EKONOMIKA PĚSTOVÁNÍ PŠENICE

Economics of wheat cultivation

Ing. Jaroslav Novák, CSc.

VÚZE Praha

Pro hodnocení ekonomiky pěstování pšenice využijeme výsledků výběrového šetření VÚZE, kde jsou každoročně zpracovávány též výsledky výrobkových nákladů. Jde o výsledky podnikatelských subjektů právnických osob (zemědělských družstev a obchodních společností).

Rychlé tempo růstu nákladů v zemědělství z minulých let nepokračovalo v roce 1998. U obilovin se náklady na jejich pěstování a sklizeň zvýšily o 2 až 4 %, což při poklesu jejich hektarových výnosů ovlivnilo zvýšení nákladů na jednotku produkce. U cukrovky a brambor zvýšení produkce předstihlo růst nákladů na jejich pěstování a ovlivnilo snížení nákladů na jednotku produkce.

V příspěvku věnujeme pozornost ekonomickým výsledkům pěstování pšenice, protože jde o plodinu, která zaujímá v zemědělských podnicích nejvyšší podíl na orné půdě.

Náklady na pěstování pšenice ozimé v roce 1998 dosáhly 13 965 Kč/ha sklizňové plochy, což je zvýšení v porovnání s rokem 1997 o 3,6 %. Na tomto zvýšení se jednotlivé nákladové položky podílely rozdílně.

Z přehledu v tabulce zejména vyplývá, že na meziročním zvýšení nákladů se nepodílely náklady mechanizovaných prací a intenzifikační vklady jen v menší míře.

Celkové přímé materiálové náklady se meziročně zvýšily o 2,7 %, hlavně vlivem zvýšení nákladů na přípravky ochrany rostlin, při stagnaci nákladů osiv a snížení nákladů průmyslových hnojiv. Snížení nákladů průmyslových hnojiv bylo hlavně ovlivněno snížením jejich cen, jak ukazuje rozklad indexů cen a indexu změn nákladů.

96,41)

Index změny množství = * 100 = 107,7

89,52)

1. index změny finančního objemu nákladů

2) cenový index průmyslových hnojiv podle ČSÚ

Uvedený rozklad indexů lze interpretovat tak, že meziroční snížení nákladů průmyslových hnojiv o 3,5 % bylo ovlivněno snížením jejich cen o 10,5 % při růstu jejich objemu o 7,7 %.

Podobně je možno analyzovat přípravky ochrany rostlin, kde došlo k meziročnímu růstu nákladů o 12,1 %.

112,1

Index změny množství = * 100 = 107,8

104,0

Z uvedeného vyplývá, že zvýšení nákladů o 12,1 % bylo ovlivněno ze 4 % růstem cen a z 7,8 % zvýšením jejich objemu.

Uvedený rozklad indexů bude mít větší vypovídací schopnost při jeho propočtu v konkrétním zemědělském podniku, protože cenové indexy ČSÚ vyjadřují průměr meziročních změn cen souhrnně za průmyslová hnojiva, pesticidy apod. V konkrétním zemědělském podniku by bylo možno zjistit skutečné meziroční změny cen u jednotlivých druhů hnojiv i pesticidů apod.

Meziroční zvýšení nákladů u ozimé pšenice bylo ovlivněno hlavně ostatními přímými náklady, kde jsou zejména zahrnuty služby, u nichž šlo zřejmě o meziroční zvýšení objemu jejich používání, protože cenový index ČSÚ se meziročně zvýšil na 105,6. K meziročnímu zvýšení došlo též u režijních nákladů (12,9 %) a mzdových a osobních nákladů (4,6 %). U mechanizovaných prací došlo ke snížení nákladů o 11,3 %, zejména vlivem snížení cen PHM (meziroční index činil 84,0).

Pokles hektarových výnosů z minulých let pokračoval i v roce 1998 a ovlivnil růst nákladů na 1 t zrna o 7,2 %.

Z hlediska rozdílných přírodních podmínek docházelo v roce 1998, tak jako v minulých letech, směrem k méně příznivým podmínkám k mírnému poklesu vynaložených nákladů na pěstování a sklizeň. Hektarové výnosy se meziročně snížily, kromě oblastí bramborářsko-ovesné a horské. Celkově v roce 1998 docházelo u ozimé pšenice směrem k méně příznivým přírodním podmínkám ke snižování nákladů na 1 t zrna.

S růstem hektarových výnosů dochází ke zvyšování nákladů na 1 ha sklizňové plochy. Zvyšují se zejména intenzifikační vklady (hnojiva, přípravky ochrany rostlin a nakoupená osiva při poklesu spotřeby vlastních osiv). V menší míře se zvyšují též ostatní přímé náklady a služby a pracovní náklady. Režijní náklady zůstávají zhruba na stejné úrovni.

Vyšší vynaložení intenzifikačních vkladů v souvislosti s růstem hektarových výnosů bylo efektivní, protože náklady na 1 t pšenice se snižují. Se zvyšováním hektarových výnosů na 1 t zrna se snižují zejména fixní a pracovní náklady. Z intenzifikačních vkladů dochází k poklesu u osiv a v menší míře též u hnojiv. Přípravky na ochranu rostlin zůstávají zhruba na stejné úrovni, což svědčí o tom, že vysoké hektarové výnosy vyžadují větší dávky hnojiv a větší ochranu rostlin.

Uvedené výsledky nákladů na pěstování pšenice ozimé se odráží i v rentabilitě.

Z údajů v tabulce především vyplývá, že v roce 1998 došlo u podnikatelských subjektů právnických osob v průměru ČR ke zvýšení tržeb na 1 ha sklizňové plochy ozimé pšenice vlivem vyššího podílu realizované pšenice z celkové výroby při nižších realizačních cenách. Podniky se i při nižších hektarových výnosech v roce 1998 snažily realizovat větší objem produkce než v roce 1997 při vyšších hektarových výnosech. Nižší realizační ceny a nižší ceny užití produkce ovlivnily snížení míry rentability, která v průměru ČR v roce 1998 dosáhla 32 %.

Za uvedenými průměrnými výsledky ve výrobních oblastech i za ČR existují výrazné rozdíly ve výši tržeb i v míře rentability u podniků s rozdílnou úrovní hektarových výnosů.

Uvedený přehled ukazuje na výrazný vliv výše hektarového výnosu nejen na náklady na jednotku produkce, ale též i na výnosovou část pěstování pšenice a na rentabilitu jejího pěstování.

Celkově lze uvést, že pěstování pšenice je pro zemědělské prvovýrobce nejméně problémové a zároveň nejméně rizikové. Pěstování pšenice stále příznivě ovlivňuje ekonomiku podniků, protože výsledkem je většinou dosažení kladného hospodářského výsledku s výrazným vlivem úrovně intenzity výroby.

Kontaktní adresa: Ing. Jaroslav Novák, CSc.; VÚZE Praha; Mánesova 75; 120 58 Praha 2 - Vinohrady