EK se obává moci europrezidenta

Zatímco Konvent o budoucnosti Evropy už předložil návrh budoucí ústavy EU, v Unii potichu probíhá politický boj. Kontroverzní návrh ustavit prezidenta jako nejvyššího představitele EU se nelíbí Evropské komisi (EK), jež se cítí mocensky ohrožena, a všemožně se proto předem snaží posílit si pravomoci. Komise prostřednictvím předsedy Romana Prodiho oznámila, že v listopadu chystá předložit návrh, který by dramaticky změnil rovnováhu moci v evropských institucích - podle něj by totiž EK mohla být odvolána nejenom Evropským parlamentem (EP), jak je tomu doposud, ale i Evropskou radou (summitem), v níž zasedají čelní představitelé členských států. Navíc Prodi předpokládá, že předseda EK bude v nějaké formě přímo volen EP. V tomto kroku se mu zřejmě dostane i podpory od německého kancléře Gerharda Schrödera. Ale staré přísloví praví, že zadarmo ani kuře nehrabe, a proto EK na oplátku žádá větší pravomoci v zahraničněpolitické, justiční a ekonomické oblasti. Jak podotýká britský list Financial Times, větší kompetence s sebou nutně nesou větší požadavky na legitimitu. Dá se říci, že snahy posílit EK jsou reakcí na politiku větších států jako Francie, Španělska a Británie zřídit úřad evropského prezidenta a tím Unii více federalizovat. Země, které preferují mezivládní přístup, se obávají dominance velkých států a nesouhlasí spřílišnou centralizací. Právě tento koncept duální zodpovědnosti (Evropské radě a Evropskému parlamentu), který Komise předložila, by odpovídal její vizi Unie jako společenství států a občanů. "Je to rozumný krok. Evropská komise se snaží ukázat, že je alternativa k volenému prezidentovi Evropské rady," řekl jeden z vysokých představitelů Konventu pro budoucnost Evropy listu European Voice. Podle něj je lepší mít jen jednoho předsedu EK než ještě zřídit další úřad prezidenta. Komise se domnívá, že by ji tento post oslabil a navíc by nespravedlivě vložil moc do rukou velkých států. Komise se ostatně svými záměry nijak netají. Uvědomuje si, že předtím, než skončí Konvent, si musí výrazně upevnit pozici, aby v nové Evropě její slovo mělo patřičnou váhu. "Je to součástí strategie," řekl mluvčí Komise. "V rozšířené Evropě musí EK hrát klíčovou roli, a proto se musí zvětšit její politická zodpovědnost. Musí se těšit důvěře nejen Evropského parlamentu, ale i Evropské rady," dodal s tím, že větší pravomoci s sebou zároveň přinášejí více politické zodpovědnosti.