EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST VYBRANÝCH PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY

Economic effeciency of some plant crops production

Dana Žídková

Adresa autora:

Dana Žídková, Katedra zemědělské ekonomiky, PEF,

Česká zemědělská univerzita, 165 21 Praha 6

Anotace:

Hodnotí se ekonomická efektivnost výroby pšenice, ječmene, žita, ovsa, hrachu, řepky, brambor a cukrovky v sedmi hospodářských letech. Jsou vypočteny ukazatele intenzity výroby, produktivity práce a rentability výroby a jejich časové řady popsány pomocí lineární regrese. Hlavní příčinou neuspokojivých tendencí vývoje efektivnosti je pokles nebo nedostatečný růst hektarových výnosů. Ceny většinou rostou, což je příznivé pro pěstitele, ale při mírné převaze nabídky nad poptávkou se zdražuje surovina pro zpracování i pro export. Je to jeden z faktorů nepříznivě působících na konkurenceschopnost na trzích surovin i potravin.

Poznatky uváděné v článku vyplývají z řešení institucionálního výzkumného záměru CEZ:J03/98:411100013 “Efektivní integrace českého agrárního sektoru v rámci evropských struktur - předpoklad trvale udržitelného rozvoje”.

Summary:

The paper dealts with the economic effeciency of wheat, barley, rye, oats. peas, oil- seed rape, potatoes and sugar beat production. in framework of seven production years. Production intenzity, labour productivity and profitability indicators are computed and their timeseries are discribed by linear regression. Main reason of unsutisfactory efficiency development is decrease or low yieald growth. Prices for most of products increase, what is positive for growers, however under moderate oversupply above demand raw materials for processing as well as for export increase prices too. This is one of the significand factors negatively impacting upon competitiveness at raw materials and foodstuffs markets.

Pieces of knowledge mentioned in the article resultr from the solution of the institutional research intention CEZ:J03/98:411100013 “Efficient integration of the Czech agrarian sector in frame of European structures - a presumption of permanent sustainable development”.

Klíčová slova:

zemědělství, rostlinná výroba, efektivnost, nákladovost, intenzita výroby, produktivita práce

Keywords:

agriculture crop production, efficuency, costness, production intenzity, labour productivity

Úvod

Jak vyplývá z analýz bilancí výroby a spotřeby jednotlivých komodit rostlinné výroby zpracovávaných MZe ČR, spočívá hlavní úkol zemědělských podniků v oblasti rostlinné výroby v zajištění domácího trhu - tzn. v zajištění suroviny pro přímou spotřebu (obyvatelstvem, zemědělstvím) a pro zpracovatelský průmysl. Jen menší část domácí rostlinné produkce je určena na vývoz buď přímo - je vyráběna za cílem vývozu v podobě zemědělské suroviny, nebo jako surovinový základ produktů zpracovatelského průmyslu.

Nákladovost rostlinné výroby ve srovnání s tržními cenami, které odrážejí komplexně stav trhu, předurčuje rentabilitu výroby, tzn., že ovlivňuje absolutní velikost zisku dosahovanou zemědělskými výrobci v samotné rostlinné výrobě. V případě dalšího výrobního užití v zemědělství nebo v potravinářském, případně jiném zpracovatelském průmyslu se cena vyrobené a spotřebované produkce rostlinné výroby bezprostředně podílí na nákladech výroby vyššího stupně zpracování, takže společně s tržními cenami dosahovanými těmito články výrobních vertikál ovlivňuje rentabilitu zpracovatelů. Z tohoto pohledu je velmi důležité, aby rostlinná výroba byla ekonomicky efektivní nejen pro samotné zemědělce, ale také pro zpracovatele, kteří výsledky rostlinné výroby zhodnocují na domácích a zahraničních trzích v silné a stále sílící konkurenci.

Cíl, materiál a metoda

. Cílem tohoto příspěvku je pojednat o problémech sledování ekonomické efektivnosti rostlinné výroby v ČR a posoudit úroveň efektivnosti u hlavních plodin - pšenice, ječmene, žita, ovsa, řepky, hrachu, brambor a cukrovky..

