Dlouhodobý rozpočet EU: Parlament potvrdil své rozpočtové priority po roce 2020
30.11.2018 | APIC-AK
- - více peněz pro mladé lidi, na výzkum, růst, pracovní místa a boj proti klimatickým změnám
- - dostatečné zdroje na financování nových výzev jako jsou migrace, obrana a bezpečnost
- - odmítnutí škrtů v oblasti zemědělské a kohezní politiky EU
- - nové zdroje příjmů jako částečná náhrada příspěvků členských států
EP ve středu schválil svou vyjednávací pozici k dlouhodobému rozpočtu EU na období po roce 2020. Její součástí jsou konkrétní částky, které EP požaduje na financování jednotlivých oblastí.
Parlament v usnesení zdůraznil svou „jednotu a připravenost“ pro nadcházející jednání s evropskými ministry o víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021-2027. Zároveň však vyjádřil nespokojenost s tím, že členské státy nedosáhly „viditelného pokroku“ ve snaze dosáhnout společné pozice k VFR v Radě (ministrů) EU.
Poslanci považují návrh budoucího dlouhodobého rozpočtu EU, který předložila Evropské komise, za výchozí bod. Navrhovaná výše prostředků však podle nich neumožní Evropské unii plnit její politické závazky a reagovat v budoucnosti na důležité výzvy.
Plénum ve Štrasburku odhlasovalo mimo jiné tyto priority pro příští dlouhodobý rozpočet:
- navýšení rozpočtu výzkumného programu Horizon Europe na 120 miliard euro v cenách roku 2018 (Komise navrhuje 83,5 miliardy euro)
- navýšení prostředků Evropského plánu pro strategické investice (tzv. Junckerův plán)
- vyšší rozpočet pro dopravní infrastrukturu a malé a střední podniky
- odmítnutí škrtů v rozpočtu kohezní a zemědělské politiky EU a ponechání jejich financování na aktuální úrovni (VFR 2014-2020)
- zdvojnásobení prostředků na boj proti nezaměstnanosti mladých a trojnásobné navýšení prostředků na program Erasmus+
- požadavek, aby příspěvek EU na plnění klimatických cílů tvořil nejméně 25 % výdajů VFR a aby co nejdříve dosáhl 30 %, nejpozději do roku 2027
Nový a jednodušší systém příjmů EU
V souvislosti s reformou systému příjmů unijního rozpočtu Parlament konstatuje, že současný systém vlastních zdrojů je velmi komplikovaný, nespravedlivý, netransparentní a pro občany EU zcela nesrozumitelný.
Nový a jednodušší systém příjmů unijního rozpočtu by měl podle poslanců výrazně snížit přímé příspěvky členských států navázané na hrubý domácí produkt a zajistit pro budoucí VFR adekvátní financování výdajů EU. Parlament rovněž schválil zrušení všech slev a jiných opravných mechanismů.
Poslanci požadují zavedení nových vlastních zdrojů příjmů EU, které by mimo jiné pocházely z daní právnických osob (což by zahrnovalo i zdanění velkých firem v digitálním sektoru), příjmů z evropského systému pro obchod s emisemi a daní z platů.
Parlament ve svém usnesení také zdůrazňuje, že příjmová a výdajová strana dlouhodobého rozpočtu EU tvoří jeden rozpočtový balík a podle toho by se k nim mělo i přistupovat. Všechny části tohoto balíku, tedy nové vlastní zdroje Unie a jednotlivé výdajové položky VFR, by proto měly podle poslanců zůstat na programu jednání, dokud nebude dosaženo konečné dohody o příjmech i výdajích EU.
Evropský parlament schválil 429 hlasy předběžnou zprávu o víceletém finančním rámci na období 2021-2027, kterou vypracovali zpravodajové Jan Olbrycht (EPP, PL), Isabelle Thomasová (S&D, FR), Gérard Deprez (ALDE, BE) a Janusz Lewandowski (EPP, PL). Proti hlasovalo 207 poslanců a 40 se zdrželo hlasování. Tato předběžná zpráva představuje pozici Parlamentu před jednáním s ministry členských zemí.
Další postup
Evropský parlament je od března 2018 připraven na jednání s členskými státy o finální podobě VFR. Zahájení jednání však musí předcházet dohoda členských států v Radě na vlastní vyjednávací pozici. Schválení příštího VFR vyžaduje souhlas Evropského parlamentu.
Poslanci očekávají dosažení dohody na příštím dlouhodobém rozpočtu EU ještě před volbami do EP v roce 2019, aby se zabránilo výrazným zpožděním se zahájením nových programů v důsledku pozdního přijetí finančního rámce.
Souvislosti
Zhruba 94 % prostředků z rozpočtu EU směřuje zpět občanům, regionům, městům, zemědělcům a podnikům. Zbývajících 6 % tvoří administrativní výdaje EU.
Kontakty:
Armin WISDORFF Press Officer
Irena KUBASKOVA
Press officer in Czech Republic
Další články v kategorii Zemědělství
- Turecké zemědělství využívá moderní technologie včetně digitalizace (19.02.2026)
- Jan Štefl: Kontrola eroze půdy v Čechách musí být důslednější než v zemích, kde hospodaří na svém (19.02.2026)
- Reuters: Okurky se v Rusku staly posledním symbolem válečného zdražování (18.02.2026)
- Polský Krakov pokusně nasadí holubům ve městě antikoncepci (18.02.2026)
- Sněmovní výbor doporučil schválit rozpočet ministerstva zemědělství (18.02.2026)
- Bayer zaplatí jedenáct miliard dolarů za urovnání sporů kvůli přípravku Roundup (18.02.2026)
- Spolek shání dobrovolníky na ochranu srnčat před jarním sečením (17.02.2026)
- Dotaci na agrolesnictví lze nově kombinovat s podporou na biopásy (17.02.2026)
- Rusko stále umí Západu prodávat schovaný plyn. Jeho levných hnojiv se neštítí Američané ani Poláci (17.02.2026)
- Mladý zemědělec v Humpolci: první a třetí místo obsadili žáci ze stejné školy (17.02.2026)

Tweet



