ČZPI: Vína v obchodech jsou zdravotně nezávadná
02.07.2002 | Agris
Všech 23 vzorků (10 tuzemských a 13 dovezených) kontrolovaných v poslední době Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí (ČZPI) bylo zdravotně nezávadných a vyhovělo všem jakostním ukazatelům. Uvedla to dnes tisková mluvčí ČZPI Daniela Kolejková.
ČZPI podle mluvčí kontrolovala kromě zdravotní nezávadnosti také jakost a označování domácích i dovážených aromatizovaných a likérových vín. "Vína byla také většinou správně označena, pouze ve dvou případech inspektoři zjistili, že výrobce neuvedl na etiketě všechny předepsané údaje, nebo je uvedl nesprávně," informovala Kolejková.
Vína byla podle ní kontrolována především v distribučních skladech a velkoskladech. Inspektoři se však zaměřili také na kontrolu umístění těchto vín v obchodech. Ze 44 kontrolovaných obchodů byla ve 13 případech (zhruba 30 procent) tato vína nabízena spotřebiteli společně s víny ovocnými. "Zákon o vinohradnictví a vinařství však společné umístění vín z hroznů vinné révy s ovocnými víny nebo jinými vinnými nápoji nepřipouští, protože by je spotřebitel mohl vzájemně zaměnit. V těchto případech inspektoři uložili opatření k nápravě nebo navrhli uložení pokuty," konstatovala Kolejková.
Vína aromatizovaná se vyrábějí přidáním aromatických látek nebo povolených aromatických extraktů či ochucujících látek nebo aromatických bylin. Bývají doslazována a ke zvýšení obsahu alkoholu se do těchto vín přidává přírodní líh. V obchodní síti se spotřebitel může setkat s aromatizovaným vínem označeným jako vermut, hořké aromatizované víno nebo Americano. Rozdíl je především v použité aromatické látce: do vermutu se přidává pelyněk, hořké aromatizované víno se ochucuje chininem a může tak být i označeno, zatímco víno, označené jako Americano je ochuceno přírodními látkami z hořce nebo pelyňku a současně je žlutě nebo červeně zbarveno.
Likérová vína jsou definována především určitým obsahem alkoholu. Příslušný zákon připouští u těchto vín nejméně 15 a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5% obj. celkového obsahu alkoholu.
Mezi tato vína patří také vína portská. Mohou tak být ale označena jen vína, pocházející z Portugalska. Vyhláška Ministerstva zahraničí č. 63/1987 Sb., v podstatě zakazuje jakékoli užívání názvu "Porto", "Oporto", Port" nebo "Portwine" a další překlady původního názvu kdekoli na etiketách vín, která nejsou portugalského původu. Inspekce takové případy hodnotí jako klamání spotřebitele.
Další články v kategorii Zemědělství
- Lepší dozor v oblasti týrání zvířat: Změny přinesou více inspektorů v terénu a zefektivní boj proti týrání (21.04.2026)
- Hostínská farma zahájila chřestovou sezonu, navýší produkci zeleného chřestu (21.04.2026)
- Zemědělský fond má hotové analýzy k dotacím Agrofertu, brzy zveřejní další kroky (21.04.2026)
- Poptávka po rajčatech ze skleníků od elektrárny u Kadaně je velká, řeší vytápění (20.04.2026)
- Cena pšenice skokově vzrostla. Na vině je počasí i geopolitika (20.04.2026)
- Agrární komoru Plzeňského kraje vede Pavel Šrámek, spolumajitel farmy a mlékárny (20.04.2026)
- Udržitelnost dává smysl, říká jihočeský farmář. Dodává sýry na nejlepší smažák v Praze (20.04.2026)
- Vypěstovat melouny v Česku už není problém. Důležité je předpěstování i výběr vhodného druhu (19.04.2026)
- Zelený kruh: Jedy na hraboše, ústupky lovcům vlků a krajina bez ochrany. Komu slouží ministři Šebestyán a Červený? (17.04.2026)
- Zemědělci objevují zlatý důl v akumulaci: Bateriová úložiště mění pravidla hry (17.04.2026)

Tweet



