Ekologické zemědělství není jen práce, je to životní styl

Do ekologického hospodaření se pouštějí zemědělci hlavně na severní Moravě, ale také v jižních Čechách. Zřejmě proto se Celostátní biodožínky tentokrát konaly na ekofarmě u Chvalšin. Pořádající Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO dožínkami propaguje ekologické zemědělství a snaží se získat jeho další přívržence - zemědělce, ale i konzumenty jejich produktů. Na sobotních dožínkách v Borové zástupci svazu PRO-BIO přibližovali zemědělství z různých stránek. Proto návštěvníci Farmy Borová mohli zhlédnout ukázku práce s koňmi, lidových řemesel, ale ochutnat i jídla, která rozhodně netvoří klasiku českého jídelníčku.

Pozoruhodnou podívanou byla dopolední ukázka přirozené komunikace s koňmi. Zkušený učitel tohoto umění Honza Bláha a jeho čtyři dospělé žačky z Ameriky předvedli, jak ovládají své koně jen s pomocí nenápadných povelů.

"Vyvětlovali laické veřejnosti, jak s pomocí sedmi her naučí koně důvěře a poslušnosti. Velice zajímavá byla i Honzova ukázka práce s koňmi bez sedla a uždění," řekla majitelka farmy Marcela Kamírová, jejíž sedmiletá dcera Terezka rovněž návštěvníkům farmy předvedla, jak dokáže hravě ovládat kobylu mnohem větší, než je sama.

"Ekologický zemědělce není jenom zemědělec. Je to i styl života, který je naprostým návratem k přírodě a ke vztahu k ní. Ekologický zemědělec je zemědělec 18. a 19. století," konstatoval Jiří Chmel, ředitel Zemědělské agentury a pozemkového úřadu v Českých Budějovicích.

"Stát ekologické zemědělce podporuje, protože nedosahují tak vysokých ekonomických výnosů. Podle nařízení vlády číslo 505 z roku 2000 jim stát tuto újmu kompenzuje dotacemi - ovšem jenom pokud se jako ekologický zemědělec do systému přihlásí a zažádá o prostředky," dodal.

Takovými zemědělci jsou i František a Hana Špatných ze Strakonicka, kteří vlastní kozí farmu a do Borové přivezli na ochutnávku kozí sýry. Farmaří od 90. roku a o tři roky později, kdy kolaudovali výrobnu kozích sýrů, získali Bartákův hrnec - ocenění pro nejlepší ekofarmu.

"V současnosti dojíme sto koz a k nim máme ještě deset mladých koziček. A na zajištění reprodukce stáda dva kozly plemene Bílá strakatá bezrohá. Kromě výroby sýrů se věnujeme také ekoagroturistice," sdělil František Špatný.

Vedle kozích sýrů mohli návštěvníci ochutnat netradiční zeleninové saláty, jako zeleninový salát s tymiánovou tofunézou, jehož základ tvořil mangold, dýně a zelí. Nebo těstovinový s bazalkou, či dát si štamprličku kombuchy. V nabídce byl i čočkový salát se záhadnou špaldou na kyselo.

"Špalda je prastarý druh pšenice, jejíž pěstování vzalo za své po 2. světové válce," vysvětlil Vladimír Krtouš z Regionálního centra PRO-BIO Šumava.

"Až po listopadu se špalda díky ekologickým zemědělcům vrátila na pole. Není příliš výnosná, ale má jedinečné dietetické vlastnosti. Většinou ji dobře snášejí i lidé alergičtí na pšeničný lepek," doplnil.

Návštěvníci biodožínek si pochvalovali. Nejlépe za všechny to vyjádřil Jiří Chmel.

"Krásné počasí, dobrá organizace, bezvadná návštěvnost. Každý si tu určitě našel, co ho zajímá. Byl to výborný den v regionu Český Krumlov."