EP schválil pravidla čerpání evropských fondů

Hlasování otevírá cestu k čerpání z eurofondů ve výši téměř 308 miliard eur pro léta 2007 až 2013, což po zemědělství představuje největší díl unijního rozpočtu, téměř 36 procent.

Evropský parlament schválil pravidla, kterými se v příštích sedmi letech bude řídit čerpání peněz ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Tyto fondy jsou určené chudším zemím a krajům, včetně České republiky a Slovenska. Proti současnosti se prostředky pro nováčky mají zhruba ztrojnásobit. Dnešní hlasování otevírá cestu k čerpání z eurofondů ve výši téměř 308 miliard eur (8,8 bilionu korun) pro léta 2007 až 2013, což po zemědělství představuje největší díl unijního rozpočtu, téměř 36 procent. Předpisy berou ohled na většinu požadavků, které Česko a další nové země v mnohaměsíčních jednání prosazovaly.

Na Českou republiku by z fondů mělo připadnout 23,6 miliardy eur, tedy asi 675 miliard korun, na Slovensko přibližně 11,5 miliardy eur. Reálná výše však bude záviset na prosazení konkrétních projektů. Česko má nyní kupříkladu problém do konce roku vyčerpat všechny prostředky za rok 2004. Nová pravidla by však využití fondů měla nováčkům usnadnit, kupříkladu podíl EU na spolufinancování projektů stoupne ze 75 na 85 procent.

Z nového balíku největší částka (66 procent) připadne regionům, kde bohatství na hlavu nepřesahuje 75 procent průměru EU. Zbytek dostanou na velké dopravní a ekologické projekty státy, jejichž HDP na hlavu nedosahuje 90 procent průměru EU, a bohatší regiony se sociálními a restrukturalizačními problémy, například Praha.

Oproti původnímu návrhu Evropské komise obsahují předpisy zejména odklad aplikace pravidla, že peníze vyčleněné na jednotlivé projekty se musejí spotřebovat do tří let; do roku 2010 na to budou čtyři roky. Povedlo se také prosadit požadavek, aby se do nákladů započítávala i daň z přidané hodnoty, pokud příjemci peněz mají nárok na odpočet daně. Omezené však zůstane využití evropských peněz na opravy panelových domů, na tři procenta příslušného operačního programu.

Zpravodaji EP Konstantinovi Hacidakisovi se nepodařilo prosadit, aby se prostředky nespotřebované v jedné zemi vracely do fondu EU a odtud se poskytovaly na projekty v jiné zemi. Proti byly jak bohaté země, které dávají přednost návratu nevyužitých peněz do státního rozpočtu, ale i nové státy, jež se obávaly stěhování financí do kapes zkušených starých členů.

Po souhlasu EP přijmou nová nařízení definitivně členské státy 11. července. Poté Evropská komise schválí národní strategické referenční rámce a během podzimu konkrétní operační programy. Při optimálním vývoji by první zálohy na konkrétní projekty mohly začít do ČR plynout asi ve druhé polovině příštího roku