EKONOMIKA PĚSTOVÁNÍ OZ. PŠENICE, JAR. JEČMENE A ŘEPKY v r. 1997

EKONOMIKA PESTOVÁNÍ OZIMÉ PŠENICE, JARNÍHO JECMENE A REPKY OLEJNÉ v roce l997

Významnou skutecností pro hodnocení rentability pestování obilovin a repky olejné za rok l997 je pokles jejich hektarových výnosu ve srovnání s predešlým obdobím :

1990 1997 Index 97/90

pšenice ozimá 5,65 t 4,47 t 0,79

jecmen jarní 5,44 t 3,72 t 0,68

repka olejná 2,90 t 2,47 t 0,85

spotreba organických hnojiv

v objemu org.látek na l ha 1,30 t 0,61 t 0,47

skutecná potreba org.látek

v prumeru na l ha rocne l,85 t = 100 % 0,61 t 0,33 !

spotreba cistých živin v minerálních

hnojivech : N 90,0 kg 48,1 kg 0,53

P2 O5 53,3 kg 11,8 kg 0,22 !

K2 O 47,9 kg 8,4 kg 0,l8 !

MgO 48,0 kg 3,6 kg 0,07 !

CaO 355,2 kg 27,0 kg 0,08 !

Uvedená bilance naznacuje, že skliznový rok l997 znamená pocátek období dalšího poklesu hektarových výnosu zemedelských plodin v dusledku nedostatecných vstupu organických i minerálních hnojiv do pudy. Snižující se spotreba pesticidu na l ha je ale obtížne zduvodnitelným ukazatelem (není uveden), protože se v rade prípadu aplikují prípravky, jejichž hektarová dávka ve forme úcinné látky dosahuje jen nekolika desítek gramu. Pro skliznový rok l997 je dále chrakteristickým opetný nárust cen vstupu ve srovnání s minulým hospodárským rokem l995/ l996 a to u živin v prumyslových hnojivech o 4 %, u pesticidu o 3,3 % a u PHM o ll,5 %. Velká výsledová tabulka modelového propoctu rentability produkce pšenice ozimé a jecmene jarního za skliznový rok l997 podle výrobních oblastí CR naznacuje sníženou efektivnost pestování techto dvou nejrozšírenejších obilovin , které zaujaly v tomto roce 40,5 % z plochy orné pudy a vcetne jarní pšenice a ozimého jecmene 47,5 % z této plochy v CR. Prumerná výslednice míry rentability za CR je uvedena ve výrobní oblasti obilnárské a dosáhla u ozimé pšenice +3,4 % ( pri celostátních 35 % pšenice potravinárské a 65 % pšenice krmné) a u jarního jecmene -11,8 % ( pri 22 % jecmene sladovnického a 78 % jecmene krmného). U pšenice je pak pri vyšším zastoupení podílu potravinárské pšenice v K a R výrobní oblasti míra rentability podstatne príznivejší a to +l6,l % a +l7,6 %, ale ve vyšších polohách a pri predpokladu nižšího procentického zastoupení kvalitní potravinárské pšenice je míra rentability jejího pestování již minusová s výrazným nárustem v podmínkách horské výrobní oblasti.

U jecmene jarního je pri vyšším podílu jecmene sladovnické kvality v K a R výrobní oblasti míra rentability jeho pestování prakticky nulová a pri nízkém nebo žádném podílu jecmene ve sladovnické kvalite ve vyšších polohách již výrazne minusová.

Protože pri modelovém propoctu je zarazen do variabilních nákladu celý náklad na potrebu cistých živin, odebraných skutecnou prumernou sklizní v CR v nákladech na minerální hnojiva a i primerený náklad na pesticidy , zejména pak plný náklad na herbicidní prípravky, zvolil jsem jako další príklad variantu B pro variantní propocet míry rentability pri pestování techto dvou rozhodujících obilovin v CR. Je to varianta snížených nákladu na živiny v minerálních hnojivech a na pesticidy o 40 %, která spíše odpovídá prumeru CR, nikoliv však relacím nákladu u pestitelu, kterí ctí náhradu živin odebraných sklizní a cistých pozemku bez plevelu, znehodnocujících výsledky jejich práce. Variantní propocet míry rentability je uveden pouze ve vazbe na prumer CR a ciní u ozimé pšenice +l8,8 % a u jarního jecmene pouze +1,2 %.

