EKONOMICKÉ ASPEKTY RESTRUKTURALIZACE AGRÁRNÍHO SEKTORU V ČR ...

EKONOMICKÉ ASPEKTY RESTRUKTURALIZACE AGRÁRNÍHO SEKTORU V ČESKÉ REPUBLICE SE ZAMĚŘENÍM NA SAMOSTATNĚ HOSPODAŘÍCÍ ROLNÍKY

economical aspects of restructuralization of agrarian sector in czech republic and teh european integration (focused on private farmers)

Markéta Johnová

Adresa autora:

Markéta Johnová, Katedra zemědělské ekonomiky, PEF

Anotace:

Soukromý sektor (samostatně hospodařící rolníci) v období před rokem 1989prakticky neexistoval (podíl zemědělců pracujících v soukromém sektoru činil v roce 1989 necelé 0,5%). Ačkoliv byli zemědělci vlastníci zemědělských výrobních faktorů (tento majetek byl součástí družstev či státních statků), měli tito lidé omezená uživatelská práva k tomuto majetku. V průběhu transformačního procesu došlo k navrácení majetku původním vlastníkům a tak postupně vznikla nová právní forma “Samostatně hospodařící rolník”, zkr. SHR. Dnes obhospodařují téměř 24%z celkové zemědělské půdy a podíl na celkovém počtu pracovníků zaměstnaných v zemědělství činí téměř 10%, což není zanedbatelné. Svou prací bych chtěla zachytit proces restrukturalizace českého zemědělství, tedy změnu výchozích struktur, vlivy na tyto změny, podporu hospodaření SHR atd. Vedle ekonomických, právnických a politických vlivů sehrály velkou roli neekonomické vlivy jako představy, motivy a hodnoty rolníků k soukromému hospodaření. Svou prací chci zjistit, jak je tento sektor významný pro celkový český agrární sektor a objasnit nejdůležitější souvislosti vývoje agrárních struktur samostatně hospodařících rolníků během transformace.

Summary:

In fact, private secktor (“Family Farms”) had not existed in the period before 1989 (proportion of family farms accounted only for 0,49% in the wholesector in 1989). Though the people employed in agriculture owned the productive factors (this property was part of agricultural cooperatives and state farms) the users right had been limited. During the transformation process the property had been returned to the original owners and this way the new legal form “Family Farms” had been established. Todey, family farmers operate on nearly 24% of the total agricultural land and they account for approximately 10% of the total labour force emloyed in agricultural secktor. In my work I wont to describe the restrukturalization proccess of the Czech Agriculture, the changes of primary struktures, the influences on this changes and the level of support for family farms during the transformation. In addition to economical, juristical and political influences played an ideals, motives and values of family farmers about private farming. In my work I wont to find out, how important is this sector in the whole Czech agrariansector and to highlight the most important relations in the development of agrarian structures in family farming during the transformation.

Klíčová slova

samostatně hospodařící rolník, transformační proces, restrukturalizace

Key words

family farms, transformation proccess, restructuralization

V rámci výzkumného projektu “Komparative Analyse des Transformationsprozesses in den Agrarsektoren ausgewä hlter Staaten Mittel- und Osteuropas” (KATO) je moje práce zaměřena na restrukturalizaci zemědělství v České republice se zaměřením na právní subjekt Samostatně hospodařící rolník (dále jen SHR), v prostředí EU individuální či rodinné farmy. Ve své práci sleduji proces změn zemědělských struktur během transformace, které ovlivnily vývoj hospodaření SHR. Ve své práci se zabývám tím, jak se tento sektor vyvíjel během transformace, jak byl ovlivněn agrárně-politickými opatřeními, jaké postavení mají SHR v agrárním sektoru ČR (investiční možnosti, výrobní struktura, odbytové podmínky) a jaké mají vývojové možnosti do budoucna

K výzkumu jsme si vybrali dva kraje: Severočeský a Jihočeský zejména z historických důvodů. V Severních Čechách hospodařily před rokem 1989 především státní statky. Jde z velké části o podhorskou průmyslovou oblast. Jižní Čecha jsou typické svou zemědělskou výrobou s bohatou tradicí družstevnictví.

Dílčí průzkum zahrnul 155 respondentů ze Severočeského (68) a Jihočeského kraje (87). Byl proveden v období mezi 20.5. -20.6. 1999. Výběr respondentů se odvíjel od náhodného výběru obcí v předem vybraných okresech. Metodicky bylo postupováno tak, že respondenti vyplnili předem připravený dotazník za účasti dotazovatelů. Při tomto průzkumu se nevyskytly žádné vážnější problémy. Respondenti byli velmi ochotní vyplnit dotazník. Data jsou zpracovávána pomocí programu SPSS, verze 8.0.

Jelikož ve své práci sleduji vývoj podniků SHR, sleduji tři časová období - rok založení, 1995 a 1998. V předkládaném příspěvku se zaměřím pouze na některé údaje.