V tomto příspěvku je posouzena efektivnost výroby hlavních plodin na základě ukazatelů intenzity výroby - hektarového výnosu a nákladů vynaložených na jeden hektar, a dále na základě ukazatelů produktivity práce - poměru výnosu k nákladům a tržeb k nákladům a na základě rentability výroby - je vyjádřena jako rozdíl mezi tržbou a náklady. Náklady jsou přisouzeny pouze hlavnímu produktu, tzn.,že se nepracuje s vedlejšími produkty. Chceme-li pouze konstatovat, zda realizace tržní části produkce přinesla zisk, není nutné přihlížet k tržnosti.

V dosaženém hektarovém výnosu se projevuje souhrnně účinnost vynaloženého množství živé a minulé práce (tj. spotřeby času lidské práce a spotřeby materiálu a energie). Toto množství vstupů společně s cenami vstupů se promítá do nákladů. Nákladovost je samozřejmě ovlivňována ještě celou řadou dalších faktorů, ale v konečném důsledku vyjadřuje komplexně úroveň výrobních, organizačních řídících a ekonomických vztahů ve výrobě. Z ekonomického hlediska je žádoucí, aby s ohledem na dokonalejší využití všech produkčních faktorů rostly hektarové výnosy a klesaly náklady na jednotku produkce. Jak již bylo v minulosti mnohokrát prokázáno, dosažení tohoto cíle je značně obtížné, protože cenová složka nákladů zpravidla roste rychleji než se zvyšuje technologická účinnost vynaloženého množství práce, materiálu a energie. V každém případě je však pro dosažení kunkurenceschopnosti zemědělské produkce na domácím trhu i ve srovnání se zeměmi EU nutné zvyšovat hektarové výnosy. Pro výrobce rostlinných produktů je rozhodující, aby náklady vynaložené na hektar rostly pomaleji než tržby (výnosy) z vyrobené produkce a tak byl realizován zisk v co nejvyšší míře.

Hodnocení je provedeno s využitím údajů ze sledování nákladovosti zemědělských výrobků, které provádí VÚZE v Praze. Výnosy, náklady, tržby a z nich konstruované ukazatele produktivity práce jsou šetřeny v letech 1991/92-1997/98. Vzhledem k tomu, že v tomto sledování nejsou v daném období uváděny skutečně dosažené tržby za realizovanou produkci a není znám podíl tržně a netržně realizované produkce, byla tržba u jednotlivých plodin stanovena jako součin hektarového výnosu a průměrné ceny tržní produkce dané komodity (cena ČSÚ), dosažené v odpovídajícím hospodářském roce. Tržba tedy není “skutečná”, takže není ani možné zjistit “skutečně dosažený zisk”. Je ale umožněno posoudit vliv úrovně a vývoje tržních cen na ekonomickou efektivnost výroby a je možné určit, zda vývoj nákladů a tržeb při dané intenzitě výroby umožňuje zemědělským podnikům realizovat zisk. U časových řad všech uvedených ukazatelů intenzity výroby a produktivity práce jsou vyjádřeny lineární trendy jejich vývoje nejdříve z původních peněžních a fyzických jednotek. Regresní koeficient trendů získaných z původních jednotek vyjadřuje směr a průměrné roční tempo změny každého sledovaného ukazatele, určuje, zda příslušný faktor ovlivňující efektivnost v daném období působil pozitivně nebo negativně. Protože ukazatele jsou přirozeně vyjádřeny v různých měrných jednotkách (tuny, Kč) a jejich hodnoty jsou často dost rozdílné velikosti (řádově rozdílné), jsou ve druhém kroku vypočteny lineární trendy z bazických indexů vyjadřujících trend sledovaných ukazatelů v poměrových číslech (procentních jednotkách). Základem pro výpočet bazických indexů je hodnota sledovaného ukazatele v roce 1991/92. Tímto postupem se odvodí hodnoty regresních koeficientů v procentních jednotkách. S jejich pomocí je pak možné porovnávat u různých plodin průměrné tempo růstu různých ukazatelů a hodnotit sílu působení jednotlivých faktorů ovlivňujících efektivnost výroby.

Výsledky analýzy

Analýzu výsledků regrese vybraných ukazatelů lze provést pro každou plodinu zvlášť a také lze porovnávat výsledky jednotlivých plodin navzájem.Vzhledem k celkovému rozsahu příspěvku je provedena ukázka výsledků analýzy u jarního ječmene.

