Eurokampaň zeštíhlí, vláda nemá dost peněz

Kampaň před referendem o vstupu České republiky do Evropské unie bude skromnější, než si její autoři představovali. Definitivní podobu propagační akce budou sice čeští ministři schvalovat až tuto středu, ale už teď je jasné, že pokud bude chtít ministerstvo zahraničí dodržet plánovaný dvousetmilionový rozpočet, bude muset ve výdajích na celý podnik škrtat. ˝Peníze stačit budou, ale už teď vycházíme s odřenýma ušima. Hodně škrtáme,˝ popsala situaci ředitelka odboru informační strategie ministerstva zahraničí Jana Adamcová. ˝Jen regionální informační střediska nás stojí dvacet milionů ročně. Bezplatná telefonní linka stojí osm milionů, provoz serveru dalších pět,˝ vypočítává Adamcová výdajové položky. Na ˝ostré˝ části kampaně, která by měla začít přesně šest týdnů před referendem, tedy na televizních a rozhlasových spotech a billboardech, se prý určitě šetřit nebude.

Do doby, než odstartuje ˝apelativní˝ část kampaně, bude ministerstvo zahraničí investovat hlavně do aktivit v regionech - většina z toho budou veřejné debaty s občany. Ministerstvo počítá i s tím, že přispěje například Agrární komoře ČR nebo odborům na organizaci tematických akcí. ˝K tomu plánujeme s Lidovými novinami nebo ještě s jiným deníkem speciální tematické přílohy, kam bychom rovněž přispěli,˝ uvedla další proevropské aktivity Jana Adamcová. Premiér Vladimír Špidla ˝zaúkoloval˝ každého ministra své vlády vytvořením speciální resortní kampaně. Každé ministerstvo má nyní podle pokynu ministerstva zahraničí vypracovat vlastní komunikační strategii a ˝vytáhnout˝ tři hlavní hesla o resortu a Evropské unii. ˝Chtěli jsme po nich především hlavní tři headliny, co chtějí sdělovat za svůj obor. Pak jsme chtěli, aby nám poskytli seznam odborníků, které bychom i my mohli využívat, a také spolupracujících institucí,˝ vypočítala Jana Adamcová požadavky Svobodova ministerstva.

Národní strana chtěla miliony na antikampaň

Před dvěma týdny uzavřelo ministerstvo zahraničí soutěž pro neziskové organizace, které měly zájem podílet se na kampani o referendu formou lokálních projektů. Možnost získat peníze ze zvláštního fondu ˝S občany ČR do EU˝ měly organizace z obou názorových proudů. Fond nakonec rozdělí sedm milionů korun. Komise, která bude o jejich rozdělení rozhodovat a v níž jsou zastoupeni odborníci na neziskovou scénu, přitom upřednostní projekty zaměřené na lidi, kteří nemají jiný informační zdroj než rozhlas či televizi. Jako typický příklad poslouží projekt materiálů pro neslyšící v ceně osmdesáti tisíc. ˝Přihlásilo se asi 387 projektů, které žádají celkem o 400 milionů korun. Takže, jak vidíte, nebudeme schopni úplně vyjít vstříc,˝ komentovala Adamcová převahu poptávky nad nabídkou. Kolik projektů tvořily ˝euroskeptické˝? ˝Většinou to nelze poznat. Třeba když občané Českokrumlovska chtějí udělat lokální debatu,˝ uvedla příklad Adamcová. Ze skupiny ovšem několik výrazných ˝antievropských˝ iniciativ vyčnívá. Například miniaturní politický subjekt - extrémně pravicová Národní strana požádala o 38 milionů. Pětadvacet milionů korun zase žádali Občané proti Evropské unii, o zhruba šest milionů korun zažádala Euroskeptická alternativa.