Eurozóna má problém: riziko inflační spirály

Hospodářský růst zemí Evropské měnové unie se zpomaluje, pro Česko to ale zatím nepřináší problémy.

Milan Mostýn

Evropská centrální banka (ECB) včera přinesla málo povzbudivou zprávu. Hospodářský růst dvanácti zemí eurozóny bude podle ní letos výrazně nižší, než se předpokládalo. Nejnovější prognóza počítá s růstem HDP o 2,2 až 2,8 procenta, zatímco ještě v prosinci experti banky hovořili o 2,5 až 3,5 procenta a v minulých měsících o 2,1 až 3,1 procenta.

Řada ekonomů je přesvědčena, že se růst zemí eurozóny sotva vyšplhá na dvě procenta. "Vzhledem k současnému vývoji nelze ani nic jiného čekat," uvedl k tomu Joachim Scheide z renomovaného německého institutu IfW. Gustav Horn z dalšího výzkumného ústavu DIW vyjádřil dokonce obavy před upadnutím eurozóny do recese. "Evropa si musí dávat pozor, aby se to nestalo," řekl. Podobné černé scénáře odmítá hlavní ekonom ECB Otmar Issing: "Nikdo nečeká, že by se eurozóna dostala do recese." Sám však přiznal, že mezinárodní prostředí, tedy dynamika světového hospodářství, nepůsobí na Evropu právě příznivě.

Letošní přešlapování eurozóny je bolestivější i vzhledem k výraznému zvýšení míry inflace. Podle ECB by se letos měla dostat až na 2,3 až 2,7 procenta. To je vysoko nad dvouprocentní hranicí, dohodnutou zeměmi eurozóny. "Máme před sebou ještě několik měsíců špatných inflačních údajů," potvrdil Issing s tím, že hlavním viníkem je opětovné zvýšení světových cen ropy.

Přestože ECB nevyloučila jistá cenová rizika, hledí do příštího roku mnohem optimističtěji. Záleží to však na v současné chvíli slabém kursu eura a cenách ropy.

Kvůli hrozící inflační spirále apeloval Otmar Issing ve středu i na evropské odborové centrály, aby se držely zpátky ve svých mzdových požadavcích. Právě v ten den ale například po mnohaměsíčním tarifním konfliktu dosáhli piloti Lufthansy úspěchu a příslib navýšení platů, což podle vedení společnosti přinese dodatečné náklady ve výši 125 miliónů eur. I další zástupci německých firem očekávají těžké střety při vyjednávání o mzdách na příští rok. Odboráři totiž argumentují alarmujícím růstem cen v květnu, kdy se zvýšily průměrně o 3,5 procenta. To spotřebitelé pocítili zvláště u potravin a energií.

Na určitá rizika pro Českou republiku upozornila v této souvislosti koncem května ČNB. "Z vnějších faktorů se za nepříznivý indikátor budoucí inflace považuje poměrně vysoká spotřebitelská inflace v SRN," uvedla banka. Poukázala také na nebezpečí jejího urychlení. "Míra inflace je zejména v Německu zvlášť vysoká, a to nejen z hlediska indexu spotřebitelských cen," uvedl pro náš list analytik KB Kamil Janáček s tím, že v dubnu zde měli i nejvyšší růst indexu výrobních cen za posledních osmnáct let. Evropská inflace však podle něho na nás nemá přímý vliv, pouze pokud by se přelévala přes ceny dováženého zboží. To ale nenastává, jelikož koruna vůči euru posiluje a dovážené zboží tím pádem zlevňuje. Vztah silné koruny k exportu je jasný, ale jsou to obrovské výhody pro konzumenty. "Krátkodobě inflace v eurozóně pomůže českým exportujícím podnikům, neboť mohou zvyšovat ceny. Je to vidět i na vývoji reálných směnných relací, vývozní ceny rostou rychleji než dovozní," uvedl Janáček.

ECB se zatím nechystá snížit úrokové sazby, což znamená, že v příštích týdnech budeme svědky nadále silné koruny vůči euru. To není milá zpráva pro české vývozce, ale skvělá pro české turisty.