Tento výsledek propoctu je ovšem zavádející, protože nerespektuje základní predpoklady pro úspešné podnikání v zemedelství v soucasných ani perspektivních podmínkách naší republiky.

Východiskem z této zhoršující se situace je zvýšení ha výnosu a zejména kvality obilovin pestovaných na nižší výmere, optimalizace vstupu na l hektar, respektování požadavku trhu ( vnitrního i zahranicního ) na kvalitu nabízených obilovin, zmena skladby pestovaných obilovin ( méne pšenice, více žita a s hlediska zkvalitnení krmivové základny i vetší plocha triticale ).

Nabídka SFTR na nákup kvalitní potravinárské pšenice za 4000 Kc/t a Svazu prumyslových mlýnu za 3800 Kc/t, je s hlediska soudobých podmínek našeho zemedelství nedostatecná, zejména z toho duvodu, že zemedelci potrebují získat financní prostredky k základnímu provozu i k postupnému zlepšování svého hospodarení. Optimální farmárská cena za l t pšenice je 4300 až 4600 Kc a za l t sladovnického jecmene 4350 Kc, což jsou soucasné svetové ceny, odpovídající vnitrozemským "svetovým" cenám vstupu.

Situace na úseku pestování repky olejné je relativne lepší, protože i pri optimálních vstupech a prumerném ha výnosu CR za skliznový rok l997 ve výši 2,47 t ( výrobní oblast obilnárská), bylo docíleno prumerné míry rentability +5,8 %. Tento ha výnos však také není konkurenceschopný a príklad ha výnosu 3,3 t z reparské výrobní oblasti naznacuje cílový stav kolem 20 % plusové míry rentability.

Repka olejná je celoevropsky i celosvetove perspektivní olejnina, protože veškeré prebytky její produkce jsou exportovatelné. U repky olejné lze ocekávat príznivý vývoj její farmárské ceny, která do konce minulého roku cinila z lonské sklizne l997 6.814 Kc a v únoru l998 již prekracovala 7 tis. Kc/t.

Uplatnitelnost repkového semene je nejenom pro výrobu repkového oleje, ale i pro rozširující se potrebu ke zpracování na bionaftu, což bude zvlášte její významný pestitelský smer v rámci EU. V soucasné dobe bude nutné prípadný chybející objem repkového semene pro výrobu bionafty v CR zajistit dovozem.

Svetová cena repkového semene dosahuje l0,0 až l0,7 tis. Kc za l tunu, což vytvárí príznivé predpoklady k dalšímu rozšírení jejího pestování i v CR. V souvislosti se zvýšenou celosvetovou poptávkou lze ocekávat zvyšování ceny repkového semene až do cervna l998. Pro sklizen v roce l998 bylo v CR zaseto 278 tis. ha ozimé repky a repice, t.j. o 21 % více, než cinila její skliznová plocha v roce l997. Repka je výhodným prerušovacem pri pestování vysokého podílu obilovin na orné pude a proto bude vhodné nahradit zaorávky ozimé repky, ale i ozimých obilovin na jare l998 osevy jarní repkou.

Výsledky kontroly úrodnosti pudy za období l993 - l995 v CR v porovnání s výsledky za léta l990 - l991 , provedené ÚKZÚZ v Brne, odborem agrochemie , pudy a výživy rostlin naznacují, že obsahy zásoby fosforu a zejména pak draslíku se témer ve všech regionech CR snižují. Bez dostatku pohotových živin v pude však nelze úspešne obilnarit, ani pestovat další, ješte nárocnejší zemedelské plodiny. Stav zásobování našich pud organickými látkami již lze oznacit za zcela katastrofální.

Je nutno si se vší vážností pripomenout, že výkonné odrudy zemedelských plodin vyžadují i výkonné prostredí. Rada zemedelcu má vysoké náklady na osivo a sadbu, ale nízké náklady na minerální hnojiva a pesticidy. V takovém prípade je vysoký náklad na osiva luxusem a zpusobuje nerovnováhu ve vytvárení optimálních komplexních predpokladu pro vysokou a kvalitní úrodu.

Ing. Stanislav Komberec

Repy, dne l4. brezna l998