Ekologie lidi trápí, zejména Češi ji ale příliš neřeší
03.05.2005 | Lidové noviny
Když mají Češi mluvit o svých názorech na ekologii, vystupují na první pohled jako velmi moderní národ. Pokud ale mají říct, co pro životní prostředí sami dělají, je to pro většinu zdejších lidí stále problém. Evropská komise nyní zveřejnila výsledky obřího průzkumu, ve kterém 25 tisíc obyvatel unie mluvilo o svých postojích k ekologii. Co se týče "teorie", Češi dopadli nadprůměrně. Tak například: 89 procent lidí si myslí, že problémy spojené s životním prostředím se mají řešit stejně intenzivně jako ekonomika nebo sociální politika. A plných 95 procent Čechů chce, aby politici a úředníci o projektech rozhodovali i s ohledem na ekologické dopady.
To, jak by životnímu prostředí mohli sami prospět, však už většina lidí neřeší. "Ekologické chování není u Čechů dosud příliš rozšířené. Ještě stále nejsme v té postmaterialistické fázi jako v jiných zemích. Při nákupech lidé koukají hlavně na cenu a dostupnost," říká sociolog Jan Spousta.
Ekologický výrobek? Neznám
Svědčí o tom například postoj lidí k biopotravinám. Podle odhadů je kupují pouhá dvě procenta lidí. Podobné je to i s takzvanými ekologicky šetrnými výrobky. "Češi o nich mají katastrofálně nízké povědomí. Vůbec netuší, co to je označení ekologicky šetrný výrobek, a tak je nenapadne, aby jej v obchodě vyhledávali. Je to chyba státu, který nedbá na propagaci a osvětu," říká Adéla Princová z Českého ekologického ústavu.
Na to, že zdejší lidé mají o ekologii obecně malé povědomí, upozornil i zmíněný evropský průzkum. V tom, nakolik se cítí informovaní, Češi skončili pátí od konce. Například každý šestý dosud nezjistil, v čem může být třídění odpadů prospěšné. "Výsledky průzkumu jsou pro politiky a úřady v mnohém výzva," říká Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Ministerstvo životního prostředí to však tak černě nevidí. "Pomalu se to začíná zlepšovat. Například odpad třídí stále více lidí i úřadů," uvedla mluvčí ministerstva Karolína Šůlová.
I když například recyklovaný papír používá jen asi třicet úřadů v zemi, Šůlová má částečně pravdu. Odpad už třídí asi 60 procent všech lidí. Podle závazků však má do tří let jejich počet vzrůst alespoň na 85 procent.
Už tento měsíc ministerstvo životního prostředí plánuje zahájit vlastní velký průzkum, ve kterém chce zjistit, co Češi přesně pro životní prostředí dělají. Takové ucelené šetření v Česku zatím nikdy nevzniklo. Jeho výsledky budou hotovy v létě. Ministerstvo je plánuje využít například k cílenější osvětě a propagaci ekologického chování.
Další články v kategorii Zemědělství
- Evropou se šíří nový virus Shamonda. Česko už zavedlo preventivní opatření (13.10.2026)
- Jak omezit choroby rostlin a snížit spotřebu chemických přípravků? Výzkum Simony Rodopské získal první místo v soutěži Věda pro Zemi (13.10.2026)
- Zemědělské společnosti Navos z Kroměříže loni klesly tržby i zisk (12.10.2026)
- Export hovězího z Brazílie meziročně klesl o 35 % (12.10.2026)
- Budoucnost mezinárodního genetického hodnocení (09.10.2026)
- V evidenci prostředků na ochranu rostlin bude chtít ČR zřejmě víc požadavků, než chce EU (09.10.2026)
- Kolem staré usedlosti chodila roky. Dnes na ní chová krávy a vyrábí sýry (09.10.2026)
- SVS zavádí vyšetřování na nový virus u hospodářských zvířat (09.10.2026)
- Výskyt hraboše polního v září 2026 (08.10.2026)
- AFP: Pěstitelé paprik jsou v Maďarsku pomalu mizející profese (08.10.2026)

Tweet



