Debata o dotacích pro zemědělce předurčí rychlost agrární reformy
07.02.2002 | Hospodářské noviny
Debata mezi členy a kandidáty Evropské unie o výši subvencí pro rolníky zahrnuje rozdílné, ale vzájemně propojené problémy.
Otevřenou diskusi o výši a postupném nárůstu dotací zemědělcům kandidátských zemí minulý týden odstartovala Komise EU, když zveřejnila svou představu o finančním rámci agrárních a regionálních subvencí pro nové členy unie na léta 2004 - 2006.
Pozice Güntera Verheugena, komisaře odpovědného za rozšíření, není snadná, protože čelí výtkám jak patnáctky, tak deseti adeptů vstupu do unie.
Před členy EU musí Verheugen obhajovat, proč by deset kandidátů mělo po svém vstupu v roce 2004 dostávat dotace, o kterých se před třemi lety ani nehovořilo. A uchazečům o vstup zase vysvětluje, proč jejich zemědělci nedostanou od začátku stejné podmínky, které mají například farmáři francouzští či španělští.
Úroveň zemědělství v jednotlivých kandidátských zemích je odlišná. Například čeští farmáři již minulém desetiletí prošli restrukturalizací a jejich podíl na hrubém národním produktu se blíží průměrné úrovni patnáctky. Na druhé straně pomyslné škály je zemědělství Polska, které obtížná přeměna teprve čeká.
Přestože uchazeči o vstup oprávněně poukazují na nabízené nerovné podmínky, nemohou popřít vlastní slabiny. Český ministr zemědělství Fencl sice návrh Komise EU odmítl, ale skutečností zůstává, že Praha nedokáže využít ani nynější možnosti dotací. Například agentura Sapard, která by měla finanční pomoc rolníkům rozdělovat, ještě nedostala z Bruselu nezbytnou akreditaci. Handicapem do budoucna by se mohla stát neschopnost připravit dost kvalitních projektů, aby bylo možno nabízené subvence použít.
Diskuse o rovných podmínkách může předurčit podobu společné zemědělské politiky EU, která spotřebovává největší díl bruselských fondů. Pokud by si nováčkové vynutili stejnou úroveň plateb pro své rolníky, dlouho odkládaná reforma financování evropského zemědělství by byla v nejbližších letech vyloučena.
Vzájemné propojení výše subvencí nováčkům a reformy společné zemědělské politiky v sobě obsahuje závažné riziko. Pokud by se například prosadil nizozemský návrh, aby se téma reformy agrárních subvencí dostalo na stůl spolu s rozšířením unie, kandidáti by se přijetí dočkali později než v plánovaném roce 2004.
Další články v kategorii Zemědělství
- Zemědělci mají získat daňové a sociální úlevy. MZe chystá vlastní balíček (17.09.2026)
- Nosní kroužek už nebude povinností pro odchov býků (16.09.2026)
- Čirok je velmi perspektivní plodina (16.09.2026)
- Vladimír Šafařík: Jak na polní myši (15.09.2026)
- SMS Agro posiluje na západě Evropy. V září zamíří do Irska a Nizozemska (15.09.2026)
- Senátorka Adéla Šípová navštívila tři středočeské rodinné farmy a ocenila práci místních sedláků (15.09.2026)
- Ztráta ovocnářů na tržbách z úrody zničené mrazy bude přes 1,3 mld. Kč (15.09.2026)
- Komise potvrdila, že přerušila platby Agrofertu. Jde o více než 77 milionů korun (14.09.2026)
- Úroda jablek bude ještě nižší, než se čekalo (14.09.2026)
- Vepřový řízek vyjde nejlevněji za pět let. Zákazníci se radují, chovatelé tratí (14.09.2026)

Tweet



