Dánský model odbytových družstev mohl už pět let fungovat i u ná

ZN 24.8.1999

Dánský model odbytových družstev mohl už pět let fungovat i u nás

Chovatel prasat je i spolumajitelem masokombinátu a účastníkem mezinárodního obchodu

Kodaň - Spojení farmáře se zpracovatelským průmyslem je zcela jednoduché. Alespoň pokud jste farmářem v Dánsku. Naši zemědělci tuto šanci propásli před pěti lety, kdy měli možnost odkupu 30 procent akcií potravinářských provozů. Jak to funguje, vysvětlila návštěva farmy Karstena Vig Jensena v Bondegardenu u Jyderupu specializované na výkrm prasat.

Ročně jich Jensen akciové společnosti STEFF - Houlberg v Ringestedu prodá kolem 5000 kusů. Odchová je od selat až po 106kilogramová prasata. Jak jsme v halách farmy viděli, po třech týdnech třídí selata a vždy dá dohromady stejné váhové kategorie. Od 70 kilo výše už nejsou prasata na roštech s podestýlkou, ale dává je do výběhu. Jelikož má tak vysokou koncentraci prasat a výměru půdy jen 15 ha, logicky nás napadlo, co dělá s kejdou a hnojem. Jensen našemu listu řekl: »Mám v rámci družstva uzavřenou smlouvu na prodej kejdy a hnoje. Tekuté výkaly jdou od prasat do velkých nádrží, odkud si kejdu odvážejí farmáři, kteří jsou naopak specializovaní na rostlinnou produkci. Stejně se tak prodá podestýlka.« Překvapili nás i denní vysoké přírůstky 875 gramů, což se u nás během výkrmu prasat vyskytuje jen vzácně. »Je to díky plemenitbě (kříženci dánského yorkširského plemene a landrase) a vhodné skladbě krmné směsi,« řekl Jensen. V přiložené listině u krmných granulí jsme si mimo vitaminových ingrediencí, sóji a fosforu všimli i testosteronu, který se jako hormon přidává jen prasnicím se savými selaty. Dál už se ale hormony jako v celé EU nepřidávají. »Skladbu granulí si většinou ovlivňuje sám farmář,« prozradil Jensen a dodal, že výrobci krmných směsí to respektují. Velmi přísně se ve stájích střeží hygiena a každých 14 dní si farmář dělá stěry k rozborům na salmonelu a střevní bakterie Escherisia coli. To je také první, co u poraženého prasete zkoumá veterinář. Jensen vozí celá prasata na porážku do a. s. STEFF - Houlberg v Ringestedu, což je masokombinát s hodinovou porážkou 1350 kusů prasat. Tak velkou kapacitu neměl ani český obří masokombinát v Písnici, který v dobách své slávy při plném provozu porážel denně nanejvýš 1200 prasat. Každé poražené prase po porážce nejdříve projde testem na salmonelu, jak nám tamní veterinář řekl, dioxiny se ale běžně vůbec nezkoumají. Denně se jede v dvousměnném provozu, a jak nám Torben Andersen, vedoucí propagace řekl, každý den se vyrobí na 2000 druhů výrobků (u nás kolem 100). Při srovnávání s našimi masokombináty lze říci, že tento supermoderní provoz má tři priority: vysoká hygiena, v níž ani jeden z našich masokombinátů není srovnatelný, lepší opracování masa s dělením v určitých detailech odlišným. Třeba žebra se běžně vždy vykosťují a maso je prakticky bez tuku. Ten je vždy pečlivě oddělen. Co u nás ale chybí a na čem se vždy šetřilo, je poslední fáze výroby - odbyt. Zatímco u nás z háku putuje maso do chladíren buď ve visu, anebo na lodnách do chladírenských hal, v a. s. STEFF namísto »pozemní přepravy masa« uvidíte »vzdušnou«. Nad hlavou v mnoha drahách putují tisíce přepravek přes několik hal do chladíren. Všechny masné výrobky jsou navíc balené v ochranné atmosféře, což prodlužuje trvanlivost. Tak jako farmář Jensen, je akcionářem tohoto masokombinátu i jeho ředitel Bent Marilo. Je také farmář a ti mají jako členové odbytového družstva na vepřové maso v a. s. STEFF majoritu. Tuto možnost ovlivňovat chod zpracovatelského průmyslu prostřednictvím svých akcií před pěti roky propásli naši zemědělci (nevyužili možnosti odkupu 30 % akcií v potravinářských provozech). Je to velká škoda, protože jde o jeden z nejlépe fungujících systémů na světě. Na tom se shodli zemědělští novináři z celého světa, kteří se zúčastnili 43. kongresu své organizace IFAJ v Kodani. Kongres mezinárodní federace zemědělských novinářů trval týden a o tomto víkendu skončil. Právě tato exkurze jako jedna z dalších potvrdila význam odbytových družstev, na jejichž základech stojí vysoká prosperita dánského zemědělství.

EUGENIE LÍNKOVÁ

Tisk

Další články v kategorii Zemědělství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info