštních ustanovení, která mohou být přijata:

- pro výrobky na začátku obchodního oběhu (a rovněž pro výrobky určené na průmyslové zpracování);

- pro výrobky určené k obchodu se třetími zeměmi.

2. Přehled výrobků, které musí být předmětem norem jakosti, stejně jako zvláštní ustanovení uvedená v paragrafu 1 se přijímají postupem uvedeným v článku 15.

Článek 5

1. Členské státy podrobí výrobky, pro které jsou stanoveny společné normy jakosti, namátkové kontrole shody s normou.

Tato kontrola může být prováděna ve všech stadiích obchodu a rovněž během přepravy.

2. Členské státy, nejpozději jeden měsíc po nabytí účinnosti každé normy jakosti, oznámí ostatním členským státům a Komisi jméno a adresu orgánů odpovědných za kontrolu jakosti.

3. Podmínky uplatňování paragrafu 1 jsou přijímány postupem uvedeným v článku 15.

Článek 6

(1. V případě vzniku vážné krize na trhu z důvodu zásobování výrobky odpovídajícími normám buď v množství významně nižším než činí spotřebitelská poptávka, nebo naopak spotřebitelskou poptávku značně převyšujícím, mohou být na omezenou dobu přijata opatření pozměňující uplatňování norem.

2. Opatření uvedená v paragrafu 1 jsou přijímána postupem uvedeným v článku 15.)

KAPITOLA II

Seskupení výrobců

Článek 7

1. Ve smyslu tohoto nařízení se "seskupením výrobců" rozumí seskupení složené z výrobců brambor v čerstvém stavu a ustavené z jejich iniciativy především za účelem:

a) zkoncentrovat nabídku a zobchodněním veškeré produkce svých členů přispívat ke stabilitě trhu;

b) společně přizpůsobit jejich výrobu požadavkům trhu a podporovat jakost výrobků uváděných na trh;

c) podporovat racionalizaci a mechanizaci pěstování a sklizně tak, aby byla zajištěna rentabilita výroby;

d) přijímat společná pravidla výroby;

a které bylo uznáno členským státem ve smyslu paragrafu 3.

2. Ve smyslu tohoto nařízení se "ustaveným sdružením" rozumí sdružení uznaných seskupení výrobců, které sleduje stejné cíle jako tato seskupení a které bylo uznáno členským státem ve smyslu ustanovení paragrafu 3.

3. Členské státy uznají, na základě jejich činnosti při výrobě a uvádění brambor v čerstvém stavu na trh, ta seskupení výrobců a jejich sdružení, která podají žádost a splní následující obecné podmínky:

a) uplatňovat společná pravidla výroby a uvádění na trh (první stadium obchodu) brambor v čerstvém stavu;

b) zahrnout do svých stanov pro výrobce - členy seskupení a pro uznaná seskupení - členy sdružení, povinnost:

- podřídit se společným pravidlům výroby;

- uvádět na trh veškerou produkci prostřednictvím seskupení nebo sdružení.

Tato povinnost se však nevztahuje na výrobky, na které měl výrobce uzavřenu smlouvu o prodeji před vstupem do seskupení, pokud o ní seskupení bylo informováno a souhlasilo s ní.

c) prokázat dostatečnou ekonomickou aktivitu;

d) vyloučit ze svého pole působnosti veškerou diskriminaci mezi výrobci nebo seskupeními Společenství, zejména pokud jde o jejich národnost nebo místo jejich působení;

e) zahrnout do svých stanov ustanovení zajišťující, že členové seskupení nebo sdružení, kteří chtějí zrušit své členství mohou tak učinit nejdříve po jednom roce trvání členství po uznání, a za podmínky, že o tom budou seskupení nebo sdružení informovat nejméně tři měsíce před svým odchodem. Toto ustanovení se uplatňuje bez újmy na zákonných opatřeních nebo národních nařízeních s cílem chránit v uvedených případech seskupení nebo sdružení nebo jejich věřitele před finančními důsledky, které z odstoupení člena mohou vyplynout, nebo zabránit odstoupení člena v průběhu rozpočtového roku;

f) mít právnickou osobnost nebo dostačující právnickou způsobilost aby, podle národních právních předpisů, mohl být právním subjektem;

g) zahrnout do svých stanov povinnost vést oddělené účetnictví pro činnosti, které jsou předmětem uznání;

h) neztratit dominantní postavení na společném trhu nebo v jeho důležité části.