Tab. č.1 Výsledky regrese ukazatelů ekonomické efektivnosti výroby jarního ječmene

Intenzita výroby se vyvíjela nepříznivě, protože klesal hektarový výnos (průměrně ročně o 85,357 kg z hektaru, tj. o 1,66 %) a náklady rostly (průměrně ročně o 558,96 Kč na hektar, tj. o 7,11%). Tržba rostla vlivem ceny, protože průměrný růst ceny 9,91% je vyšší než průměrný pokles výnosu. Tržba byla po celé období vyšší než náklady a rostla rychleji než náklady, takže výroba jarního ječmene byla pro výrobce rentabilní. Produktivita práce se vyvíjela nepříznivě - klesala vlivem klesajícího hektarového výnosu a vlivem růstu nákladů. Zhodnocení jednotky nákladů v hektarových výnosech každoročně klesalo o 5,89%, zhodnocení jednotky nákladů v tržbách klesalo “jen” o 1,8% - tj. projev rostoucí ceny.

Přestože výroba byla pro zemědělce rentabilní - zisk byl kladný a zvyšoval se ročně o 312,48 Kč, tj. o 6,03%, byla získávána stále dražší jednotka produkce, což je jev nepříznivý.

Tab. č.2 Porovnáníukazatelů ekonomické efektivnosti výroby vybraných plodin

na základě výsledků regrese - období 1991/92-1997/98

(regresní koeficienty z bazických indexů)

Jednoznačně negativní tendence vývoje intenzity jsou zaznamenány u pěti plodin - u všech obilovin a u hrachu se snižovaly hektarové výnosy při růstu nákladů na hektar. Tržby rostly - s výjimkou hrachu - vlivem rychlého růstu cen, takže jednotka realizované produkce byla rentabilní (opět s výjimkou hrachu). U řepky, brambor a cukrovky, kde na rozdíl od předchozí skupiny rostly výnosy, náklady rostou rychleji než výnosy, což znamená, že i zde rostla nákladovost jednotky produkce a to způsobovalo tlak na růst nákupních cen. U cukrovky ale žádoucí růst ceny nebyl dosažen a proto jednotka realizované produkce byla ztrátová. Produktivita práce vyjádřená poměrem výnosu k nákladům se vyvíjela neuspokojivě u všech sledovaných plodin. Hodnoty druhého ukazatele produktivity práce jsou u pšenice, žita, řepky a brambor příznivé proto, že tržby vlivem ceny rostly rychleji než náklady.

Zvyšující se cena v podmínkách mírného převisu nabídky nad poptávkou ztěžuje odbyt ze zemědělských podniků. Rychlý růst ceny zvyšuje náklady na surovinu domácím zpracovatelům a vyvolává tlak na růst spotřebitelských cen, což v podmínkách klesající koupěschopnosti obyvatelstva může být příčinou zpomalování růstu výroby nebo až jejího snižování. Snižují se rovněž konkurenční schopnosti při exportu.

Z uvedených zjištění vyplývá, že pro dosahování lepších ekonomických výsledků v zemědělských podnicích i v podnicích zpracovatelského průmyslu a při exportu produktů rostlinné výroby nebo potravin je především nutné intenzifikovat rostlinnou výrobu, dosahovat vyšší výnosy a tím zpomalovat růst nákladů na jednotku produkce. Dosáhnout vyšší hektarové výnosy je možné jen zvýšením úrovně chemizace a všech agrotechnických opatření (zvýšení technologické kázně), lepší organizací využití techniky a pracovních sil při stabilizaci výrobních struktur zemědělských podniků.

Použitá literatura:

Hanibal Josef, Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za rok 1993, 1994, 1995, 1996, VÚZE Praha

Knížková Helena, Vlastní náklady a výsledky hospodaření zemědělských družstev České republiky za rok 1991, VÚEZV Praha

Novák Jaroslav, Nákladovost zemědělských výrobků v zemědělských podnicích ČR za rok 1997, VÚZE Praha

Poláčková Jana, Nákladovost zemědělských výrobků a výsledky hospodaření v zemědělských podnicích ČR za rok 1992, VÚZE Praha

Žídková Dana , Ekonomické vztahy v zemědělské výrobě, in Svatoš Miroslav a kol.,

Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a spotřebitelských cen potravinářského zboží, ČSÚ Praha, Statistické informace, č. 7 - ceny, za roky 1991-1998