Vlastníci farem

Většina rolníků začala soukromě hospodařit v roce 1992 (80%), tedy v období realizace většiny restitučních nároků. Pouze 3 SHR podnikali už před rokem 1989, tzv. přežili. Před rokem 1989 u nás soukromě hospodařilo jen necelého půl procenta pracovníků ze všech osob trvale činných v zemědělství (V. Majerová, 1996).

Tabulka 1: Průměrný věk rolníků v roce 1999

Pramen: Terénní šetření autora

Z tabulky 1 je zřejmé, že v Jižních Čechách je průměrný věk SHR o něco vyšší než v Severních Čechách. Zajímavou informaci nám poskytne následující tabulka č.2. Ptali jsme se, jestli má rolník za sebe nástupce.

Tabulka 2: Nástupce rolníků [ % ]

Pramen: Terénní šetření autora

V Severních Čechách má za sebe nástupce třetina SHR. V Jižních Čechách více než polovina. Tento stav je ovlivněn především přístupem rolníků k práci a v pokračování v rodinné zemědělské tradici. V Jižních Čechách mají lidé k zemědělské činnosti větší vztah než v Severních Čechách.

Velikost farem SHR

Tabulka 3: Vývoj průměrných velikostí farem v daných letech [ ha ]

Pramen: Terénní šetření autora

Uvedená tabulka č.3 ukazuje rozdílné průměrné velikosti farem v jednotlivých krajích a jejich vývoj od prvního roku podnikání, 1995 a 1998. V Severních Čechách mají podniky větší průměrnou výměru o jeden řád. Je to způsobeno především tím, že v Severních Čechách se podniky SHR orientují především na extenzívní chov skotu. Dalším důvodem je horší kvalita půdy, především v pohraničních oblastech. Pěstování produktů rostlinné výroby k tržním účelům je zde nerentabilní.V Jižních Čechách je velmi časté, že podniky mají kombinovanou výrobu, tedy jak rostlinou výrobu, tak živočišnou výrobu.

Půda

Tabulka 4: Podíl najaté půdy v daných letech na celkově obhospodařované ploše [ % ]

Pramen: Terénní šetření autora

U podniků SHR v Severních Ćechách je velmi vysoký podíl najaté půdy. Přesto se dá říci, že má klesající tendenci. Situace v Jižních Čechách je trochu jiná. Podíl najaté půdy je nižší, ale tendence je opačná. Podíl najaté půdy se zvyšuje.

V souvislosti s výše uvedenými údaji si položme otázku: Co charakterizuje podnik SHR? Lze srovnávat rodinné farmy typické pro EU s podniky SHR v České republice?

V prostředí EU je rodinná farma charakteristická tím, že jeden člověk, popř. rodina je vlastníkem výrobních faktorů (půda, kapitál). V České republice hospodaří SHR na půdě, kterou získali buď:

· na základě restitučního nároku

· koupí nebo

· nájmem.

Půda je pro většinu SHR příliš drahá, než by ji kupovali. Proto většina volí způsob levnější, tedy půdu si najmout.

Závěr

Postavení SHR v agrárním sektoru ČR není nevýznamné. I když mnoho rolníků hospodaří pouze za účelem vlastní potřeby, obhospodařují 25% celkové plochy zemědělské půdy. Podle mého názoru mají větší šanci na přežití podniky větších rozloh (od 100 ha) a podniky, které se specializují na jednu či dvě komodity. Velký počet rolníků zejména v Jižních Čechách má svého nástupce v případě, kdyby se on sám rozhodl dále nehospodařit. To je velmi pozitivní pro rozvoj hospodaření SHR. Situace v Severních Čechách je z tohoto pohledu o něco složitější. Podle vlastního průzkumu mohu soudit, že rolníci v Severních Čechách podnikají hlavně z důvodu dosažení vysokého zisku. V Jižních Čechách to není nejdůležitější důvod. Rolníci mají větší zodpovědnost ke své práci právě z důvodu tradice v tomto kraji. Co se velikosti farmy týče, v Severních Čechách mají farmy v průměru kolem 200ha a v Jižních Čechách kolem 60ha. V obou krajích se projevuje trend růstu průměrné rozlohy farmy, protože větší farmy jsou rentabilnější a umožňuje to rolníkům spestřit osevní postup a tak obohatit i půdu. Pro podniky SHR je u nás typický vysoký podíl najaté půdy, zejména v Severních Čechách. Rolníci nemají dostatek kapitálu, aby si mohli koupi vlastní půdu. Zajímavé je také skutečnost, že více než polovina respondentů nikdy nezažádala o úvěr. Tato situace je podle mě velmi vážná, protože zabraňuje rolníkům rozvíjet své podniky. Všechny zemědělské subjekty musí mít možnost získat úvěr, aby se mohly sami rozvíjet, ale na druhou stranu to musí být také výhodné pro banku. Bude nutná politická i ekonomická podpora trhu s úvěry, aby nebyl nikdo zvýhodňován, jako tomu bylo doposud. Jinak hrozí, že ze všech podniků SHR zbude jen několik nejsilnějších a ostatní vrátí svůj kapitál zpět do družstev, pokud to ovšem není politickým cílem.

Literatura

Majerová, V.: Lidová demokracie, 2.10. 1992

Terénní šetření autora