Pro uznání seskupení nebo jejich sdružení je kompetent- ní členský stát, na jehož území má seskupení nebo sdružení své statutární sídlo.

4. Podmínky uplatňování tohoto článku, a především definice uvádění na trh ve smyslu paragrafu 3 a) a b), a způsoby týkající se podmínky uvedené v paragrafu 3 e) jsou přijímány postupem uvedeným v článku 15.

Článek 8

1. Členské státy mohou uznaným organizacím výrobců po dobu pěti let, následujících po datu jejich uznání, poskyt- nout finanční příspěvky na podporu jejich utvoření a usnadnit jejich administrativní fungování. Výše těchto příspěvků:

- je jednotná, činí pro první, druhý, třetí, čtvrtý a pátý rok nejvýše 5 %, 4 %, 3 %, 2 % a 1 % hodnoty realizované produkce, vyrobené členy organizace výrob- ců;

- nemůže přesáhnout reálné náklady ustavení a administrativního fungování dané organizace;

- je vyplácena v ročních tranších, nejvýše po dobu sedmi let následujících po datu uznání.

V jednotlivých letech je hodnota produkce počítána:

- z objemu roční produkce skutečně realizované v souladu s článkem 7, paragrafem 3, bodem b) druhým řádkem;

- z průměrných cen získaných za produkci.

2. Organizace výrobců vznikající z organizací, které ve značné míře již odpovídají podmínkách uvedeným v tomto nařízení, mohou využít příspěvků uvedených v tomto článku jen pokud vycházejí z fúze dovolující lépe dosáhnout cílů uvedených v článku 7.

Přesto jsou v tomto případě příspěvky poskytovány jen ve výši nákladů spojených s vytvořením organizace (náklady na přípravné práce a na vytvoření ustavující listiny a stanov).

3. Příspěvky mohou být poskytnuty buď podle tohoto nařízení nebo podle nařízení (EHS) č. 1360/78, týkajícího se seskupení výrobců a jejich sdružení(1).

4. Příspěvky uvedené v tomto článku jsou dávány na vědomí Komisi ve zprávě, kterou jí členské státy zasílají na konci každého rozpočtového období.

5. Podmínky uplatňování tohoto článku jsou přijímány postupem uvedeným v článku 15.

KAPITOLA III

Systém obchodu se třetími zeměmi

1. Obecná pravidla pro výklad společného celního sazebníku a zvláštní pravidla pro jeho použití jsou uplatnitelná pro třídění výrobků uvedených v tomto nařízení; celní nomenklatura vyplývající z uplatňování tohoto nařízení je zrekapitulována ve společném celním sazebníku.

-----------

(1) JO č. L 166 z 23 června 1978, s. 1

2. S výjimkou opačných ustanovení nebo odchylek rozhodnutých Radou na návrh Komise kvalifikovanou většinou, je při dovozu výrobků uvedených v článku 1 ze třetích zemí zakázáno:

- vybírání jakéhokoliv celního nebo obdobného poplatku;

- uplatnění jakéhokoliv množstevního omezení nebo obdobného opatření.

Článek 10

1. Jestliže objem dovozu výrobků uvedených v článku 1 z nečlenských zemí stoupne nebo hrozí stoupnout významnou měrou, může být na dovoz těchto výrobků do Společenství požadováno předložení dovozního certifikátu vydaného členskými státy každému zájemci na základě jeho žádosti, bez ohledu na místo jeho sídla ve Společenství.

Certifikát je platný pro dovoz uskutečněný do Společenství.

2. Seznam výrobků, pro které jsou dovozní certifikáty vyžadovány, je stanoven postupem uvedeným v článku 15.

Doba platnosti certifikátů a podmínky uplatnění tohoto článku jsou stanoveny stejným postupem.

Článek 11

1. Jestliže ve Společenství trh jednoho nebo více výrobků uvedených v článku 1 trpí nebo hrozí trpět vážnými poruchami, které mohou mít za následek ohrožení cílů článku 39 Smlouvy, mohou být při obchodování se třetími zeměmi uplatněna vhodná opatření až do doby, kdy poruchy

nebo nebezpečí poruch pomine.

