Ekologičtí farmáři dostali rytířskou cenu

Cenu Nadačního fondu rytíře Františka Horského dostal o víkendu v Milotičkách na Pelhřimovsku nejlepší ekozemědělec roku Tomáš Křišťan, který zde se svým otcem Františkem vybudoval ekologickou farmu.

U příležitosti předání cen uspořádali jmenovaní farmáři den otevřených dveří na své farmě, při kterém nechybělo ani občerstvení z ekologicky vyrobených potravin. "Vyšší ocenění pro takové farmáře, jako jsme my, asi v naší republice není," svěřil se krátce po převzetí putovního poháru pro nejlepšího ekozemědělce roku oceněný pětačtyřicetiletý Tomáš Křišťan. Také vysvětlil, že Nadační fond rytíře Františka Horského založil před lety zemědělský inženýr Richard Barták na počest zakladatele českého zemědělství a financují jej například program Phare a další programy z Evropské unie. V rámci tohoto fondu je již osm let vyhlašován nejlepší ekozemědělec roku. Letos putoval pohár, který k tomu přísluší, do Milotiček. "Toto ocenění jsme získali za to, že vyrábíme ekologické produkty a uvádíme je na trh. Já osobně si myslím, že to je hlavně kvůli tomu, že jsme se dostali se svými bramborami do velkého obchodního řetězce, a také za produkci ovčího masa," uvedl novopečený držitel poháru.

Farmářem po práci

Křišťanova farma, na které hospodaří pouze rodina bez dalších zaměstnanců, má k ekologickému zemědělství přihlášeno 32,5 hektaru zemědělské půdy a k tomu má ještě deset hektarů lesa. "Specializujeme se na chov ovcí, což je hlavní náplň, a na výrobu konzumních brambor. Od letošního roku zkouším i výrobu biosadby brambor," řekl dále mladší z Křišťanů. Vedle toho produkuje farma i zeleninu a drůbeží maso, ale tady na soulad s přírodou majitelé trochu doplácí. Jestřáb je totiž od začátku roku připravil o patnáct slepic. "Dneska nejde, aby zemědělec dělal úplně všechno. Musí se na něco specializovat," konstatoval Křišťan. Sám je zaměstnán jako místostarosta na Městském úřadě v Humpolci a na své farmě pracuje po odpoledních a o víkendech. "Také dovolenou trávím tady. Žádná Itálie," dodal s úsměvem. Tomáš Křišťan je původním povoláním učitel a na Zemědělské škole v Humpolci, kde před posledními komunálními volbami učil, založil v roce 1994 ještě s jedním kolegou ekologické zemědělství jako obor. Jeho vyhlášení ekozemědělcem roku dokladuje, že dobře ví, o čem je řeč.

Otec si splnil životní sen

Otec Tomáše František Křišťan si na stará kolena splnil životní sen. Pracoval mnoho let ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby Praha-Ruzyně a ekologii dával vždy na první místo. "Asi to vychází z mého genetického založení. Mí předci ze strany otce i matky pracovali plných čtyři sta let v zemědělství, takže pouto k půdě tady je. Když dnes jdu po poli, cítím sounáležitost se svými předky," řekl hned v úvodu osmasedmdesátiletý farmář, který tvrdí, že člověk z půdy vznikl, půda ho živí a do půdy se vrací. Za léta pokusů zjistil, že i zvěř je téměř magicky přitahována k přirozeně ošetřovaným porostům, bez chemických prostředků. Ekologické zemědělství je pro něj tedy určitým harmonickým prvkem na dnešním venkově. "Vztah k lidem je provázaný se vztahem ke zvířatům a k půdě. Mám takovou představu, že podobné farmy by měly být v každé vesnici takovou oázou klidu, kde by byla zachována sounáležitost člověka s přírodou," vysvětlil Křišťan František.

Také ekofarmu dělá dobrá kuchařka

Na ekofarmě Křišťanových se nejen vyrábějí ekologické potraviny, ty se tady i konzumují. Leckterá hospodyně si nedovede představit například širší využití jehněčího a skopového masa. "To, že se toto maso příliš nevyužívá v českých domácnostech, pramení z lidské hlouposti, protože je daleko zdravější," prozradila dvaasedmdesátiletá Marie Křišťanová. Z jehněčího a z kýty jsou prý výborné řízky, za ochutnání stojí i roštěná či svíčková. Pro návštěvníky ekofarmy v den otevřených dveří připravila paní Křišťanová mimo jiné také špízy a klobásy ze skopového a jen se po nich zaprášilo. Zkrátka i pro ni je stejně jako pro jejího manžela a syna chov ovcí a vůbec ekologické zemědělství koníčkem. I ona má svůj podíl na tom, že právě její syn byl vyhlášen eko zemědělcem roku.