Další útok na ochranu zemědělské půdy
15.02.2013 | Haló noviny
Půda je základní přírodní složkou životního prostředí. Patří k základním podmínkám existence života na souši, nejen proto, že lidstvo živí. Špatné zacházení s ní vede k její degradaci. Následkem bývá často hlad. Nejedna civilizace skončila krátce poté, co zničila půdu, která ji živila.
Nejotřesnějším případem je největší poušť světa Sahara, která asi z poloviny vznikla v důsledku změny klimatu, a z druhé poloviny ji vytvořil nešetrnou exploatací půdy člověk.
Následky nešetrného hospodaření s půdou můžeme vidět ve Středomoří i u nás, byť mají jinou podobu. Zemědělství jižní Moravy dnes již zřetelně trpí rostoucí degradací zemědělské půdy v důsledku jejího nešetrného obhospodařování.
Snaha chránit zemědělskou půdu od dob první průmyslové revoluce připomíná boj s větrnými mlýny. Zabírá se další a další zemědělská půda pro potřeby těžby i výstavby, obhospodařování zemědělské půdy není rozhodně šetrné, na zákony k ochraně zemědělské půdy se velmi často kašle. Otrlí monetaristé je napadají coby přežitek údajného komunismu.
Příliš účinné nejsou ani odvody za odnětí zemědělského půdního fondu zemědělské výrobě, zavedené v Československu v roce 1966. Od té doby byly mnohokrát zvyšovány, až v roce 1989 dosáhly zhruba úrovně alespoň částečně stimulující snížení záborů zemědělské půdy. Následná inflace po roce 1989 ale jejich stimulační účinek zrušila.
Nový systém odvodů za odnětí zemědělského půdního fondu z roku 1992 byl sice odvozen z bonitace půdy (odvíjel se od její úrodnosti), ale vycházel z cen roku 1989. Příliš ochranu zemědělské půdy tudíž stimulovat nemohl. Pokračující inflace jeho stimulační účinky dále snižovala. Zásadním problémem bylo nemálo pokusů tyto odvody omezit nebo zrušit.
Ke zvýšení odvodů za odnětí zemědělského půdního fondu došlo až v roce 2011 v rámci snahy omezit kalamitní růst extrémně dotovaných fotovoltaických elektráren. Neuplynulo ale mnoho vody a Senát bleskově schválil návrh na zásadní zrušení odvodů za odnětí zemědělského půdního fondu, pokud se půda zabírá na výstavbu dálnic, průmyslových zón apod.
Prý je třeba podpořit ekonomiku. Jakoby krizí léta těžce sužované zemědělství nebylo významným aspektem pokračující ekonomické krize. Jakoby ničením životního prostředí někdo dosáhl prosperity.
Mám za to, že je třeba ve sněmovně tento návrh zákona odmítnout.
Jan ZEMAN
Další články v kategorii Zemědělství
- Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho (31.07.2026)
- Letošní Země živitelka se zaměří na inovace, ukáže moderní zemědělské stroje (31.07.2026)
- Čeští vinaři loni vyprodukovali 619.000 hl vína, meziročně o 169.000 hl více (31.07.2026)
- Ministerstvo chce zvýšit porážky skotu v ČR na 370.000 ročně z loňských 217.000 (31.07.2026)
- MZe: Spotřeba drůbežího roste, soběstačnost ale klesá, je třeba víc zpracovávat (31.07.2026)
- Pole u Olomouce láká zvědavce. Zemědělci na něm pěstují konopí (30.07.2026)
- Cukrovarnické firmě Tereos TTD klesl zisk o víc než polovinu na 209 milionů Kč (30.07.2026)
- Senát má akční plán EU pro hnojiva za nedostatečný, situace je podle něj závažná (30.07.2026)
- Vinaři v Bordeaux měli už dříve problémů dost. Teď se k nim přidaly i požáry (30.07.2026)
- Burčák z nejranějších odrůd bude na jihu Moravy o druhém srpnovém víkendu (29.07.2026)

Tweet