Podmínky uplatnění tohoto článku jsou přijímány postupem uvedeným v článku 15.

2. Jestliže nastane situace uvedená v paragrafu 1, Komise na základě žádosti členského státu nebo ze své vlastní iniciativy stanoví nutná opatření, která jsou předána členským státům a která jsou bezprostředně uplatnitelná.

Jestliže Komisi byla členským státem předložena žádost,

rozhodne Komise do 24 hodin po přijetí žádosti.

3. Každý členský stát může Radě oznámit opatření přijatá Komisí ve lhůtě tří pracovních dnů ode dne jednání. Rada se sejde neprodleně. Na základě rozhodnutí kvalifikované většiny může dané opatření změnit nebo zrušit.

KAPITOLA IV

Obecná ustanovení

Článek 12

S výhradou ustanovení odporujících tomuto nařízení, jsou ustanovení článků 92, 93 a 94 Smlouvy uplatnitelná na produkci a obchodování s výrobky uvedenými v článku 1.

Článek 13

1. Ustanovení nařízení týkající se financování společné zemědělské politiky se uplatňují na trhu výrobků uvedených v článku 1.

2. Ve smyslu FEOGA-Orientace (Evropský zemědělský orientační a garanční fond-Orientace) jsou výdaje členských států volitelné v rámci ustanovení článku 8. Komise stanoví míru spolufinancování ve Společenství při respektování kritérií a limitů stanovených v článku 13 nařízení (EHS) č. 2052/88 postupem uvedeným v článku 29 nařízení (EHS) č. 4253/88.

Článek 14

1. Členské státy a Komise si vzájemně poskytnou údaje nezbytné k uplatňování tohoto nařízení. Podmínky sdělování a šíření těchto údajů se přijímají způsobem uvedeným v článku 15.

2. Členské státy oznámi Komisi právní předpisy, nařízení a administrativní ustanovení přijatá pro uplatňování tohoto nařízení nejpozději jeden měsíc po jejich přijetí.

Článek 15

1. Komise je podporována výborem složeným z představitelů členských států a předsedá jí představitel Komise.

2. Představitel Komise předkládá výboru k přijetí návrh opatření. Výbor vyjadřuje svůj názor na návrh ve lhůtě, kterou předsedající může stanovit s ohledem na naléhavost daného problému. Názor je vyjádřen většinou, uvedenou v článku 148, paragraf 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která je Rada oprávněna přijímat na návrh Komise. Vyváženost hlasů představitelů členských států při hlasování uvnitř výboru je stanovena ve výše uvedeném článku. Předsedající se hlasování neúčastní.

3. Komise přijímá opatření, která jsou bezprostředně uplatnitelná. Avšak pokud tato ustanovení neodpovídají názoru výboru, jsou Komisí neprodleně předána Radě. V

tomto případě může Komise odložit uplatňování jí přijatých opatření o měsíc i více, počítáno od data tohoto předání.

Rada rozhodující kvalifikovanou většinou může přijmout odlišné rozhodnutí ve lhůtě uvedené v předchozím odstavci.

Článek 16

Výbor může zkoumat jakékoliv otázky předložené jeho předsedou ať z jeho vlastní iniciativy nebo na žádost představitele některého členského státu.

Článek 17

V případě, že by pro usnadnění přechodu na systém, především v případě, kdy by uplatnění systému k předpokládanému datu naráželo na zřejmé těžkosti, byla vhodná přechodná opatření, přijímají se tato opatření postupem uvedeným v článku 15.

Článek 18

Toto nařízení musí být uplatňováno s přihlédnutím k cílům uvedeným v článcích 39 a 110 Smlouvy.

Článek 19

Toto nařízení vstupuje v platnost .......

Toto nařízení je závazné ve všech svých částech a přímo uplatnitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA II

Komise prohlašuje, že pokud ji Rada zmocní provádět v případě vážné krize změny norem jakosti, využije toho jako regulátoru trhu. Omezí se na využití této možnosti ve zcela vyjímečných případech kdy, např. z důvodu extrémních meteorologických podmínek, je zachování normálních norem jakosti nemožné nebo nevhodné.

(z francouzského originálu přeložila Ludmila Neumanová)

------------