Energetické alternativy

29.03.2000 | Metro

EVROPSKÝ TREND I DOMÁCÍ ŠANCE

Mezi potenciálne využitelné obnovitelné zdroje energie patrí rada plevelných rostlin - napríklad bodláky.

Jeden nejvýznamnejších faktoru, který v poslední dobe zásadne mení strukturu zemedelské produkce v zemích Evropské unie (EU), ale i v celém svete, jsou zvýšené aktivity pri využívání obnovitelných zdroju energie (OZE). V EU by napríklad mel soucasný šestiprocentní podíl OZE z celkové energetické spotreby stoupnout do roku 2010 na dvojnásobek. Obdobný trend by mela kopírovat i CR.

V SOUCASNÉM témer stoprocentne produkcním zemedelství v CR jsou možnosti využívání OZE prakticky nekonecné. V "balíku" programu, které je možné do príslušných podnikatelských aktivit zahrnout, figuruje pestování repky jako suroviny pro bionaftu, ale také pro biologicky rozložitelná maziva, produkce obilovin ci cukrovky k výrobe bioetanolu, pestování technického konopí pro textilní prumysl, a samozrejme využití biomasy - energetických drevin a rostlin k lokálnímu zajištení energetických potreb. Skutecnost, že lze z polí a luk získávat pomerne nenárocným zpusobem transformovanou a v bylinách uloženou slunecní energii, si po mnoha letech nezájmu zacínají naštestí uvedomovat i sami zemedelci.

KOMERCNEVYUŽITELNÝ potenciál biomasy v CR je asi 6,5 milionu tun sušiny rocne - v soucasné dobe se ovšem z tohoto objemu využívá zhruba 14 procent. Fytoenergetika z domácích zdroju se pritom muže teoreticky podílet na celkové energetické spotrebe CR približne z 10 procent, pricemž asi šest procent by tvorily energetické zdroje z odpadní biomasy (drevo, sláma, bioodpad), ctyri procenta bioenergie by mohla být získávána cíleným pestováním energetických rostlin. Reálne ale v CR ciní podíl fytoenergetiky asi 1,5 procenta. Pestování rostlin pro energii by pritom bylo významným zemedelským restrukturalizacním prvkem - reší totiž problém nevyužívání zhruba jednoho milionu hektaru zemedelské pudy a také - a to je na našem venkove podstatné - v sobe skrývá pracovní príležitosti.

ROSTLINY jako zdroj energie se však v CR dosud prakticky nepestují - výjimku tvorí pokusná pole výzkumných ústavu a nekolik pilotních polícek - napríklad první experimentální plantáž v Peklove, kde pred casem probehla první ukázková sklizen biomasy, konkrétne topolu. Ty se z drevin vedle ruzných druhu vrb ukazují pro produkci biomasy jako nejvhodnejší. Stejne jako u jiné zemedelské rostlinné produkce je budoucnost využití biomasy dána zejména efektivitou její produkce, cili hektarovými výnosy, pricemž vyšších výnosu lze zrejme perspektivne dosáhnout spíše u bylin. V oblasti energetických drevin predstavují v soucasné dobe evropskou špicku Švédové, kterí dosáhli po ctyrech letech pestování vrb výnosu pres ctyri tuny z hektaru - zavádením nových odrud lze podle jejich poznatku dosáhnout až desetitunového hektarového výnosu energetických drevin. U bylin to vypadá s výnosy lépe - problémem ale je, že mezi nejvhodnejší druhy patrí spíše plevelné rostliny, jako je krídlatka, hybridní krmný štovík, ozdobnice cínská, ruzné druhy pchácu a suchomilných travin. Krídlatka japonská nicméne dosáhla v maloplošných pokusech rocního hektarového výnosu 50 tun, ozdobnice cínská až 25 tun. Pestování krídlatky však v CR není vzhledem k rizikum jejího nekontrolovatelného rozšírení povoleno. To však momentálne není podstatné - duležité je doložitelný tuzemský potenciál fytoenergetiky.

VELKOU DISKUSÍ prochází v poslední dobe možnost uchování a rozvoje produkce smesné bionafty. Do takzvaného Oleoprogramu - výroby metylesteru repkového oleje (MERO), který je pro bionaftu základní surovinou, investoval stát zhruba pred peti lety približne tri ctvrte miliardy korun - a CR mela v prístupu k bionafte v té dobe pred ostatními evropskými zememi dokonce urcitý náskok. Situace se však radikálne zmenila - evropské zeme si trend využití bionafty jako ekologického a obnovitelného zdroje energie uvedomily, a napríklad Nemecko deklarovalo nedávno na mezinárodním veletrhu "Zelený týden" v Berlíne zdvojnásobení produkce MERO jen v tomto roce.

V CESKÉ REPUBLICE ovšem program stagnuje, a nyní se dokonce zdá, že by mohl skoncit. Duvodem je zatížení MERO spotrební daní (schválené loni v novele zákona parlamentem zcela v rozporu s mechanismy v EU), která tento produkt katapultuje do cenové nekonkurenceschopnosti. I tak lze jiste bionaftu vyrábet - ale - laicky receno, pro dosažení možnosti jejího odbytu, tedy príznivé ceny, by musel stát vynaložit daleko více financních prostredku. Tech pritom, jak známo, mnoho není. K výrobe MERO z domácích zdroju lze pritom využít zhruba 60.000 hektaru zemedelské pudy - a vedle možnost odbytu zemedelské produkce (a tedy opet zachování pracovních príležitostí na venkove) lze také o miliardu snížit rocní negativní saldo obchodní bilance pramenící z dovozu MERO ze zahranicí. Bionafta má pritom oproti motorové nafte významné pozitivní vlastnosti - až o 50 % nižší kourivost, zhruba o 30 % nižší emise kyslicníku uhlicitého a približne o 28 % nižší obsah pevných cástic. Ekologicky ješte príznivejší je biolíh - jeho využití v CR je však ješte vetší popelkou než bionafta.

NA POLÍCH ovšem nemusí "rust" jen energie. Obrovské možnosti prináší - jak již Metro pocátkem roku napsalo - napríklad pestování technického konopí. K rade možností již zmínených lze pritom priradit napríklad konopný papír - zvlášt pri rustu tuzemské a vidiny evropské byrokracie. Nikdo zrejme nedokáže spocítat, kolik stromu padne ve prospech úrednických aktivit. Pritom ovšem existují i jiné, alternativní zdroje papíroviny. Jedním z nich je i rostlina konopí seté, která má pro tyto úcely dobré, a snad dokonce i lepší vlastnosti než drevo. Ctyrikrát vetší hektarový výnos, vyšší odolnost vuci rozkladu, nenárocnost na pestování, ekologictejší belení - to jsou jen nekteré prednosti konopí setého pred drevem. V minulosti se konopný papír používal pro své kvality napr. pri výrobe bankovek a i v budoucnu by konopí jako zdroj papíroviny mohlo drevo zcela nahradit. Konopí lze samozrejme použít i jako zdroj biomasy. To vše jsou pro ceské zemedelství, venkov a krajinu naprosto srozumitelné šance a vzhledem k deklarované kompatibilite pojetí zemedelství CR a EU dokonce i povinnosti, které bude muset v rámci trvale udržitelného rozvoje dodržovat. I na základe již podepsaných mezinárodních závazku.

PETR HAVEL